Když Karel IV. poprvé ve svém dospělém životě doputoval do Čech, zjistil, že nemá ani kde bydlet. Pražský Hrad byl zpustlý, ostatní královské hrady byly v držení "šlechty", což byli de facto teroristé násilím držící lid v bídě. Všechny "státní" peníze tenkrát Jan Lucemburský utratil na války. Trvalo to mnoho let než Karel vykoupil královské hrady zpět a vypudil z nich tehdejší šlechtu. Ale ani pak to nebylo snadné. Tak třeba na Orlickoústecku: "První polovina 14. století je na Žampachu zapsána jako doba velkého loupežení. Sídlil tu od roku 1347 rytíř Jan ze Smojna nazývaný Pancíř. Zprvu věrný bojovník císaře Karla IV. dostal za své zásluhy o království od císaře zlatý řetěz. Asi mu to přerostlo přes hlavu, myslel, že přátelství s hlavou panstva je doživotní, tak si začal přilepšovat loupežnictvím.
Takový Lotrando to byl, ale ten starý, mordýřský. Podle letopisů: „Nejen kupce přepadával a zboží bral, ale také zajímal, je věznil a trýznil.“
V roce 1355 proti Pancířovi vytáhl Karel s vojskem, hrad oblehl a zemského škůdce zajal. Prý mu provaz vlastnoručně hodil kolem krku se slovy: „Nemám pokaždé zlaté řetězy, které bych rozdával.“"
Ani nevím, proč mi to přišlo na mysl...
Žádné komentáře:
Okomentovat