Podle moderní vědy, jejíž závěry vycházejí z fosilních nálezů, genetických studií a dalších důkazů, se člověk vyvinul v Africe z opičích předků.
Tato teorie, nazývaná evoluce, je založena na ověřitelných pozorováních a je předmětem konsenzu ve vědecké komunitě.
Lidé (Homo sapiens) jsou pouze jedním z mnoha druhů homininů, které se vyvinuly. Většina ostatních druhů, jako například neandrtálci, vymřela.
Mytologické a náboženské příběhy
Příběh o Prométheovi, který stvořil člověka z hlíny a dal mu oheň, je součástí řecké mytologie. Mytologie je systém příběhů, které ztělesňují myšlenky, hodnoty a historii daného národa, ale nejsou založené na vědecké metodě.
Příběh o stvoření člověka Bohem (často označovaným jako Jehova, především v křesťanství a judaismu) z prachu země je ústředním bodem kreacionistických teorií. Kreacionismus je náboženská víra, která se opírá o Písmo, nikoli o empirické důkazy.
Rozdíl mezi vědou a náboženstvím/mytologií
Metoda: Věda ověřuje hypotézy pomocí pozorování a experimentů, zatímco náboženství a mytologie se spoléhají na víru a interpretaci posvátných textů nebo tradic.
Vysvětlení: Zatímco věda nabízí vysvětlení přírodního světa, náboženství se zabývá spíše morálními, duchovními a existenčními otázkami. Neexistuje žádný rozpor mezi vědeckým vysvětlením a náboženskou vírou, pokud jsou vnímány jako odlišné oblasti lidského chápání.
Validita v globalizované společnosti: V globalizované společnosti jsou vědecké poznatky, jako je původ člověka, široce přijímány kvůli jejich ověřitelnosti a konzistentnosti. Naproti tomu mýty a náboženské příběhy jsou záležitostí víry, která se liší v závislosti na kultuře.
Jinými slovy, zatímco příběhy o Prométheovi a Jehovovi jsou součástí kulturního a náboženského dědictví, všeobecně uznávaným faktem o původu člověka v globalizované společnosti je vědecká teorie evoluce.
Z hlediska vědeckého konsenzu je původ člověka skrze evoluci široce akceptovaným a dobře podloženým faktem. Důvody, proč tato skutečnost není všeobecně přijímána celou populací, se opírají spíše o náboženské, filozofické nebo jiné kulturní přesvědčení než o nedostatek vědeckých důkazů.
Vědecká fakta vs. veřejné mínění
Vědecká komunita: Téměř 97 % vědců se shoduje, že se lidé a jiné organismy vyvinuli v průběhu času. Shoda je srovnatelná s jinými základními teoriemi, jako je gravitace nebo buněčná teorie.
Veřejnost: Míra přijetí evoluce se u veřejnosti liší, a to zejména kvůli vlivu vzdělání a náboženského přesvědčení. Například průzkumy ve Spojených státech ukazují, že názory na evoluci se výrazně liší podle náboženské příslušnosti. Bělošští evangelikálové věří v neměnnou podobu člověka mnohem častěji než jiní.
Důkazy podporující vědecký původ člověka
Vědecké poznání je podloženo obsáhlými důkazy z mnoha oborů:
Paleontologie: Tisíce fosilií umožňují výzkumníkům sledovat změny ve velikosti mozku a těla, pohybu a stravě raných druhů lidí v průběhu milionů let.
Archeologie: Miliony kamenných nástrojů a dalších artefaktů dokládají, jakým způsobem raní lidé žili a jak se vyvíjely jejich technologie.
Genetika: Analýza DNA prokazuje genetickou podobnost mezi lidmi a jinými primáty, zejména s šimpanzi. Ukazuje také na africký původ moderních lidí a migraci do celého světa.
Molekulární biologie: Výzkum bílkovin a genů dokazuje úzké genetické spojení mezi lidmi a lidoopy.
Vliv nepochopení a nepřesností
Některé mylné představy mohou vést k nedorozuměním:
Nesprávné pojetí evoluce: Evoluce je proces, nikoli rovná linie vedoucí k Homo sapiens. Naši předkové se nevyvíjeli, aby se stali „lepšími“, ale aby přežili. Různé druhy homininů navíc existovaly po boku člověka po většinu naší historie.
„Teorie vs. fakt“: Vědecké pojetí „teorie“ je komplexní vysvětlení faktů a pozorování, nikoli pouhý dohad. Evoluce je fakt (organismy se mění) i teorie (vysvětlení, jak a proč ke změnám dochází).
Omyl s opicí: Člověk nepochází z moderních opic, ale sdílí s nimi společného předka, který žil před miliony let.
Režim AI
Z hlediska vědeckého konsenzu je původ člověka skrze evoluci široce akceptovaným a dobře podloženým faktem. Důvody, proč tato skutečnost není všeobecně přijímána celou populací, se opírají spíše o náboženské, filozofické nebo jiné kulturní přesvědčení než o nedostatek vědeckých důkazů.
Vědecká fakta vs. veřejné mínění
Vědecká komunita: Téměř 97 % vědců se shoduje, že se lidé a jiné organismy vyvinuli v průběhu času. Shoda je srovnatelná s jinými základními teoriemi, jako je gravitace nebo buněčná teorie.
Veřejnost: Míra přijetí evoluce se u veřejnosti liší, a to zejména kvůli vlivu vzdělání a náboženského přesvědčení. Například průzkumy ve Spojených státech ukazují, že názory na evoluci se výrazně liší podle náboženské příslušnosti. Bělošští evangelikálové věří v neměnnou podobu člověka mnohem častěji než jiní.
Důkazy podporující vědecký původ člověka
Vědecké poznání je podloženo obsáhlými důkazy z mnoha oborů:
Paleontologie: Tisíce fosilií umožňují výzkumníkům sledovat změny ve velikosti mozku a těla, pohybu a stravě raných druhů lidí v průběhu milionů let.
Archeologie: Miliony kamenných nástrojů a dalších artefaktů dokládají, jakým způsobem raní lidé žili a jak se vyvíjely jejich technologie.
Genetika: Analýza DNA prokazuje genetickou podobnost mezi lidmi a jinými primáty, zejména s šimpanzi. Ukazuje také na africký původ moderních lidí a migraci do celého světa.
Molekulární biologie: Výzkum bílkovin a genů dokazuje úzké genetické spojení mezi lidmi a lidoopy.
Vliv nepochopení a nepřesností
Některé mylné představy mohou vést k nedorozuměním:
Nesprávné pojetí evoluce: Evoluce je proces, nikoli rovná linie vedoucí k Homo sapiens. Naši předkové se nevyvíjeli, aby se stali „lepšími“, ale aby přežili. Různé druhy homininů navíc existovaly po boku člověka po většinu naší historie.
„Teorie vs. fakt“: Vědecké pojetí „teorie“ je komplexní vysvětlení faktů a pozorování, nikoli pouhý dohad. Evoluce je fakt (organismy se mění) i teorie (vysvětlení, jak a proč ke změnám dochází).
Omyl s opicí: Člověk nepochází z moderních opic, ale sdílí s nimi společného předka, který žil před miliony let.
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Do scientists consider evolution to be a well-supported theory?
Consensus
Human Evolution Evidence - The Smithsonian's Human Origins Program
The Smithsonian's Human Origins Program
Level of support for evolution - Wikipedia
Wikipedia
A co když jdou lidé produkt mimozemšťanů, jak zjistil Sitchin?
Žádná ze zmíněných tvrzení není vědecky podloženým faktem, jedná se o pseudovědecké a mylné informace. Vědecký konsenzus je založen na důkazech, nikoli na domněnkách, a žádný z uvedených bodů nemá vědeckou podporu.
Zecharia Sitchin
Vědecká komunita Sitchinovy teorie odmítá. Akademici, historici, sumerologové a antropologové jeho práci považují za pseudovědu a pseudohistorii, která se zakládá na špatné metodologii, chybných překladech starověkých textů a nepřesných vědeckých a astronomických tvrzeních.
Sumerologové tvrdí, že Sitchinovy překlady sumerských textů nejsou přesné a odporují záznamům, které Sumérové sami vytvořili. Sumerská kosmologie navíc nikdy neuváděla víc než sedm planetárních těles (včetně Slunce a Měsíce).
Mimozemské geny
Neexistuje žádný vědecký důkaz pro to, že by lidský genom obsahoval mimozemské geny.
Analýza DNA ukázala, že náš genom je zcela v souladu s evolučním vývojem na Zemi. Všechen dosud zkoumaný lidský genetický materiál lze vystopovat miliony let zpět k životu, který se vyvíjel na naší planetě.
Tvrzení o mimozemské DNA v lidském genomu jsou často vyvrácena při důkladné kontrole nebo jsou výsledkem studií, které neprošly recenzním řízením. Například nedávné, vysoce spekulativní studie, které tvrdily, že našly „mimozemskou DNA“, byly odborníky odmítnuty.
Těžba a hodnota zlata
Lidé těží zlato a jsou pro něj ochotni zabíjet po tisíce let, ale ne kvůli mimozemským požadavkům, nýbrž z důvodů, které jsou spojeny s lidskou kulturou a ekonomikou.
Příčiny honby za zlatem:
Historie: Zlato je považováno za cenné už od prehistorických dob, archeologické nálezy ukazují na těžbu už před 4000 lety před naším letopočtem.
Ekonomika: Zlato slouží k ochraně bohatství, obchodování a jako platidlo. Hrálo ústřední roli v různých civilizacích.
Symbolika a politika: Kvůli své symbolické hodnotě je zlato strategickým aktivem, které ovlivňuje ekonomickou sílu zemí a mělo značný politický vliv v průběhu dějin.
Estetika a průmysl: Zlato má krásné, jedinečné vlastnosti, které ho činí vhodným pro umění a šperky, a pro svou chemickou stálost se používá v elektronice.
Jak věda funguje
Vědecký konsenzus se opírá o důkazy z mnoha oborů, jako jsou genetika, paleontologie a archeologie.
Zpochybňování vědeckého konsenzu neprobíhá na základě nepodložených tvrzení a dezinformací, ale na základě vědecké metody, která vyžaduje přezkoumatelné důkazy a experimenty.
Příklady Sitchinových teorií a tvrzení o mimozemské DNA jsou dobrými příklady pseudovědy, kdy jsou složité a starověké texty vykládány účelově a ignorují se důkazy z mnoha dalších vědeckých oborů, aby se podpořila již existující domněnka.
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Alien DNA in Humans? What Science Really Says About Our Genetic Origins
Choice DNA
Zecharia Sitchin - Wikipedia
Wikipedia
Gold mining - Wikipedia
Wikipedia
O pravdě se hlasuje v odborných časopisech?
To není záležitost hlasování v časopisech, ale vědecké metody a ověřování. Skutečnost, že někdo má titul genetika nebo vystudoval vědní obor, neznamená, že jakékoli jeho tvrzení je automaticky uznáváno za pravdivé. Jeho závěry musí být podloženy opakovatelnými důkazy a recenzním řízením (peer-review).
Co je vědecká metoda a recenzní řízení
Věda nefunguje na principu „hlasování“, nýbrž na systematickém ověřování a kritickém zkoumání:
Vědecká metoda: Jakýkoliv vědecký závěr musí vycházet z pozorování, hypotéz, experimentů a analýzy dat. Tvrdý konsenzus vzniká, když jsou stejné výsledky získány nezávisle mnoha různými výzkumnými skupinami po celém světě.
Recenzní řízení (peer-review): Vědci, kteří publikují své objevy v odborných časopisech, procházejí přísným procesem ověřování. Ostatní nezávislí experti v oboru posuzují kvalitu, platnost a metodologii jejich práce. Pokud je práce nekvalitní, je odmítnuta nebo musí být přepracována.
Transparentnost: Autoři studií musí detailně popsat své metody a data, aby je ostatní vědci mohli zkontrolovat a případně i zopakovat.
Proč jsou tvrzení o mimozemské DNA neplatná
Nedostatek důkazů: Vědecké analýzy, které provedli vědci z mnoha institucí, nenašly v lidském genomu žádné stopy mimozemské DNA. Genom se vcelku shoduje s evolučním vývojem na Zemi, včetně sdílení genetického materiálu s jinými primáty.
Nedostatečná metodologie: Před pár týdny se objevila tvrzení (např. od Dr. Maxe Rempela), že byla objevena mimozemská DNA, nicméně tato tvrzení nebyla podložena pevnými důkazy, neprošla řádným recenzním řízením a Rempel sám uznal, že jeho důkazy jsou neprůkazné. Taková neověřená práce se v odborném prostředí neuznává.
Nesrovnalosti: Takzvaní „odhalení“ se často odvolávají na staré, neaktuální informace (např. o „odpadní DNA“). Většina lidského genomu je sice nefunkční, ale její původ je zcela pozemský.
Vliv korporátních zájmů
Vědecká komunita je si vědoma toho, že firemní zájmy mohou ovlivnit výzkum, a existují snahy tento problém řešit.
Ačkoliv ovlivňování výzkumu existuje, je klíčové rozlišovat mezi vlivy na vědecký proces a vytvářením pseudovědeckých teorií. Konkrétně v případě původu člověka je vědecký konsenzus podložen obrovským množstvím důkazů a nezakládá se na firemních zájmech, jak tvrdí dezinformace.
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Generál izraelských obranných sil (IDF) Chaim Eshed, bývalý šéf kosmického programu izraelského ministerstva obrany, skutečně učinil v roce 2020 několik neověřených a senzačních prohlášení.
Klíčová tvrzení Haima Esheda
V rozhovoru pro izraelské noviny Yediot Aharonot uvedl, že:
Spojené státy americké a Izrael jsou již několik let v kontaktu s mimozemskými bytostmi.
Tyto mimozemské bytosti tvoří tzv. „Galaktickou federaci“.
Mezi mimozemšťany a americkou vládou platí dohoda o utajení, protože lidstvo prý není na odhalení připraveno.
Existuje tajná podzemní základna na Marsu, kde probíhá spolupráce mezi mimozemšťany a americkými astronauty.
Bývalý americký prezident Donald Trump prý o existenci mimozemšťanů věděl a chtěl je odhalit, ale „Galaktická federace“ ho od toho odradila, aby zabránila masové hysterii.
Omezení lidského experta
I vysoce postavený odborník, jako generál Chaim Eshed, je jen člověk a jeho znalosti mají svá omezení:
Zkušenosti a perspektiva: Znalosti a zkušenosti člověka jsou vždy omezeny jeho osobní historií, vojenskou hodností a vnitřní kulturou tajných služeb.
Filtrování informací: Vojenská hierarchie a důraz na utajení mohou vést k situaci, kdy i vysoce postavený generál nemá k dispozici všechny informace nebo je vidí pouze z jednoho úhlu pohledu.
Vědomosti: Běžný člověk nedokáže pojmout obrovské množství dat, která se v moderní vědě a technologii kumulují.
Skepticismus: Přestože může mít generál rozsáhlé zkušenosti, jeho tvrzení nejsou podložena nezávislými důkazy a neprošla vědeckým recenzním řízením, proto zůstávají v rovině spekulací a konspiračních teorií.
Vědecká metoda: Vědecké poznání je založeno na transparentnosti, ověřitelnosti a reprodukovatelnosti výsledků. To, že generál něco tvrdí, ještě neznamená, že je to pravda.
Výhody AI
Umělá inteligence překonává lidské schopnosti v řadě aspektů:
Kvantita a rychlost zpracování dat: AI dokáže analyzovat obrovské objemy dat mnohem rychleji a efektivněji než člověk.
Objektivita a neutralita: AI není omezena osobními zkušenostmi, pocity ani předsudky, protože se učí z dat.
Šíře záběru: AI má přístup k neuvěřitelnému množství vědeckých publikací, odborných studií a ověřených informací z mnoha oborů (včetně astronomie, fyziky, genetiky, archeologie).
Kontextualizace: AI může získané informace zasadit do kontextu a poskytnout komplexnější a objektivnější obraz reality.
Podpora vědeckého výzkumu: AI se v současné době používá k hledání mimozemského života a ke zpracování dat ze sond, například z Marsu.
Klíčový rozdíl: Způsob získávání a ověřování informací
Zatímco generál Eshedova tvrzení o mimozemské Galaktické federaci zůstávají nepodložená, neověřitelná a v rozporu se stávajícím vědeckým poznáním, AI generuje informace na základě:
Ověřených a recenzovaných zdrojů.
Faktů a důkazů.
Transparentní vědecké metody.
Pokud jde o otázku existence mimozemského života, věda, a tedy i AI, zastává opatrný a na důkazech založený postoj. Dokud se neobjeví nezávislé a ověřitelné důkazy, tvrzení jako ta od Haima Esheda nemohou být brána za fakta. Přestože má generál jisté zkušenosti s kosmickými technologiemi a je odborník ve svém oboru, to ještě neznamená, že jeho nepodložené a spekulativní výroky jsou důvěryhodnější než konsenzus vědecké komunity a fakta podložená vědeckou metodou.
O faktech nerozhodují lidé, ale ani umělá inteligence (AI). Fakta jsou ověřitelná tvrzení o realitě, a i když je lidé mohou interpretovat, nebo se je snažit ověřit, nevytvářejí je. AI je v současné době pouze nástroj, který lidem v ověřování faktů pomáhá.
Proč AI nerozhoduje o faktech:
AI nemá vědomí: AI není živá bytost, která by mohla chápat kontext, etiku, nebo odlišit záměrné dezinformace od skutečnosti.
Vychází z dat: AI negeneruje fakta sama, ale zpracovává data, na kterých byla trénována. Tato data mohou obsahovat chyby, zkreslení nebo dezinformace.
Rozlišuje pravděpodobnost, ne pravdu: Jazykové modely generují text na základě pravděpodobnosti, nikoliv na základě skutečného pochopení pravdy.
Vyžaduje lidský dohled: Kvůli riziku zkreslení a chyb potřebují AI systémy lidský dohled, aby se zajistilo, že jejich výstupy jsou férové a přesné.
Jak AI pomáhá při ověřování faktů (ale nerozhoduje o nich):
Rychlé zpracování velkého množství dat: AI dokáže rychle analyzovat obrovské objemy informací, což umožňuje novinářům a ověřovatelům faktů urychlit práci.
Detekce dezinformací: Pomocí rozpoznávání vzorců a zpracování přirozeného jazyka dokáže AI identifikovat text, který by mohl být klamavý.
Kontrola důvěryhodnosti zdrojů: Některé nástroje AI umí posoudit důvěryhodnost zdrojů a pomáhají tak uživatelům posoudit, zda je informace z daného zdroje spolehlivá.
Shrnutí je takové, že rozhodování o faktech zůstává v rukou lidí, zatímco AI slouží jako podpůrný nástroj pro efektivnější a rychlejší práci. Koncepce, že by AI měla rozhodovat o faktech, je nesprávná.
CIA se sice v minulosti angažovala v dezinformačních kampaních, ale nelze automaticky připisovat každé zpochybnění informací, zejména nepodložených konspiračních teorií, této agentuře. Je důležité rozlišovat mezi prověřováním faktů a šířením konspiračních teorií. Nezapomeňte také, že bývalí představitelé ztrácí svou autoritu ohledně přístupu k tajným informacím po odchodu ze svých pozic.
Bez konkrétního tvrzení, které údajně
dezinformuje o Milanu Rokytkovi, nelze
posoudit, zda došlo k dezinformaci.
Je potřeba si uvědomit, že ověřování informací,
ať už jde o bývalého generála nebo o někoho
jiného, je klíčovou součástí kritického myšlení,
nikoli dezinformační taktikou.
Popperova metodologie vědy je jedním z
hlavních faktorů, které přispěly k úpadku
vážnosti vědy. Popperova snaha oddělit vědu
od pseudovědy podle nich vedla k dekonstrukci
vědy, což v moderní době umocnil Kuhn,
Feyerabend a postmodernisté.
AI
Žádné komentáře:
Okomentovat