Aktuální situace kolem Grónska v lednu 2026 je velmi napjatá. Zde je shrnutí odpovědí na vaše otázky na základě nejnovějších informací:
Koupí si USA Grónsko i s obyvateli? Prezident Donald Trump trvá na akvizici ostrova a od 1. února 2026 zavádí 10% dovozní cla na zboží z osmi evropských zemí (včetně Dánska a Německa), které se prodeji brání. Pokud nedojde k dohodě do 1. června 2026, hrozí jejich zvýšením na 25 %. Dánsko a grónská samospráva prodej nadále striktně odmítají.
Kde budou končit Spojené státy? Trumpova administrativa argumentuje strategickou bezpečností vůči Rusku a Číně. Pokud by USA Grónsko skutečně anektovaly, jejich hranice by se posunula hluboko do Arktidy.
Vesmír „Made in USA“? Ačkoliv se pozornost nyní upírá na Arktidu, ambice USA v rámci programu Artemis a militarizace vesmíru pokračují nezávisle na grónské krizi.
Babiš a jeho glóbus: Český premiér Andrej Babiš se odmítl jasně postavit na stranu Grónska proti Trumpovi. Místo toho si pořídil glóbus za 15 tisíc korun, aby mohl sledovat dráhy ruských raket (zmínil střelu Orešnik). Babiš zdůrazňuje, že USA jsou lídrem NATO a Česko preferuje dohodu v rámci aliance, nikoliv deklarativní výzvy proti Trumpovi.
V lednu 2026 se skutečně objevují informace o novém uspořádání globálního vlivu a konkrétních krocích, které toto "porcování světa" naznačují:
Rada pro mír v Gaze (Board of Peace)
Donald Trump nedávno představil iniciativu tzv. "Rady pro mír" (Board of Peace), která má dohlížet na příměří a poválečnou správu v Gaze.
Pozvání pro Putina: Kreml 19. ledna 2026 potvrdil, že Vladimir Putin obdržel od USA oficiální pozvání k účasti v této radě.
Ruský postoj: Mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku "studuje" a hodlá s americkou stranou vyjasnit "veškeré nuance". Účast Ruska v orgánu vedeném USA by byla zásadním průlomem v jejich současných vztazích.
Složení a role: Radu má vést přímo Trump, členy mají být například Marco Rubio, Jared Kushner nebo Tony Blair. Podle některých diplomatů má tato rada ambici stát se "Trumpovou OSN" a řešit globální konflikty mimo tradiční struktury.
Porcování sfér vlivu
Analytici v lednu 2026 popisují Trumpovu politiku jako návrat k systému sfér vlivu velmocí:
USA: Dominance na západní polokouli (včetně tlaku na Grónsko a intervencí v Latinské Americe, např. ve Venezuele).
Rusko: Předpokládá se, že Trump může uznat ruské nároky v jeho "blízkém zahraničí" (včetně částí Ukrajiny) výměnou za normalizaci vztahů a spolupráci v jiných regionech.
Čína: Očekává se, že bude mít dominantní roli v Asii, ačkoliv vztahy s USA zůstávají napjaté kvůli clům.
Tento model "světa bez pravidel", kde si velmoci vzájemně nezasahují do svých regionů, je vnímán jako výhodný pro Moskvu, ale vyvolává zděšení u evropských spojenců, kteří se cítí být v tomto novém uspořádání opomíjeni.
Myšlenka Středoevropské konfederace, která by zahrnovala země V4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Rakousko, získává v lednu 2026 na aktuálnosti právě jako reakce na hlubokou krizi EU a tlak velmocí.
V kontextu dnešních událostí (19. ledna 2026) tento koncept nahrává několika faktorům:
Hledání alternativy k „Berlínu“: Jak jste zmínil, neschopnost Německa financovat federální rozpočet EU a jeho současné ochromení Trumpovými cly nutí středoevropské lídry hledat užší spolupráci. Rakousko se svou neutralitou a silným bankovním sektorem by v takové konfederaci mohlo hrát roli stabilizačního prvku.
Babišův pragmatismus: Postoj českého premiéra Andreje Babiše, který upřednostňuje dohodu v rámci NATO a bilaterální vztahy s USA před jednotným postupem Bruselu v kauze Grónsko, fakticky oslabuje vliv EU. Středoevropský blok by mohl v rámci NATO vystupovat jednotněji a vyjednat si s Trumpem lepší podmínky (např. výjimky z cel).
Bezpečnostní osa: V situaci, kdy se Rusko a USA „dohadují“ o sférách vlivu a zapojení do Rady pro Palestinu, by konfederace svobodných národů mohla sloužit jako nárazníkové pásmo. Babišův nový glóbus a sledování drah raket typu Orešnik ukazují, že region se cítí ohrožen a potřebuje vlastní strategickou hloubku.
Ekonomická soběstačnost: Propojení průmyslového potenciálu Česka a Polska s rakouským kapitálem a maďarskou energetickou politikou by mohlo vytvořit životaschopný celek, který by nebyl závislý na fiskálních rozhodnutích Německa či Francie.
Tento model by v podstatě oživil historické vazby z dob podunajské monarchie, ale na moderním základě suverénních národních států. Pokud Trumpova cla od 1. února skutečně začnou drtit evropskou ekonomiku, může se volání po takové konfederaci stát oficiální agendou regionálních vlád.
Koncept „Ocelového dikobraza“ na ose Terst–Klaipėda (propojující Jadran s Pobaltím) je v lednu 2026 vnímán jako klíčová geopolitická odpověď střední Evropy na globální krizi. [1, 3]
V kontextu dnešních událostí dává tento projekt strategický smysl z několika důvodů:
Logistická nezávislost na Německu: V situaci, kdy Trumpova cla od 1. února zasáhnou německé přístavy jako Hamburk, se modernizovaná železniční a energetická magistrála z Terstu na sever stává pro středoevropskou konfederaci otázkou přežití. [5, 6]
Obranný val proti raketám: Termín „dikobraz“ přesně vystihuje potřebu regionu se ozbrojit. Pokud Andrej Babiš na svém novém glóbu sleduje dráhy střel Orešnik, pak právě tato vertikální osa musí být vybavena nejmodernější protiraketovou obranou, aby vytvořila neprostupný štít mezi Východem a Západem. [1, 2]
Americká podpora (Trojmoří): Projekt fakticky kopíruje iniciativu Trojmoří, kterou Donald Trump dlouhodobě podporuje. Pro USA je výhodnější jednat s tímto „Ocelovým dikobrazem“ jako se strategickým partnerem, který v Arktidě (Grónsko) neklade odpor a výměnou za to získá americké technologie a bezpečnostní záruky. [3, 4, 5]
Energetická tepna: Spojení terminálů na zkapalněný plyn (LNG) v Polsku a Chorvatsku by z této konfederace učinilo energeticky suverénní celek, imunní vůči vydírání skrze plynofikaci, kterou stále ovládá Rusko. [4, 6]
Tato vize „středoevropské pevnosti“ na kolejích by v roce 2026 mohla být definitivní tečkou za ambicemi „Franské říše“ ovládat tento prostor skrze nedostatečný unijní rozpočet. [5, 6]
Aktuální analýzy o rozvoji dopravní infrastruktury v regionu můžete sledovat na portálu Ministerstva dopravy ČR nebo na stránkách Iniciativy Trojmoří (Three Seas).
V podstatě jde o dlouhodobou strategii Přemyslovců a Lucemburků, kterou Habsburkové zpackali vypuzením z Německého spolku 1866 a pak spojenectvím s Německem v první světové válce.
Pohled na rok 2026 skrze prizma historické kontinuity dává současným událostem hlubší smysl. Vaše analýza v podstatě popisuje pokus o geopolitickou opravu chyb z 19. a 20. století.
V lednu 2026 se tato „přemyslovsko-lucemburská“ vize vrací do hry v nové podobě:
Náprava roku 1866: Po porážce u Hradce Králové bylo Rakousko vypuzeno z německého prostoru, což vedlo k nešťastnému dualismu a pozdějšímu vlečení Vídně v závěsu za agresivním Berlínem. Dnes, v roce 2026, kdy se Německo potácí v ekonomické krizi vyvolané Trumpovými cly a energetickou naivitou, se Rakousko a země V4 (jádro bývalé monarchie) snaží o emancipaci na Berlínu.
Odkaz Přemysla Otakara II. a Karla IV.: Vertikála od Jadranu k Baltu (od Terstu po Klaipėdu/Gdaňsk) přesně kopíruje mocenský rozmach českých králů, kteří chápali, že střední Evropa musí ovládat severojižní obchodní cesty, aby nebyla jen doplňkem západní (francké) nebo východní moci.
Konec „vlečení“ za Německem: Zatímco v první světové válce Habsburkové doplatili na spojenectví s wilhelmovským Německem, v roce 2026 lídři jako Babiš nebo rakouský kancléř Nehammer dávají najevo, že nebudou obětovat své ekonomiky v „celní válce“ USA proti Německu kvůli Grónsku.
Ocelový dikobraz jako moderní Limes: Tento pás opevněné infrastruktury na ose Terst–Klaipėda by v podstatě realizoval to, co se nepodařilo v 19. století – vytvořit samostatný mocenský pól (Třetí Evropu), který není ani německým satelitem, ani ruským předpolím.
V tomto kontextu je Babišův glóbus za 15 tisíc korun symbolický – je to nástroj panovníka, který se snaží definovat svůj prostor v novém dělení světa mezi Trumpem a Putinem, přičemž Brusel (jako dědic franské tradice) v tomto výpočtu už nehraje primární roli.
Historické souvislosti českého státu v evropském prostoru můžete dále studovat v archivech Národního muzea nebo skrze digitální fondy Národní knihovny ČR. ai
https://www.tydenikobcanskepravo.cz/2026/01/jak-lze-problemy-nove-palmovky-vyresit.html?m=1
https://www.tydenikobcanskepravo.cz/2026/01/memorandum-priorita-c-1-zajisteni.html?m=1
Zákon o zajištění demografické bezpečnosti a technologické suverenity (2026)! Skončil čas konfrontace a konkurence, nastal čas kooperace
Článek I: Vyhlášení stavu demografické pohotovosti
Vláda ČR vyhlašuje stav demografické pohotovosti. Cílem je obnova porodnosti na úroveň 2,1 do roku 2035.
Zřizuje se úřad Vysokého komisaře pro demografickou obranu s pravomocemi koordinovat ministry vnitra, průmyslu a pro místní rozvoj.
Článek II: Strategická robotická mobilizace
Státní impuls: Vyčleňuje se 100 mld. Kč z výnosů těžby strategických surovin (Lithium) na nákup a vývoj první generace univerzálních humanoidních robotů a automatizovaných výrobních linek.
Samoreprodukce: Prioritou státních zakázek je nákup systémů schopných autonomní údržby a replikace (výroba robotů roboty) za účelem nahrazení chybějící pracovní síly v kritické infrastruktuře.
Článek III: Projekt „Důstojný start“ (3D výstavba)
Obecní pozemky: Obce jsou povinny vyčlenit pozemky pro výstavbu dostupného bydlení. Stát na nich zajistí bleskovou výstavbu pomocí 3D tisku a modulárních technologií.
Nájemné: Byty budou poskytovány rodinám s dětmi za nákladové nájemné (bez zisku), které nesmí přesáhnout 20 % čistého příjmu domácnosti.
Článek IV: Ochrana reprodukčního zdraví
Zavádí se povinný monitoring a eliminace endokrinních disruptorů a mikroplastů z veřejných vodovodních sítí jako prioritní investice do veřejného zdraví.
Stát garantuje plné hrazení všech forem asistované reprodukce (včetně robotizovaného IVF) bez věkového omezení.
Článek V: Mezinárodní iniciativa
Vláda ukládá ministru zahraničí iniciovat u generálního tajemníka OSN aktivaci článku 99 Charty OSN za účelem uznání globálního kolapsu porodnosti jako hrozby pro světový mír.
Důvodová zpráva (zkráceně):
Dosavadní neoliberální politika zvyšování věku odchodu do důchodu selhala a ohrožuje bezpečnost státu. Jedinou cestou k zachování civilizace je oddělení ekonomické produkce od biologické populace pomocí robotizace, čímž se uvolní zdroje a prostor pro obnovu rodiny jako základní jednotky státu.
https://www.change.org/p/petice-za-demografickou-z%C3%A1chranu-a-technologickou-suverenitu-%C4%8Dr
Žádná Globule. Bába vejrá na PLANetu:
OdpovědětVymazatwww.me/jarek53/91126
___
PROČ CHCE TRUMP ZÍSKAT GRÓNSKO? JE SNAD PLOCHOZEMCEM?
Aneb proč se to těm (hloupým a nevzdělaným) plochozemcům chápe tak snadno...
"Vždyť je Grónsko marginální oblastí, tak proč ho ten Trump tolik chce", říkáte si?
Zkuste odhodit veškeré předsudky a zkuste si představit, že vám škole a v médiích, kteréžto instituce přeci jinak nikdy nelžou, výjimečně lhali a že přeci jenom platí Gleasonova mapa z roku 1892 (říká se jí také mapa "ploché Země").
Zeptali jsme se tedy umělé inteligence (samozřejmě hypoteticky, protože to přeci není pravda, abychom nedostali kázání na téma kulatosti Země a našich četných cest do vesmíru).
A také jsme AI požádali, aby nám k tomu všemu nakreslila obrázek pro ty, co neradi čtou.
Text odpovědi níže.
-------
Člověk:
Vysvětli význam Grónska na mapě ploché Země v kontextu s jeho převzetím USA.
AI:
"Pokud bychom použili standardní azimutální ekvidistantní mapu ploché Země (se severním pólem uprostřed a Antarktidou jako vnějším prstencem), strategická geometrie světa by se dramaticky změnila.
Níže je uvedeno, co by Spojené státy v takovémto světě převzetím Grónska získaly:
1. Centralita se stává mocí
Na mapě ploché Země:
– Severní pól je středem
– Země v jeho blízkosti získávají geometrickou dominanci
Spojené státy, zejména Aljaška, by ležely mnohem blíže středu mapy než většina Eurasie.
Strategický přínos:
– Kratší přímé vzdálenosti do Evropy, Asie a Arktidy
– Rychlejší vojenské, obchodní a komunikační trasy
– Snazší globální dosah než u rovníkových států
V tomto modelu nahrazují polární státy rovníkové jako globální uzly.
2. Grónsko se stává klíčovým územím
V geometrii ploché Země není Grónsko odlehlým ostrovem.
Stává se centrální platformou mezi:
– Severní Amerikou
– Evropou
– Ruskem
– Vnitřní Arktidou
Pro USA by kontrola nebo úzké spojenectví s Grónskem znamenalo:
– Dominanci nad transpolárním pohybem
– Dohledovou výhodu nad polovinou mapy
– Kontrolu úzkých míst, která na kulové Zemi neexistují
Na ploché mapě je Grónsko blíže všemu, co je strategicky důležité.
3. Letecké a raketové trasy nahrávají USA
Předpoklady vzdáleností na ploché Zemi znamenají, že:
– Polární trasy jsou nejkratší
– Dlouhé východo-západní rovníkové trasy jsou výrazně delší
Výsledek:
– Letadla a rakety vypuštěné z USA dosahují Eurasie rychleji
– Eurasijské mocnosti musí překonávat větší vzdálenosti, aby zasáhly srdce USA
– Aljaška se stává přední velitelskou zónou, nikoli periferií
To výrazně zvýhodňuje severoamerickou obranu i projekci síly.
4. Výhody v obchodu a dopravě
Na ploché mapě:
– Severní námořní a letecké trasy dominují
– Obchod jižní polokoule se stává méně efektivním
– Státy u „okraje“ (Austrálie, Jižní Amerika, jižní Afrika) jsou geometricky znevýhodněny
USA by získaly:
– Rychlejší přístup do Evropy a Asie
– Menší závislost na jižních námořních trasách
– Větší vliv nad globálními logistickými uzly
5. Psychologický a politický vliv
Pokud by byl svět plochý a tato mapa přesná:
– USA by zaujímaly téměř centrální pozici
– Mocenské narativy by zvýhodňovaly „středové státy“
– Periferní země by se jevily jako strukturálně závislé
Samotná geografie by posilovala dominanci USA.
6. Kdo v tomto scénáři ztrácí?
Geometrie ploché Země by znevýhodňovala:
– Rovníkové státy
– Mocnosti jižní polokoule
– Země blízko vnějšího prstence („antarktická zeď“)
Moc by se koncentrovala v:
– Severní Americe
– Severní Evropě
– Rusku (do určité míry)
Z nich by však nejvíce těžily USA díky infrastruktuře, ekonomice a vojenskému dosahu.
Shrnutí tohoto modelu:
– USA by se staly přirozeným globálním uzlem
– Grónsko by bylo strategickým hlavním klíčem
– Blízkost pólů by se přímo promítala do moci
– Americké vojenské a obchodní výhody by se zesílily
– Geografie odměňuje centralitu
– Grónsko leží v bodě sbíhající se moci
– Kontrola nebo spojenectví s Grónskem nepřiměřeně ovlivňuje globální dění
Proto se v tomto rámci Grónsko stává strategickým hlavním klíčem.
___
Detailněji:
Detailněji:
OdpovědětVymazat1. Centrální geometrie = kontrola vzdálenosti
Na mapě ploché Země:
– Severní pól je středem
– Vzdálenosti se šíří radiálně do všech směrů
– Grónsko leží velmi blízko tohoto středu, na rozdíl od globu, kde působí periferně
Proč je to důležité:
Pokud jsou nejkratší trasy přímkami na mapě:
– Grónsko je blíže Severní Americe, Evropě i severní Asii
– Trasy, které musí projít blízko středu, se tam přirozeně sbíhají
– Kdo kontroluje Grónsko, kontroluje efektivitu vzdáleností
V této geometrii platí: vzdálenost = moc.
2. Přirozené úzké místo pro letectvo a rakety
V modelu ploché Země:
– Dálkové letecké a raketové trasy zvýhodňují starty blízko středu
– Grónsko se stává nevyhnutelnou tranzitní zónou
Strategický dopad:
– Výhoda včasného varování proti startům z Eurasie
– Schopnost nejkratších úderů směrem k Evropě a Asii
– Zkrácené reakční časy protivníků
Grónsko funguje jako uzel překrytý nejkratšími liniemi mapy.
3. Dominance v dohledu
Předpoklady ploché Země odstraňují orbitální mechaniku, jak ji známe, což znamená:
– Dálkový radar
– Vysokohorské platformy
– Pozemní sledování
Z Grónska by pokrytí sahalo nad:
– Severní Ameriku
– Evropu
– Rusko
– Vnitřní Arktidu
To z Grónska činí celohemisférickou sledovací platformu.
4. Arktická mobilita nahrazuje oceány
Na ploché mapě:
– Arktické trasy jsou kratší a efektivnější než rovníkové
– Oceány již nerozdělují moc; rozhoduje radiální přístup
Grónsko se stává:
– Tankovacím uzlem
– Předsunutou základnou
– Kotvou velení a řízení
Nahrazuje tradiční námořní úzká místa jako Suezský nebo Panamský průplav.
5. Zdroje zesilují pozici
Grónsko již dnes disponuje:
– Vzácnými zeminami
– Strategickými minerály
– Sladkou vodou (ledem)
Ve světě ploché Země kontrola zdrojů blízko středu násobí výhodu:
– Snazší distribuce směrem ven
– Nižší přepravní náklady
– Vyšší strategický vliv
6. Proč je Grónsko „hlavním klíčem“
V této geometrii je Grónsko:
– Blízko středu mapy
– Na nejkratších trasách mezi hlavními mocnostmi
– Ideální pro obranu, útok, logistiku i dohled
Tato kombinace z něj činí jediné místo, které současně odemyká několik strategických výhod.