Analýza informací amerického vědce o antarktických artefaktech

Jak jsem slíbil, začneme s vámi společně analyzovat informace o nejzáhadnějším z kontinentů, které ve svém umírajícím videu sdělil účastník dvou expedic k pyramidám v Antarktidě, americký vědec Gabriel J. Taylor. Pokud jste nečetli předchozí příspěvek „Americký vědec o artefaktech Antarktidy“, doporučuji vám si ho nejprve přečíst.

A pro ty, kteří to četli, krátce připomenu, že v roce 1954 američtí vědci kvůli velmi neobvyklým přírodním podmínkám pro Antarktidu objevili dvě uměle vytvořené pyramidy, vysoké přibližně 400 a 350 metrů. V tomto roce je však nebylo možné důkladně prozkoumat a další expedice k nim se uskutečnila v roce 1975, opět za účasti Taylora, který vedl výzkumnou práci v oblasti geofyziky.

Snad ze všech informací, které ve svém videu uvedl, je fakt objevu těchto pyramid nejméně pochybný. Informace o pyramidách a dalších artefaktech vysoce rozvinuté předpotopní civilizace v Antarktidě se totiž objevily již dříve. Pyramidy objevili virtuální archeologové pomocí Google maps, i když Google poté všechna zajímavá místa vyretušoval. Internet je ale plný fotografií antarktických pyramid. Navíc náš krajan Jevgenij Gavrikov, účastník antarktického zimování na stanici Novolazorevskaja, objevil také napůl zřícenou pyramidu z kamenných bloků a dalších napůl zřícených staveb 1 km od stanice.

Je zajímavé, že jeho pokus upoutat pozornost ostatních účastníků zimoviště na svůj objev byl neúspěšný. Lidé jsou příliš zmanipulovaní oficiálními informacemi o tomto kontinentu a slepě jim věří, aniž by připouštěli přítomnost jakýchkoli starověkých struktur na tomto kontinentu. Ani po návratu do země nedokázal upoutat pozornost ruských vědců na své poznatky. To je ale také pochopitelné, vzhledem k tomu, jaká síla ovládá naši vědu po atentátu na Stalina a trockisticko-sionistickém převratu v roce 1953.

Zřejmě nepochopení této skutečnosti Gavrikova málem stálo život. Po neúspěšných pokusech zaujmout vědce ho totiž nenapadlo nic chytřejšího, než napsat oligarchovi Abramovičovi dopis s nabídkou sponzorovat expedici ke studiu artefaktů, které objevil. V důsledku toho za ním přišel ostřílený satanský zednář z londýnské lóže z Abramovičova nejbližšího kruhu. Po prohlédnutí záběrů kategoricky prohlásil, že „tyto informace nepodléhají zveřejnění“. A po své návštěvě Gavrikov zjistil, že mu chybí notebook se záběry, a poté se ho někdo dvakrát pokusil zabít a smrti se vyhnout mu pomohl pouze speciální výcvik bývalého námořního důstojníka.

Co to všechno naznačuje? Globalisté a sataničtí zednáři z londýnské City, kteří pracují na svých protilidských plánech, si jsou dobře vědomi artefaktů z Antarktidy. Tato fakta však před obyčejnými lidmi dlouhodobě tají. A o existenci antarktických artefaktů vědí přinejmenším od antarktické expedice britského vědce R. F. Scotta v letech 1910-1913. Bylo překvapivé, že tuto expedici doprovázel profesionální fotograf s velkými zásobami filmu. A samozřejmě, všechny tyto zásoby byly utraceny, jakmile tato expedice starověké artefakty objevila.

