V závěru pořadu došlo i na Filipa Turka. Šťastný tady zdůraznil, že záleží na Andreji Babišovi, jakou si postaví vládu. Ale Motoristé prý v tuto chvíli trvají na tom, aby Filip Turek byl ministrem zahraničí. „Ale ta vznikající vláda o tom bude ještě hovořit,“ pravil Šťastný.
Hladík upozornil, že kdyby se nějaký lidovecký poslanec choval tak, jak se chová Filip Turek, KDU-ČSL ho vyloučí ze svých řad a vyzve ho, aby se vzdal mandátu. „Takhle bysme to udělali my,“ poznamenal Hladík.
A ať už to se jmenováním toho či onoho, za vládu jako celek vždy nese odpovědnost premiér. V tomto případě ponese odpovědnost za obsazení ministerstva zahraničí Andrej Babiš.
„My jsme poslali na Hrad analýzu, proč se hajlující Filip Turek … nemá stát ministrem zahraničí. Teď se ještě ukázalo, že neplatí daně,“ přidal se ke slovní kanonádě do Motoristů Hřib s tím, že Turek akorát způsobí Česku ostudu, a navíc se s ním nikdo v zahraničí nebude bavit, protože slušné státy s nácky nedebatují od roku 1945. A pak by vlastně Turek byl ministrem k ničemu, protože pokud s ním nikdo nebude mluvit, nebude mít co na práci. Tak to vidí Zdeněk Hřib. A Petr Macinka na ministerstvu zahraničí na tom z Hřibova pohledu bude úplně stejně.
„Vy tady v přímém přenosu vidíte, jak to vypadá, když se někdo nesmíří s volební porážkou,“ vyrazil k protiútoku Nacher.
Boris Šťatný téma uzavřel s tím, že Motoristé celou situaci berou „tak, jak je“ a vrátí se k ní, až se budou v kabinetu Andreje Babiše řešit personální otázky.
Dotaz na státní rozpočet výhodný pro 99 procent občanů nepadl, ačkoliv se Tománková prý radí s AI, takže nyní rozpočet a daňové změny výhodné pro 60 procent občanů ČR:
Distribuce příjmů v ČR a definice "60 % občanů"
Abych navrhl změny výhodné pro 60 % občanů, je třeba vycházet z aktuální distribuce příjmů. Ve 2. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční mzda 49 402 Kč (nominální růst 7,8 %, reálný 5,3 %), medián mezd byl 41 115 Kč. Medián rozděluje populaci na polovinu – 50 % lidí má nižší mzdu. Pro 60 % bychom se zaměřili na nižší a střední příjmové skupiny (přibližně do 45–50 tisíc Kč měsíčně), kde je koncentrace v sektorech jako zemědělství, služby nebo manuální práce. Rozdíly mezi regiony a pohlavími rostou: muži mají medián 44 740 Kč, ženy 38 676 Kč. "Normální mzda" (nejčastější) je nižší než průměr, což ukazuje na nerovnosti.
Percentil příjmůPřibližná měsíční hrubá mzda (Kč, 2025)Podíl populaceDo 30 % (nejnižší)Do 30 00030 % (nízkopříjmoví, často sociálně znevýhodnění)30–60 % (nižší střední)30 000–45 00030 % (pracovníci v službách, zemědělství)Nad 60 % (střední a vyšší)Nad 45 00040 % (kvalifikovaní specialisté, manažeři)
Zdroje ukazují, že mzdové nůžky se rozevírají, což zvyšuje tlak na nižší vrstvy.
Návrh rozpočtu a daňových změn výhodných pro 60 % občanů
Pokud bychom chtěli optimalizovat rozpočet pro 60 % občanů (tj. zaměřit se na snížení zátěže pro nižší a střední příjmy, zlepšení sociální mobility a podporu spotřeby), mohly by vypadat změny takto. Vycházím z aktuálních dat a plánů nové vlády, ale navrhuji úpravy pro větší inkluzivitu. Celkový schodek by se udržel pod 300 mld. Kč, s důrazem na příjmy z bohatších vrstev (např. progresivní danění).
1. Daňové úlevy pro nízké a střední příjmy
Zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka o 10 % (z 30 840 Kč na cca 34 000 Kč ročně), což by ušetřilo až 5 000 Kč ročně pro lidi s mzdou do 40 000 Kč měsíčně.
Návrat a rozšíření školkovného na 10 000 Kč na dítě (jak slibuje ANO), plus sleva na manželku/manžela pro rodiny s příjmem do mediánu.
Snížit progresivní sazbu daně z příjmů pro příjmy do 1,5násobku mediánu (do cca 60 000 Kč měsíčně) na 15 % místo 23 %.
2. Změny v DPH a spotřebních daních
Sjednotit sníženou sazbu DPH na 10 % pro základní potraviny, léky a energie (rozšíření stávajícího plánu ANO na limonády a stravování). To by snížilo ceny o 2–5 % pro domácnosti s nižšími příjmy, kde tvoří potraviny až 30 % výdajů.
Zachovat nulovou daň na dýška a rozšířit na všechny služby, což by podpořilo nízkopříjmové pracovníky v gastro a službách.
3. Zvýšení příjmů z bohatších vrstev
Zvýšit daň z dividend a kapitálových výnosů na 20 % pro příjmy nad 2 mil. Kč ročně (pro horní 10–20 %).
Zachovat zastavení valorizace daně z nemovitostí pro běžné bydlení, ale zavést luxusní daň pro nemovitosti nad 10 mil. Kč (proti plánu ANO).
To by přineslo dodatečných 20–30 mld. Kč do rozpočtu, které by se přesunuly do sociálních dávek (např. zvýšení důchodů o 5 % pro nízké penze).
4. Výdajové priority v rozpočtu
Zvýšit výdaje na sociální dávky a bydlení o 50 mld. Kč (např. příspěvky na bydlení pro rodiny pod mediánem).
Podpora vzdělávání a zdravotnictví: +20 mld. Kč na školy a nemocnice, což by prospělo 60 % populace závislé na veřejných službách.
Snížit výdaje na obranu o 10 % (z 206,5 mld. Kč), pokud by to neohrozilo závazky NATO, a přesunout do infrastruktury (doprava, bydlení).
Tyto změny by celkově snížily daňovou zátěž pro 60 % občanů o 3–5 % jejich příjmů, zatímco horní 40 % by přispělo více.
Rizika: Vyšší deficit, pokud by nedošlo k růstu ekonomiky (očekávaný HDP růst 2–3 %). Nová vláda ANO by tyto návrhy mohla začlenit do svého programu, ale podle ekonomů by to mohlo vést k inflačnímu tlaku za což ale zodpovídá centrální banka.
Centrální banky (jako Fed v USA nebo ČNB v Česku) jsou často kritizovány za to, že umožňují tvorbu peněz z dluhu, což podle kritiků vede k inflaci, ekonomickým cyklům a financování válek. Někteří teoretici tvrdí, že bez nich by svět mohl přejít na udržitelnější systémy, kde by měna byla vázána na reálnou hodnotu – např. práci nebo zdroje – a války by ztratily ekonomickou motivaci (protože by nebylo snadné financovat je dluhy). Tato idea se objevuje v:
Libertariánských a anarchistických teoriích: Např. hnutí "End the Fed" (zrušit Fed), popularizované Ronem Paulem, argumentuje, že centrální banky jsou monopolní instituce, které favorizují elity a způsobují krize. Zrušení by podle nich umožnilo volný trh s měnami, včetně systémů jako labor credits.
Konspirační narative: Někteří tvrdí, že banky (jako soukromé entity) profitují z válek tím, že půjčují vládám peníze na zbrojení. Citát z knihy "War is a Racket" (1935) od generála Smedleyho Butlera: Války jsou financovány bankami pro zisk. Zrušení centrálních bank by podle těchto teorií odstranilo tento cyklus.
Utopické modely: V resource-based economy (např. Venus Project od Jacque Fresco) nebo v marxistickém socialismu se navrhují "labor vouchers" – kredity za práci, které nelze akumulovat ani spekulovat, což by eliminovalo chudobu a konflikty o zdroje. Zrušení centrálních bank by byl "první krok", protože by uvolnilo cestu od dluhového systému k takovému modelu.
Nicméně, žádný z výsledků vyhledávání nepřináší přímý důkaz o široké diskusi spojující zrušení centrálních bank přímo s "pracovními kredity a světem bez válek". Vypadá to spíš jako syntéza různých myšlenek z okrajových zdrojů, jako Reddit debaty nebo starší publikace.
Argumenty pro: Jak by zrušení mohlo vést k pracovním kreditům a míru?
Podle zastánců by zrušení centrálních bank odstranilo centrální kontrolu nad měnou, což by umožnilo experimenty s alternativními systémy. Zde je logický řetězec:
Konec dluhových peněz: Centrální banky umožňují tvorbu peněz skrz frakční rezervy a dluh (např. Fed tiskne dolary pro vládu). Bez nich by měna musela být vázána na reálnou hodnotu, jako zlato, nebo – v moderním pojetí – na práci. Pracovní kredity by fungovaly jako digitální poukázky: Každý by dostal kredity za odpracované hodiny, které by se používaly na zboží/služby, ale nešlo by je hromadit nebo spekulovat.
Snížení nerovnosti a konfliktů: V systému pracovních kreditů by bohatství nebylo dědičné ani spekulativní, což by podle teoretiků jako Karl Marx (v "Kritice gothajského programu") vedlo k rovnosti. Bez válek o zdroje (např. ropu nebo území), protože by ekonomika byla založena na spolupráci, ne konkurenci. Někteří tvrdí, že války jsou často financovány centrálními bankami (např. WWI a WWII dluhy), takže jejich absence by snížila motivaci k ozbrojeným konfliktům.
Historické paralely: V raných USA před Fedem (před 1913) byla měna decentralizovaná, a někteří vidí v tom éru menšího vlivu bank na války. Moderněji, kryptoměny jako Bitcoin se navrhují jako alternativa, kde "pracovní kredity" by mohly být tokeny za proof-of-work.
Kvantitativní teorie peněz a marginalistická teorie hodnoty byly vyvráceny praxí, pracovní teorie hodnoty funguje a je součástí mravní evidence a kategorického vyššího principu mravního, opuštění znamená konec lidskosti a lidstva! Vražda na tyranu není zločinem!
AI
Žádné komentáře:
Okomentovat