Dohoda mezi Ruskem a Čínou o oreshnikování Brusele

Tyto ostré skutečnosti jsou zabudovány do nové, vznikající globální reality, která je nyní historickým procesem – v ostrém kontrastu s paroxysmy hluboké zoufalosti, které projevuje roztříštěný Západ, a zejména s rostoucím a zesilujícím se jednostranným šikanováním ze strany Impéria chaosu.

Důkazem A je samozřejmě Venezuela.

Cirkusový král – v novém remixu války proti drogám a války proti teroru – zvažuje:

Bombardování venezuelských vojenských základen; nasazení Navy SEALS k zajetí nebo zabití prezidenta Madura; „zabezpečení“ – tedy invaze a zabavení venezuelských ropných polí po ovládnutí jejich klíčových letišť; nebo dokonce vše výše uvedené.

Trump 2.0, který zcela obchází americký Kongres a samozřejmě i nezákonnost vraždění zahraničních vůdců, již připravuje pochybné právní „zdůvodnění“, aby mohl jít po Madurovi jako po „narkoteroristovi“ – k velké radosti příšerné nositelky Nobelovy ceny, páté kolony Machado, ženské verze Guaida.

Totální psychologická válka je v plném proudu – včetně zastrašujících bombardérů B-52 a B-1 a nasazení letadlové lodi USS Gerald R. Ford a tisíců vojáků.

Venezuelané však nejsou nijak ohromeni. Diego Sequera z vynikajícího Mission Verdad poznamenává: „Pokud se podíváte na to, jak se věci jeví odtud, máte pocit, že se nic nestane. Žádný sociální rozpad, nikdo nepanikaří. Všichni se věnují svým záležitostem a hledají la plata v předvánoční náladě.“

Přesto musí obcházet cirkusového ředitele – který tak moc touží po ropě (převzetí přírodních zdrojů je nezbytné pro udržení impéria) – a ubohého neokonzervativce gusano Marca Rubia, jehož jedinou životní posedlostí je změna režimu ve Venezuele, na Kubě a v Nikaragui.

A to nás opět přivádí k neřešitelnému dramatu Impéria chaosu. TACO Trump, i když jeho mozek není schopen to pojmout, si možná začíná uvědomovat tvrdou realitu života: nemůže „vyhrát“ – ani vnutit „dohodu“ – strategickému partnerství Ruska a Číny.

Naopak: musí najít diverzní taktiku, aby se vyhnul skutečnosti, že utrpěl masivní strategickou porážku na Ukrajině (ano, teď je to jeho válka), zatímco prostě nemá karty (všechny vyrobené v Číně), aby vyhrál zdlouhavou obchodní, celní a technologickou válku proti Pekingu, jak se ukázalo na tom G-2 v Jižní Koreji. Řízené odpoutání již probíhá.

Přesto přetrvává nejvyšší iluze o americké vojenské moci, kterou názorně ztělesňuje klaunský ministr věčných válek. Nemůže ublížit Moskvě nebo Pekingu? Caracas stačí.

Ach, ten shakespearovský zvuk a vztek, který neznamená... nic, zatímco Impérium chaosu pohlcuje samo sebe tím, že znovu kolonizuje vazalské maňásky (Evropu) ve stylu finančního vydírání a zároveň vyhrožuje/šikanuje vybrané země globálního Jihu.

Emmanuel Todd to shrnul stručně. Co dělat, když „jde skutečně o první americkou strategickou porážku v globálním měřítku, v kontextu masivní deindustrializace ve Spojených státech a obtížné reindustrializace“, zatímco „je již příliš pozdě soutěžit [s Čínou] v průmyslu“.

Proto hlasitý, hulvátský cirkusový ředitel, aniž by řekl jediné slovo (což je v jeho případě zázrak), postupně dosahuje úrovně TACO na steroidech, pokud jde o Rusko a Čínu.

To je naše narážka na nový seriál Netflixu: Říše hněvu, která iracionálně útočí na kohokoli, jakýkoli národ, který považuje za slabší, a graficky demonstruje svou masivní zášť. Ty rybářské lodě jsou plné narkoteroristů, protože to říkám. Zabijte je všechny.

Dalším nebezpečím je, že euro-čivavy se inspirují touto iracionální snahou a zvyšují své rusofobní provokace v mezihvězdném měřítku. Jediným racionálním způsobem, jak se s tím vypořádat, by bylo je „orešnikovat“.

Zdroj z