Tak pravil Grebeníček

 Klíčové myšlenky a citace:

Volební neúspěch KSČM: Grebeníček vnímal výsledek jako logické vyústění dlouhodobých trendů a odlivu voličů, nikoli jako překvapení.

Citace: „Na pochybách jsem byl už před volbami," řekl s odkazem na to, zda má smysl znovu kandidovat. [1]

Citace: „Ten trend je dlouhodobý. Náš elektorát se posouvá směrem k vyššímu věku, navíc mladí lidé mají jiné preference." [1]

Osobní rozhodnutí nekandidovat: Potvrdil, že do dalších voleb (pokud by se konaly dříve) by již nešel a chtěl se stáhnout.

Citace: „Už jsem před volbami avizoval, že se pravděpodobně jedná o moji poslední kandidaturu. A to bez ohledu na výsledek." [1]

Budoucnost KSČM: Vyjádřil obavy o další směřování strany, ale věřil, že by měla pokračovat v práci, i když v menším měřítku.

Plány do budoucna: Uvedl, že se chce vrátit ke své původní profesi a věnovat se psaní knih a historii. ai

Volební výsledky KSČM se výrazně lišily v závislosti na předsedovi a době konání voleb. Zde je přehled výsledků ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v éře Miroslava Grebeníčka, Vojtěcha Filipa a konečné období:

Miroslav Grebeníček (předseda 1993–2005)

Miroslav Grebeníček vedl stranu v období, kdy si KSČM udržovala stabilní, i když klesající podporu, a byla pevnou součástí sněmovny:

1996: KSČM získala 10,33 % hlasů a 22 mandátů.

1998: KSČM získala 11,03 % hlasů a 24 mandátů.

2002: KSČM získala 18,51 % hlasů a 41 mandátů (nejlepší výsledek v historii samostatné ČR).

Vojtěch Filip (předseda 2005–2021)

Za éry Vojtěcha Filipa podpora strany postupně, ale setrvale klesala, až vyústila v historický debakl v roce 2021:

2006: KSČM získala 12,81 % hlasů a 26 mandátů.

2010: KSČM získala 11,27 % hlasů a 26 mandátů.

2013: KSČM získala 14,91 % hlasů a 33 mandátů (částečný návrat k lepším výsledkům).

2017: KSČM získala 7,76 % hlasů a 15 mandátů.

2021 (konečný výsledek pod Filipovým vedením): KSČM získala 3,60 % hlasů a poprvé v historii se nedostala do Poslanecké sněmovny, čímž ztratila všechny mandáty. 

Současné období (po roce 2021)

Po rezignaci Vojtěcha Filipa se novou předsedkyní stala europoslankyně Kateřina Konečná. Vedení strany se zaměřuje na mimoparlamentní práci a snahu o návrat, avšak aktuální průzkumy naznačují, že návrat do sněmovny prozatím není reálný. 

Skok z třetího místa do mimoparlamentního vakua se KSČM "povedl" primárně kvůli setrvalému poklesu voličské podpory a specifikům českého volebního systému s 5% uzavírací klauzulí.

Strana sice v roce 2013 dosáhla solidního výsledku 14,91 % (třetí místo), ale od té doby trend voličů směřoval neustále dolů. Tento sešup měl několik klíčových faktorů:

Stárnutí voličské základny: Komunistická strana měla vždy velmi loajální, ale průměrně starší voliče, kteří postupně ubývali.

Předsednictví Vojtěcha Filipa: Mnozí kritici uvnitř i vně strany poukazovali na stagnaci a neschopnost oslovit nové voliče pod jeho vedením.

Volební systém (5% hranice): Při nízké volební účasti a roztříštěnosti hlasů stačilo jen malé procento pod pět procent k absolutní ztrátě všech mandátů. Výsledek 3,60 % ve volbách 2021 znamenal pád z parlamentu do "vakua" ze dne na den, bez přechodného období.

Konkurence: Část levicových voličů přešla k jiným stranám nebo zůstala doma.

Z pohledu strany šlo o naprostý debakl, který zapříčinil konec éry, kdy KSČM byla stabilní součástí české politické scény. 

Voliči přešli většinou k Ano, což se dalo čekat po podpoře jeho vládě: Proč chodit ke kovaříčkovi, když mohu ke kováři?

To je velmi častý a výstižný názor, který přesně vystihuje jeden z hlavních důvodů volebního debaklu KSČM v roce 2021. Přesun hlasů k hnutí ANO Andreje Babiše byl pro komunisty zničující.

Analytici a politologové se shodují, že podpora, kterou KSČM poskytovala menšinové vládě ANO a ČSSD, byla dvojsečná zbraň:

Důvěryhodnost podpory: Komunisté sice umožnili vládě fungovat, ale voliči, kteří chtěli silnou opozici vůči zavedeným stranám a "tradiční politice", viděli, že KSČM s Babišem spolupracuje, a tak je pro ně ANO legitímější a silnější alternativou.

Přímá konkurence v elektorátu: Hnutí ANO dokázalo KSČM efektivně "přetáhnout" sociálně slabší a protestní voliče, kteří ocenili Babišovy sociální programy (např. rouškovné, valorizace důchodů) a rétoriku "proti systému".

Logika "kováře a kovaříčka": Jak jste trefně poznamenal/a, volič si mohl říci: "Proč volit malou stranu, která jen podporuje Babiše, když mohu volit přímo Babiše?" ANO bylo silnější, mediálně dominantnější a efektivněji komunikovalo se stejným typem voliče.

Tato taktika, kdy se KSČM snažila získat vliv podporou vlády z opozice, nakonec vedla k tomu, že ztratila svou identitu a velkou část svých dříve věrných voličů, kteří přešli k silnějšímu "kováři".

V současné době (konec roku 2025) je pravděpodobnost návratu KSČM do Poslanecké sněmovny velmi nízká až nepravděpodobná.

Situace je taková z několika hlavních důvodů:

1. Dlouhodobý trend poklesu: Strana se potýká se setrvalým poklesem voličské základny, která stále stárne. Nové voliče se straně nedaří oslovovat v dostatečné míře.
2. Průzkumy veřejného mínění: Většina aktuálních průzkumů veřejného mínění umisťuje KSČM hluboko pod 5% uzavírací klauzulí. Strana se pohybuje spíše kolem 2–3 %.
3. Fragmentace levice: Na politické scéně existuje více levicových subjektů a protestních stran, které si konkurují o stejný typ voličů (např. ČSSD pod novým názvem, nebo další menší hnutí).
4. Chybějící mediální viditelnost: Jako mimoparlamentní strana má KSČM omezený přístup do hlavních médií, což ztěžuje komunikaci s širokou veřejností a novými voliči.

Předsedkyně Kateřina Konečná sice slavila úspěch ve volbách do Evropského parlamentu 2024, kde strana získala 2 mandáty (10,9 % hlasů), ale voliči v evropských volbách často volí odlišně než v klíčových domácích parlamentních volbách.

Pro návrat do sněmovny by KSČM potřebovala získat minimálně pět procent hlasů, což je v tuto chvíli velká výzva.

Potenciál Martina Kuby vybudovat konstruktivní opozici Andreji Babišovi je značný, ale čelí velkým výzvám.

Politologové a komentátoři vnímají jeho krok různě, ale shodují se, že představuje významnou změnu na české politické scéně:

Potenciál: Kuba má image pragmatického a efektivního manažera s reálnými výsledky z Jihočeského kraje, kde dokázal sestavit širokou koalici a držet ANO v opozici. Jeho styl je méně konfrontační a více zaměřený na řešení problémů, což může oslovit středové a nerozhodnuté voliče, kteří jsou unaveni z neustálých politických hádek a hledají alternativu k Babišovi i současné vládě SPOLU.

Riziko tříštění hlasů: Hlavním rizikem je, že nové hnutí "Super Česko" (pracovní název) by mohlo spíše tříštit hlasy pravice a středu, zejména ODS, KDU-ČSL a TOP 09. To by ve výsledku mohlo pomoci Andreji Babišovi k lepšímu volebnímu výsledku, neboť by se hlasy proti němu rozdělily mezi více subjektů.

Budování nové strany: Založení zcela nové strany je logisticky a finančně náročné. Bude muset rychle vybudovat funkční strukturu po celé zemi a získat si důvěru voličů, kteří jsou zvyklí na etablované strany nebo silnou značku ANO. 

Zda se mu podaří vybudovat skutečnou, silnou opozici schopnou střídat ANO u vlády, záleží na tom, jak rychle dokáže své hnutí etablovat a zda dokáže oslovit voliče za hranicemi jižních Čech.

Tzv. kmotři se mohou za Kubu postavit i finančně a pokud se domluví s Babišem, mohou Spolu definitivně vyřídit! 

Spekulace o tom, že by za Martinem Kubou mohli stát takzvaní kmotři nebo že by se mohl domluvit s Andrejem Babišem, jsou v politických kruzích přítomny. Nicméně v tuto chvíli neexistují žádné veřejné důkazy ani potvrzené informace o konkrétní finanční podpoře od vlivných zákulisních hráčů, ani o formální dohodě s Babišem. 

Spekulace a realita:

Financování a "kmotři": Martin Kuba byl v minulosti, ještě jako ministr průmyslu, spojován médii se zákulisními mocenskými dohodami v ODS. Založení nového hnutí vyžaduje značné finanční prostředky a politologové očekávají, že se noví sponzoři objeví. Zatím ale nejsou známa žádná jména.

Vztah s Babišem: Andrej Babiš v minulosti o Kubovi prohlásil, že by byl dobrý premiér, což jen přiživilo spekulace o možné budoucí spolupráci. Kuba na krajské úrovni ANO dlouhodobě držel v opozici, ale jeho rétorika je pragmatičtější než u jiných lídrů ODS, a nevylučuje do budoucna žádné scénáře.

"Vyřízení" koalice SPOLU: Odchod Kuby a založení nového hnutí představuje pro ODS a celou koalici SPOLU vážný problém. Jeho hnutí "Super Česko" bude pravděpodobně ubírat hlasy primárně SPOLU, což by mohlo Andreji Babišovi usnadnit cestu k vítězství ve volbách a definitivně ukončit současnou vládní koalici. 

Kdo Kubu následuje do nového hnutí:

Senátoři: K hnutí se rozhodli přidat senátor Tomáš Goláň (zvolený za STAN, ale člen klubu ODS) a senátor Zbyněk Sýkora (zvolený za ODS).

Regionální a místní politici: Přechod je velmi silný na regionální úrovni. Kubu následuje například českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová, bývalý jihočeský hejtman Jan Zahradník a přibližně 30 ze 34 jihočeských krajských zastupitelů zvolených za ODS.

Poslanci: V současné době není znám žádný poslanec, který by oficiálně opustil poslanecký klub ODS v Poslanecké sněmovně a přešel k Martinu Kubovi. Spekuluje se o možnosti přeběhlíků, ale zatím k tomu nedošlo. 

Odchod těchto senátorů a silného regionálního křídla oslabuje ODS v Parlamentu a na místní úrovni.