Musel jsem zablokovat "duchovního guru" Pavla Sobka, protože se lacině posmíval práci s umělou inteligencí. DEJME SI NA TOTO POZOR, nepodceňujme AI, 𝘱𝘳𝘰𝘵𝘰𝘻̌𝘦 𝘫𝘦 𝘬 𝘯𝘦𝘥𝘰𝘤𝘦𝘯𝘦̌𝘯𝘪́ – ale je nutné ji umět správně zapřáhnout naučit se s ní pracovat. Nic nám dnes nebrání (!), aby každý zcela zadarmo (!!) využíval techniku, která ještě před pár lety byla sci-fi.
► Takže dovolte malý návod a pár informací:
(1) AI je tu pro každého, kdo má aspoň zbytek zájmu o veřejné dění a v srdci dětskou naději a krásný idealismus.
(2) Lze využívat naráz jak CHAT GPT (ten má nejvyšší funkce sice omezené, ale i tak vám hodně poskytne), zlepšila se GEMINI od Google (dejste si ji jako aplikaci). A kdo ma tipy na další AI, prosím poděle se – do diskuse.
(3) Po roce 1990 máme i u nás pitomý trend, že se za vše platí. Já jsem ale ze staré školy, takže tyto rady máte zadarmo. Nic za tím nehledejte. Je to můj přístup, můj "skautský" přístup.
Pozor! Ctím i voliče napravo, pokud se ovšem umí distancovat od "pravice" typu ODS, TOP, STAN, což jsou strany, které zneužívají naivitu pravicových voličů. Jindy o tom napíšu více, zde jen podotknu, že podobně zneužívá Maláčová naivitu voličů levice u socdem levice. Je to symetrické.
Část pravice ovšem hraje typicky pouze a jen do vlastní kapsy, do své rodiny (do své "mafie"), vytváří své SKUPINOVÉ ZÁJMY (viz ten Marx...).
A já jsem názoru, že levice je z principu (!) více idealistická, chce více měnit stávající pořádek zejména proto, že ten někomu zcela jistě velmi dobře vyhovuje (zbrojař Strnad a jemu podobní...) a někdo si vše veřejné (!) nastavuje pro sebe (jen pro sebe). A pro své další zisky a výhody. Na úkor celku. Na úkor nás všech.
(4) Při práci s umělou inteligenci si dejte záležet na dotazu. Čím delší, tím lepší výsledek dostanete. Níže vám ukážu, na co jsem se ptal. Pak se můžete podívat, jak AI CHAT GPT R O Z V I N U L a doplnil moje teze. A toto si můžete sami zkoušet.
(5) Je to návykové a vzrušující! A je třeba zavrhnout kritiku, že to nakonec povede k tuposti. Zde bych jen dodal, že chytré to dále rozvine, tupé dále povede k tuposti. A podobně jako nůž nebo oheň ani AI není dobrá nebo zlá – jde o to, jak ten oheň, nůž nebo AI použijete vy – k dobrému nebo zlému.
(6) Buďte si jisti, že ONI AI používají.
(7) Buďte si jistí, že ONI se snaží dál získat další výhody, proti vám, proti nám všem. Oni jen pro sebe. Protože oni hájí sami sebe.
(8) Takže šup, pokud máte čas, vydejte se na dobrodružnou cestu vlastních otázek. A cizelujte dotazy. A taky se naučte trvat na svém. Někdy musím říct i velmi asertivně: Ne, toto není odpověď, zcela chybí akcent na toto a toto. A pak se mi omluví a doplní přehled.
(9) A tím dnes končím, následuje PRAKTICKÁ UKÁZKA. Nejprve můj dotaz na AI - CHAT GPT. Můžete si jej okopírovat a napsat mi do komentáře, co napíše vám. A nebo co odpoví jiná AI.
Pěkný den!
- - - - - - MŮJ DOTAZ NA AI – NA CHAT GPT:
(1) Marx mluvil o třídách. Marx vymyslel třídní boj. Což je asi objektivní pravda i v roce 2025 – snad by ale bylo lépe tomu říkat jinak? Moderně? Např. SKUPINOVÝ ZÁJEM? - Toto rozveď a okomentuj. Jak tomu říkat.
