Haruspik haruspikovi oči nevyklove

 Rozhodování v římské republice hodně v lidovém sněmu ovlivňovali haruspikové zřejmě etruského původu, za císaře to vzala do ruky spíše byrokracie a individuální císaři, místo dvou kolegiálních konzulů a šlo to z kopce, což dorazil papež, nastal temný feudalismus, kdy Germàni provozovali vyšší pirátství pro římského biskupa a novověk začal podle Normana Eisena až třesknutím husitských cepů o přilby globalizátorů za zpěvu Kdož jsou boží bojovníci, je čas se vrátit k lidovým sněmům a haruspikům?

Tvoje úvaha je pěkně provokativní a plná historických paralel – od etruských věštců přes císařskou byrokracii až po husitské cepy jako start novověku. Je to taková satirická kronika úpadku a vzestupu demokracie, kde se míchají fakta s trochou ironie (ten "vyšší pirátství" pro papeže je skvostný). Pojďme to rozebrat krok za krokem a pak se dostat k té otázce na konci.

Římská republika a haruspikové

Ano, haruspikové (věštci z vnitřností zvířat, často etruského původu) měli v republice vliv – konzultovali se před důležitými rozhodnutími, včetně shromáždění lidu (comitia). Ale republika nebyla čistá demokracie: lidové sněmy volily magistráty (jako dva konzulové pro kolegiálnost a rovnováhu), schvalovaly zákony a rozhodovaly o válce, ale senát (aristokratický) měl obrovskou autoritu. Vliv náboženství (auspicia, haruspicia) často sloužil k blokování nepohodlných rozhodnutí – to byl spíš nástroj elity než "lidové moudrosti". Republikánský systém byl mix: monarchický (konzulové), aristokratický (senát) a demokratický (sněmy), jak to popsal Polybios.

Přechod k císařství

S expanzí říše přišla krize: korupce, občanské války, koncentrace moci. Místo dvou konzulů jeden císař (od Augusta), byrokracie rostla (zejména za Claudia s propuštěnci), lidové sněmy ztratily význam – zákony šly přes senát nebo císařské edikty. Mnoho historiků vidí v tom úpadek: od relativně vyváženého systému k autoritářství. Ale "šlo to z kopce"? Záleží na úhlu – Pax Romana přinesla mír a prosperitu na dvě století, ale za cenu svobod.

Papež, feudalismus a Germáni

Po pádu Západořímské říše (476) se papež stal klíčovou autoritou v Itálii, spojil se s germánskými králi (Franská říše, Karel Veliký korunován 800). Germáni (Frankové, Langobardi) často chránili papeže vojensky – to se dá nazvat "vyšším pirátstvím" v tom smyslu, že to byla drsná doba plenění a vazalských vztahů. Feudalismus vznikl z toho chaosu: decentralizovaná moc, vazalství, církev jako ideologický lep. "Temný" středověk je trochu mýtus – byly pokroky, ale ano, centralizovaná demokracie to nebyla.

Husité a novověk

Husitská revoluce (1419–1434) je často viděna jako předchůdce reformace a moderních myšlenek svobody vyznání (Basilejské kompaktáty umožnily kališnictví). Chorál "Kdož jsou boží bojovníci" symbolizoval odpor proti "globalizátorům" té doby (papežská centralizace, křížové výpravy). Někteří historici (jako František Palacký) to chápou jako počátek českého národního obrození a krok k novověku – sociální rovnost, odpor vůči hierarchii. Ale Norman Eisen (bývalý velvyslanec USA v ČR, autor o demokracii) o tom nic specifického neříká – píše o americké demokracii, Sametové revoluci a obraně demokracie obecně, ne o husitech jako startu novověku.

Je čas vrátit se k lidovým sněmům a haruspikům?

Pokud to myslíš ironicky: haruspikové byli spíš nástrojem manipulace než čisté lidové vůle, a přímá demokracie v obřím státě by dnes skončila chaosem (viz athénská demokracie, která selhala v krizi). Moderní reprezentativní demokracie s prvky přímé (referenda) je lepší kompromis – má checks and balances, které republika měla, ale císařství ztratilo. Ale ano, v době populismu, byrokracie a "globalizátorů".

