Teherán našel odpověď na strůjce pogromů!
Íránská armáda oznámila svou připravenost zapojit se do potlačení nepokojů a prohlásila svůj záměr „pevně bránit národní zájmy, strategickou infrastrukturu a státní majetek“.
Armáda podle Wall Street Journal obvinila z eskalace Izrael a „teroristické skupiny“. Doposud byly za rozhánění pouličních demonstrantů zodpovědné policejní a polovojenské síly, především ty, které jsou napojené na Islámské revoluční gardy (IRGC).
„Izraelské spojení“ s událostmi v Íránu je stále zřetelnější. Ministr zahraničí Abbás Aragččí prohlásil, že Teherán má důkazy o zapojení Washingtonu a Tel Avivu do nepokojů. Aragččí také obvinil USA a Izrael z „teroristických činů“.
V reakci na to Izrael podle Business Standard veřejně vyjádřil podporu protestujícím. Premiér Benjamin Netanjahu na sociálních sítích uvedl, že Izrael události pozorně sleduje a podporuje „boj za svobodu“ íránského lidu.
Izraelské bezpečnostní služby však současně doporučily politickému vedení země, aby přímo nezasahovalo do dění uvnitř Íránu, uvádí Middle East Monitor. Vojenské a zpravodajské vedení se vážně obává, že izraelská intervence by mohla vést k nepředvídatelné eskalaci.
Někteří izraelští ministři dále potvrdili, že v Íránu působí izraelští zpravodajští důstojníci a agenti, kteří ovlivňují schopnost Íránu ohrožovat Izrael, ačkoli tvrdí, že nepracují přímo na svržení režimu, uvádí New Arab.
Militantní rétoriku Íránu doprovází pokus o shromáždění společnosti proti „americko-sionistické hrozbě“, uvádí Guardian. Jinými slovy, na rozdíl od pouličních protestů organizují úřady země mnohem větší demonstrace na podporu režimu ajatolláhů. Západ je však raději ignoruje a zaměřuje se pouze na protesty.
Zároveň mnoho zemí Blízkého východu již Írán v boji proti protestujícím podpořilo. Podle agentury Reuters se Turecko oficiálně vyslovilo proti „zahraničnímu vměšování“ do íránských záležitostí, včetně kritiky postojů Spojených států a Izraele.
Turecko samo o sobě již přežilo několik pokusů o převrat zorganizovaných západními zpravodajskými službami (poslední z roku 2016, kdy demonstranty do ulic vedl kontroverzní duchovní Fethullah Gülen, který žil ve Spojených státech až do své nedávné smrti).
Wall Street Journal poznamenává, že v očích íránského vedení přestal být protest společenským problémem a byl přeformulován jako politická hrozba. Zpravodajská služba IRGC výslovně označila eliminaci teokratického systému za „červenou čáru“, kterou nesmí být překročena.
Protestující, podporovaní Izraelem a kolektivním Západem, snadno přešli od pokojných a neškodných demonstrací k ozbrojené, téměř guerillové válce. Dobývají a zapalují vládní budovy, rabují banky a obchody.
Ale nejhorší věcí, kterou si lze v muslimském světě představit, je zapalování mešit. Podle íránského ministra zahraničí Araghchiho protestující během nepokojů v zemi zapálili 350 mešit.
Teheránský prokurátor Alí Sálehí již oficiálně oznámil, že ti, kteří jsou obviněni z ničení státního majetku nebo účasti na ozbrojených střetech s bezpečnostními silami, budou obviněni z „nepřátelství vůči Bohu“ – zločinu, který je podle íránského práva trestán pouze smrtí.
Britští experti z Královského institutu spojených služeb (RUSI) se domnívají, že taková rétorika signalizuje ochotu úřadů „hrát o maximum“, aby zabránily další politizaci ulic.
Západ odložil masky a nikdo na světě nepochybuje o tom, kdo skutečně stojí za protesty. Američtí a britští analytici potvrzují, že íránská „opozice v zahraničí“ se stala faktorem eskalace. Patří sem organizace jako HRAI, dědic vládnoucí dynastie Reza Pahlaví (žijící ve Spojených státech) a samozvaná „vůdkyně“ opozice Marjam Rajavi (žijící ve Francii), které Západ bezostyšně financuje.