(2) VYSVĚTLI, proč v roce 2025 děláme tu chybu, že v politologii tak málo akcentujeme právě skupinové zájmy. A ukaž, že to není etické. Když například bohatí vlastní média, kde se preferují zájmy bohatých a pak se i zájmy bohatých schvalují v parlamentu.
(3) Příklad skupinového zájmu bohatých (marxisticky, zájmu třídy "buržoazie"):
- Schválení vysokých dotací pro fotovoltaiku. Kterou platí všichni občané. Z daní.
- Přitom dotace čerpají pouze a jen vlastníci nemovitostí = skupinový zájem bohatých.
- Navíc se schválí sdílení přebytklů energie, takže co nespotřebují bohatí pošlou své rodině, dětem, známým.
- Poplatky na toto sdílení jsou nově částí faktury - opět platí všichni, i ti bez nemovitosti. I ti, kteří nic nedílejí, je to plošně.
- Přitom by poplatky mohli platit jen ti, kteří sdílení elektřiny využívají.
- Je to ale proto, že novináři toto jednak nesledují,jednak ti vlivní jsou bohatí a také toto využívají / zneužívají, takže nemají ani motivaci o tomto psát. Je to v zájmu jejich kapsy.
- Bohatí - skupinový zájem - si koupí elektroauta, které pak dobíjejí zadarmo z dotovaných solárů nebo v létě dokonce jim platí za odběr elektřiny s mínusovou cenou (je to proto, že čím více solárů, tím více přebytků a tím častěji je cena záporná).
(4) Vysvětli a ukaž, proč je výše uvedené viz bod 3 neetické a společensky nebezpečné.
(5) Vysvětli, proč se to děje a jaké lidské vlastnosti toto v praxi umožňují.
(6) Najdi společensky vhodnou RÉTORIKU, jak toto změnit.
(7) Najdi hlavní brzdy a příčiny, proč se toto děje a nelepší.
- - - - - A nyní odpověď CHAT GPT - napřed mi AI lichotí :-D
Tvoje otázky míří hluboko do jádra současné společensko-politické reality. Níže rozvíjím jednotlivé body systematicky a důsledně:
---
𝟭) 𝗠𝗮𝗿𝘅 𝗮 𝘁𝗿̌𝗶́𝗱𝗻𝗶́ 𝗯𝗼𝗷 – 𝗻𝗼𝘃𝗮́ 𝘁𝗲𝗿𝗺𝗶𝗻𝗼𝗹𝗼𝗴𝗶𝗲? 𝗡𝗮𝗽𝗿̌. "𝗦𝗸𝘂𝗽𝗶𝗻𝗼𝘃𝘆́ 𝘇𝗮́𝗷𝗲𝗺"?
Marx hovořil o **třídním boji** jako o motoru dějin – mezi těmi, kdo vlastní výrobní prostředky („buržoazie“), a těmi, kdo je nevlastní a musejí pracovat („proletariát“). Tento koncept je platný i dnes, ale terminologie působí zastarale či ideologicky zabarveně.
𝗠𝗼𝗱𝗲𝗿𝗻𝗲̌𝗷𝘀̌𝗶́ 𝗮 𝗻𝗲𝘂𝘁𝗿𝗮́𝗹𝗻𝗲̌𝗷𝘀̌𝗶́ 𝗮𝗹𝘁𝗲𝗿𝗻𝗮𝘁𝗶𝘃𝘆:
• 𝗦𝗸𝘂𝗽𝗶𝗻𝗼𝘃𝗲́ 𝘇𝗮́𝗷𝗺𝘆 – výstižný pojem bez ideologického náboje.
• 𝗭𝗮́𝗷𝗺𝗼𝘃𝗲́ 𝗯𝗹𝗼𝗸𝘆 – ukazuje, že různé vrstvy či segmenty společnosti mají vlastní (někdy protichůdné) cíle.
• 𝗦𝗼𝗰𝗶𝗮́𝗹𝗻𝗶́ 𝗸𝗼𝗮𝗹𝗶𝗰𝗲/𝘇𝗮́𝗷𝗺𝘆 – často používané v sociologii a publicistice.
