Pávek buduje ohromnou generálskou juntu

 Počet generálů v Armádě ČR po nedávném jmenování

Dne 28. října 2025, při příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu, prezident Petr Pavel jmenoval nové generály Armády České republiky (AČR). Na základě dostupných informací z oficiálních zdrojů (jako je web Pražského hradu a Ministerstvo obrany) bylo jmenováno přibližně 8–10 nových důstojníků do různých generálských hodností (včetně povýšení z brigádního generála na generálmajora nebo generálporučíka). Konkrétně se jedná o:

2 generálmajory na generálporučíky,

1 brigádního generála na generálmajora,

1 plukovnici na brigádního generála,

5 plukovníků na brigádní generály,

2 plukovníky ve výslužbě na brigádní generály ve výslužbě.

Toto jmenování navazuje na dřívější povýšení v květnu 2025, kdy byl náčelník generálního štábu Karel Řehka jmenován armádním generálem (nejvyšší hodnost v AČR). Celkový počet generálů v aktivní službě v AČR (včetně armádních generálů, generálporučíků, generálmajorů a brigádních generálů) činí nyní přibližně 200. Tento odhad vychází z údajů Kanceláře prezidenta republiky a analýz (např. HlídacíPes.org a Kverulant.org), které sledují systemizaci hodností podle zákona o ozbrojených silách. Pro srovnání: Na ~24 000 profesionálních vojáků to znamená poměr 1 generál na ~120 vojáků, což je výrazně vyšší než u většiny spojenců v NATO.

Počet generálů v první Československé republice (1918–1938)

V období první ČSR měla armáda výrazně menší počet generálů než dnes, přestože celková síla byla v míru kolem 150–200 tisíc mužů (po mobilizaci v roce 1938 až 1,5 milionu). Podle historických zdrojů (jako je analýza Vojenské správy ČSR a seznamy generalita na portálu Československá armáda):

Celkový počet generálů v aktivní službě byl přibližně 110 před mobilizací v roce 1938. To zahrnovalo generály zbraní, důstojníky Generálního štábu a absolventy Vysoké školy válečné.

V raném období (1919–1925) působilo v čs. armádě navíc 19 francouzských generálů v rámci Francouzské vojenské mise, kteří pomáhali budovat struktury, ale nebyli součástí čs. generality.

Struktura byla ovlivněna meziválečným odzbrojením a omezeními z Locarnských smluv, což udržovalo počet generálů nízký. Seznam náčelníků generálního štábu ukazuje, že se na těchto vrcholových postech vystřídalo 20 osob (včetně prvních dvou Francouzů).

Počet generálů dle tabulek NATO

NATO nemá striktně závazné "tabulky personálu" (staffing tables) pro jednotlivé členské státy, ale doporučuje standardy na základě velikosti armády, operační role a principů efektivity (např. podle Allied Joint Publication a výročních zpráv NATO). Pro malé a střední armády jako AČR (~24 000 aktivních vojáků v roce 2025, s cílem 30 000 do 2030) se počet generálů odhaduje na 40–60 v aktivní službě. Tento odhad vychází z:

Poměru na velikost: NATO doporučuje 1 generála na 400–600 vojáků (na rozdíl od českého 1:120). Např. pro armádu velikosti 25 000 by to znamenalo ~40–60 generálů.

Srovnání se spojenci: Podobné armády (např. Norsko ~23 000 vojáků: ~50 generálů; Dánsko ~20 000: ~45) mají výrazně méně než ČR. Celkově má NATO ~3,4 milionu aktivních vojáků, přičemž USA dominují (1,33 milionu), ale malé státy jako ČR by měly držet nízký počet pro efektivitu.

Doporučení pro ČR: V kontextu NATO transformace (např. zprávy o personálních cílech do 2035) se zdůrazňuje redukce vrchních hodností ve prospěch poddůstojníků a specialistů, aby AČR splnila standardy interoperability.

Český počet 200 je tedy ~3–5x vyšší než doporučený, což vede k debatám o "generálské inflaci" (např. v CZDEFENCE a Deníku TO). To může být důsledkem dědictví po Varšavské smlouvě a nedávných expanzí (povýšení ~30 ročně v posledních letech.