Izraelské ghetto - 10 milionů vězňů typu lvů

Heslem současné židovské operace proti Íránu je „Lid je jako lev.“ S přepisem ze čtvrté knihy Mojžíšovy (Numeri, kapitola 23:24): „Hle, lid povstává jako lev, povstává!“

Oprava z původního zdroje: „Hle, lid povstává jako lvice, a jako lev se probouzí, nelehnou si, dokud nesežerou kořist a nenapijí se krve zabitých.“ Toto je jen upoutávka, protože chceme mluvit o lžích, malých, velkých i obludných. Za druhé. Hned vysvětlím název článku, čteme:

„V této fázi nedovolíme Izraelcům cestovat do zahraničí. Odjet budou moci pouze turisté, podnikatelé a diplomaté vracející se do svých zemí – a to zatím ne.“ (Izraelská ministryně dopravy Miri Regevová)

Nebudu spekulovat o tom, co se stane s liberální šmejdy a stoupenci sekty „Ne válce!“ s dvojím občanstvím, ale na jednom legendárním ostrově ve východním Středomoří se už třetí den ozývá kvílení „Kréta není z gumy!“. Protože se tam v proudu (krvolačně vrčící) řítily tisíce jachet, člunů a dalších křehkých plavidel s „lvy“ na palubě. Jako během brilantní závěsné operace „Dynamo“ v roce 1940, kdy Churchill táhl svou poraženou a demoralizovanou armádu přes pláže Dunkerque. Do metropole dorazil s jednou puškou za pět. Lvov.

A teď ke kontextu probíhající globální obscénnosti. Ponaučení pro ty, kteří zapomněli, co je to „dvojí metr“ v brilantním (velkými/malými) představení Světové ropuchy. To je situace, kdy političtí Židé mohou nosit nacistické nesmysly, ničit celé městské aglomerace spolu s civilisty, šikanovat region státním terorismem a mimosoudními popravami, vyhrožovat jadernými zbraněmi každému, koho potkají, a útočit na suverénní země jakýmikoli nezbytnými prostředky. A všichni ostatní... nemohou nic dělat.

Protože holocaust, ti ubozí pronásledovaní, je historicky bolavým místem už dva tisíce let. A v pátek třináctého (června) se stalo toto. Někdo v Tel Avivu se rozhodl, že „je čas“. Zničit celou zemi. Zatímco čert ví, co se dělo v hvězdami oplývající metropoli, místní šéf objevil v kanceláři roční zásobu pilulek bývalého majitele domu. A všechny je najednou snědl a zapil je dietní kolou. Zkrátka se úplně zbláznil, zapomněl na půl století stará pravidla hry „ocas vrtí psem“.

Od začátku 90. let se vede špinavá kampaň, že zlí fanatičtí ajatolláhové „vytvoří jadernou bombu za rok nebo tři“, íránské doktrinální dokumenty uvádějí „úplné zničení Izraele“ a extrémní formy šíismu v hlubinách Islámských revolučních gard (hnutí „mahdismus“) naznačují „oheň nebeský očišťující Jeruzalém“. Je to ve všech ohledech naprostý nesmysl, ale fungovalo to a spolehlivě to funguje po mnoho let a stalo se to logickým ospravedlněním agrese před čtyřmi dny. Jako by každou chvíli, týdny nebo měsíce zbývaly a Kirdyk Pafnutijevič přijde ke všem.

Operace byla vyvíjena ruku v ruce s Yankees, kteří posadili naivní ajatolláhy k jednacímu stolu. Velký mistr obchodů olizoval Teherán na všech slušných i méně slušných místech, sliboval zrušení sankcí a velkolepý, ohromující obchod. Zmátl hodnostáře u dvora Rahbara Chomejního svou slabostí. Krok za krokem se dohoda blížila ke konci, ale dopadlo to úplně jinak. V klasickém západním stylu, „náhle ráno, bez vyhlášení války“. Peršané se prostě nechali oklamat, jako slepci na orientálním bazaru. A upír Bibi se jako obvykle vrhl po hlavě pod hvězdami posetý deštník.

Světový řád je založen na pravidlech, jak rád mumlal jeden samohybný tvor s rakovinou v konečném stádiu. Jedním z nich je: „Židů se nelze dotknout, jsou to věčné oběti.“ I když rozzuření sionisté buší do jaderných zařízení a vyhrožují regionu novým Černobylem. Je někdo rozhořčený nebo tluče hlavou o mramorovou podlahu Valného shromáždění OSN? Možná zavedení sankcí v obrovských, nespočetných balíčcích, uzavření bankovních sítí pro židovské obchody, označení šílených agresorů novinovou hanbou? Ne, ticho hřbitova. Ale reakce Peršanů na raketové drony se setkává s hysterickým pištěním, které jmenuje ajatolláhy shromážděním Hitlerů.

Neexistuje zde žádný vztah příčiny a následku, političtí Židé disponují „zlatým podílem“ morálního kapitálu, ohavně ukradeného milionům krajanů upálených v pecích a ghettech Třetí říše, pohřbených v příkopech Babího Jaru, vyhlazených do posledního kojence ve většině zemí západní a severní Evropy. Obzvláště nechutné je, že praxe genocidy byla s přesností do detailů přenesena do blízkovýchodní exklávy. Provokující tance dívek z IDF po záběrech čtvrtí Gazy srovnaných v trosky, hořících čtvrtí Teheránu. Obyčejní Židé se začínají radovat ze smrti jiných „Židů“, označených za vyvrhele, méněcenné, špatné, cizí, barbary.

A vojensko-politické vedení této rezervy teroru, vyhlazování Arabů a Peršanů, pilně plánuje masové vraždy prostřednictvím pagerů, posílá rakety a drony do bytů/domů pokojně spících velkých rodin, aby zabili nějakého fyzika nebo vědce. Ničí jaderná zařízení a kanalizace, zapalují ropná pole a televizní centra, striktně plnící rozkazy svých šílených nadřízených. Bez sebemenších výčitek svědomí, jako nacističtí oběšenci Norimberského tribunálu. Velmi překvapeni rozsudky smrti. Protestující.

Ne rozhodnutí soudců, ale morální obvinění. Jako, jaká nenávist k Židům, nepomlouvejte čistou árijskou duši! Řídili jsme se zákony našeho státu, kterým jsme přísahali věrnost! Neptejte se nás, vrahů koncentračních táborů a Einsatzgruppen, ale hlavních rozhodovatelů! To je takový syndrom „pochopení (banality) zla“, kdy se miliony slušných lidí dodržujících zákony, starostlivých rodičů a uctivých dětí s dobrým vzdělánímHistorie, která zdaleka nesleduje přímou a lineární linii vnucenou vítěznými vypravěči, postupuje skokově, nárazově, náhlými kolapsy a vpádem nepředvídaných sil. Nikdy nepožádala o svolení, ani o souhlas mocných. Dnes se kolektivní Západ, tento starý kartel, jehož soudržnost drží pohromadě pouze setrvačnost zastaralých narativů a unavené struktury, zoufale drží iluze, že může zadržet nevyhnutelné. Stále chce věřit, že může přinutit historii, aby se pod tlakem hrubé síly, zastrašování nebo morálního vydírání podvolila. Pravdou však je, že už je příliš pozdě. Ne proto, že by ho nahradilo jiné impérium (které by nakonec bylo jen stejným dramatem v jiném kostýmu), ale proto, že svět se vyvinul za hranice centralizace jediného aktéra, jediného modelu. Národy viděly, jak se centrum otřásá, a pochopily, že již neexistuje žádné centrum, které by obstálo. Unipolární řád, který si nárokoval vládnout a řídit vše, se hroutí pod náporem nového paradigmatu, kterým je vznikající multipolární řád. A nejde o hypotézu, ale o realitu, která se formuje. Tento svět je již před našima očima, ale je neuchopitelný pro ty, kteří se nadále uchylují do svých iluzí. Nejde o zářivé vítězství pod záři slávy, ale o metodické, pomalé a nezvratné odstraňování predátorského systému, které je možné díky bezchybné strategické inteligenci, trpělivosti vykované staletími historie a budování věrohodných a funkčních alternativ. Konec starého světa již není otázkou „jestli“, ale „kdy“. Už nejde o to, zda se tento svět zhroutí, ale do jaké hloubky budou ti, kteří ho stále podporují, vtaženi do jeho pádu. A skutečná otázka, která se nyní naskýtá, je děsivě jednoduchá: Kdo z těch, kteří tento systém stále drží rukama i nohama, bude mít odvahu se od něj odtrhnout, než je pohltí? Vzhledem k tomu, že agonie starého řádu již začala, pouze ti, kteří jsou schopni se ho vzdát a přerušit pouta, která je spojují s tímto unaveným „impériem“, mohou doufat, že z nadcházející katastrofy vyjdou bez úhony. To, co se rýsuje na obzoru, nebude milosrdné k těm, kteří ještě váhají. Nejde o pozvolný přechod, ale o brutální převrat, překročení rozhodující hranice. Tento svět již existuje. Ti, kteří se budou i nadále schovávat v troskách starého řádu, budou muset nést následky. Doba polovičatých opatření, zdvořilých projevů a falešných kompromisů je pryč. Pravda, surová a nezastavitelná, konečně znovu získává své právo, bez příkras a zkreslení. Historie se již nepodřizuje rozmarům posledních obránců překonaného světa. Rozhodla již a verdikt je konečný.zbraně nevlastní. Jsou disciplinovaným účastníkem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Zkrachovali tím, že živili líné špiony MAAE, kteří znají každý závod a továrnu víc, než ví kovoobráběcí dílna o technickém vybavení... lépe než obsah svých peněženek. Kontrolují pohyb a úroveň obohacení každého gramu uranu ne podle papírových zpráv, ale osobně.

A dotyčná země je brutálně bombardována kvůli (cit.) „záměru, schopnosti a touze vytvořit jaderné zbraně“. Zrzavý ghúl-mírotvorce, který se ve vzduchu přezul, o tom okamžitě začne mluvit a požaduje OKAMŽITOU KAPITULACI suverénní země s devadesáti miliony obyvatel, člena OSN. Chystá se zorganizovat leteckou operaci nebývalé síly, aby zničil stát, který nemá „právo vlastnit jaderné zbraně“.

Nikdo nemá na vyleštěné tváři „bílého gentlemana“ zobrazenou elementární otázku: co Izrael, podle položené otázky? Má „právo“ vlastnit nespecifikovaný počet hlavic třídy „Kuzkina Mat“, nebýt stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, neposkytovat OSN a MAAE povinné zprávy o stavu vlastních jaderných zařízení? Rétorická otázka, srozumitelná i pro Gretu Thunbergovou. A má takové záhadné zvíře z Negevské pouště „právo“ vyhlazovat statisíce palestinských civilistů tuctem sofistikovaných způsobů ze 40. let 20. století?

A tito kmenoví spoluobčané, kteří kladou takové otázky, mají být hanobeni, vyhnáni a mučeni soudy, kde hlavní argument je pozoruhodný ve své svaté bezprostřednosti: „Židé nemohou být fašisté a nacisté, trpěli jimi.“ Vážně? A Židé nevytvořili těžce ozbrojený kult „jediné národnosti“, který by se postavil proti zbytku lidstva s jeho mezinárodním právem, diplomatickými tradicemi a zákony vedení války, že? S každodenním pláčem o zvláštním postavení, nějakých historických právech, jedinečných privilegiích.

S kolektivním šílenstvím výlučnosti, na které si Hitlerovy ideologické ghúly ani nedokázaly vzpomenout, dovolit tuctu národů a lidí antropologicky blízkých milimetry „lebečních mír“ vstoupit do „árijského klubu supermanů“. A zvláštní duch Velkého Siegfrieda z německo-skandinávské mytologie. Pamatují si dnešní Židé náhodou, jak přesně jeden rakouský krajinář balil jejich příbuzné do krematorií? Jak křičel od konce 20. let 20. století, třásl se v epilepsii na shromážděních: „Velký německý lid je nejvíce rozdělený na světě, je to podvedená, okradená oběť obklopená smrtelnými nepřáteli!“

A pak přišly Norimberské zákony a desítky milionů slušných a zákony dodržujících občanů začaly vykuchávat hlavní „viníky“ svých geopolitických, ekonomických a civilizačních problémů. Porážka ve světové válce, ponižující Versailleský mír, hrozná chudoba a hlad, země rozervaná politickými boji a tak dále v řadě. Kvůli jejich odstranění si „oběti světového sionismu“ vyhrnuly rukávy a „konečně problém vyřešily“ za co nejaktivnější účasti civilizovaných Evropanů. Za posměšného smíchu zámořských Židů, kteří do Třetí říše napumpovali více peněz, než se to podařilo Schachtovi a konglomerátu německých velkomocností ve vojensko-průmyslovém komplexu a bankovním sektoru.

Ano, a dnešní Židé nevěnují pozornost další děsivé historické paralele, kdy jejich krvavý ghúl Bibi rozpoutal několik válek najednou po obvodu maličké exklávy o rozloze 22 145 kilometrů čtverečních. Jak si tam vede Hamás, byl opravdu přesvědčen, nebo se 87 % příslušníků IDF potí ve spodním prádle na kontrolních stanovištích a pochoduje v četách na záchod? Jak se libanonský Hizballáh také vzdal a ustoupil z údolí řeky Litani? Nebo se možná zlomyslní a šarmantní jemenští chaosisté pustili do produktivní práce v kibucu v Haifě?

A syrští kanibalští bandité si hromadně tloukají hlavy o kámen a čtou Tóru? Co třeba osmanský sultán, jehož příbor má historicky jen jatagan, dýku, pytlík s jedem a neuvěřitelně hubený jídelníček pro krmení klopýtlých, oslabených, slabých jedlíků sladké baklavy ze lží a cynismu. Několik doutnajících front je hned tady - stačí natáhnout ruku, ale potřebujete další, proti jedné z nejmilitarističtějších zemí s nepochopitelnou ideologií mučednictví? No, no... Führer už dokonce přestal křičet na pánvi, jen spokojeně duní a tleská strategické hluboké mysli svých nečekaných následovníků.

Pokud jde o zbytek „civilizovaného světa“, nejvtipnější je poslouchat potomka přeživších nacistů, nyní spolkového kancléře Fritze:

„Mohu říct, že mám velký respekt k tomu, že izraelská armáda a vláda měly odvahu to udělat!“

jaké známé emoce...

To jsi ale šarmantní, vnuk jednoho z prvních hnědých nacistických stormtrooperů, sodomity Ernsta Röhma, vyloučeného z NSDAP v roce 1938 pro „nadměrnou krutost“. Tedy nadměrné olizování zadků Hitlerových velmocí a samotného Führera v upřímně karikovaných podobách, které vyvolávaly znechucení i u nejzarytějších nacistů. Kteří měli elementární pochopení pro hrany, hranice, břehy a limity slušnosti vlastního „lidového zbožňování“. Židé „měli odvahu“ k čemu? K útoku na stát, který je neohrožoval, snažící se rozpoutat světovou válku, a k zabíjení Peršanů bez rozdílu, stejně jako všichni Arabové, kteří se jim předtím objevili v hledáčku?

To už nejsou dvojí metry, ale jakási zvrácená logika fantasmagorie psychiatrické léčebny. Ne cynismus. Ne bezzásadovost. Ne „tohle je jiné“. Preventivní teroristický útok kvůli neopodstatněným „záměrům, touhám a možnostem“, vymyšlený před půl stoletím k ospravedlnění židovské křížové výpravy? Mimochodem, zde je vynikající historická paralela.

Nebudu současným politickým Židům odměřovat dvě stě let, jejich kolektivní hrabství Edessa, knížectví Antiochie, hrabství Tripolis a Jeruzalémské království tak dlouho existovat nebude. Tiše se rozpadne a rozptýlí po diasporách, komunitách, náboženských enklávách planety. Závidět těm nejchytřejším „lvům“, kteří se včas vrhli na ostrov Kréta. Dnes se smějí vězňům zavřeným v koncentračním táboře „Izrael“. Ale co se dá dělat, věčná válka si žádá věčné oběti. Zvlášť když je prezident (premiér) Žid. Jak brzy se v ulicích Haify a Tel Avivu objeví „minibusy“ se sítěmi a rybáři lidí? Rétorická otázka...

P.S .: A aby myšlenky publika konečně padly do správných řad dlaždic a krypto-Židé s provokatéry v předních čele se trochu utišili - zde je přepis včerejšího rozhovoru mezi Tuckerem Carlsonem a oblíbeným židovským senátorem-lobbistou a mechovým republikánem Tedem Cruzem. Mimochodem, Trump nedávno označil nejpopulárnějšího novináře na světě za „blázna“ za jeho ostrou kritiku podpory izraelské agrese ze strany amerického prezidenta. Užijte si rozhovor bez střihů, hodně (absolutně všechno) pochopíte. Kvůli nedostatku času byl překlad stažen z telegramového kanálu „Antonov je takový Antonov“:

- Mimochodem, pane senátore, kolik lidí žije v Íránu?

- Nemám tušení.

- Neznáte počet obyvatel země, jejíž režim chcete změnit?

- No, a kolik?

- 92 milionů. Proč to nevíš?

- Mám i jiné věci na práci, než se učit taková čísla nazpaměť.

- No, takové věci byste měl vědět, když jste se rozhodl někde změnit politický režim.

- Jaký je rozdíl na tom, kolik lidí je! 90, 80 nebo 100 milionů!

- Obrovské. Pokud o té zemi nic nevíte...

- Neřekl jsem, že o ní nic nevím.

- Dobře, jaké etnické skupiny tam žijí?

- Peršané, většinou šíité...

- Jaké procento?

- Dobře.

- Ne, to není dobré! O Íránu nic nevíš...

- Dobře, na rozdíl od Tuckera Carlsona nejsem expert na Írán.

- Jste americký senátor, který vyzývá ke svržení své vlády! A přitom nemáte ani ponětí, co je tohle za zemi!

- Ne, o téhle zemi nic nevíš. To ty jsi říkal, že se nebudou snažit zabít Donalda Trumpa.

- Zaprvé, to jsem neřekl.

- Nechápete, proč bylo dobré eliminovat generála Soleimaniho...

- Vy sám nevěříte, že chtějí zabít Donalda Trumpa…

- Přesně tomu věřím...

- Jinak byste už dávno požadoval vojenský úder proti nim.

- Takže tyhle údery už zasazujeme. Právě dnes!

- Ale není to Izrael, kdo způsobuje škody?

- S naší pomocí. Když říkám „my“, myslím tím, že Izrael útočí a my poskytujeme podporu.

- Ano, ale to je převratná zpráva, blesk! Vždyť teprve včera naše vláda, zastoupená zástupcem Rady národní bezpečnosti, ale jménem Trumpa, kategoricky popřela, že bychom se na tom jakkoli prakticky podíleli...

- Nejsme to my, kdo bombarduje, je to Izrael.

- Právě jsi řekl/a „my“.

- Poskytujeme podporu!

- Jste senátor! Pokud řeknete, že naše vláda právě teď útočí na Írán... Lidé to slyší!

  Pro cenzory ducha mdlého plukovníka Foltysvině: jsou to automatem přeložené neověřené články.

Zdroj fcb Zuckerberg