číslo účtu 123-7870820207/0100
CZ66 0100 0001 2378 7082 0207
Stránky
▼
Pages
▼
Pages
▼
pátek 7. listopadu 2025
MO a AČR jedou v talíři špaget, armádní generál Řehka by mě být brigádní a řídit několik plukovníků! Aktualizováno o dotaz na vrchního velitele Petra Pavla
„Nyní máme na ministerstvu samostatné vojenské zpravodajství a na generálním štábu sekci zpravodajského zabezpečení. Co nyní dělají, není samozřejmě známo, doufejme, že toho je více, než sledování premiérovy manželky a rvačka na nože v brněnském baru,“ říká vojenský historik Jiří Fidler o stavu české armády.
Ministerstvo obrany podle zahraničního autora článku v minulosti nahodile přebíralo určité prvky řízení z jednotlivých západních zemí a zároveň k tomu ponechávalo a případně posilovalo prvky původní, vycházející ze sovětských standardů. Výsledný tvar tvoří jakýsi talíř špaget – změť nejrůznějších koncepcí či antikoncepcí, jež spolu nepříliš souzní a vytvářejí komunikační chaos. Daný „ne-systém“ se vícenásobně dubluje a je velmi nákladný, aniž by umožňoval efektivní řízení resortu.
Ministr Alexej Čepička převzal sovětské standardy vojenského řízení a velení, což zůstalo zachováno až do počátku devadesátých let. Od té doby se „experimentuje“, takže dnes máme – což jsme již v minulosti řešili – málo funkční hybrid s mnoha dublujícími se prvky.
Hned na začátku musím připomenout, že v meziválečném období čítala mírová armáda 150 tisíc až 200 tisíc vojáků, válečná pak 1,2 milionu vojáků. V poválečném období pak měla mírová armáda 200 tisíc až 250 tisíc vojáků, válečná pak 700 tisíc až 800 tisíc vojáků. Současná mírová armáda má možná 25 tisíc vojáků a válečná (tedy s aktivními zálohami) snad i přes 30 tisíc vojáků. Abychom mohli porovnat efektivitu velení.
Z oněch čtyř klíčových prvků tam najdeme pouze logistiku a snad organizační záležitosti ve dvou sekcích (rozvoje sil a plánování schopností). Zpravodajství stojí zcela mimo generální štáb a je přímo podřízeno ministrovi. Ovšem v generálním štábu se najde dubl – sekce zpravodajského zabezpečení. Zcela však ve struktuře chybí operace.
Uvedli jsme si, že Američané mají osm štábních prvků. U našeho generálního štábu najdeme bez problémů jejich prvky 1 (personálie), 4 (logistika) a 7 (rozvoj sil), nenajdeme tam prvky 3 (operace) a z valné části 2 (zpravodajství), který je u ministerstva. Tam je také prvek 5 (strategické plánování), zbývající dva prvky jsou snad zabezpečovány velmi modifikovanou formou. Náš současný generální štáb je tak opravdu jakýmsi talířem špaget, hybridem různých ne zcela sourodých prvků, přičemž dva klíčové, součást absolutní většiny generálních štábů již od druhé poloviny 19. století, zpravodajství a operace, v něm zastoupeny nejsou.
Jde pravděpodobně o hodnosti a prebendy. V roce 1938 stál v čele operačního oddělení hlavního štábu plukovník Josef Pták, který se svými podřízenými dokázal zpracovat plán operačního rozvinutí více než milionové armády. Dnes má velitelství pro operace jen ve svém vedení tři generály se třemi (velitel), dvěma (zástupce) a jednou (náčelník štábu) hvězdou. Na platech to je jen v základním tarifu asi 360 tisíc, u plukovníka to dnes je 96,5 tisíce korun. Hlavní „operačáci“ tak nyní berou v základu 3,7krát více, než by brali, kdyby platily tabulky hodností z roku 1938. Nemluvě o skutečnosti, že dnes plánují činnost čtyřicetkrát menší síly, než v roce 1938. Poměr náklady/výkon je v klíčovém prvku vojenského řízení dnes asi 150krát nižší, než v roce 1938.
Můžeme si vzít na paškál také zpravodajce. V roce 1938 stál v čele zpravodajského oddělení plukovník František Hájek. Úspěchy našich zpravodajců oné doby jsou známy. Nyní máme na ministerstvu samostatné vojenské zpravodajství a na generálním štábu sekci zpravodajského zabezpečení. Co nyní dělají, není samozřejmě známo, doufejme, že toho je více, než sledování premiérovy manželky a rvačka na nože v brněnském baru. Po posledním generálském jmenování z minulého týdne však jsou generálské hvězdy totožné jako u „operačáků“. Hlavní „zpravodajci“ také nyní berou v základu 3,7krát více, než by brali, kdyby platily tabulky z roku 1938. Poměr náklady/výkon nelze stanovit tak snadno jako výše, takže můžeme doufat, že snad nedosahuje čísla tam uvedeného.
Připomenu údaje z minula – srovnání počtů generálů a plukovníků vrcholné vojenské instituce z roku 1938 a nyní – 6 : 14 v generálech a 10 : 85 v plukovnících. Srovnání počtu pozemních a leteckých jednotek z roku 1938 a nyní – 770 : 30 v rotách, 300 : 6 v bateriích a 55 : 4 v letkách. Máme tedy armádu k tomu, aby v případě potřeby bránila naši zemi, nebo proto, aby si stovky vysoce naddimenzovaných funkcionářů užívaly nadstandardní platy za produktivitu maximálně v jednotkách procent ve srovnání s rokem 1938?
Ale to se asi neptáte mě, že?
Uvedený text je citátem, ve kterém vojenský historik Jiří Fidler kritizuje stav a fungování Ministerstva obrany (MO) a Armády České republiky (AČR).
Shrnutí jeho výroků:
"MO a AČR jedou v talíři špaget": Toto je metafora, kterou Fidler pravděpodobně používá k popisu nepřehledné, chaotické nebo neefektivní struktury a procesů v rámci ministerstva a armády.
Hierarchie: Naznačuje, že v systému panuje nepořádek v hodnostech a řízení, když uvádí, že armádní generál Řehka (současný náčelník Generálního štábu AČR) by měl být pouze brigádní generál a řídit několik plukovníků. To by znamenalo, že současná velitelská struktura je podle něj nesprávně nastavena nebo přebujelá.
Vojenské zpravodajství: Kritizuje existenci dvou samostatných zpravodajských složek (na ministerstvu a na generálním štábu), jejichž činnost není veřejně známá.
Příklad nečinnosti/zneužití: Spekuluje, že náplň práce zpravodajských složek by mohla být cokoliv, včetně banálních či nevhodných aktivit, jako je "sledování premiérovy manželky a rvačka na nože v brněnském baru", čímž zpochybňuje jejich efektivitu a serióznost.
Text, který jste poskytl, je tedy ostrou kritikou vojenského historika Jiřího Fidlera namířenou proti organizaci a efektivitě vedení české armády a zpravodajských služeb. Reakce MO ani generálního štábu na konkrétně tento výrok nejsou v dostupných informacích specifikovány, ačkoliv generál Řehka v jiných souvislostech hovořil o nutnosti reforem a deficitech z minulosti.
Gemini
MO a AČR jedou v talíři špaget, armádní generál Řehka by mě být brigádní a řídit několik plukovníků
„Nyní máme na ministerstvu samostatné vojenské zpravodajství a na generálním štábu sekci zpravodajského zabezpečení. Co nyní dělají, není samozřejmě známo, doufejme, že toho je více, než sledování premiérovy manželky a rvačka na nože v brněnském baru,“ říká vojenský historik Jiří Fidler o stavu české armády.
Uživatelova zpráva se zdá být odkazem na nedávný rozhovor vojenského historika Jiřího Fidlera v článku "Armáda jako talíř špaget. Jde o prebendy. Historik Fidler bez obalu", publikovaném na Parlamentních listech před několika dny. Fráze "MO a AČR jedou v talíři špaget" pravděpodobně parafrázuje titulkový metaforický popis chaotického stavu Ministerstva obrany (MO) a Armády České republiky (AČR), který Fidler přirovnává k "talíři špaget" – tedy k nesourodé směsi systémů bez jasné struktury, inspirované kritikou amerického experta Thomase-Durella Younga z před deseti let. Druhá část ("armádní generál Řehka by měl být brigádní a řídit několik plukovníků") je téměř doslovným citátem z Fidlerova vyjádření v rozhovoru, kde říká, že současný náčelník Generálního štábu AČR, armádní generál Petr Řehka, by podle historických standardů měl být spíš brigádním generálem řídícím několik plukovníků, protože dnešní armáda je výrazně menší než v minulosti (25–30 tisíc vojáků oproti stovkám tisíc dříve).
Klíčové body z Fidlerova rozhovoru
Fidler kritizuje současný stav AČR jako nefunkční hybrid sovětských, francouzských a západních systémů, který vede k dublování rolí, komunikačnímu chaosu a zbytečným nákladům. Konkrétně:
Struktura řízení: Generální štáb má roztrhané sekce (např. operační správa na tři části), zpravodajství je oddělené pod ministrem, ale duplikované v štábu. To vede k neefektivitě.
Příliš mnoho generálů: V květnu 2025 bylo 51 generálů v aktivní službě, což Fidler vidí jako přehnané vzhledem k velikosti armády. Historicky byly klíčové role obsazeny plukovníky nebo nižšími generály.
Vojenské zpravodajství: Fidler ironicky poznamenává, že nyní existuje samostatné zpravodajství na MO a sekce na štábu, ale jejich činnost je neznámá – doufá, že dělají víc než "sledování premiérovy manželky a rvačka na nože v brněnském baru". To odkazuje na staré skandály (viz níže).
Motivace: Podle Fidlera jde často o "prebendy" (výhody a posty pro vyvolené), nikoli o efektivitu. Armáda je podle něj příliš byrokratická a málo připravená na reálné hrozby.
Tento pohled je subjektivní a kritický, typický pro Fidlera jako historika zaměřeného na minulost československé armády. Článek je z média známého senzacechtivými názory, takže jsem pro vyváženost prohledal další zdroje.
Vyvážený pohled na stav AČR v roce 2025
Podle aktuálních zpráv je AČR v procesu modernizace, ale čelí výzvám. Pozitivní aspekty:
Nábor a růst: Armáda plánuje přijmout 2250 nových vojáků v roce 2026, což by mohlo být rekordní. Letos už láká zájemce díky vyšším platům a benefitům (např. bydlení). Politici z různých stran (ANO, ODS) podporují navyšování rozpočtu na 2 % HDP pro NATO a nákupy moderních zbraní (vrtulníky, tanky), bez ohledu na volby.
Modernizace: Ministerstvo obrany hlásí největší modernizaci v historii, včetně nové techniky. Zpráva o stavu obrany z srpna 2025 konstatuje pokrok, ale zdůrazňuje potřebu pokračovat.
Kritické aspekty:
Personální podstav: Armádě chybí tisíce vojáků a záložníků – plány nejsou naplněny, což ohrožuje připravenost. Bez hlubších reforem (např. lepší motivace) se to nevyřeší. Prezident Pavel jmenoval další generály, což kritici vidí jako neefektivní (celkem přes 200 v historii, včetně rezerv).
Bezpečnostní kontext: Vzhledem k ruské agresi a globálním hrozbám je armáda pod tlakem, ale některé cíle NATO do 2025 nebyly splněny. Do konce roku 2025 připraví armáda doporučení k možnému zavedení branné povinnosti.
Celkově je AČR na cestě k lepšímu vybavení, ale personální a strukturální problémy přetrvávají. Fidlerův "talíř špaget" rezonuje s kritiky neefektivity, ale oficiální zdroje (MO, armáda) zdůrazňují pokrok.
Kontext zmíněného skandálu ve Fidlerově citátu
Fráze o "sledování premiérovy manželky" odkazuje na kauzu z roku 2013 (Nagygate nebo kauza Nagyová). Tehdejší šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase, Jana Nagyová (nyní Nečasová), údajně zneužila Vojenské zpravodajství (VZ) k soukromému sledování Nečasovy manželky Radky Nečasové a dalších osob. Motivem měl být strach z vlivu "sekty" (svědků Jehovových) na manželku, ale šlo o soukromé zájmy. To vedlo k pádu Nečasovy vlády, trestnímu stíhání a reformám VZ. Bývalý šéf VZ Milan Kovanda přiznal sledování jen manželky, ostatní popřel. Kauza skončila u soudů, ale poškozila reputaci zpravodajství. "Rvačka na nože v brněnském baru" pravděpodobně odkazuje na jiný incident s vojáky nebo zpravodajci, ale není v mém vyhledávání specifikován – mohlo by jít o lokální aféru.
Pokud jde o diskuse na X (dříve Twitter), moje vyhledávání po klíčových slovech ("armáda ČR talíř špaget Fidler") nenašlo žádné relevantní příspěvky, což naznačuje, že článek je příliš čerstvý a ještě se nerozšířil. Pokud máš na mysli něco jiného (např. hádanku nebo jinou interpretaci), upřesni! Grok
Věc dotazy posta@hrad.cz
Vojenský historik Fidler kritizuje stav AČR, za kterou nám občanům zodpovídá vrchní velitel Petr Pavel, armádní generál v.v., viz rozhovor v PL a článek s rozbory od AI v TOP Global News:
Žádné komentáře:
Okomentovat