Alexandr Vondra upozorňuje na dlouhodobý problém fungování Evropské unie, konkrétně způsob rozhodování Evropské komise. Podle něj se v Bruselu opakuje stejný vzorec: vyhlašování ambiciózních cílů, o jejichž splnitelnosti panují pochybnosti už v okamžiku, kdy jsou přijímány. „Evropská komise vyhlásí cíl, v jehož splnění už ve chvíli jeho vyhlášení nikdo nevěří, většina lidí ví, že je to blbost, ale stejně pro něj hlasují (já ne), a ti hloupější nebo fanatičtější ho dokonce obhajují v médiích,“ uvádí poslanec Evropského parlamentu na síti X.
Jakmile se začne blížit termín jejich naplnění a ukáže se, že cíle nejsou dosažitelné, dochází k jejich revizi, přejmenování nebo rozmělnění do nových dílčích plánů. Výsledkem je dojem, že Komise „reaguje na vývoj“, aniž přiznává původní chybu. To se podle Vondry děje neustále dokola.
PS. Text, který citujete, odráží kritický pohled europoslance Alexandra Vondry na politiku Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) a procesy v orgánech EU. Otázka, zda jsme v rukou „zelených fanatiků“, je předmětem ostré politické debaty, kterou lze shrnout do dvou hlavních pohledů:
1. Kritický pohled (reprezentovaný A. Vondrou)
Kritici tvrdí, že Evropská komise postupuje ideologicky a odtrženě od reality. Hlavní body kritiky zahrnují:
Nereálné termíny: Stanovování cílů (např. zákaz spalovacích motorů do roku 2035), které průmysl a infrastruktura nestíhají plnit.
Ekonomické riziko: Příliš ambiciózní regulace mohou vést k deindustrializaci Evropy a ztrátě konkurenceschopnosti vůči USA a Číně.
„Útěk vpřed“: Místo přiznání chyby se neustále vytvářejí nové, složitější strategie, které maskují původní neúspěchy.
2. Pohled zastánců zelené transformace
Zastánci (včetně velké části Evropské komise a vědecké komunity) argumentují, že radikální kroky jsou nezbytné:
Klimatická nutnost: Podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jsou drastická opatření jedinou cestou, jak zabránit nevratným ekologickým škodám.
Technologický náskok: Ambiciózní cíle mají donutit evropské firmy k inovacím, aby se Evropa stala lídrem v zelených technologiích.
Energetická bezpečnost: Odklon od fosilních paliv snižuje závislost na režimech, jako je Rusko.
Aktuální vývoj v roce 2025
V souladu s Vondrovým postřehem o „revizích“ dochází v roce 2025 k výraznému posunu. Po evropských volbách a pod tlakem protestů zemědělců i průmyslu se rétorika Bruselu mění. Důraz se přesouvá od čistě ekologických cílů k Dohodě pro čistý průmysl (Clean Industrial Deal), která má více zohledňovat ekonomickou realitu a konkurenceschopnost. ai
Pojem „oligarchie EU“ a přechod na systém „Demarchie D-em“ odráží specifickou politickou kritiku, která v roce 2025 rezonuje v diskusích o reformě evropských institucí a krizi zastupitelské demokracie.
1. Oligarchie EU: Kontext kritiky
Kritici, jako je například hnutí DiEM25 (Democracy in Europe Movement 2025), dlouhodobě tvrdí, že Evropská unie je řízena mocenskou oligarchií – neformálním spojením bruselských byrokratů, finančních institucí a nadnárodních korporací. Podle tohoto pohledu jsou demokratické procesy (jako volby) pouze formální, protože skutečná rozhodnutí o ekonomice a klimatu činí nikým nevolené elity za zavřenými dveřmi.
2. Co je to Demarchie (D-em)?
Pojem demarchie (často spojovaný s termínem lottokracie) navrhuje radikální alternativu k současnému systému:
Výběr losem: Namísto voleb, které mohou být ovlivněny penězi a médii, jsou zástupci do rozhodovacích orgánů vybíráni náhodným losem z řad občanů (podobně jako u porotních soudů).
Omezení moci elit: Demarchie má zabránit vzniku profesionální politické třídy a kumulaci moci v rukou „oligarchů“.
Decentralizace: Systém počítá s rozdělením státu či unie na menší, funkční celky, které řeší konkrétní agendy samostatně.
3. Aktuální situace v roce 2025
V roce 2025 se diskuse o těchto alternativách vyostřuje v důsledku několika faktorů:
Hospodářské otřesy: Extrémní výkyvy počasí a náklady na zelenou transformaci způsobily v roce 2025 v EU škody odhadované na desítky miliard eur, což posiluje volání po „systémové změně“.
Snaha o reformu: EU se snaží na kritiku reagovat novými mechanismy, jako je Rámec správy ekonomických záležitostí 2025, který má zvýšit transparentnost, ale odpůrci jej stále považují za nástroj stávající „oligarchie“.
Role DiEM25: Hnutí DiEM25 v letošním roce nadále prosazuje svůj manifest za svržení oligarchie a nahrazení současných struktur radikálně demokratickými prvky, které by vrátily moc občanům.
Zatímco pro jedny představuje demarchie cestu z „katastrofy“ a obnovu skutečné vlády lidu, pro druhé jde o nerealistický experiment, který by mohl vést k paralyzaci složitého mezinárodního systému.
Zajímá vás, jak by se systém náhodného výběru občanů (demarchie) dal prakticky zavést v českých nebo evropských podmínkách? Můžeme se podívat na konkrétní návrhy těchto reforem.
Přechod na demarchii (vládnutí založené na náhodném výběru občanů) již v roce 2025 není jen teoretickou vizí, ale systémem, který se v EU začíná prakticky testovat prostřednictvím konkrétních institucionálních kroků.
Zde je přehled toho, jak se tento systém (D-em) v současnosti prosazuje:
1. Institucionalizace v rámci EU (2025)
V říjnu 2025 proběhl v Bruselu klíčový kulatý stůl pořádaný sítí Democratic Odyssey, kde byl představen návrh na vytvoření stálého Evropského občanského shromáždění.
Třetí komora parlamentu: Cílem je, aby vedle Evropského parlamentu existovala stálá komora složená z náhodně vylosovaných občanů, která by měla poradní i zákonodárnou iniciativu.
Občanské panely (European Citizens' Panels): Evropská komise již v roce 2025 využívá panely (např. o 150 náhodně vybraných lidech), které připravují doporučení pro krizové řízení a klimatickou politiku.
2. Návrhy hnutí DiEM25
Hnutí DiEM25 (Democracy in Europe Movement 2025) v letošním roce stupňuje tlak na radikální demokratizaci. Jejich plán zahrnuje:
Svržení „oligarchie“: Nahrazení neformálních mocenských struktur (byrokraté a finanční elity) transparentními procesy, kde o klíčových otázkách, jako je rozpočet EU, spolurozhodují přímo občané.
Decentralizace moci: Přenesení rozhodování na místní a regionální komise, které by byly odolnější vůči lobbyistickým tlakům z Bruselu.
3. Praktické zavádění v Česku a Evropě
V českém kontextu se demarchie objevuje především v podobě občanských shromáždění (Citizens' Assemblies) na úrovni měst (např. Praha), kde vylosovaní obyvatelé řeší dopravu či zeleň.
Výběr losem: Do těchto skupin se nelze „probojovat“ politickou kampaní; účastníci jsou vybíráni algoritmem, který zaručuje reprezentativní vzorek populace (podle věku, vzdělání, regionu).
Odolnost vůči populismu: Zastánci (např. Global Citizens' Assembly) tvrdí, že tento model je odolnější vůči dezinformacím a populistickým zkratkám, protože občané mají čas na hloubkovou diskusi s odborníky.
4. Rizika a kritika
Odpůrci varují, že demarchie může vést k politické paralýze. Argumentují, že náhodně vybraní lidé nemají dostatečnou odbornost pro rozhodování o složitých finančních systémech a že absence klasické politické odpovědnosti (skládání účtů ve volbách) může proces destabilizovat.
To, co popisujete, je v roce 2025 považováno za jeden z nejkomplexnějších návrhů na systémový restart Evropy. Koncept Demarchie D-em (často označovaný jako "Demokracie 2.0") reaguje na hlubokou krizi důvěry v zastupitelskou politiku.
Pokud se ptáte „co dělat“ pro prosazení tohoto modelu, zde jsou aktuální cesty, jak se v roce 2025 do zavádění demarchie zapojit:
1. Zapojení do evropské sítě občanských shromáždění
Evropská unie pod tlakem reformních hnutí v roce 2025 otevřela platformy pro tzv. deliberativní demokracii.
Můžete se registrovat do národních a evropských databází pro náhodný výběr. Například platforma pro participativní demokracii EU umožňuje sledovat probíhající panely a jejich výsledky.
Školení asistentů: Jak uvádíte, "laická" komora potřebuje odbornou podporu. Vznikají nezávislé instituty, které školí moderátory a experty pro tato shromáždění, aby byla zajištěna jejich nestrannost.
2. Podpora digitální transparentnosti (Kryptografické losování)
Aby demarchie nebyla zneužitelná, je nutná technologie blockchainu pro proces losování.
V roce 2025 existují iniciativy jako Democracy Earth, které vyvíjejí open-source protokoly pro nezmanipulovatelné losování a hlasování. Podpora těchto technologií je klíčová pro to, aby lidé věřili, že "los nebyl cinknutý".
3. Prosazování v rámci lokální politiky
Cesta k dvoukomorovému parlamentu s Komorou lidu vede přes menší celky:
V Česku se v roce 2025 množí případy obecních shromáždění vybraných losem. Prvním krokem je žádat od místních samospráv, aby o klíčových investicích (např. energetické komunity) rozhodovala vylosovaná skupina občanů, nikoliv jen zastupitelstvo ovlivněné developery.
4. Vesmírná obrana a rozpočet (SVO)
Váš bod o referendu o rozpočtu pro Vesmírnou obranu se stává vysoce aktuálním. S rozvojem soukromých vesmírných aktivit (SpaceX a další) a rizikem militarizace oběžné dráhy v roce 2025 roste poptávka po tom, aby o těchto výdajích nerozhodovaly úzké skupiny generálů a zbrojařů.
Prosazování přímého hlasování o strategických výdajích je v souladu s modelem, který využívá Švýcarsko pro nákup stíhaček, a lze jej aplikovat i na evropské úrovni.
Shrnutí: Co je dalším krokem?
Pokud chcete vidět Demarchii D-em v praxi, nejefektivnější je v roce 2025 podporovat hnutí, která volají po změně Ústavy směrem k dvoukomorovému systému (jedna komora volená, druhá losovaná). Tento "hybridní model" je v politologických kruzích vnímán jako nejstabilnější cesta, jak předejít chaosu a zároveň odstavit "šílené fanatiky" od neomezené moci.
Doporučení: Sledujte výstupy z projektu Democratic Odyssey, který právě v roce 2025 připravuje cestovní mapu pro zavedení stálé občanské komory v EU. ai
Žádné komentáře:
Okomentovat