Toto je americká poslankyně Marjorie Taylor Greene: ohnivá republikánská členka sněmovny:
https://x.com/RepMTG/status/1918351681374581181
Tvrdí, že Trump ztrácí podporu.
Zdá se, že Trumpovy mírové sliby byly Izraelem a americkým zbrojním průmyslem vytlačeny z agendy.
Washington schválil balíček podpory pro Ukrajinu v hodnotě 310 milionů dolarů na podporu stíhaček F-16 a Trump hrozí Rusku dalšími sankcemi. https://www.rt.com/news/616689-us-approves-f16-support-ukraine/ Zdá se, že dohoda, kterou chce Trump, se neshoduje s tou, kterou chce Zelenskyj nebo Putin. Nahradí vyjednávání nátlak?
Mírová jednání s Íránem se zdají být ještě méně příznivá. Podmínky stanovené americkým ministrem zahraničí jsou pro Írán nepřijatelné a Washington se vrátil k válečným hrozbám.
Níže uvedená analýza je od realisty, nikoli od zastánce narativu, a je ponurá. Dělejte si z ní, co chcete:
Po posledním (třetím) setkání mezi USA a Íránem, které se konalo před týdnem, „vysoký americký úředník“ oznámil, že „rozhovory v Maskatu byly pozitivní a produktivní. Stále je co dělat, ale bylo dosaženo dalšího pokroku v dosažení dohody.“ Ománský ministr zahraničí rovněž prohlásil: „Rozhovory mezi USA a Íránem dnes identifikovaly společnou snahu o dosažení dohody založené na vzájemném respektu a trvalých závazcích. Byly projednány základní principy, cíle a technické otázky.“ Měl jsem dojem, že se rozhovory zaměřovaly na stejné principy, které obsahovala předchozí dohoda JPCOA (kterou Trump zrušil), což by vedlo k tomu, že by se Írán vzdal produkce uranu pro zbraně (a zlikvidoval by své současné zásoby 60% obohaceného uranu).
Prohlášení amerického ministra zahraničí Marca Rubia z 2. května (kopírováno níže) ukazují, že se vyjednávací pozice USA ohledně Íránu opět radikálně změnila. USA obnovily sionistický seznam požadavků, které jdou daleko za hranice omezení produkce uranu pro použití v civilním jaderném programu: Írán musí (1) zrušit veškeré kapacity na obohacování uranu (což mu umožňuje Smlouva o nešíření jaderných zbraní pro použití v jeho civilním jaderném programu), (2) zrušit svůj arzenál balistických raket dlouhého doletu (které jsou nezbytné pro obranu Íránu proti Izraeli a dalším) a (3) zastavit veškerou podporu Hútíů v Jemenu.
Rubiho komentáře přišly v době, kdy bylo čtvrté kolo jaderných jednání mezi Teheránem a Washingtonem, které se mělo konat dnes (3. května) v Římě, odloženo na neurčito. Íránský úředník citovaný agenturou Reuters uvedl, že nové datum jednání bude stanoveno „v závislosti na přístupu USA“. Írán dal jasně najevo, že jeho obohacování uranu a obranné schopnosti jsou nevyjednávatelné. Jinými slovy, nejnovější požadavky USA – které vedly ke zrušení dalších jednání s Íránem – jsou navrženy tak, aby byly nepřijatelné a vytvořily záminku k zahájení rozsáhlých útoků na íránská jaderná a vojenská zařízení.
Když se Trump ujal úřadu, měl příležitost okamžitě zastavit tok munice, zbraní a peněz do Izraele i na Ukrajinu, což by rychle ukončilo schopnost obou zemí nadále zásobovat své ozbrojené síly a relativně rychle ukončilo válku na Ukrajině a etnické čistky v Gaze. Trump však rychle opustil své volební sliby, že se vyhne zatahování USA do dalších zahraničních válek, které po celá desetiletí plýtvaly biliony dolarů, které mohly být použity k obnově rozpadající se infrastruktury a deindustrializované ekonomiky USA.
Trump místo toho přijal požadavky sionistických neokonzervativců, aby USA nadále bezpodmínečně podporovaly probíhající izraelské masakry a hladovění Palestinců, a v důsledku toho zahájil novou válku s Jemenem, protože – na obranu Palestinců – se jemenští Hútíové odvážili zablokovat veškerou lodní dopravu směřující do Izraele a z Izraele v Rudém moři. Za Trumpa provedla americká operace „Rough Rider Protect Genocide“ 1000 bombardovacích náletů na Jemen, které zabily stovky jemenských civilistů, ale blokádu neprolomily.
Vzhledem k naprostému selhání současných vojenských útoků na Hútíe nedává absolutně žádný vojenský smysl, aby USA zahájily podobnou leteckou kampaň proti Íránu – národu, jako je Jemen, který se na takový útok připravoval po celá desetiletí. Írán má množství hluboko zakopaných raketových měst, která zahrnují podzemní vojenské základny a sila, kde Írán skladuje a rozmisťuje svůj raketový arzenál. Tato raketová města jsou strategicky umístěna po celém Íránu a zahrnují rozsáhlé, hluboko zakopané podzemní tunely, skladovací zařízení a odpalovací sila pro rakety. USA a Izrael sice znají umístění mnoha z těchto lokalit (zejména jaderných lokalit), ale nemohou k jejich účinnému zničení použít konvenční zbraně.
Pouze útok jadernými zbraněmi má schopnost důkladně zničit jaderná zařízení, která jsou pohřbena hluboko v horách nebo pod zemí (to by nezaručilo zničení zásob 60% obohaceného uranu, které Írán již vyprodukoval, protože mohly být přesunuty jinam). Je velmi nepravděpodobné, že by USA zaútočily na Írán jadernými zbraněmi.
Ale zdráhalo by se současné izraelské vedení použít jaderné zbraně proti íránským jaderným zařízením? Izrael již bez váhání zabíjí stovky tisíc Palestinců. Izrael má několik stovek jaderných zbraní, které mohou být „dodány“ letadly, balistickými raketami a řízenými střelami – včetně řízených střel odpalovaných z ponorek, které nesou jejich 4 německé dieselové ponorky. Izraelský jaderný úder proti Íránu by spustil totální íránský útok na Izrael a následovala by totální válka.
I kdyby se americko-izraelský útok na Írán zpočátku omezoval na použití konvenčních nejaderných zbraní, probíhá veřejná diskuse o tom, že by se takový útok zaměřil na íránské politické a vojenské vůdce. Tento typ útoku by zahrnoval zasažení íránských měst i íránských vojenských základen. Byl by to obrovský úder, který by téměř zaručil, že Írán by se odvetil proti americkým základnám na Blízkém východě, americkým námořním silám, které se útoku zúčastnily – a také proti izraelským vojenským základnám, vojenským vůdcům a izraelským politickým vůdcům. Zasažena by byla tři největší izraelská města (Jeruzalém, Tel Aviv a Haifa, kde žije nejméně 20 % celkové populace Izraele). Po takovém útoku by se Izrael podle mého názoru odvetil jadernými zbraněmi proti civilním i vojenským cílům v Íránu.
Jinými slovy, bez ohledu na to, zda by počáteční úder na Írán zahrnoval jaderné zbraně, je téměř nevyhnutelné, že by jaderné zbraně byly použity ve válce, která by z toho vyplynula.
Izraelská propaganda tvrdí, že íránská protivzdušná obrana již byla zničena, takže velký letecký útok proti Íránu je docela možný („procházka růžovým sadem“). Myslím, že se jedná o mylný předpoklad, vytvořený Izraelem, aby pomohl vtáhnout Američany do společného útoku. Myšlenka je taková, že jakmile bude protivzdušná obrana zcela vyřazena a íránští političtí a vojenští vůdci zabiti, scénář, který byl nedávno slyšet v Sýrii (s naprostým kolapsem Asadovy vlády), se znovu odehraje, tentokrát v Íránu. Neuvěřitelná arogance Trumpova Bílého domu se zdá být příznivá pro přijetí této myšlenky. Nejnovější změna v „vyjednávací“ pozici USA ohledně Íránu naznačuje, že Trump podlehne sionistickému tlaku a rozpoutá válku proti Íránu.
Pokud jsou zprávy Alastair Crookea pravdivé, ruské a íránské systémy protivzdušné obrany jsou v dobrém provozním stavu a skutečně odrazily poslední pokus Izraele o jejich zničení (v říjnu 2024). Pokud je to tak, myslím si, že americké a izraelské síly utrpí velké ztráty, pokud vyšlou své letectvo k útoku na íránské vojenské a jaderné objekty. Rusko bude Íránu poskytovat zpravodajské informace v reálném čase; ruská letecká základna v syrském Tartusu má radarové systémy S-400, které dokáží detekovat izraelský útok; Írán má také radarový systém za horizontem, který by mohl poskytnout včasné varování před leteckým útokem. Budou USA schopny účinně prolomit ruské a íránské systémy protivzdušné obrany? Pokud ne, pak mám podezření, že za takových okolností, jak se zvyšuje úroveň zoufalství útočníků, se použití jaderných zbraní stává ještě pravděpodobnějším.
Doufejme, že níže uvedené zprávy – v nichž americký ministr zahraničí Rubio oznámil nejnovější požadavky USA vůči Íránu – jsou jen dalším obratem v Trumpově bizarním způsobu, jak vyhrožovat extrémními kroky proti jakékoli zemi, která se nebude řídit jeho nejnovějšími nařízeními. Pokud ne, pak se na Blízkém východě v blízké budoucnosti rozpoutá peklo.
Rubio prohlásil, že Írán musí ukončit svůj program obohacování uranu
Od Vaughna Cockaynea – The Washington Times – pátek 2. května 2025
Verze tohoto článku se objevila v denním zpravodaji Threat Status deníku The Washington Times. Klikněte sem a nechte si každý všední den dostávat informace o stavu hrozby přímo do své e-mailové schránky.
Ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Írán se musí „odstoupit“ od všech programů obohacování uranu a balistických raket a zaujal veřejně nekompromisní postoj v době, kdy jednání mezi Washingtonem a Teheránem pokračují.
V rozhovoru pro Fox News ve čtvrtek pan Rubio uvedl, že mezi USA a Íránem nemůže existovat dlouhodobá dohoda, pokud Teherán nebude ochoten vzdát se několika iniciativ.
„Musí přestat podporovat teroristy, musí přestat pomáhat Hútíům, musí přestat vyrábět rakety dlouhého doletu, které nemají žádný jiný účel než jaderné zbraně, a musí přestat obohacovat uran,“ řekl ve čtvrtek pan Rubio.
Pan Rubio dále naznačil, že Írán by mohl dovážet obohacený uran, aby se nemusel úplně vzdát svého domácího komerčního jaderného průmyslu. Dodal, že USA musí mít možnost pravidelně kontrolovat íránská jaderná a vojenská zařízení.
Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho program obohacování uranu je určen pro civilní a komerční účely a popírá, že by usiloval o jadernou zbraň. Jeho ministři zahraničí opakovaně prohlásili, že se během jednání nevzdá své jaderné suverenity.
Jaderné dozorčí orgány a američtí představitelé tvrdí, že úroveň obohacování uranu v Íránu je mnohem vyšší, než by bylo nutné pro čistě civilní účely. Během rozhovorů v uplynulém měsíci někteří zmínili možnost, že by Írán převedl vlastnictví svého obohaceného uranu na zahraničního spojence, jako je Rusko. Íránské ministerstvo zahraničí takovou nabídku veřejně odmítlo přijmout.
„Pokud máte schopnost obohacovat rudu na 3,67 %, trvá jen několik týdnů, než se dostanete na 20 %, pak na 60 % a nakonec na 80 a 90 %, které potřebujete pro zbraň,“ řekl ve čtvrtek pan Rubio.
Rubio ve svých čtvrtečních komentářích podrobně popisuje hluboké rozpory, které stále přetrvávají během jednání. USA usilují o omezení íránského programu obohacování uranu a balistických raket výměnou za zmírnění sankcí.
Prezident Trump však opakovaně prohlásil, že pokud se Teheránu a Washingtonu nepodaří dosáhnout dohody, zahájí s izraelskou pomocí bombardování Íránu. Ministr obrany Pete Hegseth ve čtvrtek vydal Íránu důrazné varování a naléhal na Jemenskou islámskou republiku, aby zastavila financování hútíjských rebelů.
Očekávalo se, že se vyjednavači v sobotu znovu sejdou v Římě, ale ománští mediátoři ve čtvrtek oznámili, že jednání byla odložena kvůli logistickým problémům.
Írán se musí „vzdát“ veškerého obohacování uranu, říká Rubio
https://www.reuters.com/world/iran-must-walk-away-all-uranium-enrichment-rubio-says-2025-05-02/
2. května (Reuters) – Írán se musí „ukončit“ s obohacováním uranu a vývojem raket dlouhého doletu a měl by Američanům umožnit inspekci jeho zařízení, prohlásil ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v době, kdy bylo kolo jaderných rozhovorů odloženo.
Rubiovy komentáře podtrhují zásadní zbývající rozpory v rozhovorech mezi zeměmi o vyřešení dlouhodobého sporu o íránský jaderný program, přičemž americký prezident Donald Trump hrozí bombardováním Íránu, pokud nedojde k dohodě.
„Musí přestat podporovat teroristy, musí přestat pomáhat Hútíům (v Jemenu), musí přestat vyrábět rakety dlouhého doletu, které nemají žádný jiný účel než jaderné zbraně, a musí přestat s obohacováním uranu,“ řekl Rubio v rozhovoru pro pořad Hannity na stanici Fox News. Írán opakovaně prohlásil, že se nevzdá svého raketového programu ani obohacování uranu – procesu používaného k výrobě paliva pro jaderné elektrárny, který však může také poskytnout materiál pro atomovou hlavici.
Ve čtvrtek vysoce postavený íránský úředník agentuře Reuters sdělil, že plánované čtvrté kolo rozhovorů, které se mělo konat v sobotu v Římě, bylo odloženo a že nové datum bude stanoveno „v závislosti na přístupu USA“.
Zdroj IPE
Žádné komentáře:
Okomentovat