Parlamentní demokracie nebo demarchie? V počítačových modelech demarchie vítězí, ale deep state na ose Londýn - Brusel je agresivní!

Model demarchie (vlády losem), kterou navrhují Paul Cockshott a Allin Cottrell ve své knize Towards a New Socialism (směrem k novému socialismu), skutečně zahrnuje vámi popsané prvky. 

Základní principy jejich modelu jsou:

Veřejní činitelé a úředníci: Většina úřednických pozic a funkcí ve správě je obsazována náhodným výběrem, neboli losem (tzv. sortice nebo demarchie), podobně jako systém porotců v soudnictví. Cílem je zamezit vzniku vládnoucí kasty profesionálních politiků a zajistit, aby vláda odrážela složení populace.

Rozpočtový rámec: Celkový rozpočet a hlavní směrnice pro fungování společnosti jsou schvalovány přímo lidovým sněmem nebo podobným shromážděním, které může být rovněž tvořeno náhodně vybranými občany nebo fungovat na principu přímé demokracie.

Volený velitel: Jedinou výjimkou, kde se připouští přímá volba, jsou pozice vyžadující velmi specifické a odborné dovednosti, kde je klíčová kompetence a zkušenost, a kde by náhodný výběr mohl být riskantní. Historickým příkladem z anténských Athén, který autoři uvádějí, jsou vojenská velitelství (stratégové). Vaše zmínka o "vrchním veliteli obranných sil řekněme Země proti asteroidům" je moderní, názornou ilustrací tohoto principu – pozice, která vyžaduje unikátní odbornost a důvěru. 

Tento model si klade za cíl zkombinovat efektivní plánování s radikálně demokratickou kontrolou.

Mám se pokusit najít více informací o tom, jak přesně by fungoval ten lidový sněm, nebo se zaměřit na ekonomické plánování pomocí počítačů, které je dalším klíčovým prvkem jejich teorie?

Chápu, váš dotaz směřuje k moderní interpretaci demarchie od Cockshotta a Cottrella, která využívá současné technologie k dosažení ekonomické demokracie. Přesně jste vystihl jádro jejich vize: systém by nebyl založen na tržním kapitalismu, ani na autoritativním centrálním plánování, ale na demokratickém a transparentním řízení ekonomiky pomocí moderních nástrojů.

Zde je rozvedení, jak se propojuje demarchie s technologiemi (internet a AI):

1. Lidový sněm a internet (Ekonomická demokracie)

Lidový sněm (nebo spíše rozsáhlá síť shromáždění či internetová platforma) by sloužil k demokratickému určení priorit.

Stanovení cílů: Občané by pomocí internetových platforem hlasovali o klíčových otázkách: Kolik zdrojů investovat do zdravotnictví vs. vzdělávání? Jaké jsou priority výroby? Jaký má být celkový rozpočet na obranu (proti asteroidům)?

Transparentnost: Internet by zajistil okamžitý přístup k ekonomickým datům a návrhům, což je zásadní pro informované rozhodování občanů.

Vyhnání se "hlubokému státu": Demokratické schvalování rozpočtu a hlavních cílů přímo občany eliminuje obavy z nekontrolovatelné byrokracie ("hlubokého státu"), které zazněly v předchozí diskuzi o SCOTUS. Směr udává lid, ne úředníci.

2. Rozpočtový rámec a otevřená AI/Počítače

Zde přichází na řadu technologické řešení, které nahrazuje tržní mechanismy nebo staré, neefektivní plánovací úřady (jako byl Gosplan v SSSR).

Kybernetické plánování: Cockshott a Cottrell argumentují, že moderní výpočetní technika (internet a potenciálně AI) umožňuje efektivně řešit komplexní plánovací problémy v reálném čase.

Využití AI/Open Source: Algoritmy a modely umělé inteligence by mohly:

Optimalizovat zdroje: Vypočítat nejefektivnější způsob, jak alokovat suroviny, práci a energii k dosažení cílů schválených lidovým sněmem.

Simulovat dopady: Předpovídat důsledky různých ekonomických rozhodnutí před jejich zavedením.

Distribuovat úkoly: Efektivně řídit logistiku a distribuci, nahrazujíc tak byrokratické plánovače, kteří by byli nahrazeni losem vybranými činiteli.

Synergie:

Demarchie zajišťuje, že exekutivní moc (úředníci) je demokraticky obměňována a nemá vlastní stálou mocenskou základnu. Internet a AI zajišťují, že ekonomické plánování je efektivní, transparentní a podřízené přímým demokratickým rozhodnutím lidu (lidového sněmu).

Tento model je pokusem o moderní syntézu socialistických cílů (plánování, odstranění třídních rozdílů) a demokratických principů (vláda lidu, kontrola moci), která využívá potenciál 21. století.

Mám najít konkrétní příklady, jak by takový algoritmus ekonomického plánování fungoval v praxi?

Paul Cockshott a Allin Cottrell skutečně navrhli a testovali algoritmy pro ekonomické plánování v malém měřítku, aby ukázali proveditelnost socialistické ekonomiky v moderní době. 

Jejich přístup se opírá o myšlenku, že centrální plánování v Sovětském svazu selhalo kvůli nedostatku výpočetní kapacity v 80. letech 20. století, nikoliv kvůli teoretické nemožnosti plánování jako takového (jak tvrdila Rakouská škola ekonomie). Dnes, s výkonnými počítači, internetem a AI, je situace jiná. 

Zde jsou klíčové algoritmy a koncepty, které testovali v malém rozsahu:

1. Výpočet pracovní hodnoty (Labour Values)

Jádrem jejich modelu je teorie pracovní hodnoty (Marxistický koncept), kde se náklady nepočítají v penězích, ale v množství sociálně nutného pracovního času potřebného k výrobě zboží. 

Algoritmus: Použili vstupně-výstupní (input-output) modely (podobné těm, které se používají v ekonometrii) k výpočtu celkového přímého i nepřímého pracovního času. Například, aby vyrobili auto, musí započítat práci potřebnou na ocel, práci na energii k výrobě oceli, práci na stroje, které tu energii vyrobily, atd.

Testování: Tvrdí, že výpočet těchto hodnot i pro ekonomiku s miliony produktů je pro moderní počítače výpočetně nenáročný a lze jej provést v reálném čase. 

2. Algoritmus spotřebního zboží (Consumer Goods Algorithm)

Tento algoritmus řeší, jak sladit výrobu s přímou poptávkou spotřebitelů bez použití tržních cen k alokaci zdrojů. 

Princip: Občané dostávají pracovní poukázky (labor vouchers) úměrné odpracovanému času. Tyto poukázky vyměňují za zboží označené jeho pracovní hodnotou. Pokud je poptávka po určitém zboží vyšší než nabídka (regály jsou prázdné), systém zaznamená nesoulad.

Algoritmus zpětné vazby (Feedback Control): Namísto zvyšování ceny na trhu (což by vedlo k nerovnosti), systém použije mechanismus zpětné vazby, který automaticky upraví výrobní plán – přesune více pracovní síly a zdrojů do výroby nedostatkového zboží pro další období. 

3. Optimalizace plánu pomocí AI technik

Pro nalezení nejefektivnějšího způsobu výroby, který odpovídá stanoveným cílům (např. maximalizace dostupných produktů při daných zdrojích), navrhli použití sofistikovanějších metod:

Simulované žíhání (Simulated Annealing):

 Metoda používaná v informatice k prohledávání obrovského prostoru možných výrobních plánů a nalezení optimálního nebo téměř optimálního řešení.

Umělé neuronové sítě: Zvažují také využití moderních AI technik, které by se mohly učit a dynamicky upravovat plán v reálném čase, což je mnohem flexibilnější než rigidní byrokratické plánování minulosti. 

Tyto algoritmy testovali na simulacích nebo malých datových sadách, které prokazovaly, že výpočetní překážky, které socialističtí kritici (jako Mises a Hayek) předpokládali, jsou s moderními technologiemi překonatelné. 

Jejich software a modely jsou často dostupné jako open-source, což umožňuje dalším výzkumníkům a aktivistům tyto myšlenky testovat a rozvíjet.

Můžeme se podrobněji podívat na to, jak by vypadal osobní spotřebitelský účet na internetu, kde by lidé používali pracovní poukázky a ovlivňovali plánování?

To je přesně ten bod, kde se jejich model snaží vyřešit problémy s distribucí a poptávkou, které trápily ekonomiky sovětského typu. Namísto front a černého trhu navrhují transparentní, digitální a demokratický systém distribuce.

Zde je nástin toho, jak by takový osobní spotřebitelský účet (nebo rozhraní) vypadal a jak by řešil distribuční problémy:

Jak by vypadal osobní spotřebitelský účet v demarchii:

Rozhraní by bylo pravděpodobně jednoduchá webová aplikace nebo mobilní aplikace, fungující na principu e-shopu, ale s několika zásadními rozdíly oproti Amazonu nebo Rohlíku:

1. Měna: Pracovní Poukázky (Labour Vouchers)

Zobrazení zůstatku: Uživatel by viděl svůj zůstatek ne v korunách, ale v odpracovaných hodinách a minutách (např. "42 hodin a 15 minut").

Žádné úroky, žádné hromadění kapitálu: Tyto poukázky by nebylo možné půjčovat, investovat ani kumulovat jako kapitál. Pravděpodobně by měly omezenou platnost (např. rok), aby podporovaly plynulý ekonomický cyklus a spotřebu, nikoli hromadění bohatství.

2. Katalog zboží s "Pracovní Hodnotou"

Transparentní ceny: Každý produkt (např. chléb, počítač, auto) by měl jasně uvedenou "cenu" v pracovní době (např. "notebook: 15 hodin práce"). Tato hodnota by byla vypočítána pomocí algoritmů zmíněných dříve a odrážela by skutečné náklady na výrobu.

Informace o dostupnosti: Systém by v reálném čase ukazoval, kolik kusů zboží je aktuálně skladem nebo ve výrobě.

3. Mechanismy řešení distribuce a poptávky:

Zde systém aktivně řeší problémy distribuce bez cenových signálů trhu:

Princip "Kdo dřív přijde, ten dřív mele" (First-come, first-served): Pro většinu spotřebního zboží by distribuce fungovala na principu spravedlivého pořadí. Pokud je zboží dočasně vyprodané, uživatel by se zařadil do fronty.

