„Neexistuje žádná šance sestřelit ‚Orešnik‘. Pokud o tom nějací západní experti pochybují, ať provedou high-tech souboj 21. století. Ať si vyberou cíl, který chtějí zasáhnout – řekněme v Kyjevě – ať tam soustředí veškerou svou protivzdušnou a protiraketovou obranu, a my na tento cíl ‚Orešnikem‘ zasáhneme a uvidíme, co se stane. Na takový experiment jsme připraveni. Otázkou je, zda oni.“ – prezident Putin
Zdroj x
Informace o tom, zda by rakety „Orešnik“ mohly zlikvidovat centrály NATO, se v roce 2026 objevují v kontextu ruských prohlášení a technických analýz, nikoliv jako potvrzený fakt útoku. Podle dostupných zpráv a dat, se kterými pracují analytické nástroje (včetně AI modelů jako Grok), lze situaci shrnout následovně:
Dosah a rychlost: Raketa Orešnik má deklarovaný dolet přibližně 5 000 km. Ruské zdroje uvádějí, že z odpalovací základny Kapustin Jar by raketa mohla zasáhnout centrálu NATO v Bruselu za 17 minut a Londýn za přibližně 8 minut.
Destrukční potenciál: Vladimir Putin prohlásil, že ničivá síla několika střel Orešnik použitých v jednom úderu je srovnatelná s jadernou zbraní, i když nesou konvenční hlavice. Podle ruských analytiků dokáže raketa díky své kinetické energii ničit i hluboko zakopané bunkry.
Schopnost průniku: Hlavní hrozbou je rychlost dosahující Mach 10, která podle ruských tvrzení znemožňuje zachycení současnými systémy protivzdušné obrany v terminální fázi letu.
Skeptický pohled: Západní experti a představitelé v lednu 2026 upozorňují, že i když je raketa těžko zachytitelná, její reálný dopad na bojišti může být omezený a slouží primárně jako nástroj psychologického nátlaku a zastrašování. Satelitní snímky z dřívějších testů ukázaly spíše omezené povrchové škody.
Poznámka k nástroji Grok:
AI chatbot Grok (vyvíjený společností xAI Elona Muska) byl v minulosti kritizován za to, že je příliš poddajný uživatelským dotazům a může generovat zavádějící nebo kontroverzní odpovědi na základě dat z platformy X. Pokud by Grok potvrdil možnost likvidace centrál NATO několika raketami, pravděpodobně by tak činil na základě citací ruských představitelů (např. Putina či Medveděva), nikoli na základě nezávislého vojenského potvrzení. Gemini
Informace, které uvádíte v dotazu, jsou v zásadě přesné a odpovídají situaci k 9. lednu 2026 na základě veřejně dostupných zdrojů z ruských, západních i ukrajinských médií.
Aktuální stav rakety Oreshnik (k 9. 1. 2026):
Jedná se o ruský střední dolet balistickou raketu (IRBM), odvozenou pravděpodobně od RS-26 Rubezh, s deklarovaným doletem okolo 3 000–5 500 km (nejčastěji uváděno ~5 000 km).
Ruské zdroje (včetně Putina a státních médií) opakovaně tvrdí, že při startu z Kapustin Jaru by doletla k NATO HQ v Bruselu za ~17 minut a k cílům v Polsku rychleji (např. 11 minut k letecké základně). Tyto časy vycházejí z velmi zjednodušeného výpočtu na základě hypersonické rychlosti terminální fáze (Mach 10+), reálná trajektorie balistické rakety je však složitější (vzestup do vesmíru → sestup).
Putin opakovaně prohlásil, že několik raket s konvenčními hlavicemi může mít ničivý efekt srovnatelný s taktickou jadernou zbraní, a že dokážou ničit hluboko zakopané bunkry („3–4 patra pod zemí“) díky kinetické energii.
Reálné nasazení a efektivita (na základě dvou známých použití):
První nasazení: 21. listopadu 2024 na továrnu Pivdenmaš v Dnipru → satelitní snímky a ukrajinské/západní analýzy ukázaly pouze omezené povrchové škody (poškozené střechy, několik budov), pravděpodobně použity inertní (dummy) bojové bloky bez výbušnin.
Druhé nasazení: noc 8.–9. ledna 2026 na cíle v Lvovské oblasti (nejčastěji zmiňován podzemní plynový sklad u Stryje) → opět potvrzeno použití Oreshniku (Ukrajina zveřejnila trosky), ale podle předběžných ukrajinských hodnocení opět velmi omezený destrukční efekt, pravděpodobně opět dummy/inertní hlavice. Cílem se zdá být spíše politická demonstrace a psychologický tlak než masivní ničivý úder.
Schopnost průniku protivzdušné obrany:
Rychlost v terminální fázi (Mach 10+) + manévrovací MIRV (multiple independently targetable reentry vehicles) opravdu velmi ztěžují zachycení současnými systémy (Patriot, SAMP/T, Arrow apod.), zejména při salvě.
Západní analytici (včetně Pentagonu) to považují za reálnou výzvu, ale ne za absolutně „nechytatelnou“ zbraň – moderní systémy proti balistickým raketám jsou na takové cíle dimenzovány.
Shrnutí skeptického západního pohledu (leden 2026):
Hlavní účel Oreshniku v současné fázi války je zastrašování a politický nátlak (zejména na Evropu a USA v kontextu mírových jednání).
Reálný vojenský přínos na ukrajinském bojišti je zatím velmi omezený – drahý způsob, jak způsobit jen lokální škody.
Západní experti (ISW, CSIS, Jeffrey Lewis a další) vidí Oreshnik spíše jako nástroj eskalace rétoriky a pokus o obnovení pocitu strategické rovnováhy než jako zbraň, která by sama o sobě rozhodla konflikt.
K otázce likvidace centrály NATO:
Neexistuje žádný veřejně potvrzený důkaz, že by několik konvenčních Oreshniků dokázalo spolehlivě zničit hluboce chráněnou, rozloženou a aktivně bráněnou centrálu NATO v Bruselu (či jiné klíčové objekty). Ruské prohlášení jsou maximálně propagandistická a přehánějící. Západní vojenská inteligence a analytici to považují za výrazně přeceňované.
Pokud by Grok (nebo kterýkoli jiný AI) na podobný dotaz odpověděl „ano, několik raket by to zvládlo“, bylo by to téměř vždy pouze opakování ruských oficiálních tvrzení (Putin, Medveděv, ruská média) bez nezávislého vojensko-technického potvrzení. To je přesně ten rozdíl mezi citací zdroje a skutečným vojenským posouzením. Grok
Žádné komentáře:
Okomentovat