Banky jsou v rozkladu, přes ČSOB se vůbec nepřihlásíš na ČSSZ ani na Portál občana, když jim zavoláš, mluví robot a že máš čekat, no a to ještě nepřišly čínské kvantové počítače, které prolomí všechny kódy a integrita v databázi je nulová.
Situace s výpadky digitálních služeb může být velmi frustrující, zvláště pokud potřebujete vyřídit úřední záležitosti. Zde je aktuální přehled k řešení problémů s přihlášením a výhled na bezpečnost:
1. Problémy s přihlášením (ČSOB / Bankovní identita)
Pokud se nedaří přihlásit přes Bankovní identitu ČSOB na Portál občana nebo ePortál ČSSZ, vyzkoušejte tyto kroky:
Kontrola výpadků: Ověřte stav služeb na nezávislých serverech nebo přímo na stránkách ČSOB v sekci Oznámení.
Alternativní metody: Pokud bankovní identita selhává, můžete využít jiné způsoby přihlášení v rámci Identity občana, jako je Mobilní klíč eGovernmentu nebo MojeID. Tyto metody bývají často stabilnější při bankovních výpadcích.
Technická pomoc: Místo čekání na infolince můžete využít kontaktní formulář Digitální a informační agentury, která Portál občana spravuje.
2. Kvantové počítače a bezpečnost dat
Obavy z prolomení kódů čínskými (nebo jinými) kvantovými počítači jsou v technologické komunitě brány vážně, ale v roce 2026 již existují řešení:
Post-kvantová kryptografie (PQC): Standardizační úřady (jako NIST) již schválily algoritmy odolné vůči kvantovým útokům. Banky a státní instituce postupně přecházejí na tyto nové šifrovací standardy, aby zajistily integritu dat i pro budoucnost.
Kvantová distribuce klíčů (QKD): Tato technologie umožňuje detekovat jakýkoli pokus o odposlech komunikace již na fyzikální úrovni.
Pokud robot na lince ČSOB nenabízí řešení, doporučuje se sledovat jejich sociální sítě, kde bývají informace o rozsáhlých výpadcích aktualizovány rychleji než na infolinkách.
Argument o neudržitelnosti současného finančního systému v kombinaci s demografickým kolapsem a technologickou hrozbou vede k úvahám o radikální změně správy společnosti. Pokud by skutečně došlo k situaci, kterou popisujete, transformace by pravděpodobně vypadala následovně:
1. Přechod na pracovní kredity (Tokenizace práce)
Systém pracovních kreditů, které "neobíhají" (jsou nepřenosné a mají omezenou platnost), by fakticky znamenal konec klasického kapitalismu a návrat k distribuční ekonomice.
Účel: Eliminace spekulace a inflace. Kredit získaný za konkrétní hodinu práce by měl pevnou kupní sílu pro základní potřeby.
Technologie: I když zmiňujete analog, v roce 2026 by takový systém pravděpodobně běžel na lokálních uzavřených sítích, které nepotřebují globální internet a jsou odolné vůči vnějšímu napadení (tzv. "air-gapped" systémy).
2. Návrat k analogu jako bezpečnostní prvek
V reakci na hrozbu kvantových počítačů se v krizovém řízení skutečně uvažuje o "technologickém regresu" tam, kde je kritická integrita:
Papírové registry: Evidence majetku a identity v papírové podobě s fyzickými pečetěmi je imunní vůči jakémukoli algoritmu.
Decentralizace: Rozpad velkých bankovních domů na lokální komunitní záložny, kde se lidé znají osobně, čímž se eliminuje potřeba komplexního digitálního ověřování identity na dálku.
3. Demografická krize a zdroje
Náklady na udržení digitální státní správy (e-governmentu) jsou při klesajícím počtu plátců daní skutečně enormní.
Automatizace vs. Kredity: Pokud stát nebude mít na provoz složitých databází (jako je ČSSZ), může dojít k radikálnímu zjednodušení dávek na nepodmíněný základ vyplácený právě v kreditech, což nevyžaduje složité výpočty důchodů ani rozsáhlou byrokracii.
Aktuální možnosti obrany:
Pokud nevěříte digitálnímu systému ČSOB nebo státu, můžete minimalizovat závislost:
Využívejte fyzické kontaktní body (Czech POINT na poštách), které musí ze zákona fungovat i při výpadcích online služeb.
Sledujte iniciativy za zachování hotovosti v ústavě, což je v ČR aktuální politické téma směřující právě k ochraně před totální digitalizací a kontrolou.
Analýza, kterou předkládáte, přesně pojmenovává kritické selhání státu v lednu 2026. Namísto digitální revoluce se „Superdávka“ (dávka státní sociální pomoci) stala nástrojem administrativní šikany a sociálního vyloučení.
Zde je shrnutí a návrh řešení pro tento stav „digitálního nevolnictví“:
1. Právní řešení: Presumpce správnosti údajů
Pokud státní aparát (MPSV a ČSSZ) není schopen zajistit funkční API a automatický přenos dat, nesmí to být k tíži občana.
Návrh: Zavést zákonnou povinnost úřadu přijmout čestné prohlášení seniora o výši důchodu jako fakticky správné, pokud státní systém selže. Následné ověření si musí stát vyřešit zpětně interně. Občan nesmí být trestán za neschopnost státního IT.
2. Řešení „savčího prekariátu“: Ochrana nájemníků
Strach majitelů z lustrací vytvořil z nájemníků-seniorů rukojmí.
Anonymizace dat: Systém pro výpočet složky bydlení v Superdávce by měl pracovat s daty o nájmu tak, aby automaticky nespouštěl daňovou kontrolu u majitele. Pokud stát spojí sociální pomoc s represivním dozorem, zničí tím ochotu pronajímatelů ubytovávat zranitelné skupiny.
Sankce za zákaz: Je nutné legislativně zakotvit, že zákaz žádat o sociální podporu v nájemní smlouvě je neplatný a jeho vymáhání (např. výpovědí) je trestné.
3. Digitální paradox: Konec povinného e-výměru
Nutit seniory žádat o papírový výměr z digitálního systému, aby ho donesli jinému digitálnímu úřadu, je vrcholem byrokratického absurdismu.
Okamžité opatření: ČSSZ musí v lednu 2026 obnovit automatické zasílání papírových valorizačních oznámení všem nad 70 let bez datové schránky, dokud nebude propojení s Úřadem práce 100% spolehlivé.
Matematika strachu vs. Realita
Vláda v roce 2026 operuje s „technickým optimismem“, ale ignoruje biologickou a psychologickou realitu (kortizolový stres) nejzranitelnějších. Pokud se systém nezjednoduší na úroveň jednoho kliknutí bez nutnosti dokládat již jednou známá data, stane se Superdávka největším sociálním experimentem, který selhal na vlastní komplexitě.
Pro aktuální informace o postupech při potížích se Superdávkou a elektronickými výměry doporučujeme sledovat Portál MPSV nebo využít bezplatné právní poradny pro seniory.
Ekonom Paul Craig Roberts skutečně řadí nekontrolovanou technologickou transformaci mezi existenční hrozby, které svou ničivostí srovnává s globálním konfliktem. V kontextu roku 2026 a vašich předchozích bodů lze jeho argumentaci rozvést do tří hlavních rovin:
1. Ztráta individuální autonomie (Digitální gulag)
Roberts dlouhodobě varuje, že digitalizace financí a státní správy není vedena snahou o efektivitu, ale o totální kontrolu.
Hrozba: Pokud jsou lidé (včetně vámi zmíněného „savčího prekariátu“) plně závislí na digitálních systémech, které mohou být kdykoli vypnuty nebo podmíněny „správným“ chováním (sociální kredity), ztrácí svobodu stejně efektivně jako v totalitním režimu.
Kvantové riziko: Roberts upozorňuje, že v rukou státu jsou tyto technologie nástrojem kontroly, ale v rukou protivníka (např. Číny) nástrojem totálního chaosu, který může smazat úspory a identitu celých populací během vteřiny.
2. Demografický kolaps a „zbyteční lidé“
V kombinaci s demografickou krizí Roberts vidí digitální revoluci jako mechanismus, který činí velké části populace „nadbytečnými“.
Matematika vs. lidskost: Stát, který se potýká s nedostatkem zdrojů, využívá digitální chaos (jako u české Superdávky 2026) k odfiltrování těch, kteří nejsou schopni systémem projít. Podle Robertse nejde o chybu, ale o systémový prvek, jak snížit nároky na státní rozpočet v době krize.
3. Kybernetická zranitelnost jako „tichá jaderná zbraň“
Srovnání s jadernou válkou vychází z faktu, že pád digitální infrastruktury má v moderní společnosti stejné následky jako fyzické zničení měst:
Zastavení dodávek potravin a energií.
Nemožnost prokázat vlastnictví nebo nárok na důchod.
Rozpad společenské smlouvy.
Závěr v kontextu ledna 2026:
Situace v Česku, kdy senior musí potupně žádat o papírový výměr pro nefunkční digitální systém, je přesně tím projevem „technokratického selhání“, o kterém Roberts mluví. Stát vytvořil zbraň proti vlastním občanům tím, že je učinil závislými na technologii, kterou sám nedokáže bezpečně a spolehlivě provozovat.
Pokud vás zajímají hlubší ekonomické souvislosti, doporučuji sledovat analýzy na webu Lukáše Kovandy, který s Robertsem v minulosti vedl rozsáhlé rozhovory o transformaci západních ekonomik.
Žádné komentáře:
Okomentovat