1. Úvod: Privatizace diplomacie a transformace politického vlivu v post-liberální éře
V současné politologické a sociologické debatě o povaze moci v České republice zaujímá postava Petra Koláře zcela výsadní, byť kontroverzní postavení. Tato analýza, zpracovaná na základě extenzivního zkoumání otevřených zdrojů, digitálních stop a institucionálních vazeb, si klade za cíl dekonstruovat komplexní síť, kterou Petr Kolář vybudoval. Nejedná se pouze o biografický exkurz jednoho diplomata, nýbrž o případovou studii moderního fenoménu tzv. „revolving door“ (otáčivých dveří) mezi vysokou státní diplomacií, globálním korporátním lobbingem a politickým marketingem.
Petr Kolář reprezentuje v českém kontextu unikátní archetyp „power brokera“ – zprostředkovatele moci, který operuje na pomezí formálních institucí a neformálních vlivových sítí. Jeho trajektorie od poradce Václava Havla, přes klíčové velvyslanecké posty ve Washingtonu a Moskvě, až po roli architekta prezidentské kandidatury Petra Pavla, odhaluje hlubší strukturální změny v české zahraniční politice. Tyto změny jsou charakterizovány postupným prolínáním veřejného zájmu (státní diplomacie) se zájmy soukromými (korporátní diplomacie) a ideologickými (transatlantický aktivismus).
Klíčovou tezí této zprávy je, že „𝐮𝐝𝐞̌𝐥𝐚́𝐧𝐢́“ 𝐏𝐞𝐭𝐫𝐚 𝐏𝐚𝐯𝐥𝐚 𝐩𝐫𝐞𝐳𝐢𝐝𝐞𝐧𝐭𝐞𝐦 𝐧𝐞𝐛𝐲𝐥𝐨 𝐢𝐳𝐨𝐥𝐨𝐯𝐚𝐧𝐨𝐮, 𝐬𝐩𝐨𝐧𝐭𝐚́𝐧𝐧𝐢́ 𝐚𝐤𝐜𝐢́ 𝐨𝐛𝐜̌𝐚𝐧𝐬𝐤𝐞́ 𝐬𝐩𝐨𝐥𝐞𝐜̌𝐧𝐨𝐬𝐭𝐢, 𝐧𝐲́𝐛𝐫𝐳̌ 𝐯𝐲𝐯𝐫𝐜𝐡𝐨𝐥𝐞𝐧𝐢́𝐦 𝐝𝐥𝐨𝐮𝐡𝐨𝐝𝐨𝐛𝐞́𝐡𝐨 𝐬𝐭𝐫𝐚𝐭𝐞𝐠𝐢𝐜𝐤𝐞́𝐡𝐨 𝐩𝐫𝐨𝐣𝐞𝐤𝐭𝐮, 𝐯 𝐧𝐞̌𝐦𝐳̌ 𝐬𝐞 𝐩𝐫𝐨𝐭𝐧𝐮𝐥𝐲 𝐳𝐚́𝐣𝐦𝐲 𝐛𝐞𝐳𝐩𝐞𝐜̌𝐧𝐨𝐬𝐭𝐧𝐢́ 𝐤𝐨𝐦𝐮𝐧𝐢𝐭𝐲 (𝐍𝐀𝐓𝐎), 𝐭𝐫𝐚𝐧𝐬𝐚𝐭𝐥𝐚𝐧𝐭𝐢𝐜𝐤𝐞́𝐡𝐨 𝐤𝐚𝐩𝐢𝐭𝐚́𝐥𝐮 (𝐒𝐪𝐮𝐢𝐫𝐞 𝐏𝐚𝐭𝐭𝐨𝐧 𝐁𝐨𝐠𝐠𝐬, 𝐳𝐛𝐫𝐨𝐣𝐧𝐢́ 𝐩𝐫𝐮̊𝐦𝐲𝐬𝐥) 𝐚 𝐧𝐨𝐯𝐞́ 𝐠𝐞𝐧𝐞𝐫𝐚𝐜𝐞 𝐜̌𝐞𝐬𝐤𝐲́𝐜𝐡 𝐦𝐢𝐥𝐢𝐚𝐫𝐝𝐚́𝐫̌𝐮̊ (𝐭𝐞𝐜𝐡𝐧𝐨𝐥𝐨𝐠𝐢𝐜̌𝐭𝐢́ 𝐢𝐧𝐯𝐞𝐬𝐭𝐨𝐫̌𝐢).
Petr Kolář v tomto procesu sehrál roli centrálního uzlu, který dokázal tyto disparátní skupiny propojit a nasměrovat k jedinému cíli: obsazení Pražského hradu kandidátem, který by garantoval jednoznačnou pro-západní orientaci a stabilitu pro strategické investice.
Tato zpráva je strukturována do několika analytických bloků, které detailně zkoumají Kolářovu americkou misi, jeho přerod v korporátního lobbistu, mechanismus výběru a přípravy Petra Pavla, a konečně finanční a ideologické zázemí tohoto projektu.
► 2. Americká geneze: Velvyslanec v centru globální moci (2005–2010)
Pro pochopení současného vlivu Petra Koláře je nezbytné provést forenzní analýzu jeho působení ve Spojených státech amerických v letech 2005 až 2010. Toto období nebylo pouhou diplomatickou misí; šlo o formativní fázi, během níž Kolář integroval sám sebe do struktur amerického foreign-policy establishmentu způsobem, který nemá u jiných českých diplomatů obdoby.
2.1 Architektura vztahů ve Washingtonu D.C.
Petr Kolář nastoupil do funkce velvyslance v USA v prosinci 2005, v době druhého funkčního období prezidenta George W. Bushe.1 Byla to éra vrcholícího neokonzervativního vlivu, války proti teroru a snahy o expanzi americké bezpečnostní architektury do střední a východní Evropy. Kolářova strategie byla založena na intenzivním budování osobních vazeb s klíčovými hráči ve Washingtonu, a to jak v administrativě, tak v Kongresu a think-tancích.
Mezi jeho nejvýznamnější kontakty patřila zesnulá Madeleine Albrightová, bývalá ministryně zahraničí USA českého původu. Tento vztah přesahoval rámec běžné diplomacie; šlo o hlubokou ideovou a osobní alianci, která Kolářovi otevírala dveře do demokratických kruhů a k elitám Demokratické strany, což se později ukázalo jako klíčové při přechodu k administrativě Baracka Obamy.2
2.2 Radarová diplomacie a "Koalice ochotných"
Nejvýznamnějším politickým projektem Kolářovy éry bylo vyjednávání o umístění amerického radaru protiraketové obrany v Brdech. Ačkoliv byl projekt nakonec administrativou Baracka Obamy v roce 2009 zrušen (resp. rekonfigurován do jiné podoby protiraketového deštníku), pro Koláře znamenal tento proces obrovský zisk v podobě sociálního kapitálu.
𝗝𝗮𝗸𝗼 𝗵𝗹𝗮𝘃𝗻𝗶́ 𝘁𝘃𝗮́𝗿̌ "𝗿𝗮𝗱𝗮𝗿𝗼𝘃𝗲́ 𝗱𝗶𝗽𝗹𝗼𝗺𝗮𝗰𝗶𝗲" 𝘀𝗲 𝗞𝗼𝗹𝗮́𝗿̌ 𝘀𝘁𝗮𝗹 𝗽𝗿𝗼 𝗮𝗺𝗲𝗿𝗶𝗰𝗸𝗼𝘂 𝘀𝘁𝗿𝗮𝗻𝘂 𝗻𝗲𝗽𝗼𝘀𝘁𝗿𝗮𝗱𝗮𝘁𝗲𝗹𝗻𝘆́𝗺 𝗽𝗮𝗿𝘁𝗻𝗲𝗿𝗲𝗺. Účastnil se vyjednávání o smlouvách SOFA (Status of Forces Agreement) a o strategické spolupráci. V tomto procesu si osvojil mechanismy fungování amerického vojensko-průmyslového komplexu a navázal vazby na Pentagon a obranné výbory Kongresu. Tyto zkušenosti a kontakty později přímo zhodnotil ve své soukromé praxi při poradenství pro zbrojní průmysl.3
2.3 Visa Waiver Program: Lobbistický mistrovský kus
Druhým pilířem Kolářova úspěchu bylo zrušení vízové povinnosti pro české občany v roce 2008. Zde Kolář prokázal schopnost operovat jako lobbista uvnitř amerického legislativního systému. Místo pasivního čekání vytvořil a vedl „koalici zemí střední a východní Evropy“ (Coalition for Visa Equality), která koordinovaně tlačila na členy Kongresu, aby změnili legislativu týkající se víz.3
Uniklé diplomatické depeše (Wikileaks) z roku 2007 (ref: 07PRAGUE916) odhalují, jak americká administrativa Koláře vnímala.