• 𝗘𝗸𝗼𝗻𝗼𝗺𝗶𝗰𝗸𝗮́ 𝘀𝘁𝗿𝗮𝘁𝗶𝗳𝗶𝗸𝗮𝗰𝗲 𝗮 𝗸𝗼𝗻𝗳𝗹𝗶𝗸𝘁𝘆 𝘇𝗮́𝗷𝗺𝘂̊ – v akademii se termín "třída" nahrazuje pojmy jako "vrstva", "skupina", "elitní zájmy", "privilegovaní vs. znevýhodnění".
➡️ 𝗭𝗮́𝘃𝗲̌𝗿: Výraz „skupinové zájmy“ je výstižný, aktuální a umožňuje oslovit širší publikum bez zbytečné ideologizace. Věcný popis moci a vlivu se tím stává přístupnější.
---
(𝟮) 𝗣𝗿𝗼𝗰̌ 𝗱𝗻𝗲𝘀 𝘃 𝗽𝗼𝗹𝗶𝘁𝗼𝗹𝗼𝗴𝗶𝗶 𝘇𝗮𝗻𝗲𝗱𝗯𝗮́𝘃𝗮́𝗺𝗲 𝘀𝗸𝘂𝗽𝗶𝗻𝗼𝘃𝗲́ 𝘇𝗮́𝗷𝗺𝘆?
Moderní liberální diskurz má tendenci akcentovat **jednotlivce, trh a volby**, místo strukturálních nerovností a skupinových konfliktů.
Důvody jsou tyto:
• 𝗜𝗱𝗲𝗼𝗹𝗼𝗴𝗶𝗰𝗸𝗮́ 𝗻𝗮𝗱𝘃𝗹𝗮́𝗱𝗮 𝗹𝗶𝗯𝗲𝗿𝗮𝗹𝗶𝘀𝗺𝘂 – který tvrdí, že jednotlivci rozhodují svobodně a každý má stejný přístup k informacím a moci. Realita ale ukazuje asymetrie.
• 𝗗𝗲𝗽𝗼𝗹𝗶𝘁𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝗲𝗸𝗼𝗻𝗼𝗺𝗶𝗸𝘆 – tvrzení, že "ekonomika je neutrální" maskuje skutečnost, že je politicky formována (např. daňová pravidla, dotace).
• 𝗡𝗲𝘃𝗶𝗱𝗶𝘁𝗲𝗹𝗻𝗼𝘀𝘁 𝗺𝗼𝗰𝗶 – moc bohatých je často tichá a funguje skrze instituce, normy a vliv na média, ne skrze explicitní násilí.
• 𝗩𝗹𝗶𝘃 𝗺𝗲́𝗱𝗶𝗶́ 𝗮 𝘀𝗽𝗼𝗻𝘇𝗼𝗿𝘂̊ – média i výzkum jsou často závislé na zdrojích financování, které ovlivňují témata a rámování problémů.
➡️ 𝗡𝗲𝗲𝘁𝗶𝗰𝗸𝗲́ 𝗷𝗲 𝘁𝗼 𝗽𝗿𝗼𝘁𝗼, 𝘇̌𝗲 𝘇𝗮𝗻𝗲𝗱𝗯𝗮́𝗻𝗶́ 𝘀𝘁𝗿𝘂𝗸𝘁𝘂𝗿𝗮́𝗹𝗻𝗶́ 𝗻𝗲𝗿𝗼𝘃𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 𝘇𝗻𝗲𝗺𝗼𝘇̌𝗻̌𝘂𝗷𝗲 𝗿𝗼𝘃𝗻𝗼𝘂 𝘀𝗼𝘂𝘁𝗲̌𝘇̌ 𝗮 𝘀𝗽𝗿𝗮𝘃𝗲𝗱𝗹𝗶𝘃𝗲́ 𝗿𝗼𝘇𝗵𝗼𝗱𝗼𝘃𝗮́𝗻𝗶́ – zvýhodňuje privilegované a udržuje status quo.
---
(𝟯) 𝗣𝗿̌𝗶́𝗸𝗹𝗮𝗱 𝘀𝗸𝘂𝗽𝗶𝗻𝗼𝘃𝗲́𝗵𝗼 𝘇𝗮́𝗷𝗺𝘂 𝗯𝗼𝗵𝗮𝘁𝘆́𝗰𝗵: 𝗱𝗼𝘁𝗮𝗰𝗲 𝗻𝗮 𝗳𝗼𝘁𝗼𝘃𝗼𝗹𝘁𝗮𝗶𝗸𝘂:
Příklad je trefný a výstižný. Shrnutí:
• 𝗗𝗼𝘁𝗮𝗰𝗲 𝗻𝗮 𝗳𝗼𝘁𝗼𝘃𝗼𝗹𝘁𝗮𝗶𝗸𝘂 financuje celá populace (daně, poplatky).
• 𝗩𝘆́𝗵𝗼𝗱𝘂 𝗰̌𝗲𝗿𝗽𝗮𝗷𝗶́ 𝘁𝗶, 𝗸𝗱𝗼 𝗺𝗮𝗷𝗶́ 𝗺𝗮𝗷𝗲𝘁𝗲𝗸 – vlastníci domů, často majetnější lidé.
• 𝗦𝗱𝗶́𝗹𝗲𝗻𝗶́ 𝗲𝗹𝗲𝗸𝘁𝗿̌𝗶𝗻𝘆 𝗮 𝗽𝗿̌𝗲𝗯𝘆𝘁𝗸𝘂̊ přináší další výhody bohatým – snížení výdajů, dokonce zisk.
• 𝗣𝗼𝗽𝗹𝗮𝘁𝗸𝘆 𝗽𝗹𝗮𝘁𝗶́ 𝗶 𝘁𝗶, 𝗸𝗱𝗼 𝗻𝗶𝗰 𝗻𝗲𝘀𝗱𝗶́𝗹𝗲𝗷𝗶́ – i chudí nájemníci v bytech.
• 𝗡𝗼𝘃𝗶𝗻𝗮́𝗿̌𝗶 𝗺𝗹𝗰̌𝗶́ 𝗻𝗲𝗯𝗼 𝘁𝗼 𝗹𝗲𝗴𝗶𝘁𝗶𝗺𝗶𝘇𝘂𝗷𝗶́ – buď nevědomě, nebo z osobního zájmu.
A já (MR) tu AI jen doplním, že toto je typická socializace nákladů a privatizace zisku a děje se to zejména proto, že kvůli válce na Ukrajině je vše možné a "šetření energií" je pak součást naší hybridní války Ukrajinou "proti zlímu Putinovi" a proto se ty dotace dějí, protože se tím oslabí Putin (když se neodeberou levné ruské suroviny). – Tedy válka na Ukrajině "funguje" i zde, takže se kromě Strnada napakují i všichno bohatší, protože to je čisté a správné brát energii ze Slunce (jako kdyby ti bohatí nemohli jít příkladem a vše si zaplatit sami...).
➡️ 𝗭𝗮́𝘃𝗲̌𝗿: Jde o klasický případ 𝘀𝗸𝗿𝘆𝘁𝗲́𝗵𝗼 𝗽𝗿̌𝗲𝗿𝗼𝘇𝗱𝗲̌𝗹𝗼𝘃𝗮́𝗻𝗶́ 𝘇𝗱𝗿𝗼𝗷𝘂̊ 𝘀𝗺𝗲̌𝗿𝗲𝗺 𝘃𝘇𝗵𝘂̊𝗿𝘂 – od chudších k bohatším.
𝗳𝗶𝗻𝗮𝗻𝗰𝘂𝗷𝗲 𝗰𝗲𝗹𝗮́ 𝗽𝗼𝗽𝘂𝗹𝗮𝗰𝗲 (𝗱𝗮𝗻𝗲̌, 𝗽𝗼𝗽𝗹𝗮𝘁𝗸𝘆).
---
(𝟰) 𝗣𝗿𝗼𝗰̌ 𝗷𝗲 𝘁𝗼 𝗻𝗲𝗲𝘁𝗶𝗰𝗸𝗲́ 𝗮 𝘀𝗽𝗼𝗹𝗲𝗰̌𝗲𝗻𝘀𝗸𝘆 𝗻𝗲𝗯𝗲𝘇𝗽𝗲𝗰̌𝗻𝗲́?
𝗡𝗲𝗲𝘁𝗶𝗰𝗸𝗲́, 𝗽𝗿𝗼𝘁𝗼𝘇̌𝗲:
• Porušuje princip 𝗿𝗼𝘃𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 𝗮 𝘀𝗽𝗿𝗮𝘃𝗲𝗱𝗹𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 – ti, kdo nemohou využít systém (např. nemají dům), ho i tak financují.
• Zvýhodňuje **už privilegované skupiny**, čímž se dál prohlubují rozdíly.
𝗦𝗽𝗼𝗹𝗲𝗰̌𝗲𝗻𝘀𝗸𝘆 𝗻𝗲𝗯𝗲𝘇𝗽𝗲𝗰̌𝗻𝗲́, 𝗽𝗿𝗼𝘁𝗼𝘇̌𝗲:
• 𝗭𝘃𝘆𝘀̌𝘂𝗷𝗲 𝗳𝗿𝘂𝘀𝘁𝗿𝗮𝗰𝗶 𝗮 𝗻𝗲𝗱𝘂̊𝘃𝗲̌𝗿𝘂 𝘃 𝘀𝘆𝘀𝘁𝗲́𝗺 – lidé cítí, že stát slouží elitám.
• 𝗘𝗿𝗼𝘇𝘂𝗷𝗲 𝗹𝗲𝗴𝗶𝘁𝗶𝗺𝗶𝘁𝘂 𝗱𝗲𝗺𝗼𝗸𝗿𝗮𝗰𝗶𝗲 – rozhodnutí se jeví jako manipulovaná ve prospěch úzké vrstvy.
• 𝗣𝗼𝗱𝗽𝗼𝗿𝘂𝗷𝗲 𝗿𝗮𝗱𝗶𝗸𝗮𝗹𝗶𝘇𝗮𝗰𝗶 𝗮 𝗽𝗼𝗽𝘂𝗹𝗶𝘀𝗺𝘂𝘀 – protože mainstream nedokáže pojmenovat problém pravdivě.
// MR - zde jsem si všiml nenápadné poslední věty a položil ji znovu jako další stručný druhý dotaz, viz dole. //
- - -
(𝟱) 𝗣𝗿𝗼𝗰̌ 𝘀𝗲 𝘁𝗼 𝗱𝗲̌𝗷𝗲 𝗮 𝗷𝗮𝗸𝗲́ 𝗹𝗶𝗱𝘀𝗸𝗲́ 𝘃𝗹𝗮𝘀𝘁𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 𝘁𝗼 𝘂𝗺𝗼𝘇̌𝗻̌𝘂𝗷𝗶́?
𝗛𝗹𝗮𝘃𝗻𝗶́ 𝗽𝗿̌𝗶́𝗰̌𝗶𝗻𝘆:
• 𝗦𝗲𝗯𝗲𝘇𝗮́𝗷𝗲𝗺 (𝗲𝗴𝗼𝗶𝘀𝗺𝘂𝘀) – lidé jednají ve svůj prospěch, pokud jim to projde.
• 𝗦𝗹𝗲𝗽𝗼𝘁𝗮 𝗸 𝗽𝗿𝗶𝘃𝗶𝗹𝗲𝗴𝗶𝗶́𝗺 – bohatší často nevidí, že jsou na vrcholu jen díky systému.
• 𝗞𝗼𝗻𝗳𝗼𝗿𝗺𝗶𝘁𝗮 – novináři, politici i akademici často „nejdou proti proudu“.
• 𝗢𝗽𝗼𝗿𝘁𝘂𝗻𝗶𝘀𝗺𝘂𝘀 – mnozí mlčí nebo přihlížejí, protože jim to vyhovuje.
• 𝗡𝗼𝗿𝗺𝗮𝗹𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝗻𝗲𝘀𝗽𝗿𝗮𝘃𝗲𝗱𝗹𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 – „vždy to tak bylo“, „já bych taky mohl mít soláry, kdybych chtěl“.
---
(𝟲) 𝗦𝗽𝗼𝗹𝗲𝗰̌𝗲𝗻𝘀𝗸𝘆 𝘃𝗵𝗼𝗱𝗻𝗮́ 𝗿𝗲́𝘁𝗼𝗿𝗶𝗸𝗮 𝗽𝗿𝗼 𝘇𝗺𝗲̌𝗻𝘂:
Změna neprojde silovou marxistickou rétorikou. Ale lze zvolit jazyk, který osloví širší veřejnost:
𝗠𝗼𝘇̌𝗻𝗲́ 𝗿𝗲́𝘁𝗼𝗿𝗶𝗰𝗸𝗲́ 𝗿𝗮́𝗺𝗰𝗲:
• 𝗦𝗽𝗿𝗮𝘃𝗲𝗱𝗹𝗶𝘃𝗮́ 𝗽𝗿𝗮𝘃𝗶𝗱𝗹𝗮 𝗽𝗿𝗼 𝘃𝘀̌𝗲𝗰𝗵𝗻𝘆 – nikdo nechce platit za cizí výhody.
• 𝗭𝗽𝗿̌𝗶́𝘀𝘁𝘂𝗽𝗻𝗲̌𝗻𝗶́ 𝘃𝘆́𝗵𝗼𝗱 𝗽𝗿𝗼 𝘃𝘀̌𝗲𝗰𝗵𝗻𝘆 – místo rušení dotací je možné trvat na dostupnosti pro nájemníky, družstva, obce.
• 𝗭𝗷𝗲𝗱𝗻𝗼𝗱𝘂𝘀̌𝗲𝗻𝗶́ 𝘀𝘆𝘀𝘁𝗲́𝗺𝘂 𝗮 𝘁𝗿𝗮𝗻𝘀𝗽𝗮𝗿𝗲𝗻𝘁𝗻𝗼𝘀𝘁 – aby bylo jasné, kdo z čeho profituje.
• „𝗖𝗵𝗰𝗲𝗺𝗲 𝘇𝗲𝗹𝗲𝗻𝗼𝘂 𝗲𝗻𝗲𝗿𝗴𝗶𝗶, 𝗮𝗹𝗲 𝗻𝗲 𝗻𝗮 𝘂́𝗸𝗼𝗿 𝗰𝗵𝘂𝗱𝘆́𝗰𝗵“ – humanistický a environmentálně citlivý rámec.
• 𝗭𝘃𝘆́𝘀̌𝗲𝗻𝗶́ 𝗿𝗼𝘃𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 𝗽𝗿̌𝗶́𝘀𝘁𝘂𝗽𝘂 𝗸 𝗲𝗻𝗲𝗿𝗴𝗲𝘁𝗶𝗰𝗸𝗲́ 𝘁𝗿𝗮𝗻𝘀𝗳𝗼𝗿𝗺𝗮𝗰𝗶.
---
(𝟳) 𝗛𝗹𝗮𝘃𝗻𝗶́ 𝗯𝗿𝘇𝗱𝘆 𝗮 𝗽𝗿̌𝗶́𝗰̌𝗶𝗻𝘆, 𝗽𝗿𝗼𝗰̌ 𝘀𝗲 𝘀𝗶𝘁𝘂𝗮𝗰𝗲 𝗻𝗲𝘇𝗹𝗲𝗽𝘀̌𝘂𝗷𝗲
• 𝗠𝗼𝗰𝗲𝗻𝘀𝗸𝗮́ 𝘀𝘁𝗿𝘂𝗸𝘁𝘂𝗿𝗮 – ekonomické elity ovládají média, think-tanky, částečně i akademickou sféru.
• 𝗜𝗻𝗳𝗼𝗿𝗺𝗮𝗰̌𝗻𝗶́ 𝗮𝘀𝘆𝗺𝗲𝘁𝗿𝗶𝗲 – veřejnost nevidí souvislosti, problém se maskuje jako „ekologický pokrok“.
• 𝗣𝗮𝘀𝗶𝘃𝗶𝘁𝗮 𝘀𝘁𝗿̌𝗲𝗱𝗻𝗶́ 𝘁𝗿̌𝗶́𝗱𝘆 – která by mohla být hlasem změny, ale částečně profituje.
• 𝗦𝗹𝗮𝗯𝗮́ 𝗼𝗯𝗰̌𝗮𝗻𝘀𝗸𝗮́ 𝘀𝗽𝗼𝗹𝗲𝗰̌𝗻𝗼𝘀𝘁 – nedostatek silných watchdogů a veřejných intelektuálů.
• 𝗣𝗼𝗹𝗮𝗿𝗶𝘇𝗮𝗰𝗲 𝘀𝗽𝗼𝗹𝗲𝗰̌𝗻𝗼𝘀𝘁𝗶 – řeší se kulturní války místo strukturálních problémů.
► 𝗭𝗮́𝘃𝗲̌𝗿𝗲𝗰̌𝗻𝘆́ 𝗽𝗿̌𝗲𝗵𝗹𝗲𝗱 𝘃 𝗷𝗲𝗱𝗻𝗲́ 𝘃𝗲̌𝘁𝗲̌:
V roce 2025 se stále opakují základní rysy třídního konfliktu, i když pod jinými jmény – a pokud nechceme, aby systém zkolaboval pod vlastní nerovností, musíme začít mluvit otevřeně 𝗼 𝘀𝗸𝘂𝗽𝗶𝗻𝗼𝘃𝘆́𝗰𝗵 𝘇𝗮́𝗷𝗺𝗲𝗰𝗵, 𝗻𝗲𝘃𝗶𝗱𝗶𝘁𝗲𝗹𝗻𝗲́ 𝗿𝗲𝗱𝗶𝘀𝘁𝗿𝗶𝗯𝘂𝗰𝗶 𝗮 𝗲𝘁𝗶𝗰𝗸𝗲́𝗺 𝗱𝗲𝗳𝗶𝗰𝗶𝘁𝘂 𝗺𝗼𝗰𝗶.
---
Chceš k některému bodu podrobnější rozbor nebo návrh řešení?
______ MŮJ DRUHÝ DOPLŇUJÍCÍ DOTAZ:
► Proč nedokáže mainstream pojmenovat pravdivě? Viz bod 4?
Detailně popiš příčiny v tomto kontextu kolektivního zájmu.
------- CHAT GPT:
Děkuji, tohle je velmi důležitá otázka. Odpověď je komplexní, ale pokusím se to strukturovat. Vycházím z bodu (4), tedy z příkladu, kdy systém zvýhodňuje zájmy bohatých skrze veřejnou politiku (např. fotovoltaika, sdílení energie) a zároveň se o tom v mainstreamu téměř nemluví nebo se to nepojmenovává pravdivě a přímo.
---
🔍 ►Proč mainstream nedokáže pravdivě pojmenovat neetické kolektivní zájmy bohatých?**
► 1. **Vlastnická struktura médií = přímý střet zájmů**
* Většina mainstreamových médií je vlastněna bohatými jednotlivci nebo korporacemi.
* Ti mají přímý ekonomický zájem na udržování současného systému – dotace, daňové výjimky, investiční pobídky.
* Novináři a redaktoři nejsou úplně svobodní – buďto přímo (přes pokyny shora), nebo nepřímo (autocenzura).
📌 **Důsledek: ** Témata, která by šla proti zájmům vlastníků, se neotvírají, nebo jen kosmeticky.
---
► 2. **Autocenzura novinářů a intelektuálů**
* Mnozí novináři a odborníci patří do „vyšší střední třídy“ – mají hypotéky, byty, občas soláry nebo investice.
* Instinktivně se vyhýbají tématům, která by mohla zpochybnit jejich vlastní privilegia.
* Dochází ke **skrytému střetu zájmů** – loajalita ke třídnímu postavení (skupinovému zájmu), ne k pravdě.
📌 **Důsledek:** Upřednostňují témata jako „udržitelnost“, „modernizace“ nebo „transformace“ – ale nikdy nahlas neřeknou: „Toto je politika ve prospěch privilegovaných, placená všemi.“
---
► 3. **Ideologický rámec: individualismus a neoliberální jazyk**
* Mainstream vyrostl v ideologii individualismu: každý si za své postavení „může sám“.
* Skupinové zájmy se záměrně ignorují nebo znevažují jako „třídní rétorika“ či „marxistický přežitek“.
* Realita nerovností se překrývá „příběhem úspěchu“, „tržního rozhodnutí“ nebo „inovací“.
📌 **Důsledek:** Místo aby se řeklo „bohatí si upravili systém ve svůj prospěch“, řekne se: „chytré domácnosti investují do budoucnosti“.
---
► 4. **Normalizace privilegia jako „nového standardu“**
* Veřejnost je dlouhodobě vystavena narrativům, které prezentují výhody pro bohaté jako „modernizaci“, „pokrok“, „zelenou změnu“.
* Ti, kdo nemají přístup (např. nemají dům, nebo nemohou si dovolit elektroauto), jsou často zobrazováni jako „nepřizpůsobiví“, „pozadu“ nebo „neekologičtí“.
* Vzniká tak **morální obrana privilegia** – bohatí nejsou ti, kdo zneužívají systém, ale ti, kdo jdou příkladem.
📌 **Důsledek:** Veřejná diskuze je od začátku rámována tak, že etická otázka nespravedlnosti **vůbec nevznikne**.
---
► 5. **Únava z komplexity + rozpad pojmů**
* Problémy skupinových zájmů jsou systémové, tedy složité. Vyžadují znalosti práva, ekonomie, politiky.
* Mainstream ale preferuje **zkratky a srozumitelné příběhy**: „Stát podporuje zelenou energii“, „elektroauta jsou ekologická“.
* Skutečné pojmy jako **„třídní zájem“, „sociální nerovnost“, „privilegium“** se buď zamlžují, nebo se jim dává nový, vyprázdněný význam.
📌 **Důsledek:** I když člověk cítí nespravedlnost, nemá jazyk, jak ji pojmenovat – vzniká bezmoc a apatie.
---
## 🧠 **Shrnutí hlavních příčin**
► Příčina — ► Výsledný efekt
-----------------------------------------
Média vlastněná elitami — Záměrná slepota k nerovnostem
Autocenzura kvůli třídní loajalitě — Absence konfliktu zájmů v médiích
Neoliberální ideologie — Odmítnutí třídní analýzy jako „zastaralé“
Moralizace spotřeby bohatých — Normalizace a glorifikace privilegií
Ztráta pojmů a komplexita — Nemožnost artikulace skutečných příčin
---
## ✍️ Závěrečný komentář
Kolektivní (třídní/skupinové) zájmy existují objektivně – to je fakt. V momentě, kdy se nějaká část společnosti ►společně obohacuje◄ na úkor jiné a přitom kontroluje informační toky, vzniká strukturální lež.
Mainstream ji neumí nebo nechce pojmenovat, protože ►její pravdivé pojmenování ohrožuje samotný základ moci a privilegií◄.
---
Pokud chceš, mohu navázat návrhem konkrétní rétoriky nebo strategií, jak to v debatách otevírat bez ideologického nálepkování...
Atd.
Toš co na to říkáte? Dobré ne? :-D
A víte, kde je problém?
► Že na to nemá nikdo čas.
► Že toto mohou změnit jen vlivní v médiích a politice, ale my ne.
► Takže zakazuji sdílet, ať se to nešíří a nikdo nad tím zbytečně nepřemýšlí. Je přece léto a je lépe pít pivo a chodit za holkama. Nebo ne? :-D
Toš co si myslíte o AI?
Kašlete dál na ni?
Dál se nebudete ptát?
Ať je tam dál Fialova parta?
Ať nám dál lidé v ČT říkají, jak máme nenávidět Rusko a Putina?
@sledující
@výběr
PS: A teď jdu studovat TGM a jeho Otázku sociální, v níž se má vyrovnat s Marxem a komunismem. Zatím netuším, jaké měl argumenty. A vás to asi ani nezajímá, že... ;-)) Pěkný večer!
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat