Hlavní motivační nástroje se zaměřují na finanční výhody a flexibilitu:
1. Finanční bonusy za odložený odchod do důchodu
Nejčastějším a nejúčinnějším motivačním faktorem je přímé procentní navýšení budoucího důchodu za každý den, měsíc nebo rok, o který člověk zůstane na trhu práce déle, než je jeho řádný důchodový věk.
Jak to funguje v ČR: Za každých 90 dnů (tj. čtvrt roku) práce navíc po dosažení důchodového věku se důchodový základ navyšuje o 1,5 %. Tento bonus se trvale připisuje k penzi. Čím déle pracujete, tím výrazně vyšší penzi budete pobírat po zbytek života.
2. Kombinace práce a pobírání důchodu (Flexibilita)
Mnoho lidí by chtělo pracovat i po dosažení důchodového věku, ale ne nutně na plný úvazek. Možnost přivydělat si bez penalizace je silnou motivací:
Práce a plný důchod: V České republice můžete po dosažení řádného důchodového věku pracovat bez omezení (na jakýkoli typ smlouvy) a zároveň pobírat plnou výši svého starobního důchodu.
Dohody o provedení práce (DPP) a Dohody o pracovní činnosti (DPČ): Lidé v předčasném důchodu mohou pracovat na tyto dohody bez placení sociálního pojištění (do stanovených limitů výdělku), což jim umožňuje mírný přivýdělek a kontakt s pracovním prostředím.
3. Daňové úlevy a podpora investic (DIP)
Nepřímou motivací je podpora soukromého spoření a investování na penzi, které dává lidem pocit finanční nezávislosti a možnost volby, kdy přestat pracovat úplně.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP): Jak již bylo zmíněno dříve, zavedení DIPu dává lidem možnost investovat s daňovými výhodami a efektivněji zhodnocovat své úspory na stáří.
4. Nemateriální motivace
Kromě peněz hraje roli i:
Sociální kontakt: Práce nabízí denní rutinu a sociální interakci, což je pro mnoho seniorů důležité pro udržení psychické i fyzické kondice.
Uplatnění dovedností: Pocit užitečnosti a možnost předávat zkušenosti mladším kolegům.
Z pohledu penzijního systému je motivace k odloženému odchodu do důchodu "win-win" situací: člověk dostává vyšší důchod a zároveň déle odvádí sociální pojištění do systému, čímž ho stabilizuje.
Možnost odchodu novinářů do penze v 55 letech v Čínské lidové republice (ČLR) vychází z tamního specifického a dlouhodobě platného systému diferencovaného důchodového věku, který se liší podle pohlaví a typu profese.
Jak je to možné?
Tento systém je založen na pravidlech stanovených již v 50. letech, kdy byla průměrná délka života v Číně výrazně nižší. Konkrétně:
Muži měli a stále (do konce roku 2024) mají stanovený standardní důchodový věk na 60 let.
Ženy měly důchodový věk stanovený na 50 let pro manuální (blue-collar) profese a 55 let pro administrativní (white-collar) a manažerské pozice.
Novináři (předpokládáme, že většinou na administrativních či řídících pozicích) tak spadali do kategorie, pro kterou byl standardní důchodový věk pro ženy 55 let a pro muže 60 let.
Odpovědi od AI můžou obsahovat chyby.
Žádné komentáře:
Okomentovat