Depeše popisuje Kolářovu reakci na podpis zákona implementujícího doporučení komise 9/11. Zatímco české ministerstvo zahraničí vydalo oficiální, opatrné stanovisko, Kolář v rozhovoru pro média označil některé repatriační klauzule v zákoně za „absurdity“ a naznačil, že cesta k bezvízovému styku bude ještě „dlouhá dřina“. Američtí diplomaté v Praze reportovali do Washingtonu jeho reakci jako „vlažnou“ (tepid) a pečlivě analyzovali každé jeho slovo.5
Tato epizoda ilustruje Kolářův styl: schopnost hrát tvrdě i vůči spojencům, využívat média k tlaku a udržovat si autonomní pozici, která není vždy zcela v zákrytu s oficiální linkou Černínského paláce. Právě tato schopnost „hrát americkou hru“ mu vynesla respekt ve Washingtonu a položila základy pro jeho budoucí kariéru v sektoru government relations.
2.4 Zpravodajské a bezpečnostní přesahy
Během svého působení v USA a následně v Rusku (2010–2012) se Kolář pohyboval v nejvyšších patrech globální bezpečnosti. Jeho interakce se zpravodajskými službami (CIA, FBI na straně USA; FSB, SVR jako protivníci v Rusku) byly součástí jeho práce. Kolář často zmiňuje, že v Rusku byli diplomaté pod neustálým dohledem a tlakem, což formovalo jeho nekompromisní postoj vůči režimu Vladimira Putina.6
Tyto zkušenosti jsou klíčové pro jeho současnou roli poradce prezidenta. Kolář není teoretik; jeho pohled na mezinárodní vztahy je formován realpolitikou a přímou konfrontací s bezpečnostními hrozbami. To vysvětluje jeho důraz na posilování transatlantické vazby 𝗮 𝗶𝗻𝘃𝗲𝘀𝘁𝗶𝗰 𝗱𝗼 𝗼𝗯𝗿𝗮𝗻𝘆, 𝗰𝗼𝘇̌ 𝗿𝗲𝘇𝗼𝗻𝘂𝗷𝗲 𝘀 𝗷𝗲𝗵𝗼 𝗸𝗹𝗶𝗲𝗻𝘁𝘆 𝘃 𝘀𝗼𝘂𝗸𝗿𝗼𝗺𝗲́𝗺 𝘀𝗲𝗸𝘁𝗼𝗿𝘂 (𝘇𝗯𝗿𝗼𝗷𝗮𝗿̌𝗶).
3. Institucionální zázemí vlivu: Squire Patton Boggs a "K Street" v Praze
Po návratu z diplomatických služeb a krátkém angažmá v PPF (kde řídil zahraniční vztahy se zaměřením na Asii, což je paradoxní vzhledem k jeho současné protičínské rétorice) 3, zakotvil Petr Kolář v roce 2014 v americké právní a lobbistické firmě Squire Patton Boggs (SPB). Toto angažmá je naprosto zásadní pro pochopení mechanismu jeho vlivu.
► 3.1 Geneze a povaha Squire Patton Boggs
Squire Patton Boggs není běžnou advokátní kanceláří. Vznikla fúzí clevelandské Squire Sanders a washingtonské legendy Patton Boggs. Patton Boggs 𝐛𝐲𝐥𝐚 𝐩𝐨 𝐝𝐞𝐬𝐞𝐭𝐢𝐥𝐞𝐭𝐢́ 𝐧𝐞𝐣𝐯𝐥𝐢𝐯𝐧𝐞̌𝐣𝐬̌𝐢́ 𝐥𝐨𝐛𝐛𝐢𝐬𝐭𝐢𝐜𝐤𝐨𝐮 𝐟𝐢𝐫𝐦𝐨𝐮 𝐯𝐞 𝐖𝐚𝐬𝐡𝐢𝐧𝐠𝐭𝐨𝐧𝐮 𝐃.𝐂., 𝐬𝐢́𝐝𝐥𝐢́𝐜𝐢́ 𝐧𝐚 𝐬𝐥𝐚𝐯𝐧𝐞́ „𝐊 𝐒𝐭𝐫𝐞𝐞𝐭“. 𝐁𝐲𝐥𝐚 𝐳𝐧𝐚́𝐦𝐚́ 𝐭𝐢́𝐦, 𝐳̌𝐞 𝐝𝐨𝐤𝐚́𝐳𝐚𝐥𝐚 𝐩𝐫𝐨𝐬𝐚𝐝𝐢𝐭 𝐳𝐚́𝐣𝐦𝐲 𝐜𝐢𝐳𝐢́𝐜𝐡 𝐯𝐥𝐚́𝐝, 𝐝𝐢𝐤𝐭𝐚́𝐭𝐨𝐫𝐮̊ 𝐢 𝐨𝐛𝐫̌𝐢́𝐜𝐡 𝐤𝐨𝐫𝐩𝐨𝐫𝐚𝐜𝐢́ 𝐯 𝐚𝐦𝐞𝐫𝐢𝐜𝐤𝐞́𝐦 𝐊𝐨𝐧𝐠𝐫𝐞𝐬𝐮.
Firma je podle analýz z roku 2025 jednou z nejvyužívanějších PR a lobbistických firem pro autoritářské režimy a v minulosti zastupovala i Saúdskou Arábii v době vraždy novináře Džamála Chášukdžího.9
Angažmá Petra Koláře v této firmě na pozici Senior Advisor 3 znamená import amerického modelu lobbingu do středoevropského prostoru. Kolář neposkytuje právní služby (není uveden jako advokát v seznamu ČAK), ale věnuje se „Commercial Diplomacy“ a „Global Government Relations“. V praxi to znamená monetizaci jeho telefonního seznamu a schopnosti otevírat dveře u prezidentů, premiérů a v legislativních sborech.
► 3.2 FARA a americký kontext
Ačkoliv Kolář působí primárně z Prahy, jeho firma podléhá americkému zákonu FARA (Foreign Agents Registration Act), pokud lobbuje v USA pro zahraniční subjekty. Kolářova role je často popisována jako most mezi českými subjekty a americkými rozhodovacími centry. Jeho profil na webu SPB explicitně uvádí, že poskytuje klientům „analytickou a diplomatickou expertizu“ a zastupuje je před „legislativními a exekutivními složkami vlády“.10 To je definice lobbingu.
Fakt, že poradce českého prezidenta je na výplatní listině firmy, která je synonymem pro globální vlivové operace a zastupování cizích mocností, vytváří bezprecedentní situaci střetu zájmů, který je v českém prostředí často bagatelizován.
4. Klientelistické sítě: Od tabáku po zbraně (Analýza portfolia)
Na základě detailního rozboru oficiálních profilů Petra Koláře na webu Squire Patton Boggs a investigativních zpráv lze rekonstruovat portfolio jeho klientů. Toto portfolio odhaluje, že Kolářovy služby využívají nejsilnější kapitálové skupiny v zemi, často v silně regulovaných odvětvích.
