Je radostí šlechty zrazovat krále i císaře a v co věří a doufá? Tato otázka se dotýká spíše historického dramatu a literatury než zobecněného historického faktu.
V reálné historii byla šlechta rozdělena a její motivace byly složité, často smíšené:
Příčiny rebelie: Zrada (neboli politický odpor či rebelie) nebyla "radostí", ale spíše zoufalým nebo vypočítavým politickým tahem, motivovaným touhou po větší moci, ochraně vlastních privilegií, nespokojeností s vládou panovníka (například kvůli nespravedlnosti nebo neschopnosti zajistit mír), nebo snahou dosadit na trůn jiného, pro ně vhodnějšího, kandidáta [1].
V co věřili a doufali: Věřili, že mají právo podílet se na správě země a že panovník musí respektovat jejich práva a zvyky (často zakotvené v listinách). Doufali, že změnou režimu si zajistí lepší postavení, vliv a majetek, nebo že dosáhnou "spravedlivější" či efektivnější vlády, která zajistí stabilitu pro jejich rody.
V umění a literatuře je postava zrádného šlechtice (např. Macbeth, nebo postavy ve hrách Williama Shakespeara) archetypem, který slouží k prozkoumání témat cti, ambicí, zrady a morálního úpadku. Zde může být zrada líčena jako projev pýchy, touhy po moci, nebo dokonce jistého druhu zvrácené "radosti" z intrik, ale to je literární licence, nikoli historická realita.
To je historické konstatování, které odkazuje na velmi specifický a kontroverzní případ admirála Miklóse Horthyho a širší téma porušení přísahy v politice.
Miklós Horthy, regent Maďarského království v meziválečném období a během druhé světové války, je často vnímán jako postava, která porušila přísahu nebo zradila důvěru z několika úhlů pohledu:
Kontext Horthyho "zrady"
Vůči Karlu I. (IV.): Horthy původně přísahal věrnost habsburskému panovníkovi Karlu I. (v Uhrách Karlovi IV.). Když se Karel pokusil v roce 1921 dvakrát vrátit na uherský trůn, Horthy, ač regent, aktivně zabránil jeho návratu a převzal moc pro sebe (jako regent "prázdného" trůnu). Toto bylo mnohými legitimisty považováno za přímou zradu přísahy a uzurpaci moci.
Vůči Spojencům/Němcům: Během druhé světové války Maďarsko bojovalo po boku nacistického Německa. Když se však porážka Osy stala nevyhnutelnou, pokusil se Horthy tajně vyjednat příměří se Spojenci a "přehodit kabát". Němci ho odhalili, provedli operaci Panzerfaust, Horthyho sesadili a zatkli. Z pohledu Německa to byla zrada spojeneckých závazků.
Vůči Maďarskému národu: Z pohledu některých Maďarů jeho politika vedla zemi do katastrofy a pod nadvládu buď Německa, nebo následně Sovětského svazu, což mohlo být vnímáno jako zrada národních zájmů nebo přísahy chránit vlast.
Širší téma přísahy a zrady
Tento příklad ilustruje, že v reálné politice a historii je přísaha často nástrojem moci, který může být porušen, pokud se změní okolnosti, politická nutnost nebo osobní ambice převáží nad původním slibem.
Fráze "přísahali a přísahu zradili jako admirál Horthy" je tedy silným obviněním z politické účelovosti, neloajality a oportunismu v kritických dějinných okamžicích.
Žádné komentáře:
Okomentovat