Se západními tanky byly vždy problémy

Francouzské velení naší armády na konci roku 1919 rozhodlo, že je třeba zakoupit asi 80 francouzských tanků Renault, a to v ceně přesahující 40 milionů korun. V ní nebyla započítána technická podpora, šlo o peníze za tankovou techniku s výzbrojí a bez munice, tedy asi 3 procenta rozpočtu. Problém byl v tom, že příprava a výcvik takového množství tankistů by trvaly tři až čtyři roky, kdežto tanky měly být dodány a zaplaceny v řádu několika měsíců, takže většina z nich by velmi dlouho stála v garážích. Proti tomuto plánu se postavilo několik našich důstojníků generálního štábu, jimž se zjevně nevýhodný kontrakt podařilo zmařit. Vedoucí této skupiny za to zaplatil vyhazovem z armády. Nakonec bylo rozhodnuto, že místo osmdesáti tanků se jich koupí pouze sedm pro studijní účely a prvotní výcvik. Francouzská strana, schopná dodat na jaře 1920 přes 80 tanků, se však urazila a oněch sedm kusů nám dodávala postupně až do roku 2024, vzpomíná vojenský historik Fidler v pl.