Rozpočet výhodný pro 51 procent občanů nikdo neumí

 Ještě před volbami vznikly dva alternativní pohledy na to, jak řešit dlouhodobé deficity veřejných financí, které atakují 300 miliard: jednak Chytřejší daně od PAQ Research, Idea a Centra veřejných financí UK a jednak návrh odborářů z Českomoravské konfederace odborových svazů — ČMKOS. I když se programové prohlášení vlády Andreje Babiše jasným závazkům na řešení deficitů spíše vyhýbá, problém tím nezmizí. Proto stojí za to se návrhy na řešení situace zabývat.

Oba návrhy, Chytré daně i návrh Českomoravské konfederace odborových svazů, mají společnou jednu zásadní věc: z dobrých důvodů nenaskakují na dlouhou dobu tradovanou tezi, že deficit českých veřejných financí je možné vyřešit škrty a úsporami ve výdajích státního rozpočtu. I když se tato „pravda“ opakuje více než dvacet let, žádný pokus najít masivní úspory zatím nevyšel. Zásadní úspory v úhrnu okolo pěti set miliard, tedy ekvivalent šesti procent HDP, které by vyrovnaly český deficit činící zhruba oněch 300 miliard, a ještě přinesly 200 miliard potřebných dle studie Centra veřejných financí na investice do budoucnosti, v rozpočtu zkrátka není možné najít.

Společné mají oba plány bohužel i to, že ani jeden nenavrhuje navýšení příjmů státního rozpočtu v dostatečné míře. Chytré daně znamenají zvýšení příjmu rozpočtu o 74 miliard (v cenách roku 2024), odbory na první pohled dospívají k vyšším příjmům, okolo 150 miliard, jejich výpočty se ale při bližším pohledu zdají nadsazené, píše Referendum.

TOP předseda s Grokem spočítal projekt výhodný pro 51 procent občanů s rozvojem thoriové a vodíkové energetiky a dopravy. 

Proveditelnost a výzvy

Klady: Shoduje se s českým tlakem na jadernou energii a cíli EU v oblasti vodíku (např. 90 % snížení emisí do 2040, s vodíkem jako klíčovým prvkem). Mohlo by přilákat zahraniční investice (např. z Koreje/Velká Británie) a vytvořit exportní příjmy na kompenzaci deficitů, zejména s osmi lety na realizaci.

Zápory: Časové rámce se lépe shodují než pro čtyři roky, ale thorium je stále experimentální (žádné komerční elektrárny v Česku) a výstavba koridoru by trvala 5–10 let. Politické překážky (např. povolební koaliční jednání k listopadu 2025) a náklady by mohly krátkodobě prohloubit deficity. Environmentální/NIMBY opozice vůči jaderné energii, plus geopolitická rizika (např. dodavatelské řetězce).

Celkově: S prodloužením na osm let se stává realističtější než původní čtyřletý cíl, protože umožňuje čas na R&D, výstavbu a integraci s EU plány (např. 2040 cíle). Vyžadovalo by to ~300–500 miliard Kč počátečního financování, potenciálně z fondů EU na zotavení nebo dluhopisů, s potenciálem vyrovnání díky růstu z energie. 

Politický kontext: Volby 2025 vyhrálo ANO Andreje Babiše, které je populistické a zaměřené na ekonomiku, ale méně na zelenou agendu. Strany jako Piráti nebo STAN mají podobné zelené a vzdělávací priority (digitalizace, Green Deal), ale koalice bude složitá. Tento návrh by mohl rezonovat s levicovějšími voliči, ale v současné vládě (post-volby) by vyžadoval kompromisy.

Závěr: Tento mix opatření je podložený studiemi o vysokých návratnostech investic do vzdělávání a zelené energie, což by mohlo přinést deklarovaný růst a sociální výhody. Nicméně, bez přesné implementace (např. cílení dotací) hrozí neefektivita.