Poté byl fotograf s 2 tisíci snímky poslán lodí do Anglie. Zároveň věnujte pozornost skutečnosti, že oficiálních fotografií z této expedice existuje jen velmi málo. To znamená, že velká část těchto fotografií byla jednoduše utajena. Navíc se ukázalo, že právě tento fotograf byl jediným přeživším z celé expedice. Nepřipadá vám podezřelé, že všichni ostatní členové expedice zemřeli poté, co byl fotografický materiál odeslán do Londýna? Zvlášť když vezmete v úvahu, co se stalo s E. Gavrikovem? Jak hloupé bylo z jeho strany obrátit se o pomoc na onu protilidskou sílu, která bez mrknutí oka „vyčistila“ i anglické vědce, kteří se na rozdíl od fotografa zdáli být nepoddajní a chtěli se, stejně jako Jevgenij, stát „objeviteli neznámé civilizace“.

Na rozdíl od nich Gabriel J. Taylor uměl držet jazyk za zuby, a proto se dožil vysokého věku a mohl se zúčastnit druhé expedice k pyramidám objeveným Američany. Existují také informace, že artefakty předpotopní civilizace objevili v Antarktidě nacisté ve 30. letech 20. století. Myslím si ale, že jejich úspěch byl způsoben tím, že jejich činnost byla „dohlížena“ stejnou londýnskou City, která po Scottově expedici o existenci těchto artefaktů věděla. Zajímavé tedy je, že v posledních letech se na internet „dostala“ malá část právě těch fotografií těchto artefaktů, které Britové pořídili v roce 1910. A těm jsem dříve věnoval samostatný příspěvek.

Všechny tyto informace potvrzují fakt, že Američané v roce 1954 mohli klidně objevit i dvě pyramidy v Antarktidě a v roce 1975 je mohli důkladněji prozkoumat a najít v nich mnoho artefaktů. Na rozdíl od samotných pyramid a několika místností uvnitř velké pyramidy s podivným písmem podobným mayským hieroglyfům však Gabriel J. Taylor sám na vlastní oči nic neviděl, kromě mnoha beden s neznámým obsahem, které armáda spěšně naložila na vojenské transportní vrtulníky a dopravila je k pobřeží, odkud je vojenská transportní letadla dopravila do Spojených států.

Je nepravděpodobné, že by lhal i o informacích, které obdržel o struktuře pyramidy a podzemní chodbě k druhé pyramidě, jež obdržel během valné hromady účastníků expedice. To vše, s přihlédnutím k informacím o artefaktech Antarktidy ze zcela odlišných zdrojů, je vzájemně logicky v souladu. A proto lze s poměrně vysokou mírou pravděpodobnosti konstatovat, že tyto informace jsou spolehlivé.

Tato informace ale není dostatečně senzační, aby logicky vysvětlila „čištění“ Scottovy expedice, pokus o likvidaci Gavrikova a extrémně vysokou míru utajení ohledně materiálů nacistické a americké expedice. Co když tam byly objeveny pyramidy a další artefakty zjevně umělého původu? Bude odhalena další lež falzifikátorů našich dějin, kteří ignorují mapy minulých století, jež zobrazují dosud „neobjevenou“ Antarktidu bez ledového krytu? Nebo klimatologů, kteří tvrdí, že ledový kryt Antarktidy je údajně starý mnoho tisíc let? Ale i data získaná v Grónsku při pátrání v našem století po amerických letadlech, která na tomto ostrově nouzově přistála během druhé světové války, již odhalila oficiální nesmysl o rychlosti růstu ledovců.

Ne, za všemi těmito „čistkami“ a pokusy o odstranění těch, kteří nechtěli držet jazyk za zuby, se evidentně skrývá nějaké mnohem větší tajemství Antarktidy. A ne nadarmo se Taylor dozvěděl nejšokující informaci od svého krajana – desátníka americké armády jménem Theodore, který se této expedice také zúčastnil jako součást speciálních jednotek zabývajících se sběrem a studiem artefaktů. Analýze těchto informací by však vzhledem k jejich zvláštnosti měl být věnován samostatný příspěvek.

Část 2.

Jak jsem již dříve slíbil, určitě budeme pokračovat v analýze informací o antarktických artefaktech, které americký vědec Gabriel J. Taylor zveřejnil ve svém umírajícím videu. A tyto informace byly založeny na jeho vyprávění o účasti na dvou antarktických expedicích v 50. a 70. letech 20. století, během nichž se američtí vědci a vojenský personál zabývali studiem dvou objevených pyramid vysokých 400 a 350 metrů a také sběrem a přepravou nalezených artefaktů do Spojených států.

Pro ty, kteří nečetli můj příspěvek „Americký vědec o antarktických artefaktech“, doporučuji si ho přečíst, abyste pochopili, o čem teď budu mluvit. Takto budete moci vidět obsah 20minutového videa, které sestříhali vědcovi dědicové na základě rozsáhlejšího materiálu z vědcova archivu, který za docela slušnou částku koupil anonymní člověk.

V první části analýzy těchto informací jsem se zaměřil na ty, které na vlastní oči viděl sám Gabriel J. Taylor. A jak jsme zjistili, všechny jsou nepřímo potvrzeny řadou dalších zdrojů. Proto většina badatelů o jejich pravosti nepochybovala. Nejšokující informace v tomto videu však byly prezentovány na základě „odhalení“ Taylorova krajana – desátníka amerických speciálních jednotek jménem Theodore, pod vlivem whisky, kterou ho vědec pohostil, když svůj podíl odmítl ve svůj prospěch.

A právě teď začneme analyzovat tuto část informací, které vyjádřili američtí vědci. Takže Theodore Taylorovi řekl, že stavitelé těchto pyramid byli humanoidní tvorové vysocí asi 5 metrů. A pozůstatky těchto obrů, jejich předměty v domácnosti a samotná velikost místností o tom svědčily. Bylo také zjištěno, že tito tvorové byli zástupci vysoce rozvinuté civilizace minulosti a vysokou úroveň jejich technologií dokazují četné artefakty „vysoce technické povahy“ nalezené v pyramidách, které překračují úroveň rozvoje naší civilizace. Tito obři byli nazýváni „Atlanťané“ a zemřeli v důsledku globální katastrofy v minulosti, během níž byly země Antarktidy pokryty silným ledovcem.

Je třeba říci, že existuje i mnoho nezávislých zdrojů, které tuto informaci podporují, pokud jde o potvrzení pravdivosti těchto informací. Zaprvé, biblické texty zmiňují civilizaci obrů, kteří zahynuli při Velké potopě. Samotní obři jsou zmiňováni v legendách a mýtech mnoha národů. Helénská mytologie také hovoří o jakési „válce bohů a titánů“ a Platón přímo poukázal na civilizaci Atlantidy, která zahynula „za jeden den a jednu noc“ během závěrečné fáze své války s předky Helénů. Vzhledem k tomu, že Apollón a slavný helénský inženýr Daidalos pocházeli z Hyperborey, lze předpokládat, že právě Hyperborejci, kteří opustili arktickou vlast bílé rasy v důsledku změněných klimatických podmínek po katastrofě, byli předky nejen Árijců a Slovanů, ale i Helénů.

Mimochodem, navzdory masovému ničení objevených koster obrů různými vědeckými organizacemi v předchozích stoletích a masové produkci falešných fotografií za účelem „odhalení“ tohoto tématu, existenci lidí mnohem vyšších než my v nedávné minulosti dokazují fotografie z 19. a 20. století a ty nálezy jejich kostí, které nepřátelská síla vůči lidstvu a její zkorumpovaní služebníci nedokázali zničit ani „tiše“ ukrýt před námi ve skladech muzeí či soukromých sbírkách zástupců satanských klanů světové elity.

Zde je například popis těchto zjištění ruského badatele A. Skljarova, jednoho ze zakladatelů „Laboratoře alternativní historie“: „Lineární přístup k otázce lidského původu (s jeho postupným nárůstem výšky, velikosti lebky atd.) je v jasném rozporu s problémem obrů. Proto objev části čelisti a několika velkých zubů v té době způsobil v řadách antropologů rozruch a zmatek. Tento zmatek však netrval dlouho – čelist a zuby byly připisovány jakési „slepé větvi“ dávných lidských předků zvané „gigantopithecus“, o které se dnes snaží vůbec nezmiňovat.“

Ale co další nálezy obřích kostí? Koncem 50. let 20. století, během výstavby silnic v jihovýchodním Turecku, byla v údolí Eufratu vykopána řada hrobů s obřími ostatky. Dva z nich obsahovaly stehenní kosti dlouhé asi 120 centimetrů. Joe Taylor, ředitel Muzea fosilií v Crosbytonu (Texas, USA), provedl rekonstrukci. Majitel stehenní kosti této velikosti měřil asi 5 metrů a měl chodidlo dlouhé téměř půl metru!

Na konci 19. století byla v irském okrese Anstream nalezena mumie vysoká 3,7 metru. Za zmínku stojí, že tvor měl na každé končetině 6 prstů! Mumie byla vystavena v Dublinu, Liverpoolu a Manchesteru. Později se po ní ztratily veškeré stopy. Zůstala pouze fotografie zveřejněná v prosinci 1895 v britském časopise.

Co s těmito nálezy dělat? Koneckonců jsou v hlubokém rozporu s konstruovaným „lineárním schématem“. Pokud by se turecká kost dala nějakým způsobem „připsat“ stejnému Gigantopithekovi, pak je irská mumie zjevně relativně (podle archeologických standardů) „mladá“ a ukazuje se, že ve stejnou dobu jako pětiprstí lidé normální výšky kdysi obývali Zemi šestiprstí obři!

A mimochodem, Starý zákon zmiňuje celé kmeny obrů, kteří žili bok po boku s lidmi. Podobné popisy lze nalézt i ve starověkých legendách a tradicích prakticky po celé planetě. Ale... legendy a tradice jsou prohlašovány za výmysly nebo přehánění našich předků. A takové nálezy nejčastěji potkává nezáviděníhodný osud - „zmizí“ v soukromých sbírkách nebo muzejních depozitářích. Akademické publikace informace o nich jednoduše ignorují a časem se na nálezy prostě zapomene...“

Mimochodem, v této pasáži A. Skljarov popsal nejen charakteristickou činnost síly nepřátelské lidstvu, která před námi skrývá pravdu o naší minulosti, ale také dokázal falešnost „opičího náboženství“, které nám bylo vnuceno jako údajně prokázaná pravda, vynalezená satanskými zednáři z londýnské City. Málokdo ví, že sám Charles Darwin byl velmi průměrným studentem trojek a samozřejmě nebyl skutečným autorem falešné „teorie evoluce druhů“, založené na mystické „náhodě“ a „přirozeném“ výběru. A tu vymyslel jeho dědeček – Erasmus Darwin, který byl skutečně slavným vědcem a zednářem vysokého stupně zasvěcení.

Ale právě kvůli všeobecně známé skutečnosti jeho účasti na aktivitách britských zednářů bylo rozhodnuto využít jeho vnuka k vyjádření „opičího náboženství“, jehož hlavním úkolem bylo snížit vědomí lidí na polozvířecí úroveň predátorů-konzumentů, což mělo napomoci vytvoření globálního parazitického systému „úroků z půjček“. Koneckonců, pokud jsou lidé (jak tvrdí nepřátelé lidstva a jejich služebníci) „potomky opic“, pak chování se jako tito „předkové“ sami o sobě není vůbec hanebné. Ale pro tvory stvořené Vyšší Mocí k „jejich obrazu a podobě“ není vhodné podobat se hybridním bestiálním lidem ze satanských klanů světové elity.

Zde je jeden z důvodů, proč nepřátelé lidstva (kteří ho nyní hodlají „osekat“ o 95 %) před námi tají pravdu o existenci vysokých lidí v minulosti. Protože samotný fakt jejich existence již ničí již tak silně „přitažená za vlasy“ a žádnými skutečnými archeologickými nálezy nepotvrzená dogmata o „náboženství potomků opic“. Za druhé, pokud připustíme, že v minulosti existovali obři, pak se okamžitě vynořuje otázka: co bylo příčinou jejich smrti? A zde se dotýkáme dalšího „zakázaného“ tématu oficiální vědy – globálních katastrof minulosti.

Ale vraťme se prozatím k obrům. Takže i přes to, že více než 3/4 archeologických nálezů je před námi skryto v muzejních zásobárnách, a to kvůli tomu, že odporují lžím „oficiální“ historie a chronologie, ale i v těch exponátech, které jsou přístupné obyčejným lidem, stále lze najít oblečení, zbraně a různé předměty domácnosti, tvory výrazně vyšší než my nebo velmi vysoké lidi. Mimochodem, podle některých evropských zdrojů to byli právě ti lidé, kteří byli původními obyvateli sibiřské metropole, jež zahynula při jedné z katastrof, na Západě známé jako „Velká Tartárie“. A jelikož Rus byla součástí této svobodné konfederace, bylo mezi našimi předky mnoho takových lidí.

A je všeobecně známý fakt, že postava známá z oficiálních dějin jako „císař Petr I.“, když získal „Jantárovou komnatu“ od pruského panovníka Fridricha I., vyměnil ji za 55 velmi vysokých ruských vojáků, stejně jako za hrnek a soustruh, které si nechal vlastníma rukama vytočit. Všimněte si také, že mnoho budov z minulosti, souvisejících s tzv. „antickým stylem“, má vysoké stropy, velká okna a dveře, a to i přesto, že původní kliky a závory těchto dveří jsou ve výšce, která je pro lidi naší výšky nepřístupná.

A také věnujte pozornost skutečnosti, že mnoho starých kamenných schodišť, která se nacházejí po celém světě, má stupně určené pro lidi nebo jiné tvory mnohem vyšší než my. A například právě z tohoto důvodu byly do žulového schodiště katedrály svatého Izáka vytesány nové stupně a „oficiální“ lháři přišli s fantasticky směšným příběhem o tom, jak si ani „velký architekt Montferrand“, ani mnoho inženýrů a zedníků, kteří se v 19. století podíleli na údajné „stavbě“ této katedrály, dlouho „nevšimli“ tohoto rozporu mezi stupni schodiště a výškou obyčejného člověka, dokud je na to neupozornili ruský car a pruský král během společné návštěvy „rozestavěné“ katedrály.

A po tom všem stále chcete slepě věřit „oficiálním“ lhářům v jejich vymyšlených mýtech, že obři jsou údajně výmysly pověrčivých lidí a že v naší minulosti a vysoce rozvinutých civilizacích údajně neexistovaly žádné katastrofy? Nicméně nebráním slabomyslným ze sekty slepých věřících v učebnicích, aby nadále uctívali „idoly“ svého „náboženství“ a klaněli se oficiálním „autoritám“, které slouží síle nepřátelské k lidstvu.

Pro ty, kteří se nezajímají o slepou víru, ale o poznání, a chtějí znát pravdu o naší minulosti a skutečné struktuře našeho světa, budeme pokračovat v analýze informací amerického vědce Gabriela J. Taylora o artefaktech Antarktidy objevených Američany v 50. a 70. letech 20. století. Hlavním závěrem naší dnešní analýzy je, že informace o pětimetrových obrech - stavitelích pyramid objevených v Antarktidě, neodporují mnoha jiným nezávislým zdrojům, a proto jsou s poměrně vysokou mírou pravděpodobnosti pravdivé. V další části si rozebereme spolehlivost informací o některých artefaktech objevených v těchto pyramidách.

Zdroj fcb Zuckerberg