S určitým odstupem bude třeba analyzovat průběh 80. výročí porážky Německa ve 2. světové válce. Jednání hlavních představitelů Spolkové republiky i jejich slova, která se začnou proměňovat v reálnou politiku. Na první pohled je zřejmé, že v Německu se prosadila sporná teze o „osvobození“ země a přenesení viny na nacisty a snad nějaké, nikdy ovšem neexistující Nacistko. Jedním z důležitých slovních projevů bylo i vystoupení německého spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera ve Spokovém sněmu, jehož hodnoení se věnoval na stránkách Junge Welt Arnold Schölzel.
Frank-Walter Steinmeier pronesl svůj projev 8. května již deset dní před tímto datem. 28. dubna v bruselském sídle NATO vzdal hold 70 letům členství „Německa“ v alianci a mimo jiné prohlásil, že „my“ budeme usilovat o to, aby se „Německo se svými ozbrojenými silami a infrastrukturou stalo páteří konvenční obrany v Evropě“. Dodal: „Špatně vyzbrojené Německo je dnes pro Evropu větší hrozbou než dobře vyzbrojené Německo.“ Vysvětlil: „Jsem přesvědčen, že nejdůležitějším úkolem nové německé vlády je posílit náš Bundeswehr.“
8. května Steinmeier v Bundestagu zopakoval argument, že toto Německo se musí vyrovnat s „epochálními narušeními, která probíhají jak na východě, tak na západě od nás“. V Bruselu to uvedl lží: „Putin přinesl válku zpět na tento kontinent.“
K agresi NATO proti Jugoslávii v roce 1999, k oddělení a vzniku protektorátu Kosovo ze strany NATO nikdy nedošlo. Steinmeier byl již dříve zodpovědný za tajné služby v kanceláři kancléře v Bonnu. V obou projevech nevysvětlil, co měl epochální zlom způsobený USA znamenat. Zřejmě se tím myslí snaha Washingtonu ukončit válku na Ukrajině. Pouhá vyhlídka na dohodu mezi Washingtonem a Moskvou je pro politické vedení tohoto Německa ohavností. Což samozřejmě není paralela s rokem 1945, zvláště když Berlín má dnes na své straně Londýn a Paříž, aby napravil epochální zlom.
Ani toto není paralela s německými válečnými cíli z let 1914 nebo 1939/1941, kdy „Evropa“, tedy západní Evropa, měla pod německým vedením kolonizovat východní část kontinentu. Titulek 1914: Obrana proti ruskému despotismu. Titulek 1941: Obrana proti bolševické hrozbě. Vlastnosti se mění, zájmy zůstávají stejné.
V dnešní banderovské Ukrajině je dostatek kolaborantů, kteří jsou ochotni realizovat staré cíle. Byl to Steinmeier jako ministr zahraničí, kdo v roce 2014 inicioval převrat v Kyjevě s fašisty z Majdanu, s nimiž se jeho předchůdce ve funkci ministra Guido Westerwelle nechtěl fotografovat. Dnes, v předvečer 8. května, prohlásil současný ministr zahraničí Johann Wadephul, že Německo chce Ukrajinu proti Rusku podpořit „všemi prostředky“. Na to už neexistují žádné finanční limity.
Toto Německo Steinmeiera a Merze je zpět na správných kolejích. 8. května nebyla v Bundestagu věnována ani slabika smíření s Ruskem. Steinmeier prohlásil: „Víme, kam válka vede.“ To byla stejně velká lež, jako před 70 lety vstup do NATO, jako je lež dnes: válka má být.
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat