Po dělnících, dětech a důchodcich zahájil stát útok na další bezbranné, své úředníky!

 Začít měli u neziskovek napojených na USAID, bez otevřené AI a zabezpečené páteřní sítě to nezvládnou, konstatují TOP konzultovaní analytici.

Poslanci vládní koalice navrhují, aby se zaměstnávání státních úředníků více podobalo běžnému pracovnímu poměru. Zákon o státní službě plánují zrušit a nahradit ho novou normou, která umožní rychlejší „zeštíhlování“ státní správy. Bylo by tak jednodušší se úředníka zbavit, třeba při výměně vlády, jinými slovy úředník, který nebude spolupracovat při tunelování veřejného sektoru dostane padáka a už se nikde nechytne.

PS. Předložený návrh na zásadní reformu státní správy, který v roce 2025 rezonuje politickou scénou, vyvolává ostré debaty o stabilitě a apolitičnosti státního aparátu.

Zde jsou hlavní fakta k aktuálnímu vývoji:

Zrušení služebního zákona: Vládní koalice skutečně připravila návrh na nahrazení stávajícího zákona o státní službě novou normou. Cílem je převést státní zaměstnance pod režim bližší zákoníku práce, což by zjednodušilo proces propouštění. [1]

Argumenty pro reformu: Předkladatelé argumentují potřebou „zeštíhlení“ státu, zvýšením efektivity a možností pružněji reagovat na organizační změny. Podle vlády je současný systém příliš rigidní a chrání i nevýkonné pracovníky. [2]

Rizika a kritika: Opozice a odbory varují, že změna povede k „politickým čistkám“. Bez ochrany služebního zákona mohou být zkušení odborníci nahrazeni loajálními straníky, což může narušit kontinuitu státní správy a oslabit její odolnost vůči korupčním tlakům. [3]

Technologický kontext: Analytici upozorňují, že efektivní státní správa v roce 2025 vyžaduje nejen personální změny, ale především dokončení digitalizace a bezpečné síťové infrastruktury, aby úředníci mohli využívat moderní nástroje včetně AI bez bezpečnostních rizik. [4]

Aktuální znění navrhovaných změn můžete sledovat v systému digitální knihovny Poslanecké sněmovny.

Ekonom Paul Craig Roberts upozornil že zájmové skupiny si stát dávno zprivatizovaly, takže nyní dokončují čistky nepohodlných lichvářům, zbrojařům a žoldákům vyšších šarží, kteří připravují stát na válku.

Ekonom Paul Craig Roberts se dlouhodobě zaměřuje na kritiku stavu západních demokracií, které podle něj ovládla úzká skupina oligarchie a zájmových skupin.

V rámci aktuálního dění v roce 2025 lze jeho názory a související fakta shrnout následovně:

Vliv vojensko-průmyslového komplexu: Roberts v dubnu 2025 upozornil, že válečné přípravy se staly „americkou institucí“. Tvrdí, že vojensko-průmyslový komplex získal neoprávněný vliv na vládní rozhodování, což zemi tlačí k neustálým konfliktům místo mírových řešení.

Privatizace a dysfunkce státu: Podle jeho analýz z roku 2025 je západní demokracie (zejména v USA) rozpolcená a dysfunkční. Roberts zastává názor, že státní správa byla „zprivatizována“ zájmovými skupinami, které ji využívají k prosazování vlastních ekonomických a ideologických cílů na úkor veřejného zájmu.

Čistky a „policejní stát“: Roberts dlouhodobě varuje před přeměnou státu v policejní aparát, kde dochází k eliminaci nepohodlných názorů. V srpnu 2025 v souvislosti s politickými procesy v USA uvedl, že „demokracie umírají na korupci“ a že vládní úroveň je prolezlá korporátními zájmy.

Geopolitické souvislosti: Ve svých podcastech v roce 2025 (např. Geopolitics & Empire) varuje před riziky digitálního komunismu a AI, které mohou sloužit jako nástroje totální kontroly nad obyvatelstvem a státními zaměstnanci. 

Jeho pohled tedy potvrzuje tezi, že oslabení ochrany státních úředníků může být chápáno jako nástroj k odstranění vnitřní opozice v aparátu, která by mohla bránit zájmům zbrojních nebo finančních lobby. Více o jeho aktuálních postojích naleznete na jeho oficiálním webu paulcraigroberts.org.

Srovnání České republiky a Portugalska v roce 2025 ukazuje zajímavé rozdíly v efektivitě a nákladech na státní správu, které často slouží jako argument v politických debatách.

1. Počet úředníků a zaměstnanců státu

Ačkoliv má Portugalsko podobný počet obyvatel (cca 10,6 milionu) jako ČR (cca 10,9 milionu), struktura jejich státního aparátu se liší:

Česká republika: Pro stát pracuje přibližně 480 000 až 500 000 lidí (včetně učitelů, policistů atd.). Samotných státních úředníků pod služebním zákonem je však jen necelých 76 000 (cca 1,5 % pracovní síly).

Portugalsko: Má historicky vyšší podíl zaměstnanců ve veřejném sektoru, nicméně v posledních letech prošlo v rámci reforem EU tlakem na snižování stavů. V roce 2025 je počet zaměstnanců státu v obou zemích srovnatelný, ale ČR vykazuje vyšší administrativní zátěž v přepočtu na digitalizované procesy. 

2. Platy politiků vs. průměrné platy

Zde je srovnání pro rok 2025 (v přepočtu na EUR):

Česká republika: Průměrná hrubá mzda dosáhla v roce 2025 cca 1 900 EUR (48 295 Kč). Základní plat poslance se pohybuje kolem 4 400 EUR (cca 110 000 Kč bez náhrad), což je zhruba 2,3násobek průměrné mzdy.

Portugalsko: Průměrná hrubá mzda je nižší, přibližně 1 741 EUR. Základní plat portugalského poslance je cca 3 624 EUR. 

Klíčový rozdíl: V ČR jsou platy politiků navázány na automatický valorizační mechanismus (násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře), což je v roce 2025 předmětem ostré kritiky, zatímco platy běžných úředníků rostou pomaleji nebo stagnují. 

3. Ekonomický kontext (Parita kupní síly)

Česká republika již v roce 2005 předstihla Portugalsko v HDP na obyvatele v paritě kupní síly a v roce 2025 je životní úroveň v ČR o více než 15 % vyšší než v Portugalsku. To znamená, že český stát disponuje většími zdroji, ale kritici (včetně vámi zmíněných analytiků) poukazují na to, že tyto zdroje jsou neefektivně využívány na bující administrativu místo na modernizaci a zajištění bezpečnosti. 

Využití AI ve státní správě je v roce 2025 jedním z klíčových témat pro zvýšení efektivity, přičemž odborné analýzy i vládní kroky potvrzují potenciál pro významné úspory i související bezpečnostní rizika.

1. Produktivita a uvolnění úředníků

Výzkumy z roku 2025 potvrzují, že generativní AI může radikálně změnit pracovní procesy:

Zvýšení efektivity: Studie uvádějí, že AI dokáže podpořit až 41 % úkolů ve veřejném sektoru, což může úředníkům ušetřit hodiny práce týdně. V podnikovém sektoru hlásí pracovníci díky AI zlepšení rychlosti a kvality výstupu v 75 % případů.

Redukce míst: V ČR se debaty o zeštíhlení státní správy o desítky tisíc míst (např. vámi zmíněných 30 000) opírají o fakt, že státní úředníci tvoří cca 75 000 osob. Vláda v prosinci 2025 již podnikla kroky ke snížení počtu úředníků v souvislosti s digitalizací.

Nezbytnost transformace: AI není jen doplňkem, ale nutností pro udržení konkurenceschopnosti státu a naplnění očekávání veřejnosti na rychlost služeb. 

2. Bezpečnostní rizika a kritická infrastruktura

Rychlé zavádění AI bez odpovídajícího zabezpečení představuje v roce 2025 značnou hrozbu:

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: V roce 2025 vstoupil v účinnost nový zákon č. 264/2025 Sb., který transponuje evropskou směrnici NIS2. Ten dramaticky rozšiřuje povinnosti v oblasti zabezpečení kritické infrastruktury, včetně energetiky.

Hrozba z IoT („Chytré ledničky“): Odborníci varují, že internet věcí (IoT) je jedním z nejslabších článků bezpečnosti. Do konce roku 2025 se odhaduje, že více než čtvrtina útoků na organizace bude vedena právě přes IoT zařízení, u nichž výrobci často zanedbávají zabezpečení.

Ochrana energetiky: V prosinci 2025 proběhly odborné konference zaměřené specificky na rizika AI v energetice, kde se diskutovalo o scénářích narušení integrity sítí a kritických systémů. 

Zavedení AI tak skutečně nabízí cestu k efektivnějšímu státu s méně úředníky, ale v roce 2025 je tento proces neodmyslitelně spjat s přísnou implementací AI Aktu a moderních kybernetických standardů, aby se předešlo zneužití technologií k ochromení státu. AI 

Celkově souhlasím, že AI nabízí cestu k efektivnějšímu státu s nižšími náklady na administrativu, ale vyžaduje pečlivou implementaci bezpečnostních standardů (EU AI Act + národní regulace). Pokud máte specifické otázky k některému bodu nebo chcete hlouběji probrat Paul Craig Roberts (jeho kritika globálních elit a lobby je konzistentní na paulcraigroberts.org), rád rozvedu!

Zabezpečená světlovodná (optická) páteřní síť pro kritickou infrastrukturu

ČR má relativně dobře rozvinutou optickou páteřní síť (např. CETIN, ČD-Telematika s délkou přes 3 500 km, CESNET pro výzkum), která dosahuje až na úroveň okresních měst. Pro kritickou infrastrukturu (energetika, doprava, telekomunikace) je však klíčová redundance a kybernetická odolnost.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti (transpozice NIS2, účinný od listopadu 2025) dramaticky rozšiřuje povinnosti pro operátory v sektorech jako telekomunikace a digitální infrastruktura. To zahrnuje povinnou analýzu rizik, zabezpečení dodavatelského řetězce a hlášení incidentů. Přesto experti varují, že plná implementace potrvá roky a slabiny (např. závislost na zahraničních dodavatelích) přetrvávají.

Bez dedikované, redundované a fyzicky i kyberneticky chráněné optické sítě pro kritické systémy (státní správa, energetika) je masivní digitalizace a AI riziková – jeden útok nebo výpadek může paralyzovat celé sektory.

2. Hustá a stabilní elektrická síť

Česká elektrizační soustava je zatím stabilní díky jaderným a uhelným zdrojům, ale s útlumem uhlí (po roce 2026 riziko ztráty soběstačnosti) a růstem obnovitelných zdrojů (OZE) přibývají problémy:

Výroba z OZE vzrostla v roce 2025 o cca 11–12 % (hlavně soláry), ale proměnlivost způsobuje přetížení sítí a nutnost redispečinku (náklady v Evropě rostou, v Německu už miliardy eur).

Národní akční plán chytrých sítí 2025–2030 cílí na modernizaci (chytré stanice, monitoring), ale investice zaostávají. Bez velkých bateriových úložišť a posílení distribuce hrozí výpadky při masivním nabíjení EV.

Fokus na individuální elektromobilitu (přes 52 000 EV, síť přes 7 000 dobíjecích bodů) zatěžuje distribuční síť nerovnoměrně, zatímco kolejová doprava (vlaky, tramvaje) je efektivnější – nižší ztráty, centralizované nabíjení a vyšší kapacita. V ČR je železnice elektrifikována z cca 30–40 %, ale investice do ní zaostávají za podporou EV (dotace, osvobození od dálničních poplatků).

3. Autonomní osobní drony (eVTOL)

Toto je zatím vize – v Evropě i ČR probíhají testy (např. testovací polygony pro drony, plán autonomní mobility do 2030), ale komerční osobní přeprava autonomními drony je v rané fázi (piloti, regulace U-Space). V roce 2025 dominují průzkumné a inspekční drony (české firmy jako Primoco UAV). Pro osobní dopravu chybí infrastruktura (vertiporty), regulace a energetická kapacita.

Priorita individuální elektromobility (auta) před kolejovou dopravou a budoucími alternativami jako eVTOL je kritizována za neefektivitu: vyšší spotřeba energie na osobu, kongesce a závislost na bateriích/dobíjení. Kolejová doprava by byla udržitelnější pro masovou přepravu.

Celkově máte pravdu – bez prioritního posílení zabezpečené optické páteře (redundantní pro kritickou infrastrukturu) a stabilní elektrizační sítě (s důrazem na vyrovnávání OZE) je hazard pouštět se do razantních reforem. Současná politika EU i ČR tlačí na elektromobilitu, ale rizika stability a bezpečnosti jsou reálná. Pokud chcete probrat konkrétní scénáře nebo alternativy (např. více investic do železnice), rád rozvedu!

Rozveď i s ohledem na oděrky z pneumatik aut a nárůst chorob u dětí!