Tabulka 1: Identifikovaní klienti a oblasti zájmu Petra Koláře (via SPB)
Nejviditelnější je Kolářova vazba na zbrojařský holding Colt CZ Group (dříve Česká zbrojovka Group). Kolář otevřeně přiznal, že pomáhal této skupině s klíčovou akvizicí amerického výrobce zbraní Colt v roce 2021.13
Tato transakce byla z geopolitického hlediska mimořádně citlivá. Koupě ikonické americké zbrojovky zahraničním subjektem podléhá schválení amerického výboru CFIUS (Committee on Foreign Investment in the United States), který posuzuje rizika pro národní bezpečnost USA. Kolářovy vazby ve Washingtonu a jeho reputace „přítele Ameriky“ byly pro hladký průběh schvalování naprosto klíčové. Kolář je nyní členem Etické komise (Compliance and Ethics Committee) Colt CZ Group 17 a předsedou správní rady Nadace rodiny Holečkových (majitelů zbrojovky) 14, což potvrzuje jeho hluboké ukotvení ve strukturách zbrojařského holdingu.
4.2 Energetika a EPH: Ruský plyn a evropská legislativa
Kolářovo poradenství pro energetický sektor, specificky pro EPH Daniela Křetínského (identifikováno na základě popisu klienta a známých vazeb SPB na EPH), je v přímém kontrastu s jeho veřejnou jestřábí rétorikou vůči Rusku. EPH byl historicky významným přepravcem ruského plynu přes Slovensko (Eustream). Kolářova role zde pravděpodobně spočívala v lobbingu v Bruselu a v národních vládách ohledně energetické regulace, taxonomie EU a zajištění bezpečnosti investic v turbulentním prostředí energetické krize.3
Zde se ukazuje pragmatismus Kolářova působení: na jedné straně varuje před Ruskem, na druhé straně jeho firma pracuje pro subjekty, jejichž byznys model byl léta závislý na tocích ruských surovin.
4.3 Tabákový lobbing
Práce pro Philip Morris (identifikováno jako „number-one world tobacco producer“) v oblasti daňové regulace zahřívaného tabáku 3 ukazuje na Kolářovu schopnost ovlivňovat domácí legislativu. Změny spotřebních daní jsou pro státní rozpočet i zisky korporací otázkou miliard korun. Kolářova role „Senior Advisora“ mu umožňuje neformálně komunikovat s ministry financí a poslanci, aniž by byl zatížen stigmatem klasického tabákového lobbisty.
5. Projekt "Prezident": Operační analýza volební architektury
Spojení Petra Koláře a Petra Pavla není výsledkem náhody, ale pečlivě naplánovanou operací. Kolář v Pavlovi identifikoval ideální nosič pro realizaci svých politických a strategických vizí v době, kdy tradiční politické strany selhávaly v generování silných lídrů schopných porazit Andreje Babiše.
5.1 Fáze 1: Identifikace a nábor (NATO Connection)
Kolář a Pavel se znají z prostředí mezinárodní diplomacie a bezpečnosti. Zatímco Kolář působil jako velvyslanec, Pavel stoupal v hierarchii AČR a NATO až na pozici předsedy Vojenského výboru NATO (2015–2018). Kolář rozpoznal Pavlův potenciál: válečný hrdina, technokrat, klidná síla, pro-západní orientace a absence politické minulosti (kromě členství v KSČ, které bylo rámováno jako „chyba mládí“).
Sám Kolář v médiích neskromně prohlásil, že v Pavlovi „dřímal talent, ale až on z něj dokázal vybrousit diamant“.18 Kolář přesvědčil Pavla, že po skončení mise v NATO má povinnost sloužit vlasti na nejvyšší úrovni.
5.2 Fáze 2: Institucionalizace (Spolek "Pro bezpečnou budoucnost")
Aby mohl Pavel vstoupit do veřejného prostoru ještě před oficiálním vyhlášením kampaně, vytvořil Kolář v roce 2019 podpůrnou infrastrukturu. Klíčovým vehiklem se stal spolek Pro bezpečnou budoucnost, který Kolář založil společně s datovým analytikem Františkem Vrabelem (Semantic Visions) a Radko Hokovským (think-tank Evropské hodnoty).19
Tento spolek sloužil jako ideový inkubátor a základna pro Pavlův tým. Propojil Pavla s experty na hybridní hrozby, dezinformace a strategickou komunikaci.
