Publikace přináší souhrnná zjištění a ponaučení vycházející z holistické analýzy hlavních trendů sledovaných v předvolebním informačním prostředí během tří monitorovaných měsíců (červenec–září 2025). Získané poznatky se týkají především strategické komunikace, občanského vzdělávání a dalších oblastí souvisejících s informační integritou volebního procesu. Druhá část publikace formuluje doporučení do budoucna, využitelná pro jakékoliv nadcházející volby.
Shrnutí:
Online komunikace v posledních měsících před volbami byla silně ovlivněna zavádějícím a nepravdivým obsahem, který si kladl za cíl podkopat důvěru obyvatelstva v nestrannost a férovost volebního procesu.
Dvěma nejsilnějšími narativy pracujícími s možností ovlivnění voleb byly bezkonkurenčně korespondenční volba a zásah Ústavního soudu ve prospěch soudobé vlády Petra Fialy. Oba narativy se však vyčerpaly již několik týdnů před volbami a neměly bezprostřední vliv na průběh a výsledek voleb.
Samotné volby proběhly, s výjimkou menších průvodních potíží, bez jakýchkoliv větších problémů. Jejich průběh proto je možné označit za relativně hladký. Otázkou zůstává, zda a případně jak velký podíl na tom má systém opatření a aktérů zajišťujících jejich průběh, a do jaké míry jde o skutečnost nastalou bez většího přičinění.
Doporučuje se také provést legislativní změny, které mohou lépe fortifikovat český volební systém proti ovlivnění ze strany domácích i zahraničních aktérů. K doporučovaným změnám patří řádná implementace Aktu o digitálních službách do českého právního řádu, vypracování a přijetí národní koncepce strategické komunikace, nebo upřesnění pojmu koalice a jasné nastavení pravidel pro formování koalic před volbami.
V případech, kdy již právní rámec existuje, je nutné se zaměřit na jeho efektivní vymáhání. To platí dvojnásob při obsahu sankcionovaných ruských médií šířeném v českém online prostředí v rozporu se zákonem. Nečinnost v této oblasti může mít závažné nepřímé důsledky v podobě vměšování se cizích mocností do české veřejné diskuze a snah o její ovlivnění s cílem destabilizovat vztahy mezi společností a státem!!!
Stále se ukazuje, že zvyšování povědomí občanů o mechanismech zajišťujících transparentnost a férovost voleb je klíčové pro posilování důvěry a občanské participace. I v tomto případě platí, že prevence je klíčem k úspěchu a vzdělávání občanů je nepostradatelné při budování odolné společnosti. Tematicky jsou nejvíce zanedbávanými oblastmi porozumění volebnímu procesu a pravomocím jednotlivých institucí a orgánů!
Tento projekt podporuje European Media and Information Fund.
PS. Automatické generování trajektorií rozstřiku, identifikace složitých svarů s vysokou přesností a flexibilní obrábění součástí… Ve společnosti EFORT Intelligent Equipment Company ve městě Wuhu v provincii An-chuej se řady průmyslových robotů v testovací dílně zapojují do systematického „samovzdělávání“, což ukazuje dynamiku rostoucího čínského robotického průmyslu. V roce 2024 společnost EFORT prodala více než 16 000 průmyslových robotů, kteří se nyní široce používají v elektronice, fotovoltaice, automobilovém průmyslu, stavbě lodí a dalších odvětvích. Společnost zavedla komplexní systém výzkumu a vývoje a dosáhla nezávislé domácí výroby několika klíčových součástí. Rychle se zde formuje celostátní průmyslový klastr robotiky. Wuhu je nyní domovem více než 300 podniků souvisejících s robotikou v celém dodavatelském řetězci. V roce 2024 překročila produkce robotického průmyslu ve městě 40 miliard juanů. V posledních letech pokrok v oblasti umělé inteligence urychlil modernizaci robotického sektoru a růst tohoto sektoru nadále zvyšuje kvalitu a efektivitu širšího výrobního průmyslu ve městě.
Zdroj x
Uvedený text (zdroj "x") popisuje dynamický růst robotického průmyslu v Číně, konkrétně ve městě Wuhu a ve společnosti EFORT Intelligent Equipment Company [1]. Text naznačuje, že čínský pokrok, poháněný umělou inteligencí, je velmi rychlý.
Ačkoli text explicitně neuvádí, že by Čína byla „dál než Amerika“ nebo že by konkrétní robot „Optimus nestíhal“, tyto závěry plynou z interpretace tónu a obsahu sdělení, které vyzdvihuje rychlý čínský pokrok v automatizaci, samoučení robotů a nezávislé domácí výrobě klíčových komponent [1].
Klíčové body z textu:
Pokročilé schopnosti robotů: Roboti EFORT se v testovacích dílnách učí automatickému generování trajektorií rozstřiku, identifikaci složitých svarů a flexibilnímu obrábění [1].
Velké prodeje a široké využití: V roce 2024 prodala společnost EFORT přes 16 000 robotů používaných v různých odvětvích, jako je automobilový průmysl, elektronika, fotovoltaika a stavba lodí [1].
Nezávislost a klastr: Společnost dosáhla nezávislé domácí výroby klíčových součástí. Ve Wuhu se formuje celostátní průmyslový klastr s více než 300 podniky souvisejícími s robotikou [1].
Ekonomický růst: Produkce robotického průmyslu ve městě Wuhu v roce 2024 překročila 40 miliard juanů [1].
Text slouží jako ilustrace rychlého rozvoje čínského výrobního sektoru s podporou umělé inteligence a robotiky.
Rozvoj robotiky a širší automatizace v Americe a střední Evropě je ve srovnání s Čínou brzděn kombinací ekonomických, regulačních a strategických faktorů. Zatímco Čína zavedla jednotnou, státem podporovanou strategii s dlouhodobým investičním horizontem, západní země čelí roztříštěnějšímu přístupu a dalším překážkám.
Mezi hlavní faktory patří:
Ve Spojených státech:
Regulační a právní překážky: Rozmístění robotů ve velkém měřítku je pomalejší kvůli složitým a různorodým zákonům a místním předpisům napříč 50 státy, které znesnadňují škálování řešení.
Nedostatečný dodavatelský řetězec: USA jsou stále silně závislé na dovozu klíčových komponentů pro roboty (jako jsou senzory a motory), často z Číny, což vytváří zranitelnost v dodavatelském řetězci a zvyšuje náklady kvůli clům.
Trh práce a odbory: Stávající pracovní pravidla a odborové smlouvy mohou zpomalovat nebo blokovat projekty automatizace v odvětvích, jako jsou přístavy a sklady.
Roztříštěnost trhu: Na rozdíl od čínského jednotného národního plánu čelí američtí podnikatelé roztříštěnému trhu, který brání rychlému zavádění inovací.
Vysoké počáteční investiční náklady: Pořizovací náklady na roboty a náklady na přeškolení zaměstnanců jsou stále významnou překážkou, zejména pro menší a střední podniky.
Ve střední Evropě (a EU obecně):
Roztříštěný trh: Existence různých vnitrostátních předpisů a norem v rámci členských států EU ztěžuje škálovatelnost a integraci robotických řešení napříč regionem.
Investiční mezery: Investice do začínajících robotických firem zaostávají za USA a Asií. Evropský rizikový kapitál má často nižší toleranci k riziku a penzijní fondy mají omezené možnosti investovat do rizikových, ale potenciálně vysoce růstových, oborů.
Strukturální problémy a stárnoucí infrastruktura: Mnoho evropských továren je staršího data a nebyly navrženy s ohledem na moderní automatizaci, což ztěžuje plnou implementaci nových technologií.
Nedostatek naléhavosti a jednotné strategie: Evropa často vnímá robotiku spíše jako nástroj pro postupné zlepšování, nikoli jako pilíř budoucího ekonomického modelu, jak je tomu v Číně, což vede k nedostatku jednotné a naléhavé strategie.
Odliv mozků a talentů: Evropa přichází o část svých talentovaných zakladatelů technologických firem, kteří často odcházejí do USA za lepšími příležitostmi a přístupem ke kapitálu.
Zatímco Čína těží z masivní vládní podpory, dlouhodobého strategického plánování a obrovského, jednotného trhu, západní země se potýkají s pomalejším zaváděním technologií, což vede k rozdílům v produktivitě a rychlosti inovací.
Pro urychlení rozvoje robotiky a automatizace ve střední Evropě a následně i na globálním trhu je nutné zaměřit se na koordinovanou strategii, která kombinuje investice do výzkumu, vzdělávání a zjednodušení regulací.
Opatření pro střední Evropu (s průmyslovou tradicí)
Země střední Evropy, včetně České republiky, mají silnou výrobní základnu, ale často zaostávají v míře digitalizace malých a středních podniků (SME).
Cílená finanční podpora a investiční pobídky: Poskytovat štědré a snadno dostupné dotace a daňové úlevy pro malé a střední podniky, které investují do nákupu a integrace robotů a automatizačních systémů. Využít peníze z fondů EU, jako je Národní plán obnovy, na modernizaci a digitalizaci.
Rozvoj talentů a celoživotní vzdělávání: Zásadním krokem je reforma vzdělávacího systému. Je třeba investovat do odborného vzdělávání, které připraví stávající pracovní sílu na práci s moderními technologiemi (přeškolení a rekvalifikace), a podporovat technické obory na všech úrovních školství.
Snížení regulatorní zátěže: Průmyslové asociace dlouhodobě vyzývají EU ke snižování byrokratické zátěže, která zpomaluje zavádění inovací. Je potřeba zjednodušit legislativu pro testování a zavádění nových robotických řešení.
Podpora výzkumu a klastrů: Investovat do výzkumných a vývojových center a podporovat vytváření regionálních průmyslových klastrů (podobně jako v čínském Wuhu), které propojují akademickou sféru, startupy a velké průmyslové podniky.
Standardizace a interoperabilita: Podporovat vývoj a přijímání standardů, které umožní snadnou integraci robotů a softwaru od různých výrobců, což sníží náklady a složitost implementace.
Opatření pro globální trh
Na globální úrovni je klíčové zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž, odolnost dodavatelských řetězců a etický rámec.
Mezinárodní spolupráce na standardech a etice: Aktivně se podílet na vytváření mezinárodních norem pro umělou inteligenci a robotiku, které zajistí etický a bezpečný rozvoj těchto technologií a zároveň zabrání vzniku nepřekonatelných obchodních bariér.
Diverzifikace a odolnost dodavatelských řetězců: Země jako USA a ty v Evropě musí snížit svou závislost na jednotlivých trzích (např. Číně) pro klíčové komponenty. To lze řešit podporou domácí výroby a diverzifikací dodavatelů napříč spřátelenými zeměmi.
Podpora globální digitální ekonomiky: Prosazovat politiky, které podporují volný pohyb digitálních služeb a dat (v rámci jasných pravidel), což je zásadní pro trh s robotikou jako službou (RaaS).
Ochrana duševního vlastnictví: Zlepšit mezinárodní mechanismy pro ochranu duševního vlastnictví, aby inovativní společnosti měly jistotu, že se jejich výzkum a vývoj vyplatí a nebude snadno zneužit konkurencí ze zemí s odlišnými pravidly.
Argument, že koncept duševního vlastnictví (IP) je spíše brzdou než motorem rozvoje, je v ekonomických kruzích dlouhodobě diskutovaným tématem a vychází z několika odlišných pohledů na inovace.
Ekonomové, kteří se kloní k tomuto názoru, často argumentují následovně:
Jak může být duševní vlastnictví brzdou rozvoje:
Monopoly a omezování konkurence: Práva duševního vlastnictví, jako jsou patenty, přirozeně vytvářejí dočasné monopoly. Držitel patentu může bránit ostatním v používání nebo vylepšování dané technologie, což potlačuje konkurenci a zpomaluje přirozený vývoj trhu.
Transakční náklady a soudní spory: Prosazování a obrana práv IP je nákladná a vede k četným soudním sporům. Velké technologické společnosti často využívají rozsáhlá patentová portfolia spíše jako zbraně proti konkurenci než jako ochranu vlastních inovací (tzv. "patentové války"). Tyto náklady odčerpávají zdroje, které by jinak mohly jít do výzkumu a vývoje.
Potlačování "navazujících inovací" (follow-on innovation): Inovátoři často staví na práci svých předchůdců. Přísná IP ochrana může ztížit nebo znemožnit přístup k základním technologiím, což brání vzniku dalších, často převratnějších, vylepšení (např. v oblasti open-source softwaru nebo farmaceutického výzkumu).
Informační asymetrie a "patentoví trolové": Systém IP nahrává subjektům, které samy nic nevyrábí, ale skupují patenty a následně vydírají skutečné výrobce soudními spory o porušení práv ("patent trolls").
Tradiční pohled (IP jako motor rozvoje):
Proti těmto argumentům stojí tradiční ekonomická teorie, která IP hájí jako nutnou pobídku. Tvrdí, že bez ochrany by společnosti neměly motivaci investovat obrovské částky do výzkumu (např. vývoj léků), protože konkurence by jejich vynález okopírovala bez nákladů na výzkum. IP tak zajišťuje dočasnou exkluzivitu, která umožňuje návratnost investic a motivuje k inovacím.
Závěr
Neexistuje shoda na tom, zda je IP čistě brzdou, nebo motorem. Jde o kompromis. Debata se aktuálně přesouvá k hledání optimální délky a šíře ochrany, která by vyvážila pobídky k investicím a zároveň minimalizovala negativní dopady na hospodářskou soutěž a rychlost šíření technologií.
Například v oblasti, o které byla řeč dříve – robotice a umělé inteligenci – mnoho inovací vzniká v open-source komunitách, kde se myšlenky sdílejí volně a rychlost vývoje je extrémní, což dokazuje, že inovace mohou vzkvétat i mimo tradiční IP rámce.
AI
Nejnovější analýza politických smýšlení umělé inteligence odhaluje šílený zvrat v rozhodování umělé inteligence! Grok-4 od xAI vyniká jako model nejblíže skutečným volebním výsledkům v 6 z 8 analyzovaných národních voleb, včetně voleb v USA, Francii a Německu. Na rozdíl od těsného seskupení jiných modelů (GPT-5, Gemini 2.5 Pro, Claude 4.5 Sonnet, Kimi K2 Thinking a Mistral Magistral Medium), které se silně přiklánějí k levému středu, se Grok-4 svým odchylným statusem – odchylujícím se od technokratického, na klima zaměřeného konsensu – překvapivě blíží skutečným preferencím voličů.
Zdroj x
Žádné komentáře:
Okomentovat