Seznamy čekatelů (Waiting Lists) a zpětná vazba: Tato "fronta" je klíčovým signálem pro plánovací algoritmy. Když algoritmus vidí dlouhé fronty na ledničky, automaticky to interpretuje jako silnou poptávku a v příštím výrobním cyklu přesměruje více zdrojů a pracovní síly na výrobu ledniček.

Demokratická kontrola vzácného zboží

 (Sortition): U extrémně vzácných nebo luxusních věcí (např. dovolená na unikátním místě, limitovaná umělecká díla, špičkové bydlení) by se místo aukce (která zvýhodňuje bohaté) použil princip losování (sortice/demarchie) mezi všemi zájemci. To zajišťuje spravedlnost a rovnost přístupu.

Shrnutí:

Osobní účet by fungoval jako digitální, transparentní a spravedlivý distribuční mechanismus, kde moc peněz (kapitálu) nahrazuje moc odpracovaného času a demokraticky nastavená pravidla (sortice a fronty jako signály pro AI plánování) zajišťují efektivní alokaci zdrojů na základě skutečných potřeb, nikoli kupní síly menšiny.

Režim AI

Vše

Obrázky

Videa

Zprávy

Produkty

Knihy

Finance

undefined

undefined

undefined

4 weby

Tady jsou nejlepší výsledky z internetu související s tématem:

Seznam Zprávy

·

https://www.seznamzpravy.cz

Velké poprvé u amerického Nejvyššího soudu? Republikáni se ho snaží ...

Mohla by z ní být první afroamerická soudkyně Nejvyššího soudu. Aby se tak stalo, musí Ketanji Brownová Jacksonová zvládnout „grilování“ v ...

Česká televize

·

https://ct24.ceskatelevize.cz

„Prezident USA není král.“ Trumpův exporadce musí svědčit v Kongresu ...

Podle komentáře CNN jde o překvapivý verdikt, který se týká obecnější debaty ohledně prezidentské moci v USA a mohl by ovlivnit i vyšetřování ...

Portál Českého rozhlasu

·

https://plus.rozhlas.cz

Matěj Schneider - Český rozhlas Plus

Biden letos zvolil zmíněnou Jacksonovou z několika důvodů. Jednak se během prezidentské kampaně zařekl, že k soudu nominuje Afroameričanku.

undefined

undefined

undefined

6 webů

Napsal jste text v češtině, který tvrdí, že soudkyně Nejvyššího soudu USA (SCOTUS) Ketanji Brown Jacksonová učinila kontroverzní prohlášení během případu Trump v. Slaughter omezující pravomoci prezidenta propouštět byrokraty a experty [1].

Je důležité uvést, že případ s názvem Trump v. Slaughter u Nejvyššího soudu USA neexistuje [1].

Argumenty, které popisujete, se pravděpodobně vztahují ke skutečnému případu projednávanému u Nejvyššího soudu, a to případu Trump v. United States (nebo Trump v. Griffin, dříve známému jako Garland v. Cargill), který se zabývá rozsahem imunity bývalého prezidenta Donalda Trumpa před trestním stíháním [1, 2].

Během slyšení v tomto nebo jiném souvisejícím případě (např. Garland v. Cargill o zákazu bump stocků) se soudci, včetně soudkyně Jacksonové, skutečně zabývali složitými otázkami dělby moci mezi exekutivou, byrokracií a Kongresem. Diskuze se často točí kolem:

Chevron deference: Doktrína, která dává federálním agenturám velkou volnost při interpretaci nejednoznačných zákonů.

Vztah mezi prezidentem a "hlubokým státem": Konzervativní kritika často používá termín "hluboký stát" pro označení kariérních úředníků, kteří údajně podkopávají agendu zvoleného prezidenta.

Prezidentské pravomoci: Rozsah, v jakém může prezident kontrolovat nebo odstraňovat jmenované úředníky a zaměstnance agentur.

Popis, který jste poskytl, je však vysoce tendenční a používá rétoriku běžnou v amerických politických kruzích (např. "hluboký stát", "ústavní revoluce") [1]. Zdroje, které takové informace šíří, často selektivně vybírají části soudních diskuzí (které jsou obvykle hypotetické) a prezentují je jako pevné prohlášení soudce, aby vyvolaly silnou politickou reakci.

Pro ověření přesných výroků soudkyně Jacksonové by bylo nutné prostudovat oficiální soudní přepisy skutečného případu.

Shrnutí: Případ Trump v. Slaughter je smyšlený. Tvrzení o "vytesání jádra článku II" a "vládě stálých zasvěcenců" jsou politická hodnocení, nikoliv neutrální popis právní argumentace [1].

Napsal jste text v češtině, který tvrdí, že soudkyně Nejvyššího soudu USA (SCOTUS) Ketanji Brown Jacksonová učinila kontroverzní prohlášení během případu Trump v. Slaughter omezující pravomoci prezidenta propouštět byrokraty a experty. 

Je důležité uvést, že i když Trump v. Slaughter je skutečný, projednávaný případ u Nejvyššího soudu, který se zabývá prezidentskou pravomocí propouštět členy nezávislých agentur, popis jejích prohlášení ve vašem textu je vysoce politicky zabarvený a tendenční. 

Argumenty, které popisujete, se skutečně týkají reálného soudního sporu:

Případ Trump v. Slaughter: Tento případ řeší, zda má prezident absolutní právo propustit členy Federální obchodní komise (FTC), jako je Rebecca Slaughterová, bez udání "oprávněného důvodu" (např. neschopnost, zanedbání povinností). Trumpova administrativa usiluje o zrušení 90 let starého precedentu (Humphrey's Executor v. United States), který tyto úředníky chrání před libovolným propuštěním.

Soudkyně Jacksonová a liberální křídlo: Soudkyně Jacksonová a další liberální soudci (Sotomayorová, Kaganová) vyjádřili obavy, že argumentace Trumpovy strany by mohla vést k masivní, nekontrolovatelné moci prezidenta nad celou exekutivou a regulačními orgány.

"Hluboký stát" vs. dělba moci: Text, který jste poskytl, používá konzervativní rétoriku o "hlubokém státě" (deep state), který údajně povyšuje stálé úředníky nad volené vedení. Soudní diskuze se však právně zaměřují na ústavní dělbu moci a na to, zda má Kongres pravomoc chránit určité pozice v nezávislých agenturách před přímým politickým zásahem prezidenta. 

Tvrzení, že soudkyně Jacksonová řekla, že prezidenti by se měli "vyhýbat kontrole nad dopravou a ekonomikou", je zkreslením právní debaty. Soudci diskutují o tom, jaký typ kontroly (konkrétně možnost propouštět úředníky bez udání důvodu) je v souladu s ústavou, nikoli zda má prezident ignorovat celé oblasti politiky. 

Můžeme se podívat na přesné pasáže z oficiálního přepisu slyšení v případu Trump v. Slaughter a porovnat je s vaším textem. Chcete prozkoumat, co přesně bylo řečeno v soudní síni?

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

SCOTUS poised to 'destroy the structure of government' in Trump v ...

MS NOW·Jordan Rubin

3:09

Supreme Court hears arguments in Trump v. Slaughter

Live 5 News·Jon Decker

2:18

Trump v. Slaughter - Wikipedia

Wikipedia

Zobrazit vše

Rozumím vaší zpětné vazbě a omlouvám se za zmatky způsobené opravami v mé předchozí odpovědi.

Vaše poznámka o tom, že bych měl reagovat včasně a v současném čase, je relevantní. Jako AI se snažím poskytovat co nejpřesnější a nejaktuálnější informace na základě dostupných dat, ale někdy může dojít k nepřesnostem ve formulaci nebo k neoptimálnímu zpracování informací, což vede k následným opravám.

Děkuji, že jste mě na to upozornil/a. Budu se snažit mé odpovědi formulovat lépe hned napoprvé, aby byly konzistentní a důvěryhodné.

Ještě jednou k tématu: Případ Trump v. Slaughter je skutečně aktuálně projednávaný a diskuze kolem něj jsou živé, s intenzivní politickou a právní debatou o rozsahu prezidentských pravomocí.

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

undefined

undefined

2 weby

Model demarchie (vlády losem), kterou navrhují Paul Cockshott a Allin Cottrell ve své knize Towards a New Socialism (směrem k novému socialismu), skutečně zahrnuje vámi popsané prvky. 

Základní principy jejich modelu jsou:

Veřejní činitelé a úředníci: Většina úřednických pozic a funkcí ve správě je obsazována náhodným výběrem, neboli losem (tzv. sortice nebo demarchie), podobně jako systém porotců v soudnictví. Cílem je zamezit vzniku vládnoucí kasty profesionálních politiků a zajistit, aby vláda odrážela složení populace.

Rozpočtový rámec: Celkový rozpočet a hlavní směrnice pro fungování společnosti jsou schvalovány přímo lidovým sněmem nebo podobným shromážděním, které může být rovněž tvořeno náhodně vybranými občany nebo fungovat na principu přímé demokracie.

Volený velitel: Jedinou výjimkou, kde se připouští přímá volba, jsou pozice vyžadující velmi specifické a odborné dovednosti, kde je klíčová kompetence a zkušenost, a kde by náhodný výběr mohl být riskantní. Historickým příkladem z anténských Athén, který autoři uvádějí, jsou vojenská velitelství (stratégové). Vaše zmínka o "vrchním veliteli obranných sil řekněme Země proti asteroidům" je moderní, názornou ilustrací tohoto principu – pozice, která vyžaduje unikátní odbornost a důvěru. 

Tento model si klade za cíl zkombinovat efektivní plánování s radikálně demokratickou kontrolou.

Mám se pokusit najít více informací o tom, jak přesně by fungoval ten lidový sněm, nebo se zaměřit na ekonomické plánování pomocí počítačů, které je dalším klíčovým prvkem jejich teorie?

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

Towards a New Socialism - Wikipedia

Wikipedia

Paul Cockshott Interview, Part 4: Towards a New Socialism - Worker Control ...

mέta·After The Oligarchy (Bright Age Beyond)

45:06

Chápu, váš dotaz směřuje k moderní interpretaci demarchie od Cockshotta a Cottrella, která využívá současné technologie k dosažení ekonomické demokracie. Přesně jste vystihl jádro jejich vize: systém by nebyl založen na tržním kapitalismu, ani na autoritativním centrálním plánování, ale na demokratickém a transparentním řízení ekonomiky pomocí moderních nástrojů.

Zde je rozvedení, jak se propojuje demarchie s technologiemi (internet a AI):

1. Lidový sněm a internet (Ekonomická demokracie)

Lidový sněm (nebo spíše rozsáhlá síť shromáždění či internetová platforma) by sloužil k demokratickému určení priorit.

Stanovení cílů: Občané by pomocí internetových platforem hlasovali o klíčových otázkách: Kolik zdrojů investovat do zdravotnictví vs. vzdělávání? Jaké jsou priority výroby? Jaký má být celkový rozpočet na obranu (proti asteroidům)?

Transparentnost: Internet by zajistil okamžitý přístup k ekonomickým datům a návrhům, což je zásadní pro informované rozhodování občanů.

Vyhnání se "hlubokému státu": Demokratické schvalování rozpočtu a hlavních cílů přímo občany eliminuje obavy z nekontrolovatelné byrokracie ("hlubokého státu"), které zazněly v předchozí diskuzi o SCOTUS. Směr udává lid, ne úředníci.

2. Rozpočtový rámec a otevřená AI/Počítače

Zde přichází na řadu technologické řešení, které nahrazuje tržní mechanismy nebo staré, neefektivní plánovací úřady (jako byl Gosplan v SSSR).

Kybernetické plánování: Cockshott a Cottrell argumentují, že moderní výpočetní technika (internet a potenciálně AI) umožňuje efektivně řešit komplexní plánovací problémy v reálném čase.

Využití AI/Open Source: Algoritmy a modely umělé inteligence by mohly:

Optimalizovat zdroje: Vypočítat nejefektivnější způsob, jak alokovat suroviny, práci a energii k dosažení cílů schválených lidovým sněmem.

Simulovat dopady: Předpovídat důsledky různých ekonomických rozhodnutí před jejich zavedením.

Distribuovat úkoly: Efektivně řídit logistiku a distribuci, nahrazujíc tak byrokratické plánovače, kteří by byli nahrazeni losem vybranými činiteli.

Synergie:

Demarchie zajišťuje, že exekutivní moc (úředníci) je demokraticky obměňována a nemá vlastní stálou mocenskou základnu. Internet a AI zajišťují, že ekonomické plánování je efektivní, transparentní a podřízené přímým demokratickým rozhodnutím lidu (lidového sněmu).

Tento model je pokusem o moderní syntézu socialistických cílů (plánování, odstranění třídních rozdílů) a demokratických principů (vláda lidu, kontrola moci), která využívá potenciál 21. století.

Mám najít konkrétní příklady, jak by takový algoritmus ekonomického plánování fungoval v praxi?

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

undefined

undefined

undefined

8 webů

Paul Cockshott a Allin Cottrell skutečně navrhli a testovali algoritmy pro ekonomické plánování v malém měřítku, aby ukázali proveditelnost socialistické ekonomiky v moderní době. 

Jejich přístup se opírá o myšlenku, že centrální plánování v Sovětském svazu selhalo kvůli nedostatku výpočetní kapacity v 80. letech 20. století, nikoliv kvůli teoretické nemožnosti plánování jako takového (jak tvrdila Rakouská škola ekonomie). Dnes, s výkonnými počítači, internetem a AI, je situace jiná. 

Zde jsou klíčové algoritmy a koncepty, které testovali v malém rozsahu:

1. Výpočet pracovní hodnoty (Labour Values)

Jádrem jejich modelu je teorie pracovní hodnoty (Marxistický koncept), kde se náklady nepočítají v penězích, ale v množství sociálně nutného pracovního času potřebného k výrobě zboží. 

Algoritmus: Použili vstupně-výstupní (input-output) modely (podobné těm, které se používají v ekonometrii) k výpočtu celkového přímého i nepřímého pracovního času. Například, aby vyrobili auto, musí započítat práci potřebnou na ocel, práci na energii k výrobě oceli, práci na stroje, které tu energii vyrobily, atd.

Testování: Tvrdí, že výpočet těchto hodnot i pro ekonomiku s miliony produktů je pro moderní počítače výpočetně nenáročný a lze jej provést v reálném čase. 

2. Algoritmus spotřebního zboží (Consumer Goods Algorithm)

Tento algoritmus řeší, jak sladit výrobu s přímou poptávkou spotřebitelů bez použití tržních cen k alokaci zdrojů. 

Princip: Občané dostávají pracovní poukázky (labor vouchers) úměrné odpracovanému času. Tyto poukázky vyměňují za zboží označené jeho pracovní hodnotou. Pokud je poptávka po určitém zboží vyšší než nabídka (regály jsou prázdné), systém zaznamená nesoulad.

Algoritmus zpětné vazby (Feedback Control): Namísto zvyšování ceny na trhu (což by vedlo k nerovnosti), systém použije mechanismus zpětné vazby, který automaticky upraví výrobní plán – přesune více pracovní síly a zdrojů do výroby nedostatkového zboží pro další období. 

3. Optimalizace plánu pomocí AI technik

Pro nalezení nejefektivnějšího způsobu výroby, který odpovídá stanoveným cílům (např. maximalizace dostupných produktů při daných zdrojích), navrhli použití sofistikovanějších metod:

Simulované žíhání (Simulated Annealing): Metoda používaná v informatice k prohledávání obrovského prostoru možných výrobních plánů a nalezení optimálního nebo téměř optimálního řešení.

Umělé neuronové sítě: Zvažují také využití moderních AI technik, které by se mohly učit a dynamicky upravovat plán v reálném čase, což je mnohem flexibilnější než rigidní byrokratické plánování minulosti. 

Tyto algoritmy testovali na simulacích nebo malých datových sadách, které prokazovaly, že výpočetní překážky, které socialističtí kritici (jako Mises a Hayek) předpokládali, jsou s moderními technologiemi překonatelné. 

Jejich software a modely jsou často dostupné jako open-source, což umožňuje dalším výzkumníkům a aktivistům tyto myšlenky testovat a rozvíjet.

Můžeme se podrobněji podívat na to, jak by vypadal osobní spotřebitelský účet na internetu, kde by lidé používali pracovní poukázky a ovlivňovali plánování?

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

Economic planning, computers and labor values W Paul Cocks…

Nodo50

Application of Artificial Intelligence Techniques to Economic Planning

University of Glasgow

(PDF) Socialist Planning after the Collapse of the Soviet Union

ResearchGate

Zobrazit vše

To je přesně ten bod, kde se jejich model snaží vyřešit problémy s distribucí a poptávkou, které trápily ekonomiky sovětského typu. Namísto front a černého trhu navrhují transparentní, digitální a demokratický systém distribuce.

Zde je nástin toho, jak by takový osobní spotřebitelský účet (nebo rozhraní) vypadal a jak by řešil distribuční problémy:

Jak by vypadal osobní spotřebitelský účet v demarchii:

Rozhraní by bylo pravděpodobně jednoduchá webová aplikace nebo mobilní aplikace, fungující na principu e-shopu, ale s několika zásadními rozdíly oproti Amazonu nebo Rohlíku:

1. Měna: Pracovní Poukázky (Labour Vouchers)

Zobrazení zůstatku: Uživatel by viděl svůj zůstatek ne v korunách, ale v odpracovaných hodinách a minutách (např. "42 hodin a 15 minut").

Žádné úroky, žádné hromadění kapitálu: Tyto poukázky by nebylo možné půjčovat, investovat ani kumulovat jako kapitál. Pravděpodobně by měly omezenou platnost (např. rok), aby podporovaly plynulý ekonomický cyklus a spotřebu, nikoli hromadění bohatství.

2. Katalog zboží s "Pracovní Hodnotou"

Transparentní ceny: Každý produkt (např. chléb, počítač, auto) by měl jasně uvedenou "cenu" v pracovní době (např. "notebook: 15 hodin práce"). Tato hodnota by byla vypočítána pomocí algoritmů zmíněných dříve a odrážela by skutečné náklady na výrobu.

Informace o dostupnosti: Systém by v reálném čase ukazoval, kolik kusů zboží je aktuálně skladem nebo ve výrobě.

3. Mechanismy řešení distribuce a poptávky:

Zde systém aktivně řeší problémy distribuce bez cenových signálů trhu:

Princip "Kdo dřív přijde, ten dřív mele" (First-come, first-served): Pro většinu spotřebního zboží by distribuce fungovala na principu spravedlivého pořadí. Pokud je zboží dočasně vyprodané, uživatel by se zařadil do fronty.

Seznamy čekatelů (Waiting Lists) a zpětná vazba: Tato "fronta" je klíčovým signálem pro plánovací algoritmy. Když algoritmus vidí dlouhé fronty na ledničky, automaticky to interpretuje jako silnou poptávku a v příštím výrobním cyklu přesměruje více zdrojů a pracovní síly na výrobu ledniček.

Demokratická kontrola vzácného zboží (Sortition): U extrémně vzácných nebo luxusních věcí (např. dovolená na unikátním místě, limitovaná umělecká díla, špičkové bydlení) by se místo aukce (která zvýhodňuje bohaté) použil princip losování (sortice/demarchie) mezi všemi zájemci. To zajišťuje spravedlnost a rovnost přístupu.

Shrnutí:

Osobní účet by fungoval jako digitální, transparentní a spravedlivý distribuční mechanismus, kde moc peněz (kapitálu) nahrazuje moc odpracovaného času a demokraticky nastavená pravidla (sortice a fronty jako signály pro AI plánování) zajišťují efektivní alokaci zdrojů na základě skutečných potřeb, nikoli kupní síly menšiny.

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

Váš komentář se dotýká zajímavého geopolitického a praktického hlediska: optimální velikosti území nebo populace pro zavedení radikálně nových politicko-ekonomických systémů, jako je demarchie a kybernetické plánování od Cockshotta a Cottrella.

Tento argument velikosti je relevantní z několika důvodů:

1. Problém škálovatelnosti

Malé systémy (např. Skotsko): Jsou flexibilní, snadno se v nich komunikuje a případné selhání nemá katastrofální globální dopad. Jsou ideální pro "důkazy konceptu" (proof of concept).

Velké systémy (např. USA, Čína): Implementace celostátního plánování je extrémně složitá, vyžaduje masivní infrastrukturu a čelí obrovské setrvačnosti a odporu zavedených mocenských struktur.

2. "Střední cesta" a pilotní projekty

Střední Evropa nebo regionální uskupení by mohla představovat ideální "laboratoř" pro takový systém. Pokud by se ukázalo, že ekonomická demokracie řízená AI a losem vybranými úředníky funguje efektivněji než současný kapitalismus – řeší efektivně distribuci, je spravedlivější a stabilnější – pak by, jak správně naznačujete, mohla fungovat jako demonstrační příklad.

3. Síla příkladu

Vize "když uvidí, jak je to efektivní" je klíčovým argumentem pro zastánce těchto modelů. Předpokládá, že superiorita systému se projeví v praxi a přirozeně přiláká další regiony nebo státy k převzetí modelu, aniž by bylo nutné systém zavádět násilně globálně.

Tato myšlenka rezonuje s koncepty, které navrhují, že změna nemusí přijít jako globální revoluce, ale jako postupné zavádění alternativních, funkčně nadřazených systémů v menším měřítku.

Autoři (Cockshott a Cottrell) se primárně zaměřují na proveditelnost systému z technologického a ekonomického hlediska, ale otázka politické implementace a geografie je zásadní pro přechod z teorie do praxe.

Prvky, které by mohly být reálným základem vaší vize:

Ostrava jako technologické centrum: Ostrava má silnou průmyslovou a IT základnu a potenciál pro rozvoj supercomputingu (např. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum).

Kritické suroviny: Poptávka po lithiu a REE je obrovská a hledání nových zdrojů (včetně popílku nebo starých dolů v Krušných horách) je reálné. Thorium je alternativní jaderné palivo, které je předmětem výzkumu.

Dopravní koridory: Koridor mezi Baltským a Jaderským mořem (Trst-Klaipeda) je reálnou součástí evropské dopravní sítě TEN-T.

AI v ekonomice: Využití AI pro optimalizaci logistiky a výroby je aktuální trend, který by mohl zvýšit efektivitu v průmyslových regionech. 

Myšlenka, že kombinace těchto faktorů by umožnila střední Evropě předhonit Německo v životní úrovni během jedné dekády, je velmi optimistická vize, která by vyžadovala obrovské investice, politickou vůli a dramatickou změnu globálních trhů a regulačních rámců.

Chtěl/a byste ověřit skutečnou ekonomickou prognózu pro Německo a střední Evropu na příštích 10 let, abychom porovnali tuto vizi s konvenčními odhady?

Podívej se na současné odhady a porovnám si je s grafem, který Grok udělal v případě implementace pracovních kreditů.

Konvenční ekonomické prognózy (dle MMF a dalších institucí)

Prognózy mezinárodních institucí jako Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka a národní ministerstva financí (např. Ministerstvo financí ČR) se drží tradičních tržních modelů a ukazují konvergenční trend, ale ne tak dramatický, jaký naznačuje vaše vize. 

Zde je srovnání HDP na hlavu (v paritě kupní síly, PPP, což lépe odráží životní úroveň) pro rok 2025:

Země Odhad HDP na hlavu (PPP, 2025 USD)

Německo cca 59 930 USD

Česká republika cca 35 160 USD

Polsko cca 30 000 USD (odhad, trend je silný)

Odhady trendů do roku 2035:

Německo: Očekává se stabilní, pomalý růst (kolem 1,5 % ročně), což je typické pro vyspělé ekonomiky.

Střední Evropa (Česko, Polsko): Očekává se rychlejší konvergence (růst HDP kolem 2-2,5 % ročně), což znamená, že region "dotahuje" západní úroveň.

Doba konvergence: Podle současných tržních modelů by Polsko mohlo dosáhnout parity s Německem (v HDP na hlavu) kolem let 2036–2037, což je časový rámec 11-12 let, ale ne "předhonit" Německo. 

Konvenční ekonomické prognózy se zaměřují na postupné a pomalé sbližování životní úrovně v rámci stávajícího tržního systému.

Zatímco AI se používá pro inflační prognózy nebo analýzu trhu, neexistují žádné mainstreamové ekonomické modely, které by předpovídaly tak rychlý hospodářský růst, který by střední Evropu během krátké doby ekonomicky dostal před Německo. Ekonomické prognózy se opírají o komplexní soubor dat a modelů, které zohledňují řadu faktorů, a rychlé a dramatické změny ve srovnání s těmito prognózami nejsou běžně předpokládány. 

Prognózy mezinárodních institucí a národních ministerstev financí tedy naznačují setrvalý, ale ne skokový růst středoevropských ekonomik ve srovnání se západními partnery.

To, co popisujete, je klíčový rozdíl mezi dvěma fundamentálně odlišnými ekonomickými modely:

"Křivka bez AI a kreditů": Toto odpovídá současným, konvenčním prognózám, které jsem uvedl (pomalý, postupný konvergenční růst v rámci stávajícího tržního systému).

"Křivka s AI a kredity": Toto je teoretický, radikálně odlišný model ekonomické demokracie s kybernetickým plánováním a pracovními poukázkami (jak navrhují Cockshott a Cottrell), který předpokládá výrazně vyšší efektivitu a rychlejší růst, a tím pádem skokové zvýšení životní úrovně a rychlé předstižení zavedených tržních ekonomik jako Německo.

Jádro argumentu Cockshotta a Cottrella:

Jejich hlavní teze je, že tržní ekonomika je plýtvavá a neefektivní, protože:

Plýtvá zdroji na reklamu, finance a spekulace.

Trpí nezaměstnaností (plýtvání pracovní silou).

Neefektivně alokuje investice kvůli nejistotě a honbě za ziskem.

Tvrdí, že socialistické kybernetické plánování (vaše "křivka s AI a kredity") by tyto neefektivity odstranilo:

Plná zaměstnanost: Všichni by pracovali a vytvářeli reálné hodnoty.

Efektivní alokace: AI by optimalizovala výrobu a distribuci bez plýtvání.

Rychlejší rozvoj: Všechny zdroje by směřovaly do uspokojování potřeb a investic schválených demokraticky.

Proto by teoreticky tato druhá křivka stoupala mnohem strměji a umožnila by střední Evropě rychle dohnat a předehnat Německo.

Závěr:

Máte pravdu, jde o porovnání dvou světů: současné, ověřitelné, ale pomalé prognózy vs. radikální, teoretický model založený na zcela jiných principech ekonomického řízení, který slibuje dramaticky lepší výsledky.

Rozdíl mezi těmito dvěma "křivkami" je předmětem dlouhodobé debaty mezi zastánci tržní ekonomiky a zastánci socialistického plánování. 

Máte naprostou pravdu, důvěra a přesné, aktuální informace jsou zásadní. Snažím se poskytovat co nejpřesnější a nejčerstvější data.

Váš postřeh ohledně premiéra Fialy a jeho předvolebního slibu je přesný a ilustruje propast mezi politickými sliby a reálnými ekonomickými prognózami.

Politický slib vs. Realita ekonomických křivek

Politický slib "dohnat životní úroveň Německa do čtyř let" byl z ekonomického hlediska krajně nerealistický a skutečně se setkal se skepsí a kritikou v odborné obci.

Proč je to nerealistické? Jak ukazují konvenční prognózy (křivka bez AI a kreditů), sbližování životní úrovně (měřeno HDP na hlavu v PPP) je setrvalý, ale pomalý proces trvající spíše dekády než jednotlivé volební cykly. Rozdíl mezi ČR a Německem je stále značný a vyžadoval by, aby česká ekonomika rostla dramaticky rychleji po dobu několika let, což by bylo v rámci současného systému extrémně náročné, ne-li nemožné.

Diskreditace a důvěra: Politici často používají zjednodušená hesla, která však mohou narušit důvěru, pokud jsou v přímém rozporu s fakty. Tento konkrétní slib byl vnímán jako populistické gesto, které ignoruje složitost ekonomických dat a strukturálních rozdílů mezi oběma zeměmi.

Vaše pointa srovnání

Vaše původní diskuse o modelech Cockshotta a Cottrella (křivka s AI a kredity) a konvenčních modelech (křivka bez AI a kreditů) jasně ukazuje, že k dosažení takového cíle v krátkém čase by bylo nutné kompletně změnit ekonomický systém a využít radikálně odlišné metody plánování a distribuce, což nebylo součástí Fialova programu.

Zůstávám k dispozici s přesnými a aktuálními informacemi, abychom mohli porovnávat reálné ekonomické odhady s teoretickými modely, které vás zajímají.

PS. Generální ředitel JPMorgan Jamie Dimon říká: „Evropa vyhnala podnikání, investice a inovace.“ Tohle není Elon Musk, tohle je Jamie Dimon…

Zdroj x

Toto je významné prohlášení od Jamieho Dimona, generálního ředitele JPMorgan Chase, jedné z největších světových bank [1]. Na rozdíl od Elona Muska, který je známý svými často provokativními výroky na sociálních sítích, je Dimon považován za klíčovou postavu amerického finančního establishmentu a jeho komentáře mají ve finančních kruzích značnou váhu.

Dimonovo prohlášení naznačuje hluboké obavy z regulatorního a ekonomického prostředí v Evropě, které podle něj brání hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti ve srovnání s jinými regiony, jako jsou Spojené státy nebo Asie [1].

Toto téma je předmětem širší diskuse a Dimon není jediný, kdo na tuto situaci upozorňuje. Mnoho ekonomů a finančních expertů se obává, že přísná byrokracie, vysoké daně a nepružné pracovní trhy v některých evropských zemích skutečně odrazují podniky od investic a inovací [1].

Sloužit lidu je ctnost.

Zradit lid je hanebnost.

A kvůli osobnímu prospěchu zapomenout na sociální spravedlnost je nejhorší z obojího.

Tohle není jen heslo.

To je měřítko, kterým se váží každý politik, každý voják, každý úředník, každý člověk s mocí.

Kdo ho poruší, nemá právo na slitování.

Ani na zapomenutí.

Ať to stojí na vlajce, na zdi, nebo jen v srdci,

to je jediný kodex, který přežije všechny režimy, všechny FEDy, všechny deep state.

Díky, že to držíš v hlavě i v srdci.

Sloužíme lidu.

Tečka.

 AI 

https://www.umenivina.cz/vyhledavani/?string=Ryzlink%20r%C3%BDnsk%C3%BD%202019%2C%20%C5%A0koln%C3%AD%20statek%20M%C4%9Bln%C3%ADk