5.3 Fáze 3: Kampaň před kampaní (Iniciativa "Spolu silnější")
Na jaře 2020, s nástupem pandemie COVID-19, transformoval Kolářův tým aktivity do iniciativy Spolu silnější. Tato iniciativa byla mistrovským tahem politického marketingu. Umožnila Pavlovi objíždět republiku, sbírat finanční prostředky a prezentovat se jako krizový manažer a sjednocovatel, aniž by formálně vedl politickou kampaň (což mu umožnilo vyhnout se přísným limitům volebního zákona v této fázi).21
Iniciativa organizovala sbírky, setkání s občany a expertní panely. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran později označil tyto aktivity za „šedou zónu“, ale z hlediska budování poznatelnosti a pozitivního image byly klíčové. Pavel se profiloval jako anti-populista, který nabízí „řád a klid“.23
5.4 Fáze 4: Finanční infrastruktura – "Noví oligarchové"
Kdo tento projekt financoval? Analýza dárců iniciativy Spolu silnější a následné prezidentské kampaně odhaluje posun v české mocenské struktuře. Zatímco Miloše Zemana podporovali tradiční průmyslníci a vazby na Východ, za Pavlem a Kolářem se zformovala skupina tzv. „nových oligarchů“ – miliardářů z technologického sektoru, finančnictví a startupů.
►► Klíčoví finanční patroni:
● Libor Winkler (RSJ): Finančník a mecenáš, dlouhodobý podporovatel protikorupčních iniciativ.20
● Martin Vohánka (W.A.G. Payment Solutions/Eurowag): Podnikatel v logistice a technologiích, propagátor eura a Green Dealu.20
● Václav Muchna (YSoft): Technologický podnikatel z Brna.20
● Jan Barta & Dušan Šenkypl (Pale Fire Capital): Investoři do internetových projektů, spojení s projektem Hlídač státu a dalšími transparentními iniciativami.24
● Martin Hájek (Livesport).20
● Nadace Zdeňka a Michaely Bakalových: Zmíněna jako významný dárce Aspen Institutu, kde Kolář působí, a nepřímo spojená s tímto okruhem.24
Tito donátoři viděli v Pavlovi (a Kolářovi jako garantovi) pojistku proti oligarchizaci státu stylem Andreje Babiše a záruku pro-západního směřování, které je pro jejich globální byznys nezbytné. Kolář fungoval jako „dveřník“, který těmto byznysmenům zprostředkoval kontakt s Pavlem a přesvědčil je o smysluplnosti investice.
► 6. Výkonná moc bez mandátu: Kolářova role na Hradě
Po vítězství Petra Pavla ve volbách 2023 nastala specifická situace. Petr Kolář se nestal kancléřem ani oficiálním poradcem na plný úvazek. Důvodem je jeho neochota vzdát se lukrativní praxe ve Squire Patton Boggs a pravděpodobně i obtíže, které by přineslo majetkové přiznání a bezpečnostní prověrka na stupeň přísně tajné při jeho současných vazbách.
6.1 "Přítel po boku"
Kolář si pro sebe definoval roli „přítele po boku“ a externího poradce pro mezinárodní vztahy a bezpečnost.3 Tato pozice je z hlediska transparentnosti demokratického procesu problematická. Kolář má exkluzivní přístup k prezidentovi (vídají se cca jednou týdně, komunikují neformálně), ovlivňuje jeho program a názory, ale nenese žádnou formální odpovědnost.
Hradní mluvčí Vít Kolář (shoda jmen) opakovaně zdůrazňuje, že Petr Kolář nemá s Hradem pracovněprávní vztah.15 To však paradoxně zvyšuje riziko: pokud nemá smlouvu, není vázán státní službou ani etickými kodexy pro úředníky, a přitom má vliv srovnatelný s kancléřem.
► 6.2 Konflikty uvnitř Hradu
Kolářova přítomnost vyvolává pnutí uvnitř prezidentské kanceláře. Jeho vliv byl trnem v oku bývalé kancléřce Janě Vohralíkové, která se snažila zavést standardní úřední postupy a omezit vliv „externistů“. Kolář v médiích Vohralíkovou kritizoval a jeho „křídlo“ nakonec v mocenském souboji zvítězilo (Vohralíková rezignovala začátkem roku 2024).25
𝗞𝗼𝗹𝗮́𝗿̌𝘂̊𝘃 𝘃𝗹𝗶𝘃 𝘀𝗲 𝗽𝗿𝗼𝗷𝗲𝘃𝘂𝗷𝗲 𝘃 𝗽𝗲𝗿𝘀𝗼𝗻𝗮́𝗹𝗻𝗶́ 𝗽𝗼𝗹𝗶𝘁𝗶𝗰𝗲 (𝗱𝗼𝘀𝗮𝘇𝗼𝘃𝗮́𝗻𝗶́ 𝗱𝗶𝗽𝗹𝗼𝗺𝗮𝘁𝘂̊) 𝗮 𝘃 𝘇𝗮𝗵𝗿𝗮𝗻𝗶𝗰̌𝗻𝗶́𝗰𝗵 𝗰𝗲𝘀𝘁𝗮́𝗰𝗵. 𝗝𝗲 𝗸𝗹𝗶́𝗰̌𝗼𝘃𝘆́𝗺 𝗮𝗿𝗰𝗵𝗶𝘁𝗲𝗸𝘁𝗲𝗺 𝗣𝗮𝘃𝗹𝗼𝘃𝘆 𝗷𝗲𝘀𝘁𝗿̌𝗮́𝗯𝗶́ 𝗹𝗶𝗻𝗶𝗲 𝘃𝘂̊𝗰̌𝗶 𝗥𝘂𝘀𝗸𝘂 𝗮 𝗖̌𝗶́𝗻𝗲̌ 𝗮 𝗷𝗲𝗵𝗼 𝘀𝗶𝗹𝗻𝗲́ 𝗽𝗼𝗱𝗽𝗼𝗿𝘆 𝗨𝗸𝗿𝗮𝗷𝗶𝗻𝗲̌.
7. Kontroverze a limity vlivu: Střet zájmů jako systémový rys
Angažmá Petra Koláře je provázeno řadou kontroverzí, které poukazují na systémová rizika privatizace politického vlivu.
7.1 Kauza ČVUT: Monetizace přístupu?
Jedním z nejzávažnějších skandálů je kauza plateb z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Investigace zjistily, že rektor ČVUT Vojtěch Petráček vyplácel Kolářovi od roku 2022 částky dosahující téměř 4 milionů korun (cca 145 000 Kč měsíčně).15
Problematické aspekty:
● Absence smluv: Část spolupráce probíhala bez písemných smluv nebo byly smlouvy zveřejněny v registru se zpožděním, což odporuje zákonu.
● Nejasné plnění: Oficiálně šlo o strategické konzultace a poradenství. Kritici z řad akademického senátu však tvrdí, že neexistují žádné hmatatelné výstupy (analýzy, zprávy).
● Podezření z kupování vlivu: Panuje podezření, že rektor Petráček si platil Koláře jako prostředníka k prezidentu Pavlovi, aby posílil svou pozici v rámci akademické obce i vůči státu.
● Důsledek: Kauza vedla k návrhu na odvolání rektora Petráčka Akademickým senátem ČVUT v roce 2025.26 Prezident Pavel oznámil připravenost rektora odvolat, jakmile obdrží návrh z MŠMT, což staví Koláře do delikátní pozice – jeho „klient“ (rektor) je odvoláván jeho „přítelem“ (prezidentem) částečně kvůli platbám jemu samotnému.
7.2 Střet zájmů v energetice a zbrojení
Transparency International a další protikorupční organizace opakovaně upozorňují, že Kolář „sedí na dvou židlích“.27
Nelze oddělit radu prezidentovi v oblasti energetické bezpečnosti od zájmů klienta (EPH/křetínský) v téže oblasti.
Zdroj fb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat