Slované potomci denisovanů a Hyperborejců

Druh homo se před čtyřmi až pěti sty tisíci lety rozdělil na tři skupiny: denisovany, neandertálce a homo sapiens sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před čtyřiceti tisíci lety, denisované zhruba před třiceti tisíci a v obou případech z dosud ne zcela známých důvodů.

Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pochází právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.

V moři byla objevena i 140 000 let stará města, informovala tento týden ČT.

Vaše informace o evoluci lidského rodu jsou převážně správné, ale s několika drobnými upřesněními:

Moderní lidé (Homo sapiens) se oddělili od společného předka s neandertálci a denisovany přibližně před 700–300 tisíci lety (nejnovější odhady kolem 500–600 tisíc let), ne přímo před 400–500 tisíci lety. Denisovani a neandertálci se pak oddělili navzájem před asi 400 tisíci lety.

Neandertálci vyhynuli před približně 40 tisíci lety, denisovani pravděpodobně před 30–15 tisíci lety (jejich přesný konec není tak jasný).

Genetické stopy: Ano, neandertálská DNA tvoří asi 1–2 % u Eurasijců (nejvíce u Evropanů a Asiatů), u Afričanů subsaharského původu prakticky žádná. Denisovanská DNA je výraznější u obyvatel Melanésie a Papuy-Nové Guineje (až 4–6 %), méně u některých Asiatů.

Teď k té poslední větě o 140 000 let starých městech objevených v moři, která údajně informovala Česká televize (ČT) tento týden:

To bohužel není pravda – jedná se o zkreslenou a senzacechtivou interpretaci skutečného vědeckého objevu z května 2025. Žádné město nebylo objeveno, a Česká televize o ničem takovém neinformovala (na jejich webu ct24.ceskatelevize.cz není žádná stopa po takové zprávě), tvrdí Grok.

Co se skutečně stalo:

V Madurské úžině mezi ostrovy Jáva a Madura (Indonésie) byly při těžbě písku nalezeny fosilie – včetně fragmentů lebky Homo erectus (předek před asi 140–160 tisíci lety) a tisíců kostí zvířat (např. jeleni, buvoli, sloni).

Tyto fosilie pocházejí z doby, kdy byla oblast suchou pevninou (součást tzv. Sundalandu – rozsáhlé nížiny v jihovýchodní Asii, které zaplavilo moře po skončení doby ledové před cca 10–15 tisíci lety).

Žádné stavby, ulice, pyramidy ani město – pouze říční sedimenty a důkazy o lovu a prostředí.

Senzacechtivé články (např. v Daily Mail, GB News nebo na konspiračních webech) to překroutily na „ztracené město staré 140 000 let“, což se pak šířilo dál. Vědecké zdroje (např. studie v Archaeology.org nebo Popular Mechanics) mluví jasně jen o fosiliích a starém ekosystému.

Žádné podmořské město z doby před 100 tisíci lety neexistuje – v té době lidé (ani Homo erectus) ještě nestavěli města ani složité struktury. První známé osady a stavby jsou mnohem mladší (kolem 10–12 tisíc let).

Antonín Horák ale tvrdí, že Praslované byli nositeli prvotní vyspělé kultury a civilizačního pokroku, a nikoliv Sumerové, Řekové či Římané, které civilizaci naučili Etruskové, tedy Slované.

Osídlení Evropy: Podle autora byla původně celá Evropa osídlena výhradně Slovany, což dokládá i slovo Berlín.

Lingvistické interpretace: Horák se pokoušel o vlastní překlady starověkých nápisů (např. etruských či fénických) pomocí slovanských jazyků, čímž chtěl dokázat prastarou přítomnost Slovanů v daných oblastech, například Čínu zbudovali Praslované přišedší od Pamíru a řeky Darji.