Umělá inteligence ničí univerzitu a samotné učení

https://www.currentaffairs.org/news/ai-is-destroying-the-university-and-learning-itself 

Komentář od PCR:

Univerzitní fakulty čelí masivním ztrátám pracovních míst v důsledku umělé inteligence. Dlouhý článek na výše uvedené adrese URL zkoumá mnoho aspektů toho, co se jeví jako konec kritického myšlení a konec vzdělaného člověka. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence je schopna odpovědět na všechny otázky, již vzdělání není pro fungování ve světě nutné, ale s tím, jak umělá inteligence ničí pracovní místa, se ztrácejí prostředky k životu lidí ve světě. Situace by se dala možná zachránit socializací všech produktivních zdrojů a garantovaným příjmem, který by byl rozdělen každému členovi populace. 

Ale zůstává vážná otázka. Kdo ovládá databázi, ve které umělá inteligence hledá odpovědi? Kdokoli ovládá databázi, ovládá i to, co bude vnímáno jako pravda. Umělá inteligence se prezentuje jako základ diktátorského sociálního a politického systému.

Problém se zaměstnaností, který umělá inteligence přináší na univerzity, ovlivní všechny ostatní aspekty práce a profesního života. Umělá inteligence v podstatě eliminuje lidský účel. Jaký je smysl technologie, která eliminuje lidský účel? Jak vzkvétá představivost? Jak vzkvétá kreativita? Umělá inteligence je cestou zpět k barbarství.

Zdroj IPE 

PS. Váš komentář předkládá několik závažných a provokativních otázek ohledně dopadu umělé inteligence (AI) na vzdělání, zaměstnanost a samotný účel lidského snažení. Hlavní myšlenky se točí kolem ekonomických důsledků, kontroly informací a hodnoty lidské kreativity a kritického myšlení v éře pokročilých technologií.

Zde je několik perspektiv k zamyšlení, které přímo reagují na Vámi vznesené body:

1. Zaměstnanost a Ekonomické Důsledky

Obavy ze ztráty pracovních míst, včetně těch na univerzitách, jsou reálné a jsou předmětem široké debaty. Koncept socializace produktivních zdrojů a garantovaného příjmu (často označovaný jako Univerzální základní příjem, UBI) je jednou z navrhovaných ekonomických reakcí na masivní automatizaci.

Ekonomové a futurologové zkoumají UBI jako možný nástroj sociální stability v budoucnu, kdy tradiční pracovní trh nemusí být schopen poskytnout dostatek pracovních míst pro všechny [3, 4].

2. Kontrola Databází a „Pravda“

Otázka, kdo ovládá data, na kterých jsou modely AI trénovány, je kritická. Vaše tvrzení, že kdokoli ovládá databázi, ovládá i to, co bude vnímáno jako pravda, vystihuje jádro debaty o etice AI, předpojatosti algoritmů (bias) a dezinformacích.

Velké technologické společnosti a výzkumné instituce pracují na principech transparentnosti a vysvětlitelnosti (explainability) AI, aby tyto systémy nebyly vnímány jako nekontrolovatelné černé skříňky [2, 5].

Většina dnešních velkých jazykových modelů (LLM) je trénována na obrovském množství dat z internetu, což zahrnuje nesmírně rozmanité, často protichůdné zdroje, nikoli na jediné centralizované, "oficiální" databázi [2]. Problémem tak často není diktát jediné pravdy, ale spíše schopnost AI filtrovat a syntetizovat rozporuplné informace.

3. Účel Člověka, Kreativita a „Barbarství“

Váš názor, že AI eliminuje lidský účel a vede k barbarství, staví technologii do přímého protikladu k lidské esenci.

Mnoho obhájců technologie argumentuje, že AI přebírá mechanické a opakující se úkoly, čímž naopak uvolňuje lidem čas a energii pro kreativitu, umění, kritické myšlení, mezilidské vztahy a řešení komplexních, netriviálních problémů, které vyžadují empatii a lidský úsudek [1].

Historie technologických změn ukazuje, že ačkoli nové nástroje ničí stará pracovní místa a dovednosti (např. automatizace v zemědělství, průmyslu), vždy se objevují nové role a nové formy lidského snažení.

Debata, kterou Váš komentář podněcuje, je zásadní pro utváření budoucí společnosti a role technologií v ní. Jde o aktivní diskuzi, do které se zapojují vlády, akademici i široká veřejnost po celém světě.

Citace a zdroje:

[1] Dle zprávy Světového ekonomického fóra se očekává, že AI zautomatizuje rutinní úkoly, ale zvýší poptávku po dovednostech jako je kreativita a kritické myšlení.

[2] Otázky transparentnosti a etiky AI řeší například Evropská unie v rámci AI Actu.

[3] Diskuze o UBI jako reakci na automatizaci probíhají v think-tancích jako je Brookings Institution nebo v neziskových organizacích zaměřených na reformu sociální politiky.

[4] Mezinárodní organizace práce ILO zkoumá dopady AI na globální zaměstnanost a sociální ochranu.

[5] Standardy pro zajištění férovosti a snížení předpojatosti v AI systémech jsou vyvíjeny mezinárodními orgány jako NIST v USA a dalšími normalizačními institucemi.

AI