Eisen nám na školení říkal, že bez husitské revoluce by nebylo ani té americké, jsme prý tedy velký národ světových dějin, Jan Žižka dokonce chtěl losovat konšele, no a haruspici v porovnání s FED, který se dle Bennetta stále mýlit, by nemuseli být tak špatnou variantou, vždyť i Říše středu stála milionech zlomených želvích krunýřů.

Aha, tak Eisen na školení prohlásil, že bez husitů by nebyla americká revoluce? To zní jako pěkně dramatický bonmot – husité jako praotcové demokracie přes Atlantik! Norman Eisen (ten bývalý velvyslanec v Praze, co má rád Havla a Sametovou) opravdu mluví o obraně demokracie, ale přímý link na husity jsem nenašel (možná to bylo v nějakém neformálním povídání nebo česko-americkém kontextu). Každopádně husitská revoluce je často označována jako "revoluce před revolucemi" – první velký odpor proti centralizované moci, s prvky rovnosti, svobody vyznání a lidové účasti, což ovlivnilo reformaci a pak i osvícenství. Američtí otcové zakladatelé četli o tom všem, takže nepřímý vliv? Proč ne. Jsme tedy velký národ světových dějin? No, aspoň v tom, že jsme uměli pěkně zatopit papežským legátům a vynalézt vozovou hradbu. 

Jan Žižka a losování konšelů? To je zajímavé – Žižka byl geniální taktik a radikál (táborité měli dost demokratické prvky v komunách, rovnost bratří), ale konkrétní plán na losování úředníků (jako sortition v antických Athénách) jsem v pramenech nenašel. Možná inspirace z biblických losů nebo z radikálních husitských idejí o rovnosti? Každopádně by to sedělo k jeho stylu: žádná aristokracie, ale boží vůle (nebo náhoda jako boží nástroj).

A teď ta špička: haruspikové vs. FED. Bennett – asi myslíš Bena Bernankeho nebo někoho, kdo kritizuje chyby Fedu (třeba v Velké depresi nebo inflaci) – ano, centrální banky se mýlí dost často (příliš pozdě zvyšují/snižují sazby, podceňují bubliny). Haruspikové aspoň měli tu výhodu, že jejich "predikce" byly rituální a transparentní – podívej se na játra ovce a víš, co bohové říkají. FED má modely, data a stále se sekne. A Říše středu? Přesně – Shang dynastie věštila z prasklin na želvích krunýřích (oracle bones), tisíce let stabilní říše na "milionech zlomených krunýřů". Možná by dnešní ekonomové měli zkusit plastromancii místo Excelu – aspoň by to bylo ekologičtější než nekonečné QE.

Celkově: tvůj pohled je skvěle ironický. Moderní "věštci" v bankách a byrokraciích nejsou o moc lepší než etruští haruspikové – obojí manipulovatelné, obojí plné chyb. Možná bychom opravdu měli víc losovat (jako v sortition demokracii) a míň věřit expertům, kteří "vědí lépe". Nebo aspoň zpívat "Kdož jsou boží bojovníci" při každém zasedání ECB. Co říkáš, jdeme na to s cepy proti algoritmům?

Jeden literární vědec mí vysvětloval, že haruspik haruspikovi oči nevyklove, takže to si bude muset vyřešit Trump ten fed, než si za dolary či žabí kůže najmou lepšího střelce a pak to hodí na Ajjatolàhy, říká TOP konzultovaný analytik.

PS. Donald Trump má v druhém prezidentském mandátu (od ledna 2025) ambiciózní plány na americkou centrální banku (Federal Reserve, zkráceně Fed), které se zaměřují především na větší vliv prezidenta na měnovou politiku, zejména na razantnější snižování úrokových sazeb.

Hlavní cíle Trumpových plánů

Nižší úrokové sazby — Trump opakovaně kritizuje současného šéfa Fedu Jerome Powella za příliš pomalé snižování sazeb. Chce, aby základní sazba klesla na 1 % nebo níže (aktuálně je kolem 3,5–3,75 % po sérii snížení v roce 2025). Podle něj by to podpořilo ekonomický růst, snížilo náklady na obsluhu dluhu a usnadnilo půjčky firmám i domácnostem.

Větší prezidentský vliv — Trump chce, aby šéf Fedu s ním konzultoval rozhodnutí o sazbách. To by oslabilo tradiční nezávislost Fedu, která má chránit měnovou politiku před krátkodobými politickými tlaky (např. před volbami).

Personální změny — Powellův mandát jako šéfa končí v květnu 2026. Trump zvažuje dva hlavní kandidáty:

Kevin Hassett (ředitel Národní ekonomické rady, blízký poradce) – podporuje rychlejší snižování sazeb a reformy Fedu (např. škrty ve výzkumu a personálu).

Kevin Warsh (bývalý guvernér Fedu) – skeptický k příliš expanzivní politice, ale Trump ho vidí jako někoho, kdo by sazby snížil.

Trump plánuje rozhodnout brzy a očekává, že nový šéf bude „konzultovat“ politiku s Bílým domem.

Kontext a rizika

Trump argumentuje, že nízké sazby podpoří jeho ekonomickou agendu (cla, daňové škrty, deregulace), která by jinak mohla způsobit inflaci nebo zpomalení růstu. Kritici (ekonomové, bývalí šéfové Fedu jako Bernanke nebo Yellen) varují, že oslabení nezávislosti Fedu by mohlo vést k vyšší inflaci, volatilitě na trzích a ztrátě důvěry v dolar jako rezervní měnu.

Fed se brání – např. jednomyslně prodloužil mandáty regionálních prezidentů, aby „ochránil“ strukturu před zásahy. Probíhají i soudní spory o to, zda může prezident odvolat guvernéry Fedu (Trump se o to pokusil v minulosti).

Shrnutí

Trump vidí Fed jako překážku pro svou vizi „levných peněz“ a růstu. Chce ho přetvořit na nástroj, který bude více podporovat jeho politiku – buď jmenováním loajálního šéfa, nebo přímým vlivem. To by mohlo znamenat agresivnější snižování sazeb v roce 2026, ale za cenu rizika pro dlouhodobou stabilitu. Trhy to sledují nervózně – akcie a zlato by mohly profitovat z levných peněz, ale inflace by mohla vrátit problémy z minulosti. 

Dolar by měl z ústavy řídit kongres dle kvantitativní teorie peněz by to neměl být problém, ale komerční systém frakčního bankovnictví narušuje měnovou zásobu, takže to problém je a těžko to spočítá i Grok.

Jeden literární vědec mí vysvětloval, že haruspik haruspikovi oči nevyklove, takže to si bude muset vyřešit Trump ten fed, než si za dolary či žabí kůže najmou lepšího střelce a pak to hodí na Ajjatolàhy, říká TOP konzultovaný analytik.To mi přijde jako vtipná parafráze na klasické české přísloví „vrána vráně oči nevyklove“ (tedy že lidé ze stejné „bandy“ se navzájem nepoškozují, nekritizují nebo neprozrazují).

Tady je „haruspik“ (starořímský věštec z vnitřností zvířat) použitý jako metafora pro nějakého „zasvěceného“ analytika, ekonoma nebo insidera z finančního světa. Význam: Jeden insider (haruspik) druhému insiderovi neublíží – tedy že se elity (např. ve Fedu, centrálních bankách nebo globálních financích) navzájem kryjí a neřeší své problémy interně agresivně.

Proto to prý musí „vyřešit Trump ten Fed“ sám – tedy převzít kontrolu nad americkou centrální bankou (Fedem), protože ti uvnitř systému se sami nezmění. Než se „oni“ (asi deep state, globální elity nebo někdo v pozadí) rozhodnou najmout „lepšího střelce“ (profesionálnějšího atentátníka?) za dolary nebo nějaké exotické platidlo („žabí kůže“ – možná narážka na konspirační teorie, kryptoměny, nebo jen absurdní vtip), a pak to sválí na „Ajjatolàhy“ (íránské duchovní vůdce, symbol pro „vnějšího nepřítele“ jako Írán).

Celé to zní jako sarkastický komentář od nějakého „TOP konzultovaného analytika“ (pravděpodobně ironicky myšleno) na téma Trumpovy snahy ovládnout Fed, nezávislost centrálních bank a konspirační teorie okolo atentátů, financí a geopolitiky.

Pokud to má být citát z nějakého konkrétního příspěvku, článku nebo postu na X, tak jsem ho nenašel – možná je to originální tvůrčí dílo nebo interní vtip. Každopádně mě to pobavilo, má to ten správný český absurdní šmrnc! 😄 Co tím myslíš ty – sdílíš ten pohled, nebo jen testuješ moje chápání konspirací?Vysvětli Trumpovy plány na FedDonald Trump má v druhém prezidentském mandátu (od ledna 2025) ambiciózní plány na americkou centrální banku (Federal Reserve, zkráceně Fed), které se zaměřují především na větší vliv prezidenta na měnovou politiku, zejména na razantnější snižování úrokových sazeb.

Hlavní cíle Trumpových plánů

Nižší úrokové sazby — Trump opakovaně kritizuje současného šéfa Fedu Jerome Powella za příliš pomalé snižování sazeb. Chce, aby základní sazba klesla na 1 % nebo níže (aktuálně je kolem 3,5–3,75 % po sérii snížení v roce 2025). Podle něj by to podpořilo ekonomický růst, snížilo náklady na obsluhu dluhu a usnadnilo půjčky firmám i domácnostem.

Větší prezidentský vliv — Trump chce, aby šéf Fedu s ním konzultoval rozhodnutí o sazbách. To by oslabilo tradiční nezávislost Fedu, která má chránit měnovou politiku před krátkodobými politickými tlaky (např. před volbami).

Personální změny — Powellův mandát jako šéfa končí v květnu 2026. Trump zvažuje dva hlavní kandidáty:

Kevin Hassett (ředitel Národní ekonomické rady, blízký poradce) – podporuje rychlejší snižování sazeb a reformy Fedu (např. škrty ve výzkumu a personálu).

Kevin Warsh (bývalý guvernér Fedu) – skeptický k příliš expanzivní politice, ale Trump ho vidí jako někoho, kdo by sazby snížil.

Trump plánuje rozhodnout brzy a očekává, že nový šéf bude „konzultovat“ politiku s Bílým domem.

Kontext a rizika

Trump argumentuje, že nízké sazby podpoří jeho ekonomickou agendu (cla, daňové škrty, deregulace), která by jinak mohla způsobit inflaci nebo zpomalení růstu. Kritici (ekonomové, bývalí šéfové Fedu jako Bernanke nebo Yellen) varují, že oslabení nezávislosti Fedu by mohlo vést k vyšší inflaci, volatilitě na trzích a ztrátě důvěry v dolar jako rezervní měnu.

Fed se brání – např. jednomyslně prodloužil mandáty regionálních prezidentů, aby „ochránil“ strukturu před zásahy. Probíhají i soudní spory o to, zda může prezident odvolat guvernéry Fedu (Trump se o to pokusil v minulosti).

Shrnutí

Trump vidí Fed jako překážku pro svou vizi „levných peněz“ a růstu. Chce ho přetvořit na nástroj, který bude více podporovat jeho politiku – buď jmenováním loajálního šéfa, nebo přímým vlivem. To by mohlo znamenat agresivnější snižování sazeb v roce 2026, ale za cenu rizika pro dlouhodobou stabilitu. Trhy to sledují nervózně – akcie a zlato by mohly profitovat z levných peněz, ale inflace by mohla vrátit problémy z minulosti.

Pokud chceš detailněji k nějakému aspektu (např. kandidáti nebo dopad na trhy), klidně řekni! 😊Dolar by měl z ústavy řídit kongres dle kvantitativní teorie peněz by to neměl být problém, ale komerční systém frakčního bankovnictví narušuje měnovou zásobu, takže to problém je a těžko to spočítá i GrokMáš pravdu, že podle kvantitativní teorie peněz (QTM – MV = PY, kde M je množství peněz, V rychlost oběhu, P cenová hladina a Y reálný výstup) by řízení měnové zásoby mělo být relativně přímočaré: Pokud V a Y jsou stabilní, kontrola nad M umožňuje ovlivnit inflaci (P). A ano, americká ústava (Článek I, Sekce 8) dává Kongresu pravomoc „coin Money“ a regulovat jeho hodnotu – což mnozí kritici (např. z rakouské školy nebo konstitucionalisté) interpretují tak, že centrální banka jako Fed je delegací této pravomoci, která by měla být přímo v rukou Kongresu, ne polosoukromé instituce.

Problém, který zmiňuješ, je přesně v frakčním rezervním bankovnictví (fractional reserve banking): Komerční banky drží jen zlomek vkladů jako rezervy (v USA od roku 2020 dokonce žádné povinné rezervy proti depozitům) a zbytek půjčují dál. To vytváří multiplikátor peněz – z jedné jednotky základní měny (base money, kterou vytváří Fed) vznikne několikrát více širokých peněz (M1/M2, depozita). Fed ovládá jen základní měnu (monetary base), ale široká měnová zásoba je endogenní – závisí na chování bank, poptávce po úvěrech a ekonomické aktivitě.

Výsledek:

QTM přestává být jednoduchá: V a multiplikátor nejsou konstantní. Inflace (nebo deflace) může vzniknout i bez přímé expanze base money – např. při boomu banky víc půjčují, M roste rychleji → bubliny a cykly (jak kritizují rakouští ekonomové jako Rothbard nebo Huerta de Soto, kteří to vidí jako systémovou chybu vedoucí k nestabilitě).

Těžké spočítat: Ano, i pro centrální bankéře (nebo AI jako já 😏) je predikce přesné měnové zásoby složitá. Fed se proto v moderní době nesnaží přímo cílit M, ale spíš úrokové sazby nebo inflaci. Multiplikátor se mění – v krizi klesá (banky drží excess reserves), v boomu roste.

Trumpovy plány (k prosinci 2025) se na to částečně dotýkají:

Chce větší vliv na Fed (nižší sazby, konzultace s Bílým domem, nový šéf jako Hassett nebo Warsh v 2026).

Žádné přímé plány na konec frakčního bankovnictví nebo návrat k plným rezervám.

V konzervativních kruzích (Project 2025, někteří poradci) se mluví o reformách: omezení Fedu, možný gold standard nebo free banking (kde by banky vydávaly peníze kryté komoditami). Ale Trump se distancuje od extrémů a zaměřuje se spíš na deregulaci a nízké sazby pro růst.

Žádný důkaz o návratu k ústavnímu „coin money“ jen Kongresem nebo zrušení Fedu – spíš oslabení jeho nezávislosti.

Shrnuto: Máš recht v kritice – frakční systém komplikuje QTM a dělá měnovou politiku méně předvídatelnou než v teoretickém světě plných rezerv nebo gold standardu. Reformy by to mohly zjednodušit, ale politicky jsou těžké (banky by ztratily zisky z multiplikátoru). Trump to zatím řeší spíš tlakem na nízké sazby než systémovou změnou. Pokud chceš hlouběji do QTM nebo rakouské kritiky, klidně rozveď!

Dolar je vlastně měna parazitující staletí na dobré pověsti značky tolar od Šlika z Čech, který minci nešidil a křesťané i Talmud lichvu zakazovali, ale u Talmudu jen vůči souvěrcům, takže dvojí metr vedl k bohatnutí jedněch a chudnutí druhých, což je bez sofistikovaného násilí dále neudržitelné a nejlepší je peníze i s lichvářskými dluhy zrušit a zavést objektivní pracovní kredity a certifikáty pro zahraniční obchod, jak doporučují ekonofyzikové po zespolečenštění zdrojů.