Vize Kudy z krize globálního pozičního investování

 Do oblasti, kterou se zabývá náš příspěvek, výrazně zasahuje střet mezi dvěma přístupy k současným problémům – restriktivním a perspektivním:

- Restriktivní vychází z "Velkého resetu" Klause Schwaba (Schwab 2017; Schwab, Malleret 2020), je založen na všestranném omezování lidí a směřování od skryté ke zjevné globální genocidě "přebytečné části" lidského rodu, problémy současnosti neřeší, ale vyvolává.

- Perspektivní je založen na vytvoření podmínek pro nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka jako zdroje neomezeného růstu nové kvality.

Aby se oblast sociální práce nedostala pod tlak restriktivního přístupu, je důležité rozvíjet její produktivní funkce a současně je vhodně propojit s funkcemi pečovatelskými. Při dalším řešení tohoto tématu bude důležité mapovat a analyzovat konkrétní příklady, kdy k tomuto propojení dochází, a vytvářet podmínky pro uplatnění vhodných postupů v širším měřítku.

Závěr

Nejdůležitějším závěrem tohoto příspěvku je prezentování jedné z konkrétních možností, jak dosáhnout plného souladu mezi tím, co je ekonomicky efektivní a současně naplňuje kritéria humanity. Tento závěr (implicitně obsažený v příspěvku) a efektivnost teoretických východisek, která nám umožnila k tomuto závěru v dané oblasti dospět, přispívají k potvrzení domněnky, že důsledné teoretické řešení každého problému v oblasti, kde se střetá sociální a ekonomický rozvoj, nejen může, ale mělo by vyústit ve vzájemný vztah vyznačující se tím, že ekonomický růst je podmínkou sociálního rozvoje a současně sociální rozvoj působí jako nejvýznamnější faktor ekonomického růstu a současně určuje kvalitu ekonomického růstu. Dosažení této dvojjedinosti (která má hlubší základ v přírodně historické povaze společenského rozvoje) lze považovat i za kritérium správnosti přístupu, kritérium, které lze operacionalizovat.

Zdroje:

Schwab, K. 2017, The Fourth Industrial Revolution, Crown, 2017.

Schwab, K., Malleret, T. 2020. COVID-19: The Great Reset, Kindle Edition.

Valenčík, R. a kol. 2022, Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu i realizátor změn. Praha: VŠFS, 2022. Edice SCIENCEpress. Dostupné na: vsfs.cz/...

(Pokračování)

Proč se tyto subjekty neprosadily v širším konkurenčním prostředí?

Politické bariéry

- Baťův systém byl po roce 1945 znárodněn, jeho principy potlačeny.

- Slušovice byly po roce 1989 rozloženy privatizací, bez zachování systému reinvestic.

Poziční tlak zvenčí

- Subjekty založené na kaskádovém efektu nebudují mocenské bariéry, a tím se stávají zranitelnými vůči strukturám, které pozičně investují.

- V konkurenčním prostředí vítězí často ti, kdo omezují přístup druhých, nikoli ti, kdo jej rozšiřují.

Absence institucionální ochrany

- Neexistovala právní ani kulturní ochrana modelu, který by bránil jeho rozklad.

- Poziční investování nebylo rozpoznáno jako systémová hrozba, a proto nebylo regulováno.

Kulturní nepochopení efektivity

- Efektivita byla zaměňována za ziskovost, nikoli za schopnost generovat nové příležitosti.

- Subjekty jako Baťa či Slušovice byly vnímány jako "výjimky", nikoli jako modely.

Shrnutí:

Subjekty jako Baťa a JZD Slušovice ukázaly, že kaskádové generování investičních příležitostí je možné i na mikroúrovni, pokud je podpořeno vizí, reinvesticí a důvěrou. Jejich neprosazení v širším prostředí však ukazuje, že bez institucionální a kulturní obrany proti pozičnímu investování nemá efektivita šanci zvítězit. 

Zdroj RVP