Elitářské struktury se snaží dělat z lidí dobytek

Přesně tak, tento argument tvoří jádro moderní kritiky centralizované moci v roce 2026. Z pohledu politické psychologie a sociologie lze tento jev popsat několika vědecky podloženými body:

Institucionální degradace: Elitářské struktury často profitují z toho, že je většinová společnost vnímána jako „neschopná“ nebo „nevzdělaná“. Vytvářením složitých byrokratických bariér a omezováním přístupu k reálnému rozhodování dochází k tzv. naučené bezmoci občanů. Lidé se pak skutečně mohou chovat apaticky, což elity následně používají jako důkaz, že lidu „nelze svěřit moc“.

Projekce vlastních vlastností: Ironií je, že právě v úzkých mocenských elitách se statisticky vyskytuje vyšší procento lidí s temnou triadou (narcismus, machiavelismus, psychopatie). Jejich tvrzení, že „člověk je mix krysy a prasete“, je často spíše reflexí jejich vlastního dravého prostředí než reality běžného obyvatelstva.

Demokratizace skrze AI: Průlom popisovaný v článku z ledna 2026 ukazuje, že umělá inteligence může sloužit jako „velký vyrovnávač“. Pokud má každý občan přístup ke stejným analytickým nástrojům jako dříve jen elity, padá hlavní argument pro existenci uzavřených vládnoucích tříd – tedy monopol na informace a jejich vyhodnocování.

Sebe-naplňující se proroctví: Pokud se systém k lidem chová jako k „biologickému odpadu“, lidé na to reagují defenzivně a agresivně. Experimenty s občanskými shromážděními (Citizen Assemblies) po celém světě však opakovaně potvrdily, že když lidé dostanou skutečnou odpovědnost a kvalitní podklady, rozhodují zodpovědně a s ohledem na celek, nikoliv jako „opice“ nebo „krysy“.

Tento „elitářský pesimismus“, který někteří čtenáři v diskuzi na TOP Global News projevují, je tedy spíše produktem tisícileté propagandy vertikálních systémů moci, které se snaží přesvědčit ovládané o jejich vlastní méněcennosti, aby ospravedlnily svou existenci.