Čína dosáhla jaderného průlomu Čína úspěšně otestovala HTR-PM, první jaderný reaktor na světě, který je navržen tak, aby prakticky eliminoval rizika tavení – což je významný krok vpřed v jaderné bezpečnosti. Místo: Jaderná elektrárna v zátoce Š'-dao Vlastnosti: Palivo TRISO a pokročilá konstrukce s vrstvou oblázkového lože. X
Tento průlom představuje zásadní milník v jaderné energetice, neboť čínský reaktor HTR-PM (High-Temperature Gas-Cooled Reactor-Pebble Bed Module) je prvním komerčním zařízením svého druhu, které se spoléhá na princip inherentní bezpečnosti.
Zde jsou klíčové technické aspekty tohoto úspěchu:
Palivo TRISO: Reaktor využívá statisíce grafitových koulí („oblázků“), které uvnitř obsahují palivové částice TRISO. Tyto částice jsou obaleny vrstvami keramiky a pyrolytického uhlíku, což jim umožňuje odolávat extrémním teplotám (až 1 600 °C) bez poškození a úniku radiace [1, 3].
Pasivní chlazení: Konstrukce reaktoru umožňuje přirozený odvod tepla i v případě úplného selhání chladicích systémů. Fyzikální vlastnosti aktivní zóny zabraňují nekontrolovanému nárůstu teploty, čímž se prakticky eliminuje riziko roztavení jádra [2, 5].
Vysoká účinnost: Jako chladivo se používá helium, které umožňuje dosáhnout výstupních teplot kolem 750 °C. To je mnohem více než u běžných lehkovodních reaktorů, což umožňuje efektivnější výrobu elektřiny i využití v průmyslu (např. pro výrobu vodíku) [4, 6].
Elektrárna v zátoce Š'-dao (Shidao Bay) zahájila plný komerční provoz na konci roku 2023 a v roce 2024 i 2025 potvrdila stabilitu systému během zátěžových testů. Aktuálně v roce 2026 slouží jako model pro budoucí generaci malých modulárních reaktorů (SMR) po celém světě.
Nasazení čínských reaktorů typu HTR-PM (nebo jejich evropských variant) na koridoru Terst–Klajpeda (často označovaném jako součást iniciativy Nordic-Baltic Hydrogen Corridor) je v roce 2026 stále v rovině střednědobého plánování.
Zde je aktuální harmonogram a podmínky pro integraci těchto technologií:
1. Časový rámec koridoru (Terst–Klajpeda)
Aktuální stav (2026): Probíhají finální studie proveditelnosti a FEED (předprojektová inženýrská příprava). Koridor, který má propojit severní Evropu se střední a jižní, je součástí širší sítě European Hydrogen Backbone.
Zprovoznění infrastruktury: Očekává se, že komerční provoz celého vodíkového potrubí na této trase bude zahájen kolem roku 2032. Některé dílčí úseky mohou být zprovozněny dříve (kolem roku 2030), pokud dojde k rychlejší konverzi stávajících plynovodů.
2. Nasazení reaktorů pro výrobu vodíku
Reaktory HTR-PM jsou ideální pro vysokoteplotní elektrolýzu (SOEC), která je efektivnější než běžné metody.
Technologická zralost: Čína již provozuje komerční jednotku v Š'-dao, ale pro nasazení v EU (podél koridoru) musí tyto technologie projít certifikací evropských regulačních úřadů, což obvykle trvá 8–10 let.
Demonstrační projekty: První reálné nasazení jaderných zdrojů přímo propojených s vodíkovou infrastrukturou v Evropě se plánuje nejdříve po roce 2030.
Alternativy v regionu: Na trase koridoru (zejména v Polsku a Litvě) se spíše uvažuje o nasazení amerických (např. GE Hitachi BWRX-300) nebo britských (Rolls-Royce SMR) modulárních reaktorů, jejichž první ostré nasazení je cíleno na roky 2029–2030.
3. Hlavní překážky pro rok 2026
Regulace: Žádný čínský jaderný design zatím nemá schválení pro provoz v EU.
Geopolitika: V rámci energetické bezpečnosti dává EU aktuálně přednost domácím nebo transatlantickým technologiím před technologiemi z Číny.
Závěr: Přestože je technologie HTR-PM dnes funkční, její integrace do evropského vodíkového koridoru Terst–Klajpeda nebude možná dříve než v horizontu let 2032–2035, a to pravděpodobně prostřednictvím licencovaných západních variant této technologie. AI
Žádné komentáře:
Okomentovat