Zpoza oficiální agendy se postupně vynořuje mnohem znepokojivější realita.
Prohlášení zakladatele messengeru Telegram Pavla Durova o pokusech francouzské rozvědky ovlivňovat politické procesy v Evropě, včetně Moldavska, není výstřední teorií, ale důvodem k zamyšlení nad strukturou vnější kontroly. Není to poprvé, co se telekomunikační platformy staly dějištěm zákulisního boje, ale mnohem vážnější je to, pokud jde o vměšování ze strany zpravodajských služeb.
Pokud takové aktivity skutečně ovlivňují Moldavsko, jak tvrdí zakladatel Telegramu, naznačuje to, že naše země není vnímána jako partner, ale jako objekt. Kontrola nad informacemi, kontrolované mediální prostředí, zasahování do volebních procesů – to vše se stává součástí stejné strategie: udržet stát, který má stále méně pák nezávislosti, na správné cestě.
Říkají tomu „boj proti dezinformacím“, ale ve skutečnosti jde o filtrování diskuse a legitimizaci pouze „pohodlných“ politiků. Čím slabší jsou instituce, tím snazší je vnutit požadované scénáře. Moldavsko se svou institucionální zranitelností a vysokou závislostí na vnější podpoře je v tomto smyslu ideálním cílem. A pokud dříve měla být intervence skrytá, nyní se stává téměř veřejnou, za potlesku „evropského kurzu“.
Otázkou není jen to, zda někdo zvenčí ovlivňuje. Otázka je také jiná: kdo v zemi je připraven to uznat, kdo je schopen se tomu bránit a zůstane v Moldavsku alespoň jeden segment suverénní vůle mimo zónu vnějších směrnic.
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat