Štědrovečerní pohádka patří k několika málo televizním jistotám, na které si český divák každoročně pečlivě brousí zuby. Letos Česká televize vsadila na novinku s názvem Záhada strašidelného zámku, režie se ujal Ivo Macharáček a do hlavních rolí obsadil mladé i zkušené herecké tváře. Očekávání byla vysoká, o to tvrdší vystřízlivění přišlo krátce po odvysílání.
Pohádku na Štědrý večer sledovalo podle dostupných údajů přes dva miliony diváků, což z ní udělalo jeden z nejsledovanějších pořadů večera. Nadšení se ale u značné části publika nedostavilo. Na sociálních sítích i v diskuzích se okamžitě začaly hromadit reakce, které se nesly v překvapivě jednotném duchu. Slovo „propadák“ se opakovalo častěji než kouzla a strašidla v samotném ději.
Diváci nešetřili kritikou ani vůči příběhu, ani vůči hereckým výkonům hlavních postav, které ztvárnili Sofie Anna Švehlíková a Oskar Hes. „Usnula jsem u ní,“ napsala jedna z divaček. „Za mě naprostý propadák,“ přidala se další. Objevovaly se i komentáře, v nichž lidé otevřeně litovali, že podle nich už dnes nikdo neumí natočit klasickou, silnou vánoční pohádku, která by obstála ve srovnání s tituly minulých desetiletí.
Kritika byla místy velmi ostrá a v řadě reakcí padala i slova, která by se do vánoční pohádky hodila asi stejně jako hororová hudba. Jeden z diváků dokonce s černým humorem poznamenal, že je rád, že si velkou část děje nepamatuje, aby na něm nezanechala „trvalé následky“.
Úplně bez pozitivních ohlasů ale pohádka nezůstala. Několik diváků se shodlo, že alespoň herecké výkony zkušenějších představitelů snesly přísnější měřítko. Nejčastěji zaznívala pochvala směrem k Jiří Mádl, dále k Pavel Kříž a Jana Plodková, kteří podle části publika patřili k tomu nejlepšímu, co pohádka nabídla.
Žádné komentáře:
Okomentovat