Dnes, 5. května, si připomínáme narození Karla Marxe (1818–1883), myslitele, jehož dílo hluboce ovlivnilo světové dějiny. Jeho klíčová práce Kapitál rozvíjí kritiku politické ekonomie a analyzuje vnitřní rozpory kapitalismu. Spolu s Friedrichem Engelsem napsal Manifest komunistické strany, který začíná slavnými slovy: „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.“
Marx nebyl jen teoretik – jeho život byl poznamenán neustálým pronásledováním. Po vyhoštění z Německa, Francie a Belgie se usadil v Londýně, kde v chudobě a nemoci strávil zbytek života. Zemřel v roce 1883 jako člověk bez státní příslušnosti – bez vlasti, stejně jako „proletariát nemá vlast“, jak psal. Tato osudová bezstátnost jej symbolicky přibližuje ideálu komunismu jako společnosti bez státu a národních hranic.
Jeho slavný výrok z Tezí o Feuerbachovi:
„Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit.“
shrnuje Marxovu filozofii praxe – teorii, která má měnit svět, nikoli se jen dívat.
Zvláštní místo v jeho analýze kapitalismu zaujímá tendence míry zisku klesat – zákon, podle nějž s rostoucí technizací klesá poměr zisku vůči celkově investovanému kapitálu. Tento jev vysvětluje cykly krizí a stagnací a má i prediktivní sílu: při téměř nulové míře zisku se stává tržní způsob výroby ekonomicky neudržitelným – otevřeně se klade otázka přechodu k jinému, netržnímu způsobu organizace výroby.
Dnes, v době ekologických krizí, narůstající nerovnosti a technologií, které činí práci nadbytečnou, se Marxova kritika a jeho dialektický pohled na dějiny ukazují jako pozoruhodně aktuální.
Žádné komentáře:
Okomentovat