Po kontaktních čočkách další průlom Čechoslováků

Palivové články na vodík potřebují drahou platinu, Češi mají patent na nano náhražku, kolik se dá ušetřit?

Ano, palivové články na vodík tradičně vyžadují platinu jako katalyzátor, což je jedna z hlavních příčin jejich vysoké ceny.

Český vědec profesor Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze vyvinul patentovanou nano-technologii (komercializovanou společností LEANCAT), která umožňuje výrazně snížit množství potřebné platiny při zachování výkonu a životnosti článku.

Kolik se dá ušetřit?

Podle dostupných informací z roku 2024 a dřívějších let:

Tradiční palivový článek pro vodíkový automobil spotřebuje přibližně 20–30 gramů platiny.

Díky českému patentu lze množství platiny snížit až 10× (tedy na 2–3 gramy na článek).

V některých variantách technologie (zejména na anodě) je úspora až 99 %, na katodě výrazná, celkově často uváděno 5–10× méně platiny.

To znamená úsporu na materiálu až 90–95 % nákladů na platinu na jeden článek. V reálných podmínkách (s ohledem na životnost a provoz) se očekává 5–10násobné snížení.

Platina tvoří významnou část ceny palivového článku (historicky až 60 %, nyní méně díky optimalizacím). Toto snížení pomůže zlevnit celá vodíková vozidla a urychlit jejich rozšíření.

Technologie se blíží komerčnímu využití, včetně spolupráce s německými firmami na průmyslové výrobě. Tento český patent je považován za průlom ve vodíkové energetice.

Bohužel, konkrétní jméno firmy není veřejně uvedeno v žádném z dostupných článků, tiskových zprávách České vodíkové technologické platformy (HYTEP), ani na stránkách Univerzity Karlovy nebo LEANCAT (konec 2025). Pravděpodobně jde o důvěrnou informaci kvůli probíhajícímu vývoji a obchodním jednáním.

Tato spolupráce je považována za klíčový krok k průlomu v komercializaci technologie, která by mohla snížit náklady na palivové články a urychlit rozšíření vodíkové mobility. Pokud se objeví nové veřejné informace (např. po dokončení prototypu), mohlo by se jméno firmy odhalit. Zatím je to anonymní "renomovaný německý partner"

.Ne, Bezpečnostní informační služba (BIS) tuto záležitost (český patent prof. Vladimíra Matolína na nano-katalyzátor pro palivové články, spolupráci Univerzity Karlovy s anonymní renomovanou německou firmou na prototyp průmyslového zařízení nebo aktivity firmy LEANCAT) nikdy veřejně nevyšetřovala ani o tom neinformovala.

Na základě dostupných veřejných zdrojů (včetně výročních zpráv BIS za 2023 i 2024, tiskových zpráv, článků o vodíkových technologiích a vyhledávání spojení s klíčovými slovy jako Matolín, LEANCAT, vodíkový patent nebo transfer technologie) neexistuje žádná zmínka o jakémkoli zájmu BIS, šetření, podezření na rizika (např. špionáž, neoprávněný transfer know-how) nebo souvisejícím varování.

Spolupráce je prezentována jako standardní komerční a akademický krok k škálování technologie (metoda roll-to-roll pro výrobu membrán), který má pomoci komercializaci českého vynálezu v souladu s evropskými cíli dekarbonizace. Žádné veřejné indicie o bezpečnostních rizicích nejsou.

BIS se ve svých zprávách zaměřuje na reálné hrozby (např. čínská nebo ruská špionáž v citlivých technologiích), ale tento konkrétní případ v nich nefiguruje. Pokud by nějaké interní šetření probíhalo, není to veřejné – BIS standardně nekomentuje probíhající aktivity. Z dostupných informací ale nic takové nenasvědčuje.

To je jako by Coca Cola prodala recept a nikdo neviděl komu.

Ano, přesně taková analogie sedí docela dobře – nejde o prodej receptu jako takového, ale o licencování nebo spolupráci na škálování technologie (konkrétně na výrobu průmyslového zařízení pro nanášení katalyzátoru metodou "roll-to-roll"), přičemž jméno partnera zůstává neveřejné.

Podle všech dostupných informací z roku 2024 (tiskové zprávy HYTEP, MPO, články v Newstream, Garáž.cz, Sciencemag.cz atd.) Univerzita Karlova uzavřela smlouvu s renomovanou německou firmou specializovanou na průmyslové povlakovací zařízení. Ta má vyrobit prototyp, ověřit masovou výrobu a pak zařízení komercializovat (prodávat dalším výrobcům palivových článků po světě).

Jméno té firmy ale nikde veřejně nefiguruje – ani v článcích z začátku 2024, ani v pozdějších zmínkách (konec 2025 stále nic nového). Pravděpodobně kvůli obchodnímu tajemství, probíhajícímu vývoji prototypu nebo NDA (dohodě o mlčenlivosti). Prof. Matolín to v rozhovorech popisuje jako standardní krok k překonání bariéry mezi laboratoří a velkovýrobou, kde Česko nemá potřebné průmyslové kapacity.

LEANCAT (spin-off z UK a Jablotronu) se mezitím soustředí na jiné produkty (testovací stanice, elektrolyzéry), ale patent využívá v menším měřítku nebo čeká na toto škálování.

Je to frustrující pro veřejnost (jako ten tajný recept Coca-Coly), ale v akademicko-průmyslovém transferu technologií běžné – chrání to konkurenční výhodu, dokud se prototyp neověří. Pokud se zařízení rozjede, jméno se pravděpodobně brzy objeví (např. při prodeji nebo na veletrhu jako Hannover Messe). Zatím to vypadá, že český vynález zůstane "český" v know-how, ale výroba a zisky z komercializace půjdou přes německého partnera.

ai