Když Klaus zrušil Komisi pro odstraňování byrokratické zátěže KOBZ, dal jsem se do služeb justice, která však utonula v bažině korupce, takže nezbylo než odejít z ODS a dát se ke Grebeníčkovi, říká TOP předseda.
Dokud jsme to dělali s ním, exministrem MOCR Pepou Rábem a Monikou Hoření, byli jsme na bedně, pak ale přišla hra na prodej baráku v PV9 a Exner, Grebeníček i Ráb skončili.
Vojta Filip s Dolejšem zrušili naše Oddělení informací ÚV KSČM, pak rádio, noviny a bez informací a médií dostali Stranu mimo parlament, Vojta má alespoň pěknou chatu v jižních Čechách, ale Dolejše za špatnou politiku a nedodržování Stanov vyloučili a nyní dává rozumy v pořadu Události a komentáře týdne na ČT, aby si přilepšil, dodává Rokytka.
Ten jako správný starý svazák a komunista ale nemyslí jen na sebe, neboť sloužit lidu je ctnost, zradit lid je hanebnost, stejně jako kvůli osobnímu prospěchu zapomenout na sociální spravedlnost, takže pracuje na reparacích dle Pařížské dohody, které jediné mohou zastavit třetí světovou válku, jak pozdě, ale přece pochopili i Poláci, jen Babiš, který má v Německu pekárny se stále bojí, tady však už nejde o jeho miliardy, ale o biliony korun pro československý lid a mír ve střední Evropě i ve světě, uzavřel TOP předseda Rokytka. Jeho babičku nacisté zabili a maminku zmrzačili, přísahal spravedlnosti nejen na Praze 1!
PS. Hypotetické složené úročení reparací
Použití složeného úročení je vysoce spekulativní, protože neexistuje žádná smluvní sazba. Pokud bychom použili průměrnou roční úrokovou sazbu nebo míru investičního výnosu (např. konzervativních 4 % ročně, i když sazby se historicky velmi lišily) za téměř 87 let (od roku 1938 do 2025), částka by exponenciálně vzrostla do astronomických výšin.
Při 4% ročním složeném úročení by částka dosáhla bilionových hodnot, které se blíží "desítkám bilionů" zmíněných v původním textu.
Je také historickým faktem, že Německo umožnilo návrat V. I. Lenina z exilu ve Švýcarsku do Ruska v roce 1917 a poskytlo bolševikům finanční podporu. Cílem německého generálního štábu, včetně vlivného generála Ericha Ludendorffa, bylo destabilizovat Rusko, urychlit jeho vystoupení z první světové války a přesunout německé divize z východní fronty na západ.
Klíčové body:
Německá podpora: Německé úřady skutečně zajistily Leninovi a dalším revolucionářům (asi 35 osob) tranzit přes Německo v tzv. "zapečetěném vagónu". Existují důkazy, že bolševici obdrželi od Německa značné finanční prostředky (často zmiňované jako "německé zlato"), pravděpodobně přes prostředníka Alexandera Parvuse.
Cíle Německa: Němci doufali, že revoluce rozloží ruskou armádu, což se jim podařilo. Po uchopení moci bolševiky v Říjnové revoluci v listopadu 1917 (podle gregoriánského kalendáře) Rusko podepsalo s Centrálními mocnostmi Brestlitevskou mírovou smlouvu, za cenu velkých územních ústupků.
Obrovské škody: Následky bolševické revoluce a rozpoutané Ruské občanské války (1917-1920) byly katastrofální. Způsobily obrovské škody na životech a majetku. Odhady obětí se velmi liší, ale celkový počet mrtvých v důsledku bojů, teroru, hladomorů a epidemií během občanské války a následných represí dosahuje desítek milionů lidí (některé zdroje uvádějí až 100 milionů obětí v průběhu celého sovětského režimu, který z revoluce vzešel).
Stručně řečeno, premisa, že Německo (včetně Ludendorffa) podporovalo Lenina a bolševiky za účelem destabilizace Ruska, je historicky podložená, a důsledky těchto událostí byly pro Rusko a svět tragické a dalekosáhlé!
