Nejtěžší část vazby není podle někdejšího soudce a elitního státního zástupce Romana Kafky prostředí věznice, ale samota a zpomalený čas. V dopise, který zaslal České justici ještě před svým propuštěním, popisuje, že přežití v izolaci závisí na přijetí pevného denního režimu. „Pokud jste sami v takovém prostředí, tak nelze jinak. Semlelo by vás to na prach,“ radí lidem, kteří by se do takové situace dostali. O svém případu prý chystá knihu.
Bývalý soudce nepopírá, že skutky, ze kterých je obviněn, se staly. Své jednání vysvětluje tlakem a strachem. Blíže se ale k obvinění a tomu, co mu předcházelo, nevyjádřil.
Svou obhajobu založil na tom, že si nepůjčoval pro sebe, ale že jednal v krajní nouzi, neboť se bál o život. Údajně platil vyděračům, kteří vyhrožovali, že ublíží jemu i jeho rodině. Nejdříve podle jeho vyjádření šlo o statisíce, pak miliony. Nejprve z vlastní kapsy, pak z rodinné kasy a pak si začal půjčovat. Pod falešnými legendami o zhodnocení vkladů oslovoval známé, kamarády i kolegy na soudu. Chce uzavřít dohodu o vině a trestu, zaručila se za něj prý sestra, nikoliv manželka, jak dezinformovali presstituti.
Kdo jsou ti vyděrači? O nich se nemluví, uzavře tedy dohodu a vše vyšumí někde na zámečku, jak psal božský markýz v 120 dnů Sodomy, konstatují TOP konzultovaní analytici.
Žádné komentáře:
Okomentovat