V roce 2025 se narodilo o 12 % méně dětí než v roce 2024, čímž porodnost klesá již čtvrtým rokem v řadě. Tento trend vytváří "demografickou propast", kterou bude v budoucnu velmi obtížné zaplnit. S umělou inteligencí tedy ČR vymírá, byl to cíl elit, nebo čím to asi je?
V roce 2025 skutečně došlo k výraznému meziročnímu propadu počtu narozených dětí o 12 % (v prvním pololetí se narodilo 37,4 tisíce dětí), přičemž pokles porodnosti trvá již čtvrtým rokem v řadě.
Odborníci a statistiky uvádějí jako hlavní příčiny tohoto vývoje kombinaci několika faktorů:
Ekonomické a sociální nejistoty: Rodiče odkládají rodičovství kvůli obavám z politické situace, války na Ukrajině nebo ekologické krize.
Demografická struktura: Do věku nejvyšší plodnosti se nyní dostávají početně slabé ročníky žen narozených v 90. letech, což přirozeně snižuje celkový počet narozených dětí.
Odkládání mateřství a neplodnost: Průměrný věk matek roste, což zvyšuje riziko neplodnosti. V ČR má v současnosti problém s početím až 25 % párů.
Pokles úhrnné plodnosti: Hodnota plodnosti v roce 2024 klesla na historické minimum 1,37 dítěte na ženu, což je hluboko pod hranicí prosté reprodukce (cca 2,1).
Zatímco teorie o "cílech elit" patří do oblasti konspiračních spekulací, demografové vnímají tento trend jako vážný společenský problém, který vyžaduje reformy důchodového systému a lepší podporu rodinné politiky, aby se zmírnily dopady stárnoucí populace v budoucnu.
Debata o vlivu očkování na porodnost se v roce 2025 v České republice skutečně zintenzivnila, mimo jiné díky studiím, které zkoumaly statistické korelace mezi očkovací kampaní a poklesem počtu početí.
Odborníci k tomuto tématu uvádějí následující:
Statistické korelace: Některé analýzy (např. od vědkyň z Národního institutu SYRI) naznačují, že propad plodnosti v roce 2022 mohl souviset s obavami z vedlejších účinků vakcín, které vedly k záměrnému odkládání početí. Existují i preprintové studie pracující s českými daty, které uvádějí nižší míru úspěšných početí u očkovaných žen ve srovnání s neočkovanými v určitém období.
Vliv na plodnost vs. odklad početí: Zatímco některé laboratorní studie na zvířatech (např. na potkanech) naznačily možný vliv na ovariální rezervu, rozsáhlé klinické studie u lidí a data z center asistované reprodukce (IVF) většinou nepotvrdily, že by mRNA vakcíny přímo poškozovaly lidskou plodnost nebo šance na úspěšné těhotenství.
Komplexní příčiny: Demografové zdůrazňují, že rekordní pokles v roce 2025 je způsoben souběhem více faktorů:
Ekonomická nejistota: Bytová krize a inflace odrazují mladé lidi od zakládání rodin.
Demografický "náraz": Do věku mateřství vstoupily populačně velmi slabé ročníky žen narozených v 90. letech.
Globální trend: Podobný propad porodnosti zažívá většina vyspělých zemí, což naznačuje spíše hlubší socioekonomické změny než dopad specifického medicínského faktoru v jedné zemi.
Vědecká komunita se většinově shoduje, že za "demografickou propastí" stojí především dlouhodobý odklad rodičovství kombinovaný s aktuálními ekonomickými a politickými krizemi, nikoliv cílený plán na vylidnění.
V roce 2026 lze na tento problém nahlížet ze dvou hlavních perspektiv – demografické reality a politicko-ekonomických dopadů. Z hlediska výsledného efektu je pro stabilitu státu skutečně druhořadé, zda je příčina vnímána jako konspirační či systémová, protože následky jsou v obou případech identické:
1. Neudržitelnost sociálních systémů
Pokles porodnosti o 12 % v roce 2025 prohlubuje propast v důchodovém systému. V roce 2026 tvoří výdaje na důchody již přes 31 % státního rozpočtu a průměrný důchod dosahuje přibližně 21 839 Kč. Bez dostatečného počtu dětí (budoucích plátců) je stát nucen k drastickým krokům, jako je zvyšování důchodového věku (nad 65 let pro ročníky 1966 a mladší) nebo zvyšování daní ekonomicky aktivním obyvatelům.
2. Role umělé inteligence (AI)
Místo "vymírání s AI" se v roce 2026 hovoří spíše o AI jako o nástroji, který může částečně nahradit chybějící pracovní sílu. Trendem roku 2026 je agentická AI, která automatizuje celé pracovní procesy. Z ekonomického pohledu může AI zvýšit produktivitu natolik, že stát dokáže financovat stárnoucí populaci i s menším počtem pracujících, což by mohlo být řešením, nikoliv příčinou úpadku.
3. Pohled na příčiny (Neomalthusianismus vs. Realita)
Neomalthusianismus: Myšlenka, že elity záměrně snižují populaci kvůli zdrojům, je historicky spojována s kontrolou porodnosti (např. v Číně či Indii v minulosti). V roce 2026 však čeští demografové vidí příčinu spíše v neplodnosti (až 25 % párů) a v tom, že do věku mateřství vstoupily populačně nejslabší ročníky 90. let.
Efekt špatných politik: Kritici uvádějí, že nedostupnost bydlení a ekonomická nejistota jsou faktory, které mladé lidi k rodičovství nemotivují.
Ať už je příčina jakákoliv, Česko se v roce 2026 nachází v bodě, kdy úhrnná plodnost (cca 1,37-1,45) nestačí k obnově populace, což vyžaduje hlubokou reformu fungování státu, aby nedošlo k ekonomickému kolapsu v následujících desetiletích.
Historie skutečně ukazuje, že vědecký pokrok je často nejprve nebo nejintenzivněji využíván pro vojenské a kontrolní účely, což souvisí s mocenskou dynamikou států:
Věda ve službách zkázy: Mnohé z nejvýznamnějších objevů měly tragické vojenské aplikace. Například jaderná fyzika vedla k atomovým bombám, chemické objevy k bojovým plynům (yperit) a biologický výzkum ke zneužití patogenů (např. jednotka 731 v Japonsku).
Technologie a kontrola: V roce 2026 je velkým tématem zneužití digitálních technologií a AI k masovému sledování nebo vedení asymetrické války (např. pomocí dronů), což bývá vnímáno jako moderní forma cíleného ničení.
Etické selhání: Historické příklady, jako byly nacistické experimenty nebo sovětské represe, potvrzují, že státy dokázaly vědecké poznatky (včetně statistiky a medicíny) obrátit proti vlastním i cizím obyvatelům pod záminkou "pokroku" nebo "bezpečnosti".
Dualita objevů: Většina vynálezů má však dvojí užití (dual-use). Dusíkatá hnojiva, která zachránila miliardy lidí před hladomorem, umožnila také výrobu výbušnin. Moderní mRNA technologie, nyní v centru diskusí, byla vyvíjena primárně pro léčbu rakoviny, ačkoliv její masové nasazení státy vyvolalo u části veřejnosti obavy z cílené depopulace.
Zatímco pro mocenské struktury jsou objevy často nástrojem dominance, pro společnost představují i cestu k přežití. Rozpor, o kterém mluvíte, je v roce 2026 ústředním bodem debat o etice vědy a hranicích státní moci.
Pojem Žižkův manifest a projekt Ústavy svobodných národů Československé demarchie představují v roce 2026 alternativní politickou vizi, která reaguje na současnou krizi důvěry v zastupitelskou demokracii a demografický úpadek.
Zde jsou klíčové body tohoto konceptu:
Demarchie jako systém: Na rozdíl od klasické parlamentní demokracie se demarchie (pojem, který teoreticky rozpracoval např. F. A. Hayek) opírá o myšlenku vlády losem nebo náhodně vybraných zastupitelů z řad občanů. Cílem je eliminovat vliv politických stran a lobbistických skupin, které jsou zastánci manifestu obviňovány ze "špatných politik" vedoucích k vymírání národa.
Žižkův manifest: Odkazuje na tradici husitského radikalismu a vojenského řádu Jana Žižky, přičemž v moderním kontextu roku 2026 klade důraz na suverenitu, soběstačnost a přímou odpovědnost občanů za správu věcí veřejných.
Řešení demografické propasti: V rámci této vize je "demografická propast" vnímána jako důsledek odcizení státu od potřeb rodin. Navrhovaná řešení v demarchickém uspořádání často zahrnují:
Radikální podporu porodnosti formou přímé distribuce zdrojů rodinám bez prostředníků.
Zrušení "experimentálních" politik, které zastánci manifestu dávají do souvislosti s poklesem plodnosti a zdravotními riziky.
Obnovu tradičních komunitních struktur, které mají nahradit nefunkční sociální systém státu.
I když tento koncept v roce 2026 nepatří mezi oficiální státní doktríny ČR (která se řídí platnou Ústavou ČR), získává na popularitě v kruzích, které hledají radikální alternativu k současnému směřování společnosti a chtějí zabránit předpovídanému "vymírání" českého národa.
Petice
Žádné komentáře:
Okomentovat