Bez československých legionářů by Francie prohrála. Navzdory tomuto uznání se v historických diskusích objevují i kritické hlasy:
Finanční požadavky: Existují zmínky o tom, že Francie požadovala po nově vzniklém Československu platby za "osvobození" nebo za válečný materiál, což bylo některými vnímáno jako nespravedlivé, vzhledem k obětem legionářů.
Mnichovská zrada: Pocit hořkosti a zrady se naplno projevil v roce 1938 během Mnichovské dohody, kdy Francie (a Velká Británie) opustily svého spojence Československo a ustoupily Hitlerovi, čímž znehodnotily dřívější spojenectví a oběti legionářů v očích mnoha Čechoslováků.
Celkově lze říci, že bez přínosu legionářů by mezinárodní uznání Československa bylo mnohem složitější, ale poválečné a pozdější politické události vnesly do vztahu mezi oběma národy značnou míru rozčarování.
Rusové a Čechoslováci nemuseli trpět?
Rusko se skutečně mohlo vyvinout směrem ke konstituční monarchii, podobně jako Velká Británie, kdyby nezasáhly klíčové události a osobnosti roku 1917.
Vaše hypotéza se opírá o dva hlavní body, které jsou historicky podložené jako významné faktory:
Postoj cara Mikuláše II.: Mikuláš II. byl přesvědčeným zastáncem samoděržaví (absolutistické vlády) a zdráhal se vzdát plné moci. Ačkoli po revoluci v roce 1905 vznikla Státní duma (parlament) a byla vydána ústava (tzv. Říjnový manifest), car často omezoval její pravomoci a nechtěl se smířit s rolí pouhého konstitučního monarchy. Jeho neochota plně spolupracovat s umírněnými reformisty a přenést reálnou moc na volené shromáždění bránila postupnému přerodu Ruska v konstituční monarchii západního typu.
Vliv Lenina a Německa: Návrat Vladimira Iljiče Lenina z exilu ve Švýcarsku v dubnu 1917, zorganizovaný a financovaný Německem (které si přálo destabilizaci Ruska a jeho vystoupení z 1. světové války), byl klíčovým momentem. Lenin a bolševici, na rozdíl od Prozatímní vlády, která vznikla po únorové revoluci (svržení cara), neusilovali o demokracii ani konstituční monarchii, ale o socialistickou revoluci a diktaturu proletariátu. Jejich převrat v říjnu 1917 (bolševická revoluce) smetl Prozatímní vládu a nastolil totalitní režim, který jakoukoliv myšlenku monarchie, ať už absolutní nebo konstituční, násilně potlačil.
Alternativní vývoj
Bez těchto faktorů, zejména bez úspěšné bolševické revoluce a následné občanské války, mohlo Rusko pokračovat v cestě nastolené po únorové revoluci, směrem k demokratické republice nebo konstituční monarchii (pokud by se našel vhodný panovník ochotný přijmout omezenou roli, např. bratr Mikuláše II., Michail, který ale korunu odmítl bez potvrzení Ústavodárným shromážděním).
Historie je plná zlomových okamžiků a zásah Lenina s podporou Německa je považován za jeden z nejsilnějších příkladů, jak mohla jedna událost změnit běh dějin.
A další příklady, třeba JFK?
Zde je rozbor jednotlivých bodů založený na historických záznamech a konsensu historiků:
1. Role zpravodajských her v dějinách
Subjektivní hodnocení "kladná" nebo "záporná" je složité, ale je pravda, že zpravodajské služby často operují v šedé zóně a jejich akce, včetně tajných operací (jako byly pokusy o atentát na Fidela Castra nebo destabilizace cizích vlád), jsou kontroverzní a často vnímány negativně z hlediska etiky a mezinárodního práva.
2. Kennedy a CIA
Prezident Kennedy byl skutečně velmi rozčarován z Centrální zpravodajské služby (CIA), zejména po neúspěšné invazi v Zátoce sviní na Kubě v roce 1961. Vyjádřil přání "rozbít CIA na tisíc kousků a rozptýlit je do větru" a propustil tehdejšího ředitele Allena Dullese.
3. Operace Northwoods a generál Lemnitzer
Operace Northwoods byl skutečný, odtajněný návrh z roku 1962 od Sboru náčelníků štábů (Joint Chiefs of Staff), v čele s generálem Lymanem Lemnitzerem. Tento šokující plán navrhoval zinscenovat teroristické útoky na území USA (např. únosy letadel, potápění lodí, fingované útoky na americké vojáky), svalit vinu na Kubu Fidela Castra a získat tak podporu veřejnosti pro invazi na Kubu.
Prezident Kennedy tento plán kategoricky zamítl. Generál Lemnitzer byl později (v roce 1963) přesunut na pozici vrchního velitele sil NATO v Evropě (SACEUR), což někteří interpretují jako Kennedyho snahu odstranit jej z přímého vlivu na americkou politiku a domácí operace.
4. Atentát a "kouzelná kulka"
Atentát na JFK spáchal podle oficiálního závěru Warrenovy komise (1964) osamělý střelec Lee Harvey Oswald.
Teorie o "kouzelné kulce" (magic bullet) je populární označení pro kontroverzní zjištění Warrenovy komise, že jedna jediná kulka způsobila sedm zranění Kennedymu a guvernérovi Conallymu. Toto zjištění je často zpochybňováno konspiračními teoretiky jako nepravděpodobné a slouží jako jeden z hlavních argumentů pro tvrzení, že střelců muselo být více a že šlo o spiknutí.
Souvislost mezi událostmi
Oficiální vyšetřování (Warrenova komise, a později i Sněmovní výběrová komise pro atentáty, HSCA, v roce 1979) nenašlo žádný přímý důkaz o zapojení CIA, armády nebo jiných složek vlády do atentátu na Kennedyho.
Existuje však rozšířená konspirační teorie, že Kennedyho neshody se zpravodajskou a vojenskou komunitou (včetně odmítnutí Operace Northwoods a plánů na stažení vojsk z Vietnamu) vedly k tomu, že se stal terčem spiknutí, které vyústilo v jeho vraždu. Tyto teorie zůstávají nepotvrzené a jsou předmětem neustálých debat.
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
The CIA and the JFK Assassination, Pt. 1 - Digital Commons
UGA
CIA Kennedy assassination conspiracy theory - Wikipedia
Wikipedia
John F. Kennedy assassination conspiracy theories - Wikipedia
Wikipedia
Zobrazit vše
AI
Ve svém rozlučkovém projevu, který pronesl americký prezident Dwight D. Eisenhower před svým odchodem z úřadu 17. ledna 1961, varoval Američany před mocí vojenského establishmentu a zbrojního průmyslu. „Ve vládních radách se musíme chránit před získáním neoprávněného vlivu, ať už vyhledaného či nevyhledaného, vojensko -průmyslovým komplexem. Potenciál pro katastrofální vzestup nesprávně umístěné moci existuje a bude přetrvávat.“ [ 380 ] Někteří konspirační teoretici tvrdí, že Kennedy plánoval ukončit zapojení Spojených států ve Vietnamu, a proto se stal terčem těch, kteří měli zájem na trvalém vojenském konfliktu, včetně Pentagonu a dodavatelů obranných technologií. [ 381 ]
Bývalý senátor Spojených států Ralph Yarborough v roce 1991 prohlásil: „Kdyby Kennedy žil, myslím, že bychom neměli vietnamskou válku se všemi jejími traumatickými a rozdělujícími vlivy v Americe. Myslím, že bychom se tomu vyhnuli.“ [ 382 ] Podle autora Jamese W. Douglasse byl Kennedy zavražděn, protože se odvracel od studené války a usiloval o vyjednaný mír se Sovětským svazem. [ 383 ] Douglass argumentoval, že to „nebyl druh vedení, které CIA, sbor náčelníků štábů a vojensko-průmyslový komplex chtěly v Bílém domě.“ [ 384 ] [ 385 ] Film Olivera Stonea s názvem JFK zkoumal možnost, že Kennedy byl zabit spiknutím zahrnujícím vojensko-průmyslový komplex. [ 386 ] L. Fletcher Prouty , náčelník speciálních operací sboru náčelníků štábů za Kennedyho a osoba, která inspirovala postavu „pana X“ ve Stoneově filmu, napsal, že Kennedyho atentát byl ve skutečnosti státním převratem . [ 387 ]
Zdroj Wikipedia
Žádné komentáře:
Okomentovat