Velké dešťové srážky a bouřky působily povodně Praze tak, jako většině měst v Čechách. V Hájkově kronice je zaznamenáno stržení dřevěného mostu již v roce 795 a dalšího v roce 1008. V Kristiánově kronice je uvedeno, že v roce 932 bylo úspěšné převezení těla knížete Václava přes velmi špatný most do Prahy považováno dokonce za zázrak. Kronikář Kosmas uvádí, že v září roku 1118 strhla povodeň v Praze mnoho domů, a že vystoupila přes deset loktů (10 x 59, 3cm, tj. asi 6m) nad most. V té doby to však byl ještě dřevěný most, nebo spíše lávka. Další povodeň v roce 1157 strhla dřevěný most, což rozhodlo postavit kamenný.
Nový most dostal jméno po královně Juditě, německé manželky českého krále Vladislava I. Byla to nejspíš energická a na tu dobu velmi vzdělaná dáma. (Ottův slovník naučný ji líčí jako paní znamenité krásy, ducha neobyčejného, mysli smělé a podnikavé, milovnici nauk a literatury, sběhlou i v řeči latinské, a věcech politických.)
Juditin most byl postaven v letech 1158 až 1172 z temně červeného pískovce, který se tehdy těžil na svazích Petřína. Měl 20 pilířů s 21 oblouky, které se směrem do středu řeky rozšiřovaly. Dlouhý byl 514 m, široký 6,8 m a rozpětí oblouků bylo 7, 4 až 19 m. V roce 1272 voda s ledovými krami způsobila povodeň, která poškodila nejen Juditin, ale postihla i podstatnou část Čech. V roce 1316 byla na Vltavě i Labi opět velká voda a psalo se, že zatopila asi 450 osad a vesnic.
V Praze se stavělo i na pravém břehu, který se musel zvýšit o několik metrů. (Proti tehdejšímu stavu je navážka na Starém Městě 3,5 až 5 metrů a na Náměstí Republiky asi 0,5 až 1,5 metru. Dle geologické mapy je nyní na Staroměstském náměstí navážka asi 3 metry a v části tam byl i svah.)
V únoru roku 1342 byl Juditin most náporem ledu podstatně poničen a Karel IV. se rozhodl jej nahradit novým mostem. Z původního Juditina mostu se dochovala malostranská věž a jeho druhá staroměstská věž. Je pravděpodobné, že tam byla i sochařská výzdoba. Zachovala se plastika Bradáče, která je od roku 1847 umístěna na nábřežní zdi u Karlova mostu (na straně po vodě). Dle tradice je stále pro Pražany i jakýmsi vodočetem. Dalším pozůstatkem plastické výzdoby mostu byl kamenný reliéf s několika postavami, z nichž sedící postava odevzdává klečící jakousi listinu.
Zdroj fb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat