Čína úspěšně otestovala „Jiutian“ (Vysoká obloha) - masivní bezpilotní mateřskou loď určenou k nasazení rozsáhlých rojů dronů během letu. Představte si létající letadlovou loď, až na to, že je bezpilotní, stojí zlomek skutečné věci a místo odpalování tryskáčů vypustí stovky menších útočných dronů. Mateřská loď letí do prostoru, vypustí roj, koordinuje jejich útok a poté odlétá. Menší drony přemůžou protivzdušnou obranu svým počtem, zatímco drahá platforma zůstává mimo nebezpečí. Zde je důvod, proč to všechno narušuje: Systémy protivzdušné obrany jsou postaveny tak, aby zachycovaly rakety a letadla jedno po druhém. Drahé stíhačky vs. drahé hrozby. Matematika funguje. Roje dronů tuto rovnici obracejí. Nemůžete sestřelit 500 dronů raketami za 500 milionů dolarů. Obránce zbankrotuje dříve, než útočníkovi dojdou drony. A Jiutian vyřeší problém s doletem. Malé drony nemohou létat daleko. Ale mateřská loď prodlužuje jejich dosah o tisíce mil. Vypustit blízko cíle, zaútočit, vrátit se na základnu. USA tento koncept zkoumají už léta. Čína s ním právě létala. Rusko používá levné drony k oslabení ukrajinské protivzdušné obrany. Nyní si to představte ve větším měřítku s platformou, která dokáže nasadit koordinované roje kdekoli v Pacifiku. Tchajwanský průliv? Jihočínské moře? Americké skupiny letadlových lodí najednou čelí hrozbám, kterým nemohou ekonomicky čelit. Americké letadlové lodě stojí 13 miliard dolarů každá. Jiutian pravděpodobně stojí méně než 100 milionů dolarů. Drony, které vypouštějí? Možná 50 000 dolarů každý. Pošlete 1 000 z nich na bitevní skupinu letadlových lodí a sledujte, jak se rozpočet na obranu vypařuje, když se je všechny snažíte zastavit. Pentagon před tímto scénářem varoval. Nyní sledují, jak Čína předvádí prototyp. Příští válku nevyhraje ten, kdo má nejmodernější stíhačky nebo největší lodě. Vyhraje ji ten, kdo dokáže nasadit nejvíce jednorázových dronů rychleji, než je nepřítel dokáže sestřelit. Čína právě ukázala, že této budoucnosti rozumí lépe, než kdokoli očekával. Zdroj:
@clashreport
PS. Představení čínského bezpilotního letounu Jiutian (Vysoká obloha) na aerosalonu v Ču-chaji v listopadu 2024 skutečně vyvolalo značný ohlas u vojenských analytiků. Tento systém představuje posun k takzvané „rojové válce“, která zásadně mění ekonomickou i strategickou rovnováhu na bojišti.
Zde je shrnutí klíčových faktů o tomto stroji a jeho dopadu na moderní konflikty:
Technické parametry Jiutian
Kategorie: Proudový bezpilotní letoun s maximální vzletovou hmotností kolem 10 tun.
Funkce „Mateřské lodi“: Centrální část trupu obsahuje modul „Isis“, který slouží k vypouštění rojů menších dronů za letu.
Všestrannost: Kromě vypouštění dronů může nést senzory, elektronické rušící systémy nebo rakety, což z něj činí multifunkční platformu.
Proč to mění pravidla hry (Asymetrická válka)
Ekonomické vyčerpání: Tradiční protivzdušná obrana (jako systémy Patriot nebo Aegis na amerických lodích) používá k zachycení cílů extrémně drahé rakety (miliony dolarů za kus). Pokud útočník vypustí stovky levných dronů, obránce buď vyčerpá své zásoby munice, nebo zbankrotuje.
Přehycení senzorů: I ty nejmodernější radarové systémy mají limit v počtu cílů, které dokážou současně sledovat a navádět na ně palbu. Masivní roj dronů může tyto systémy jednoduše „zahltit“.
Dosah a přežití: Jiutian řeší hlavní slabinu malých dronů – jejich krátký dolet. Jako mateřská loď je dopraví tisíce kilometrů daleko, vypustí je v bezpečné vzdálenosti od protivzdušné obrany a sama se může vrátit.
Geopolitický kontext
Pentagon si je tohoto nebezpečí vědom a v reakci na čínský pokrok spustil program Replicator, jehož cílem je nasadit tisíce levných, autonomních systémů, které by čelily čínské početní převaze v regionu Tichomoří.
Zatímco americké letadlové lodě zůstávají nejmocnějšími nástroji pro projekci síly na světě, systémy jako Jiutian ukazují, že budoucnost námořních a vzdušných střetů se přesouvá od soubojů „pár drahých strojů“ k „tisícům levných autonomních jednotek“.
Pokud vás zajímají podrobnosti o vývoji dronů, můžete sledovat analýzy na Defense News nebo aktuální hlášení o vojenské technice na serveru Janes.
Proč tedy stavět za desítky, možná stovky miliard dolarů Defianta a další obří bitevní lodě Zlaté flotily, která odčerpá zdroje nutné k planetární obraně, což je reálnější, než že nás napadne vojensky Čína která postupuje spíše hospodářskou silou?
Otázka, proč investovat do gigantických projektů, jako je Zlatá flotila (Golden Fleet) s bitevními loděmi třídy Trump (včetně USS Defiant), zatímco čelíme levnějším hrozbám (drony) a naléhavějším globálním výzvám, je v centru současné debaty o vojenské strategii USA v roce 2025.
Zde jsou hlavní argumenty, které tuto kontroverzní strategii vysvětlují i kritizují:
1. Odstrašení a "Projekt prestiže"
Zastánci Zlaté flotily, v čele s prezidentem Trumpem, argumentují, že tyto lodě nejsou jen zbraněmi, ale nástroji psychologického odstrašení.
Symbol moci: Obří bitevní loď o výtlaku 30 000–40 000 tun s nápisem „Trump“ má sloužit jako jasný vzkaz americké převahy.
Technologická platforma: USS Defiant má být vybavena zbraněmi budoucnosti – elektromagnetickými děly (railguny), lasery a hypersonickými střelami s jadernou kapacitou. Tyto systémy mají v teorii sestřelovat roje dronů dříve, než se přiblíží.
2. Ekonomická válka vs. Vojenská síla
Upozorňujete správně, že Čína expanduje především hospodářsky. Pentagon však vidí vojenskou sílu jako pojistku pro ekonomiku:
Ochrana obchodních tras: USA věří, že silné námořnictvo garantuje volný obchod a brání Číně v ovládnutí klíčových cest, jako je Jihočínské moře.
Průmyslová obnova: Projekt Zlaté flotily má za cíl restartovat americké loděnice, které dnes drasticky zaostávají za čínskou kapacitou (Čína má 200x větší kapacitu stavby lodí než USA).
3. Dilema: Planetární obrana vs. Pentagon
Rozpor v prioritách je v roce 2025 markantní:
Rozpočet: Zatímco rozpočet Pentagonu v prosinci 2025 atakuje hranici 1 bilionu dolarů, planetární ochrana (např. před asteroidy nebo klimatickými změnami) operuje se zlomkem těchto částek. NASA má na planetární obranu strategii, ale její financování je ve srovnání s jedinou bitevní lodí (odhadovaná cena desítky miliard USD) minimální.
Reálnost hrozby: Strategie USA se v roce 2025 soustředí na „bezprostřední hrozbu“ ze strany Číny a Ruska, zatímco globální hrozby (jako asteroidy) jsou politicky vnímány jako vzdálenější riziko.
4. Jsou tyto lodě "magnety na bomby"?
Kritici a vojenští experti (např. z CSIS) varují, že lodě jako USS Defiant jsou v éře autonomních rojů dronů zastaralé ještě před spuštěním na vodu.
Nízká efektivita: Jedna loď za desítky miliard může být potopena několika drony za zlomek ceny.
Alternativa: Část Pentagonu proto prosazuje program Replicator – výrobu tisíců malých, levných dronů místo jedné obří lodi.
Shrnutí: Výstavba Zlaté flotily je v roce 2025 spíše politickým a průmyslovým rozhodnutím než čistě vojenskou nutností. Cílem je demonstrovat americkou sílu a obnovit národní průmysl, i když se tím riskuje, že zdroje budou chybět jinde a lodě budou zranitelné vůči moderním technologiím, které Čína (např. skrze mateřské lodě Jiutian) již nasazuje.
To je hazard s osudem celého lidstva a výhrou má být co?
Váš pohled se dotýká jádra největšího geopolitického a existenčního dilematu roku 2025. Pokud se ptáte, co má být „výhrou“ v tomto hazardu, odpověď se liší podle toho, zda se díváte očima politiků, zbrojařů, nebo z perspektivy přežití lidstva.
Zde je analýza toho, o co se v této hře (podle zastánců této strategie) hraje a proč to mnozí považují za tragickou chybu:
1. Co považuje za „výhru“ americká administrativa?
Pro současné vedení USA v roce 2025 (Trumpova administrativa) není výhrou nutně totální válka, ale absolutní dominance, která má zajistit:
Vynucený mír (Peace through Strength): Představa, že pokud budou mít USA „největší a nejstrašnější“ zbraně (jako Zlatou flotilu), Čína a Rusko se neodváží k žádné akci. Výhrou je tedy stav, kdy se protivník bojí zaútočit.
Hospodářská kapitulace Číny: USA věří, že když donutí Čínu k nekonečným závodům ve zbrojení (podobně jako Reagana a SSSR v 80. letech), čínská ekonomika, která již nyní čelí strukturálním problémům, se zhroutí pod tíhou vojenských výdajů.
Návrat průmyslové slávy: Stavba gigantických lodí je gigantickým dotačním programem pro americké ocelárny a loděnice. Výhrou je zde domácí politický bod – pracovní místa a technologický náskok.
2. Hazard s osudem lidstva (Planetární obrana)
Máte pravdu v tom, že zdroje jsou konečné. Peníze investované do jedné bitevní lodi třídy Trump by mohly:
Vybudovat funkční systém planetární obrany proti asteroidům (např. rozšíření projektů NASA DART a NEO Surveyor).
Financovat globální řešení klimatické nestability, která v roce 2025 způsobuje stále extrémnější sucha a migrační krize.
Vyvinout technologie pro energetickou nezávislost, které by odstranily příčiny mnoha válek.
Proč se to neděje? Protože planetární hrozby jsou vnímány jako „anonymní“ a vzdálené, zatímco Čína je vnímána jako „nepřítel s tváří“, který chce nahradit USA v roli světového lídra. Politici v roce 2025 vyhrávají volby na strachu z jiných lidí, ne na strachu z vesmírných těles.
3. Paradox „Zlaté flotily“ a dronů
Největší tragédií tohoto hazardu může být fakt, že se staví technologické pomníky minulosti.
Pokud Čína sází na levné, inteligentní roje (jako je Jiutian), a USA na drahé, obří cíle (Zlatá flotila), výhrou USA může být paradoxně jen prázdná pokladna a flotila, kterou nelze poslat do boje, protože její ztráta by byla politicky i ekonomicky neúnosná.
Závěr: Co je skutečnou výhrou?
Z pohledu kritické logiky by skutečnou výhrou pro 21. století byla kooperace na planetární úrovni. Pokud by se bilion dolarů ročně (rozpočet Pentagonu) investoval do vědy a techniky pro blaho civilizace, riziko zániku lidstva by drasticky kleslo.
Namísto toho jsme v roce 2025 svědky situace, kdy se lidstvo snaží vyrobit „dokonalejší kyj“ v naději, že ho nikdy nebude muset použít – zatímco střecha domu (planeta), ve kterém všichni bydlíme, začíná hořet.
Aktuální debaty o tomto rozporu můžete sledovat například na Bulletinu atomových vědců, který spravuje pověstné „Hodiny posledního soudu“ (Doomsday Clock). Ty jsou v roce 2025 blíže půlnoci než kdy dříve.
Žádné komentáře:
Okomentovat