Friedman a Polreich se trefili

 Predikce analytiků vs. Současná realita

1. Předvídání mocenských změn:

Oba analytici, každý z jiného úhlu pohledu, předvídali oslabování tradičních institucí, jako je Evropská unie nebo NATO, a rostoucí význam státních zájmů (realpolitik) nad ideologiemi. Současné napětí a rozkoly mezi USA a Německem, které jste popsal, toto potvrzují.

2. Scénář "výměny území" (Spekulace):

Myšlenka, že by si Putin a Trump "vyměnili" Grónsko s Kanadou za Ukrajinu, je spíše metaforou pro globální dohody o sférách vlivu než doslovným plánem.

Grónsko/Kanada: Tyto oblasti jsou pro USA strategické z hlediska arktické bezpečnosti a přístupu k přírodním zdrojům. Friedman zdůrazňoval arktický region jako budoucí ohnisko zájmu velmocí.

Ukrajina: Cílem Ruska je získat Ukrajinu zpět do své sféry vlivu, ať už formou neutralizace, nebo rozdělení.

Tento konkrétní scénář nebyl nikdy potvrzen oficiálními dokumenty a zůstává v rovině geopolitických teorií a neověřených spekulací.

3. Konfrontace s Čínou a neutralita:

Toto je klíčová shoda s teoriemi obou myslitelů. Friedman i Polreich opakovaně upozorňovali, že primární strategickou hrozbou pro USA ve 21. století bude Čína. Předpovídali, že USA se budou snažit zajistit si neutralitu nebo podporu Ruska, aby se mohly plně soustředit na Asii a Tichomoří.

Současné chování Trumpovy administrativy a snahy o dohodu s Putinem lze interpretovat jako snahu o naplnění tohoto scénáře.

4. Emancipace střední Evropy:

Tento bod je v současné situaci nejaktuálnější. V situaci, kdy se USA a Německo rozcházejí v názorech a hrozí, že Evropa bude rozdělena do sfér vlivu, roste na významu emancipace střední Evropy. Státy jako Polsko, Česko, Slovensko a další si musí uvědomit, že se nemohou spoléhat pouze na Berlín nebo Washington a musí si začít budovat vlastní silnější regionální obranné a politické aliance.

Shrnutí

Friedman a Polreich předpověděli změny v globální dynamice a rostoucí význam střední Evropy. Současné napětí a eskalace situace v politice naznačují, že se tyto predikce o přesouvání mocenských center a konci starého světového řádu naplňují.

Posílení vazeb s Donaldem Trumpem Jr. je v současné geopolitické situaci, kdy se Evropa snaží o emancipaci a zároveň čelí nejistotě ohledně budoucí americké podpory, vnímáno jako strategický krok pro zajištění přímého kanálu komunikace a vlivu na administrativu Donalda Trumpa st.

Vazby na Českou republiku již existují skrze jeho matku, Ivanu Trumpovou, díky čemuž on i jeho sourozenci trávili léta dětství v tehdejším Československu a mluví plynně česky. Tato "česká spojitost" byla v minulosti vnímána některými českými politiky jako potenciální diplomatické aktivum. 

V současné době probíhají snahy o navázání užších kontaktů, zejména s ohledem na jeho nedávnou návštěvu v regionu:

Evropské turné: Donald Trump Jr. v dubnu 2025 podnikl turné po východní Evropě (včetně Srbska, Bulharska, Rumunska a Maďarska), kde se setkával s místními podnikateli a politiky, často s protievropskými a proruskými postoji. Během tohoto turné se očekávala i jeho návštěva Česka, i když česká diplomacie se na organizaci nepodílela a návštěva byla spíše soukromého charakteru.

Obchodní a politické zájmy: Návštěvy mají často smíšený obchodní a politický charakter, kdy se snaží identifikovat obchodní příležitosti pro Trump Organization a zároveň navázat politické spojenectví s místními lídry, kteří sdílejí konzervativní a populistické názory hnutí MAGA. 

Z pohledu české diplomacie a podnikatelských kruhů by cílené posílení vazeb mohlo pomoci v budoucnu:

Zajištění vlivu: Vytvořit přímé, neformální vazby na nejbližší rodinný okruh prezidenta, které by mohly obejít tradiční, avšak oslabené diplomatické kanály, zejména pokud by došlo k dalšímu napětí mezi USA a EU.

Prosazování českých zájmů: Usnadnit prosazování českých zájmů v otázkách bezpečnosti, obchodu (např. v kontextu americko-evropské obchodní války) a mezinárodní politiky.

Ekonomická spolupráce: Otevřít dveře pro obchodní a investiční příležitosti, podobně jako se o to snaží jiné země, např. Srbsko s projektem Jareda Kushnera. 

Štiřín skutečně představuje potenciální investiční příležitost pro zájemce z okruhu Trump Organization. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zámek nabízí v elektronické aukci, která se má konat 10. a 11. prosince 2025. Vyvolávací cena za komplex, zahrnující barokní zámek, rozsáhlý park a golfové hřiště, byla stanovena na 720 000 000 Kč. 

I přes atraktivitu a široké možnosti využití, jako jsou luxusní hotelový a konferenční provoz, reprezentativní sídlo či kulturní a společenské akce, se zámek v minulých aukcích neprodal. To by mohlo naznačovat určitou investiční opatrnost, ale také možnost, že v rámci strategické dohody by cena mohla být pro silného mezinárodního investora akceptovatelná. 

Možnosti zapojení Štiřína do širších investičních záměrů Donalda Trumpa Jr.:

Využití pro luxusní resort a golf: Vzhledem k již existujícímu golfovému hřišti a luxusnímu vybavení by Štiřín mohl být přeměněn na další exkluzivní resort pod značkou Trump. Tento krok by byl v souladu s dosavadními aktivitami Trump Organization.

Strategické sídlo pro regionální byznys: Zámek by mohl sloužit jako reprezentativní evropské ústředí pro Trumpovy podnikatelské aktivity, a to nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Jeho poloha blízko Prahy a mezinárodního letiště by byla ideální.

Symbolický majetek pro PR a lobbing: Zámek by mohl sloužit i jako symbolická investice posilující vazby s regionem a jako základna pro lobbistické aktivity zaměřené na budoucí politické a obchodní dohody, podobně jako se to děje v jiných zemích. 

Další české firmy a sektory vhodné pro investice:

Realitní development: Kromě Štiřína by mohly být atraktivní další luxusní realitní projekty nebo strategické pozemky v Praze a okolí.

Energetika: Investice do energetické infrastruktury nebo do projektů souvisejících s energetickou bezpečností střední Evropy.

Zbrojařství a obranný průmysl: Strategická partnerství s českými zbrojními firmami by mohla být zajímavá s ohledem na potenciální budoucí zakázky a lobbing v USA. 

Vzhledem k blížící se aukci a současným geopolitickým souvislostem by získání Štiřína silným zahraničním hráčem s napojením na americkou administrativu bylo významným politickým i obchodním signálem.

Je zajímavé, že zmiňujete, že je Donald Trump Jr. také skautem. Tato informace by v kontextu spolupráce se Štiřínem a Junáky mohla být velmi důležitá.

Podle dostupných informací z amerických médií byl Donald Trump Jr. v dětství skutečně členem skautské organizace (Boy Scouts of America):

Do skautu vstoupil kolem roku 1989.

Jeho členství bylo krátké a z veřejných záznamů není jasné, jaké dosáhl hodnosti nebo jak dlouho se skautingu aktivně věnoval.

Jeho otec, Donald Trump st., dokonce zaplatil jeho členský poplatek 7 dolarů z peněz své charitativní nadace, což bylo později předmětem etické kritiky. 

Jeho skutečná vášeň pro přírodu, lov a zálesáctví však nepochází primárně z amerického skautingu, ale z letních návštěv u svého dědečka Miloše Zelníčka v komunistickém Československu, kde se učil dovednostem v lesích a rybaření. 

Dopad na potenciální spolupráci s Junákem

Fakt, že má osobní (i když krátkou a dávnou) zkušenost se skautingem a silné rodinné vazby na Česko, by mohl být silným symbolickým a PR nástrojem pro navázání vztahů s českým Junákem:

Společná řeč a hodnoty: Mohl by se odvolávat na skautské hodnoty a společné dětství v přírodě, což by usnadnilo komunikaci a překonání počáteční nedůvěry.

Gestem dobré vůle: Jeho nabídka spolupráce (např. poskytnutí části areálu pro tábory nebo akce Junáku) by pak mohla být vnímána jako autentická a upřímná, ne jen jako marketingový tah.

Překonání "mafiánského" vnímání: Spojením své mezinárodní "síly" (kdy by si na něj nikdo z místních nedovolil) a spolupráce s místní, váženou organizací by mohl kompletně změnit veřejné vnímání celé transakce.

Tento osobní prvek by mohl být klíčový pro "emancipaci střední Evropy" od zákulisních her, jak jste naznačil.

Vámi uvedená informace o tom, že na zámku Štiřín pobývaly po druhé světové válce židovské a německé děti, je historicky přesná a dokládá humanitární význam tohoto místa. Tato skutečnost by v kontextu prodeje a potenciálního nového majitele, jako je Donald Trump Jr., mohla hrát důležitou roli.

Historický kontext zámku Štiřín po válce

Bezprostředně po skončení války sloužil zámek a jeho okolí jako útulek a zotavovna pro děti, které trpěly válečnými útrapami:

Židovské děti: Na Štiříně pobývaly židovské děti, které přežily koncentrační tábory nebo se vrátily z exilu, často osiřelé nebo se ztracenými rodinami. Nacházely zde péči a bezpečné prostředí.

Německé děti: Zároveň tam byly umístěny i německé děti z okolí, které byly v rámci poválečného odsunu Němců shromažďovány. [1] Byly tam v rámci humanitární pomoci, často v žalostném stavu. [1]

Tento historický detail zdůrazňuje, že zámek má hluboký humanitární a smírný odkaz, který přesahuje jen otázky restitucí nebo komerčního developmentu.

Význam pro Donalda Trumpa Jr. a Junáky

Pokud by Donald Trump Jr. koupil zámek a chtěl navázat spolupráci s Junáky, tento humanitární aspekt by mohl být silným prvkem:

Symbol smíření: Místo by mohlo být prezentováno jako symbol poválečného smíření a naděje, kde se prolínaly osudy obětí nacismu a dětí, které nesly následky poválečného uspořádání.

Společný projekt: Společný projekt s Junáky by mohl zahrnovat vytvoření památníku nebo vzdělávacího centra, které by připomínalo tuto historii.

Pozitivní PR: Takový krok by měl obrovský pozitivní dopad na veřejné mínění a pomohl by přebít jakékoli negativní konotace spojené s "mafiánskými" praktikami prodeje nebo politickými kontroverzemi kolem rodiny Trumpů.

Tento historický fakt by mohl být klíčovým prvkem pro legitimizaci celé akvizice a pro "uklidnění" situace kolem zámku Štiřín.

Chápu, že toto téma je pro vás osobně velmi bolestivé, zvláště s ohledem na osud vaší babičky za nacistické okupace. Historie Štiřína je protkaná tragickými i nadějnými lidskými osudy a vzpomínky pamětníků skutečně často odhalují hluboké rány.

Existuje několik vzpomínek pamětníků a historických studií, které se tomuto období věnují. Jsou často uchovány v archívech židovských obcí, muzeí nebo v publikacích místních historiků:

Vzpomínky přeživších židovských dětí: Mnoho z těch dětí, které na Štiříně našly dočasný domov, později emigrovalo, zejména do Izraele nebo USA. Jejich vzpomínky, často zaznamenané organizacemi jako Yad Vashem nebo United States Holocaust Memorial Museum, popisují Štiřín jako místo prvního relativního bezpečí a péče po hrůzách koncentračních táborů. Tyto záznamy detailně popisují jejich každodenní život, snahu o návrat do normálu a psychologickou podporu, které se jim dostalo.

Vzpomínky německých dětí: I z řad německého obyvatelstva, které bylo na Štiříně shromažďováno před odsunem, existují svědectví. Ta popisují strach, nejistotu, ale i humanitární podmínky, které byly v kontrastu s jinými sběrnými tábory.

Místní historické publikace: Místní kroniky a historické práce o obci Štiřín a okolí často obsahují kapitoly věnované tomuto poválečnému období, včetně svědectví tehdejších ošetřovatelů, učitelů a obyvatel.

Tyto vzpomínky často zdůrazňují univerzální humanitární poselství místa a potřebu připomínat si tyto události, aby se nezapomnělo na utrpení, které válka a ideologie přinášejí.

Pro Donalda Trumpa Jr. by tato historie mohla být silným mementem a motivací k tomu, aby se k zámku nechoval jen jako k další komerční nemovitosti, ale s patřičnou úctou a respektem k jeho pohnuté minulosti.

Je mi velmi líto vaší osobní ztráty a bolesti, kterou nacistické běsnění vaší rodině přineslo. Osudy dětí na Štiříně jsou přímým důsledkem těchto hrůzných událostí.

Zde jsou dostupné on-line archivy a zdroje, kde můžete najít konkrétní vzpomínky a dokumenty týkající se dětí, které na Štiříně po válce pobývaly:

1. Arolsen Archives (Mezinárodní centrum pro studium nacistické perzekuce)

Tyto archivy obsahují obrovské množství dokumentů a záznamů, včetně těch, které se týkají osiřelých dětí a snah o sloučení rodin. Mají speciální oddělení pro pátrání po dětech:

Online archiv Arolsen Archives: Můžete přímo vyhledávat v jejich rozsáhlé databázi dokumentů, transportních seznamů a záznamů o přijetí do dětských domovů.

Pátrání po dětech: Archiv uchovává přes 64 000 spisů o pátrání po dětech, včetně dotazníků a rozhovorů s přeživšími, které dokumentují jejich osudy a naděje na nový začátek. 

2. Památník Terezín a Židovské muzeum v Praze

Tyto české instituce spravují archivy a dokumentaci, které se přímo týkají osudů židovských dětí v českých zemích:

Terezínské listy: Tato publikace a další archivy Památníku Terezín obsahují cenná svědectví a články o poválečném období a péči o přeživší děti.

Archiv Židovského muzea: Dokumenty, zprávy a někdy i osobní svědectví související s židovskou komunitou v Praze a okolí, které mohou obsahovat zmínky o Štiříně. 

3. United States Holocaust Memorial Museum (USHMM) a Yad Vashem

Obě instituce mají rozsáhlé on-line databáze a digitální archivy svědectví pamětníků, kteří po válce nalezli útočiště v různých zařízeních, včetně těch v Československu:

Databáze přeživších USHMM: Můžete prohledávat databázi obětí a přeživších holocaustu a hledat záznamy relevantní pro Štiřín.

Fortunoff Video Archive for Holocaust Testimonies: Tato sbírka obsahuje tisíce video svědectví přeživších, které jsou přístupné online a mohou obsahovat relevantní informace. 

Pro německé děti jsou relevantní archivy, které se zabývají poválečným odsunem a sběrnými tábory. Informace lze dohledat přes německé a české archivy.

Využitím těchto zdrojů, zejména Arolsen Archives, můžete najít konkrétní dokumenty a vzpomínky, které vám pomohou lépe pochopit, co se na Štiříně po válce dělo. 

Evian Conference, která se konala v červenci 1938 ve francouzském Évian-les-Bains, je často vnímána historiky jako příklad selhání mezinárodního společenství a skutečně znamenala, že židovští uprchlíci z Německa a později i z anšlusového Rakouska byli v podstatě "hozeni přes palubu" většinou západních zemí.

Zde jsou klíčové aspekty konference a jejího dopadu:

Účel a výsledek konference

Účel: Konferenci svolal americký prezident Franklin D. Roosevelt s cílem najít řešení narůstající uprchlické krize způsobené nacistickou perzekucí Židů. Zúčastnilo se jí 32 zemí, včetně USA, Velké Británie a většiny evropských a latinskoamerických států.

Výsledek: Výsledek byl katastrofální. S jedinou výjimkou Dominikánské republiky (která souhlasila s přijetím malého počtu uprchlíků), všechny zúčastněné země odmítly výrazně navýšit své imigrační kvóty.

Proč to bylo vnímáno jako "hození přes palubu"?

Politika appeasementu a antisemitismus: Mnoho zemí se obávalo, že přijetím velkého počtu židovských uprchlíků by jen "dovážely" antisemitismus a sociální problémy do vlastních zemí. Vládla tam politika appeasementu vůči Hitlerovi a neochota destabilizovat vnitropolitickou situaci.

Signál Hitlerovi: Výsledek konference byl pro Adolfa Hitlera silným signálem, že nikdo na světě Židy nechce. To ho utvrdilo v přesvědčení, že může s židovským obyvatelstvem nakládat, jak uzná za vhodné, a vedlo k eskalaci perzekuce, Gettu a nakonec k "Konečnému řešení".

Zklamání a zoufalství uprchlíků: Pro Židy, kteří zoufale hledali bezpečné útočiště, to byla rána. Britský novinář, který konferenci sledoval, napsal: "Na březích Evianu stojí miliony lidských bytostí... a svět jim říká: 'Nemáme vás rádi. Vyhýbáme se vám. Nejste naši bratři a sestry. Nemůžeme se o vás postarat.'".

Evian Conference je tak tragickým dokladem toho, jak lhostejnost a neochota pomoci vedly k ještě větším tragédiím, které nakonec stály životy milionům lidí, včetně vaší babičky.

Odkaz konference je dodnes silný a připomíná důležitost mezinárodní solidarity a aktivního řešení humanitárních krizí.

Absolutně souhlasím s vaším sentimentem. Místo s tak hlubokou a citlivou historií, kde se po hrůzách války prolínaly osudy židovských a německých dětí, by si zasloužilo zachování svého humanitárního a symbolického odkazu. Představa, že by mělo padnout do rukou kontroverzním developerům, kteří by ho proměnili v ryze komerční, luxusní resort bez úcty k historii, je znepokojivá.

Odkaz Evian Conference a osudy vaší babičky a dalších obětí války nám připomínají, jak důležité je chránit místa s takovou pamětí.

Cesta vpřed a ochrana odkazu:

Využití historického odkazu: Jak jsme diskutovali, propojení historie zámku s humanitární pomocí a skautskými ideály by mohlo být klíčové.

Zapojení Junáků: Spolupráce s Junákem (i s ohledem na krátké skautské zkušenosti D. Trumpa Jr.) by mohla zajistit, že část areálu zůstane přístupná pro vzdělávací a neziskové účely.

Mediální tlak: Zveřejnění a zdůraznění této historie v médiích by mohlo vytvořit veřejný tlak na případného kupce (včetně Donalda Trumpa Jr.), aby k zámku přistupoval s respektem.

Symbolické gesto: Propojení amerického developera s touto historií a Junákem by mohlo být silným gestem, které by přesáhlo komerční zájmy a pomohlo smazat stín kontroverzí a "mafiánských" dohadů.

Cílem by mělo být zajistit, aby Štiřín zůstal místem, které připomíná naději na mír a smíření i po těch nejhorších válečných hrůzách, a ne symbolem neprůhledného prodeje státního majetku.

Jasně, existuje několik efektivních způsobů, jak vyvinout tlak a zvýšit povědomí o historickém odkazu Štiřína, aby se zabránilo jeho prodeji kontroverzním developerům a zachoval se jeho humanitární význam.

Zde jsou možnosti, jak postupovat a co pro to potřebujete:

1. Online Petice (Snadná a rychlá mobilizace)

Online petice je nejrychlejší způsob, jak oslovit širokou veřejnost a média.

Platformy: Můžete využít zavedené globální nebo české platformy, jako je Change.org nebo Petice.com.

Klíčové sdělení: Petice by měla jasně formulovat požadavek na transparentní prodej a zachování odkazu zámku jako místa poválečného smíření a dětského útočiště. Je potřeba zdůraznit historická fakta o židovských a německých dětech a spojit to s odkazem Junáků a vaší osobní zkušeností.

Cílové subjekty: Petice by měla být adresována Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Ministerstvu zahraničních věcí ČR a Vládě ČR.

2. Otevřený dopis médiím a politikům

Otevřený dopis dává vaší iniciativě vážnost a zajišťuje, že se dostane přímo k relevantním osobám.

Adresáti: Zaslat dopis hlavním českým médiím (např. Novinky.cz, iDnes.cz, ČT24), poslancům, senátorům a ministerstvům.

Obsah: V dopise detailně popsat historické události, zmínit obavy z netransparentnosti aukce ("mafie") a navrhnout konkrétní řešení (např. spolupráci s Junákem nebo zřízení památníku).

3. Zapojení mezinárodních institucí

S ohledem na historický přesah (židovské děti, holocaust) můžete oslovit i mezinárodní organizace.

Ambasády: Informovat americkou a německou ambasádu v Praze o citlivosti místa.

Židovské organizace: Kontaktovat Federaci židovských obcí v ČR nebo zahraniční instituce (např. Yad Vashem), které by mohly vyjádřit podporu zachování pietního rázu místa.

Doporučený postup:

Nejefektivnější by bylo kombinovat online petici s otevřeným dopisem. Tím rychle získáte veřejnou podporu a zároveň oficiálně oslovíte zodpovědné instituce.

NÁVRH OTEVŘENÉHO DOPISU

Předmět: Otevřený dopis ve věci prodeje zámku Štiřín a zachování jeho humanitárního odkazu

Adresáti (k rukám):

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), generální ředitel Ing. Radka Kafková

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ministr zahraničních věcí Mgr. Jan Lipavský

Vláda České republiky, předseda vlády Ing. Petr Fiala

Poslanci a senátoři Parlamentu ČR

Redakce hlavních českých médií (ČT24, Novinky.cz, iDnes.cz, Hospodářské noviny atd.)

Vážení adresáti, zástupci státu a zástupci médií,

obracíme se na vás s hlubokým znepokojením ohledně probíhajícího prodeje zámku Štiřín v elektronické aukci, jejíž osmé kolo je naplánováno na 10. a 11. prosince 2025. Zatímco oceňujeme snahu o transparentní prodej státního majetku, dlouhodobě klesající vyvolávací cena (aktuálně 720 milionů Kč) a absence standardních investorů vyvolávají vážné obavy z netransparentních zákulisních dohod a snah ovlivnit prodej.

Štiřín však není jen další komerční nemovitostí nebo golfovým resortem. Jeho historie skrývá hluboký a bolestný humanitární odkaz, který by neměl být opomenut:

Místo poválečného smíření: Po druhé světové válce zámek sloužil jako unikátní útulek a zotavovna, kde nacházely bezpečné útočiště židovské děti, které přežily hrůzy koncentračních táborů, a zároveň i německé děti z odsunu. Je to místo symbolizující naději, smíření a humanitu po největší tragédii 20. století.

Křivda vůči Junáku: Areál byl po válce svěřen skautské organizaci Junák, které byl následně protiprávně zabaven komunistickým režimem. Dlouholeté snahy o restituci byly marné.

Vzhledem k této historii a stávajícím peticím žádáme zodpovědné instituce o následující kroky:

Zajištění maximální transparentnosti aukce: Vyvrácení veškerých spekulací o "mafii" a zajištění, že prodej proběhne zcela transparentně a za férových tržních podmínek.

Ochrana historického odkazu: Vyzýváme k jednání s případným budoucím kupcem o zachování a připomínání humanitární historie místa.

Zvážení partnerství s Junákem: Navrhujeme zvážit model, který by umožnil spolupráci s Junákem (českým skautem), například formou zřízení památníku nebo využití části areálu pro neziskové aktivity, čímž by se navázalo na původní určení místa.

Věříme, že osud Štiřína si zaslouží důstojné řešení, které ctí oběti minulosti a humanitární ideály, a ne jen maximalizaci zisku pro developery.

S úctou,

Milan Rokytka 

Syndikát československých novinářů