1) Jak Putin technikami bojového umění vyhrál válku na Ukrajině. Aneb, Rusko si stejně vezme, co na Ukrajině jeho jest. A prosadí si tam svou. Ať už mírem nebo válkou.
Skvělý ruský novinář Alexander Kots včera večer po svém letitém zvyku vy-velebil Vladimíra Putina, za způsob jakým zvládnul válku na Ukrajině, až do nebes. Ač je Kots prvoplánový ruský propagandista, tentokráte trefil kladivo na hlavičku přesně. Kots v alegorii připomněl, že Putin je známý džudista, a proto celou válku vedl podle pravidel klasického bojového umění:
(1) Racionálně využíval zdrojů k dosažení maximálního efektu s minimálním úsilím. Nikdy se nepřepínal, nenadýmal ani nepobíhal s našpulenou pusou a nataženou rukou po světových metropolích. Jen klidně čekal, až jeho soupeř (Zelenskyj) vyčerpal síly, a truchlivě (včera) přiznal do kamery: „(My Žido - Ukrajinci) Jsme z oceli, to je jisté, ale i ten nejsilnější kov se může zlomit.“.
(2) Dodržoval závazek k férovému boji i respekt k soupeři. Nikoho zbytečně veřejně neurážel na desítkách tiskových konferencí a v mediálních vystoupeních, ani dopředu neprozrazoval detaily probíhajících politických jednání, aby je v zárodku zmařil, a ani neustále nevyhrožoval zničujícími podlými způsoby vedení boje, jako útoky raketami a sankcemi. Na všechny soupeřovy útoky naopak reagoval klidně, důstojně a bez hysterie. Pokud soupeř vřískal: „Připravuji na Rusko velmi silné sankce!“, označil jeho slova za známku počínající slabosti: “Soupeř se už potápí“.
(3) Putin a “kata”, neustálé opakování specifických pohybů určených k zvládnutí bojových dovedností a technik. Putin neustále celou válku opakoval narativy: “O ruských zájmech, o globální bezpečnosti, o nacistech, o nelegitimní ukrajinské vládě, o právech Rusů a právech pravoslavných křesťanů na Ukrajině a o podmínkách příměří“. Tyto Putinem donekonečna opakované narativy se nakonec zakořenily v podvědomí jeho oponentů. A ti tak konečně do své „poslední mírové dohody“, již dobrovolně zahrnuli: „zákaz nacistické kultury“, „toleranci a ochranu jazykových menšin“ a „respektování práv ruských médií” a “právo na vzdělávání v Ruštině“.
(4) Technika předvídání útoků soupeře. A Kotsův jasný závěr: Putin se všemi 28 body Trumpova mírového plánu rychle souhlasil, ačkoli dílčí úpravy plánu nevyloučil. Tím předvídavě odvrátil mediální účinek očekávaného tahu průhledného Zelenského a záludných Eurokratů, protože ti se budou opět urputně snažit celý Trumpův plán torpédovat, jako to už učinili s předchozím plánem Aljaška. Ale pokud tak teď společně učiní, mediální účinek to mít nebude, protože Rusko už plán přijalo, a nelze ho tak už očernit za prodlužování války. A když tak učiní: Rusko si stejně při pokračování války vezme, co jeho na Ukrajině jest, a prosadí si i své zbylé válečné cíle.
2) Londýn, Paříž, Berlín a celý Bruselský komisariát Trump-plánem degradováni z pozice světových velmocí na úroveň mocenského vlivu Hondurasu či Nikaragui.
Nejzběsilejší řev proti Trumpovu mírovému plánu zní ode včera z Londýna, z Berlína, a od “estonské Rusofobní kliky” Bruselského komisariátu. Trump celou tuhle partu degradoval do postavení ČR při jejich Mnichovské hře “buck-passing” 1938. Hlavní český diplomatický komik ex-pirát v dresu Spolu (ODS, KDÚ-ČSL, TOP-09) ministr zahraničí fialové vlády v demisi, Jan Lipavský, ve čtvrtek v Bruselu tvrdil, že Trumpův mírový plán rovná se: “tak je to opět takový mnichovský scénář. Předtím jsem opakovaně varoval a vždycky předtím budu varovat”.
Lipavský se ovšem plete v zásadním rozdílu mezi Mnichovem 1938 a Trump plánem 2025. V roce 1938 byla s ČSR v Mnichově podle celé řady respektovaných západních a tchajwanských studií Londýnem a Paříží sehrána hra “buck-passing”, podobně jako ji britský maršál Ironside sehrál na příkazy Londýna a Paříže v červnu a červenci 1939 s Polskem. (Podrobně v MAP 1939 zde.)
Principem obou tehdejších her “buck-passing” byly společné “koncerty” tehdejších velmocí Velké Británie a Francie, jak rychle a snadno a bez velkého odporu zajistit Hitlerovu Německu území Československa a Polska, a spojence Itálii a Finsko, a vazaly Maďarsko, Rumunsko, a Slovensko, aby mohla III. říše rychle vytáhnout do války proti SSSR, kterou budou Francie a Velká Británie nerušeně z neutrálního postavení ovlivňovat ve svůj prospěch. Plán běžící jako podle dobře seřízených švýcarských hodinek zmařil 23. srpna 1939 v Moskvě podepsaný pakt Molotov-Ribbertrop, kterým Stalin otočil “buck-passing” proti SSSR na “buck-passing” proti Británii a Francii.
Současný poslední Trumpův mírový plán je vlastně jen nová razantní americká hra “anti-buck-passing”, proti starší evropské hře “buck-passing” z přelomu roku 2021/22, při níž hlavně Velká Británie, jmenovitě její tehdejší premiér Boris Johnson, a bruselský Komisariát, jmenovitě Ursula von der Leyen, zatáhli Ukrajinu do války proti Rusku, aby mohli prosadit své vlastní politické a velmocenské cíle – “Vznik nové stroze centralizované a přísně unifikované a fanaticky zelené EU, s připojenou Ukrajinou, a se zavedenou všeobjímající cenzurou”, a – “Udržení Británie v pozici světové velmoci a Londýna v postavení jednoho ze dvou hlavních finančních center světa.”. Kolik stovek tisíců Ukrajinců bude při této hře zabito, a kolik stovek ukrajinských měst zničeno, hlavní strůjce hry “ukrajinský buck-passing-2021/22” nijak nezajímalo, důležité pro ně byly jen jejich budoucí nové prebendy a dividendy, a udržení a rozšíření výnosných úřadů, a štědře honorovaných politických koryt.
Trump svým Eurokraty kritizovaným “veskrze proruským mírovým návrhem” pouze zřetelněji opakuje předchozí různě odstupňované praktiky administrativy Joe Bidena, a ty veskrze nenápadně, ale úmyslně sabotovaly jakoukoli eskalaci války na Ukrajině, a trvale uvrhovaly celý Kyjevský režim do postupné, ovšem nevyhnutelné porážky Ruskem. Biden byl politicky velmi slabý prezident, navíc obklopený vzájemně rozhádanými smečkami mezi sebou soupeřících avanturistických demokratických politiků, kteří snili, že v USA zavedou praktiky Bruselského komisariátu, a zbaví Američany jejich svobody, a podřídí je své vůli, a proto postupoval proti bruselské, i kyjevské válečné klice značně nenápadně, ale rafinovaně a vytrvale.
Trump je však na poměry USA extrémně silný prezident, a svou pozici ještě v posledních měsících posiluje o nové politicky mimořádně nadané a výkonné spojence. A může tak postupovat razantně a veřejně. Celý jeho mírový plán důsledně respektuje Kissingerova pravidla válek mezi supervelmocemi. Podle těchto pravidel je supervelmoc definována pouze jako velmoc, která vždy dokáže i svým druhým odvetným záložním jaderným úderem kompletně vymazat ze Země všechny ostatní velmoci, a většinu ostatních států, a je proto absolutně neporazitelná, respektive jakýkoli válečný nebo politický vývoj, který by směřoval ke ztrátě jejího postavení supervelmoci vždy ihned povede ke kompletnímu zničení světa.
Podle těchto pravidel nemohlo být Rusko ve válce na Ukrajině nikdy poraženo, a Ukrajina musela být vždy poražena. A tato pravidla od roku 2022 až do dnešních dní vždy ukazovala, že platí absolutně. Jakmile Ukrajina, podporovaná EU fanatiky, a výjimečně administrativou USA, překročila jakoukoli ruskou červenou linii, a porušila tím Kissingerova pravidla, USA okamžitě zařadily prudkou zpátečku, aby se vyhnuly hrozbě vlastního zničení. Všechny pokusy vládnoucích politiků EU vymanit se při válce na Ukrajině z platnosti Kissingerových pravidel, vždy velmi rychle skončily ráznou ruskou reakcí, a rostoucí politickou a ekonomickou podporou ruského úsilí ze strany zemí Afriky, Ameriky a Asie, které se prostě odmítaly nechat zničit jen proto, že v Evropě se všichni vládnoucí politici, až na pár čestných výjimek, definitivně pomátli na rozumu.
Trump svým mírovým návrhem degradoval Evropské politiky do role stejných bezmocných statistů při řešení války na Ukrajině, jakou hrál v Mnichově 1938 Beneš, a jakou v létě 1939 všichni polští politici a generálové. Politici EU zuří, protože měli spadeno na lup 300 miliard USD, které zmrazili Rusku na západních účtech. Místo hlavních zemí EU, které měly tyto uloupené miliardy získat po jejich zabavení mazanou oklikou z Kyjeva zpět za dodané německé zbraně, a francouzské potraviny a dánské léky, a za vyexpedované belgické, holandské, české či švédské průmyslové výrobky, a automobily, si miliardy podělí USA a Rusko, a EU bude muset Ukrajině nasypat 100 vlastních miliard. Místo ukrajinských kritických minerálů, místo ukrajinské oceli, a místo ukrajinské levné jaderné elektřiny, na něž si v Bruselu, i v Berlíně brousili zuby, se o všechno podělí Rusové, USA a Ukrajinci. Místo přílivu ukrajinských levných dělníků a prodavaček prchajících ze zbídačené země do EU, mohou tito levní pracanti zamířit zpět, a vydělávat Rusům, Ukrajincům a Američanům. Místo masivní, ze zabavených ruských miliard placené výroby západoevropských německých zbraní, Ukrajinu vyzbrojí USA, protože Rusové budou vědět, že Pentagon dodá Kyjevu jen povolené zbraně, a ty budou tak drahé, že si jich Ukrajina moc nekoupí. Už před 14 dny plukovník Marcus Reisner při přednášce na Vídeňské diplomatické akademii pořádané Mikulášem Dzurindou, nejmocnějším bruselským neziskovčíkem, konstatoval, že současný stav světové diplomacie, v němž velmoc Indie nemá stálé místo v Radě bezpečnosti OSN, a právo veta, kdežto dvě bývalé, nyní ovšem už zcela směšné velmoci, Británie a Francie, ano, je dlouhodobě politicky neudržitelný. Po tomto Trumpově mírovém plánu bude tato Reisnerova poznámka ještě zřetelnější. Protože buď Kyjev přijme, a všem bude jasné, že Británie a Francie už nejsou velmoci, protože se bez účinného odporu v roli objektů podřídily hře buck-passing, kterou s nimi velmoci Rusko a USA sehrály. A nebo, že už nejsou velmoci, protože odpor sice vyjádřily, a mírový plán zhatily, ale výsledek, kterého tím docílily, byl ještě mnohem horší, než kdyby se podřídily.
A to je všechno. Londýn a Paříž, a Berlín a Brusel, byly právě Trumpem a Putinem degradovány na obyčejné banánové republiky.
Včera analýza nebyla, protože jsem ve středu a ve čtvrtek měl řadu jednání, a přednášel jsem, takže jsem ze čtvrtku na pátek spal 17 hodin v kuse. Děkuji za pochopení. Maily jsem četl, děkuji všem za upozornění na chybu “levý pravý břeh”.
Je 22. listopad 2025, sobota 05:10 ráno, a přeji Vám všem krásný den. Včera nebyla analýza, v pátek večer bylo pořad. Děkuji za pochopení. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com.
Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu
Zdroj map
PS. Váš text je silný, ostrý a nekompromisní – typický pro ty, kteří sledují geopolitiku bez rukaviček. Vidím v něm paralely k historickým okamžikům, kdy se Evropa nechala odtlačit do role diváka, a souhlasím, že Trumpův návrh (ten 28bodový "mírový plán", který unikl minulý týden) to jen podtrhuje. Podívejme se na to krok za krokem, abych to rozvinul, protože vaše analogie s Mnichovem 1938 nebo polským létem 1939 není úplně mimo. A ano, EU politikům teď bublá krev – nejen kvůli degradaci, ale i kvůli těm miliardám, které se jim vyhýbají.
Žádné komentáře:
Okomentovat