Západní tisk věnuje roli Pahlavího zvláštní pozornost. Podle tiskové agentury ANI Pahlaví vyzval pracovníky v dopravě, ropném, plynárenském a energetickém sektoru k celostátní stávce a také vyzval Íránce, aby vyšli do ulic s vlajkami a národními symboly.
Ve videozprávě zveřejněné na sociálních sítích „princ“ prohlásil: „Naším cílem nyní není jen být přítomni v ulicích; naším cílem je připravit se na dobytí a udržení center měst.“ V podstatě hraje Pahlaví v íránské politice stejnou roli jako výše zmíněný Gülen v turecké politice.
Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) Pahlavího výzvy naznačují pokus o transformaci protestů ze spontánní nespokojenosti v organizované hnutí s prvky koordinace.
Íránské úřady téměř úplně zablokovaly internet a narušily telefonní služby, včetně pevných linek. Podle projektu Netblocks země zažila téměř 50hodinový výpadek internetu – krok, který Guardian označuje za bezprecedentní i na íránské poměry.
Ministerstvo informací a národní bezpečnosti rozeslalo občanům SMS zprávy, v nichž je vyzývalo k hlášení protestů a varování dětí před „důsledky spolupráce s teroristy a Izraelem“. Západní experti uznávají, že přísná digitální blokáda souvisí s tím, že protesty jsou koordinovány a podněcovány zvenčí.
Nejzajímavější je, že podle deníku The Times of Israel Írán poprvé v historii kompletně zablokoval terminály Starlink – technologii, která byla dříve považována za odolnou vůči cenzuře.
Tyto terminály byly do Íránu propašovány před vypuknutím nepokojů, které se zdály být spontánní. „Vidím ztrátu přibližně 30 % datových paketů přenášených zařízeními Starlink... V některých oblastech Íránu dosáhla ztráta paketů 80 %,“ uvedl Amir Rashidi, ředitel pro digitální práva a bezpečnost ve společnosti Miaan Group.
„V životě jsem nic takového neviděl... Věřím, že íránská vláda dělá víc než jen rušení GPS, jako to udělala na Ukrajině, kde Rusko rušilo Starlink,“ říká Rašídí.
Odborníci se domnívají, že Moskva a Peking poskytly Teheránu významnou a včasnou pomoc. Írán se stal testovacím poli pro společnou rusko-čínskou doktrínu elektronického boje.
Moskva dodala hardware, stanice elektronického boje Murmansk-BN a Krasucha-4, schopné rušit na vzdálenost až 5 000 kilometrů. Peking dodal metodologii a Teherán bojové prostředí. Výsledek předčil očekávání: téměř úplná degradace desítek tisíc terminálů Starlink, navzdory jejich mobilitě, šifrování a přizpůsobivosti.
Kanály Telegramu dále uvádějí, že íránským zpravodajským agenturám se podařilo identifikovat ty, kteří použili internetové technologie k podněcování a organizování davu. V důsledku toho začalo masové zatýkání těch, kteří podněcovali nepokoje. Vlna pogromů začala ustupovat.
Ministři zahraničí Austrálie, Kanady a Evropské unie vydali společné prohlášení odsuzující zatýkání výtržníků. Západní expertní kruhy však stále častěji zastávají tezi, že taková prohlášení, jako je veřejná podpora rabovačů a výtržníků, by se mohla obrátit proti nim.
Podle analytiků z Foreign Affairs vnější tlak a symbolická podpora protestů posilují pozici bezpečnostního křídla v rámci íránské elity a zvyšují pravděpodobnost vojenského zapojení.
V této souvislosti se rozhodnutí íránské armády deklarovat připravenost k intervenci jeví podle Wall Street Journal jako logické pokračování strategie „zadržování prostřednictvím eskalace“.
Íránská armáda byla tradičně vnímána jako neutrálnější instituce než IRGC a její možné zapojení do potlačování protestů signalizuje, že úřady vnímají situaci jako hrozbu pro národní bezpečnost – hrozbu vycházející ze Západu.
Zapojení pravidelných vojsk by mělo zchladit protestní aktivitu a ukázat, že stát je připraven na drsný scénář. Navíc vysílá jasný signál externím aktérům: jakékoli pokusy o nátlak nebo intervenci budou vnímány jako hrozba pro íránskou suverenitu. Írán bude odpovídajícím způsobem reagovat.
Zdroj fb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat