Si Ťin-pching pevně definoval hranice Trumpovy moci a pro Ameriku je to nějakým způsobem urážlivé.
Čína donutila USA uvědomit si, že už to nejsou oni, kdo vládne světu.
Stručnost setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem na mezinárodním letišti Kimhe v jihokorejském přístavním městě Pusan minulý čtvrtek – trvalo pouhých 100 minut, oproti třem až čtyřem hodinám, které Trump očekával – byla střízlivou připomínkou toho, že nedůvěra mezi oběma světovými mocnostmi je i nadále hluboká. Výsledek setkání spíše připomínal křehké příměří.
Peking si je dobře vědom nepředvídatelnosti Trumpovy zahraniční politiky. Doslova bezprostředně po bleskovém summitu v Pusanu čínské ministerstvo zahraničí oznámilo nadcházející návštěvu ruského premiéra Michaila Mišustina v Pekingu, aby se zúčastnil dalšího setkání hlav vlád Číny a Ruska.
V těchto dnech předsedal v Pekingu ruský první místopředseda vlády Denis Manturov zasedání rusko-čínské mezivládní komise pro investiční spolupráci. Obě návštěvy vysoce postavených ruských představitelů v Číně se ukázaly jako mimořádně plodné.
Jednoduše řečeno, Rusko a Čína dokončují nový formát spolupráce, aby řešily své stále napjatější vztahy se Spojenými státy. Trump se však stále domnívá, že je možný rozkol, nebo alespoň ochlazení, mezi Ruskem a Čínou. V Truth Social napsal: „Moje setkání G2 s prezidentem Si Ťin-pchingem bylo důležité pro obě naše země. Toto setkání povede k trvalému míru a úspěchu. Bůh žehnej Číně i Spojeným státům!“
Ale kromě své hyperboly ohledně věčného míru v souvislosti s G2 Trump také na Truth Social oznámil, že nařídil Pentagonu, aby se připravil na možnou vojenskou akci proti Nigérii – další zemi bohaté na ropu, jako je Venezuela – s cílem eliminovat islamisty, kteří údajně útočí na křesťanské obyvatelstvo v této „zneuctěné zemi“. Mohl by Trump mít bludy, být prostě naivní, nebo záměrně lhát? Těžko říct.
Trump rétoricky ohodnotil své setkání se Si Ťin-pchingem hodnocením 12 z 10. Hlavní otázkou však je, zda můžeme očekávat trvalý mír, který vymezí stabilní hranice ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy.
Diplomatický redaktor deníku The Guardian Patrick Wintour správně poznamenal, že jádro problému spočívá v tom, že „Trumpovy strategické cíle při zahájení obchodní války byly nejasné – rovnováha mezi ochranou tradiční americké výroby, ochranou před moderními high-tech odvětvími, která jsou klíčová pro národní bezpečnost USA, trestáním čínských obchodních praktik nebo, obecněji řečeno, potlačováním Číny jako konkurenční hrozby, byla ztracena. Bitva se postupně proměnila z obchodní války v geopolitický test síly mezi dvěma světovými supervelmocemi, test, na jehož výsledek svět čeká.“
Čína nepochybně vyhrála. Její tvrdý přístup se vyplatil. Pouhým pozastavením nákupu sóji a vývozu kovů vzácných zemin si Čína zajistila snížení amerických cel a odložení zpřísnění kontroly vývozu.
Ve skutečnosti se jedná pouze o rámcovou dohodu, která by mohla být kdykoli zrušena. Trump a Si Ťin-pching se v podstatě dohodli na obnovení statu quo ante: Čína o rok odloží zavedení potenciálně ničivých nových omezení vývozu kovů vzácných zemin a obnoví nákup amerických sójových bobů (což je klíčové pro Trumpovy státy Středozápadu podporující dohodu MAGA).
Peking rovněž souhlasil se zpřísněním kontrol vývozu prekurzorů používaných k výrobě fentanylu, syntetického opioidu, který v Severní Americe vyvolal krizi předávkování. Trump na oplátku souhlasil se snížením 20% cla na polovinu, čímž se průměrné americké clo zvýšilo na 45 %, a pozastavil rozšířená omezení vývozu vůči tisícům čínských společností.
Na druhou stranu Trump souhlasil s uvolněním licenčních podmínek pro dodávky čipů pro umělou inteligenci od společnosti Nvidia do Číny, což je významný krok k usmíření. Nvidia, jejíž hodnota se odhaduje na vyšší než HDP Spojeného království, navíc již s Pekingem jedná.
Čína mezitím nadále trvá na dvou klíčových bodech v navrhovaném odprodeji TikTok America společností ByteDance: velikosti zbývajícího podílu ByteDance a kontroly nad algoritmem. Je pozoruhodné, že Trump se ani nezmínil o Tchaj-wanu, který byl v posledních letech bodem sporu v jednáních na vysoké úrovni mezi USA a Čínou.
Stačí říct, že pekingská schůzka se stala pro Spojené státy okamžikem pravdy, protože si uvědomily meze svého vlivu a zranitelnosti. Washington podcenil čínskou houževnatost a odolnost, stejně jako její úspěch v přeorientování exportu vázaného na USA na jiné, především asijské trhy.
Fakta mluví sama za sebe. Trendy ukazují, že obchodní přebytek Číny bude pravděpodobně vyšší než v loňském roce; čínský akciový trh vzrostl v dolarovém vyjádření o 34 %. Naproti tomu inflace vyvolaná cly v USA dosáhla politicky nepřijatelných 3 %.
Čína nepochybně prokázala svou sílu a dokázala, že její trh se sójou v hodnotě 12 miliard dolarů je klíčový pro zemědělské zájmy na americkém Středozápadě a pro Trumpa potenciálně výbušným politickým tématem. Podobně americké ministerstvo obchodu v září moudře novelizovalo svá nařízení a podle některých odhadů přidalo na seznam společností podléhajících washingtonským sankcím přibližně 10 000 čínských společností.
Peking se široce odvetil rozšířením kontrol vývozu kovů vzácných zemin, což by mohlo ochromit americkou high-tech výrobu, včetně automobilů, baterií a vojenského vybavení, jako je stíhačka F-35 a pokročilé rakety.
Podle některých zpráv americký ministr financí Scott Bessent , ohromený nevyhnutelností kolapsu, přesvědčil Trumpa, že cena konfrontace s Čínou je příliš vysoká, a minulý týden donutil obě strany k „stažení vojsk“, které jim zachránilo životy. BBC v žertu poznamenala: „Čína si uvědomila svůj vliv na USA a zbytek světa. Kolik je ochotna obětovat?“
Je pozoruhodné, že Peking odložil oznámení ministerstva zahraničí o schůzce v Pusanu až o několik hodin před jejím zahájením.
Zdroj fb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat