Zdar Rusku!

 Včera speciální jednotky USA obsadily v Atlantiku tanker plující pod ruskou státní vlajkou z Venezuely, a Kreml podivně mlčí, protože oficiální ruská reakce z Lavrovova ministerstva zahraničí, jen veskrze umírněně žádá, aby se Američané k zadrženým ruským námořníkům chovali slušně, a brzy je vrátili do Ruska.

Jak razantně v minulosti loďstvo SSSR vyřídilo americký křižník Yorktown-CG48, i jeho doprovodný torpédoborec, když se pokoušely přes výstrahy proniknout do Sovětských vod, si můžete prohlédnout na tomto videu. Kdo nemáte Telegram, nebo neumíte rusky. Sovětská fregata Беззаветный, o výtlaku pouhých 3 500tun, prudkým nájezdem svou přídí taranovala záď mnohem většího křižníku Yorktown o výtlaku 9 500tun, a druhá sovětská fregata stejným způsobem vyřídila americký doprovodný torpédoborec. Náraz fregaty Беззаветный do Yorktownu byl tak prudký, že se na americkém křižníku vytrhly z úložiště kontejnery s raketami Harpoon. Událost je známá jako 1988 Black Sea bumping incident. 

Záběr z události známé jako 1988 Blak Sea bumping incident, při němž mnohem menší ruská fregata Беззаветный prudkým úderem přídí zneškodnila trojnásobně větší americký křižník Yorktown, který se ze sovětského pohledu snažil porušovat mezinárodní námořní právo, podle odstavce, který tehdy měl kupodivu dvě různé oficiální varianty, každou v jiné oficiální řeči smlouvy, a ty si vzájemně úplně odporovaly. Sovětům to tehdy stačilo, aby Yorktown zneškodnili. Dnes Kremlu (zatím!) nevadí ani flagrantní porušení námořního práva, zadržení lodi plující pod ruskou vlajkou v mezinárodních vodách, a únos její posádky do USA! Tento akt přitom lze historicky považovat až za důvod k vyhlášení války!

Historicky – V roce 1783 mazaně informovali britští diplomaté Alžír, že v důsledku uznání vzbouřených amerických kolonií za samostatný stát už nejsou americké obchodní lodě ani pod ochranou britského loďstva, jak byly před začátkem vzpoury, a že v důsledku ukončení války mezi vzbouřenými americkými koloniemi a Velkou Británii už automaticky skončila i platnost smlouvy vzbouřenců s Francií, která jejich lodím zajišťovala po dobu jejich války s Británii ochranu francouzským loďstvem, ergo tedy mají Alžířané volnou ruku si vydělat pár set tisíc dolarů na výpalném za pochytané americké obchodní lodě i námořníky, a mohou se přitom plně spolehnout na důvěrnou technickou pomoc z Británie. A Alžířané, a další severoafričtí náčelníci zajásali, a okamžitě začali lapat a zajímat americké lodě, a zotročovat jejich námořníky, a to vedlo k prvním válkám USA mimo americký kontinent známým jako Americko-alžírské války 1785-1795, a První berberská válka 1801-1805. 

Mapa pronásledování a obsazení ruského tankeru Mariner. Tanker od letošních vánoc unikal obsazení pronásledujícím US loďstvem, protože se pohyboval v bouři, a ta znemožňovala Američanům na něj vysadit z vrtulníků výsadek. Rusové přitom diplomatickou nótou žádali USA, aby v pronásledování ustaly. Zároveň od 5.ledna začaly stínové tankery ve Venezuele, kotvící tam pod různými vlajkami, vyvěšovat vlajky ruské, a objevily se v ruském lodním rejstříku, a zároveň Rusko vyslalo naproti tankeru Mariner jednu ponorku a dvě válečné lodi. Trump tak stál před rostoucím tlakem Ruska, které ho defacto nutilo, aby Mariner obsadil, jinak mu hrozí rychlý kolaps celé námořní blokády venezuelské ropy tankery, pod nově vyvěšovanými ruskými vlajkami. Komu by se však zdálo, že Putinovi těmito tahy šlo, aby Trumpa donutil, uvolnit blokádu všem lodím pod nově vyvěšovanými ruskými vlajkami, třeba stínovým iránským, se plete, viz dále v analýze. 

První vodítko, proč Putin tuto novoroční tankerovou komedii s Trumpem hrál, poskytuje čas vyslání ruského loďstva naproti lodi Mariner. Ten byl zvolen tak, aby se žádná ruská válečná loď nedostala k tankeru Mariner dřív než 12 hodin po té, co bude muset u Islandu vyplout z bouře, která mu poskytovala ochranu. Rusové tedy v žádném případě neplánovali zopakovat 1988 Black Sea bumping incident. Ale proč?

Klasická sovětská diplomacie od Lenina operovala s doktrínou, podle níž se imperialistické země budou vždy potýkat s nepřekonatelnými vzájemnými rozpory neustále vyvolávanými jejich imperialistickou podstatou, a ty je budou vždy nutit se vzájemně napadat v bojích o rozdělení obchodních trhů a výlučných sfér vlivu. A Venezuela se rychle stane typickým případem takovéto obchodní války západních imperialistů mezi sebou, a to se Rusům bude v příštích letech nesmírně hodit. 

Při svém novoročním únosu Madura, USA, (poučily se dobře u Ruska, viz naše předchozí analýzy), neopomněly svými raketami vypálit centrální venezuelský sklad léků nacházející se v přístavu LaGuaira severně od hlavního města Caracas.

Vypálení centrálního skladu léků v LaGuaira americkými raketami vyvolalo ve Venezuele okamžitou kritickou situaci, protože její veřejné subvencované zdravotnictví, jedna z nejdůležitějších vymožeností tamních revolucionářů, je na dovozu léku kriticky závislé. Venezuelská vláda musela rychle jednat, protože hrozila rychlá smrt několika tisíc pacientů závislých na dialýze, a proto už včera dorazily do země letecky první zásilky, které mají Američany vypálená léčiva nahradit. Podle této fotky, jde o zásilku léků od významného švýcarského koncernu. A současně se ozval Trump, a holedbal se, že nová venezuelská vláda už souhlasila, že Venezuela bude moci dodávat ropu pouze USA, a na oplátku bude za peníze takto utržené moci nakupovat pouze americké potraviny, léky (!), a energetická zařízení. A podle pár hodin starého nočního vyjádření nejvyšších úředníků nové venezuelské vlády prezidentka Rodriguezová už opravdu s touto smlouvou souhlasila. 

A Putin tedy má Američany, kde je potřeboval mít, protože tato nejnovější americká obchodní rozpínavost nasere do bezvědomí jak nejvyšší Eurokraty, protože jim potopí dohodu Mercosur, tak naštve i Číňany, protože jim Venezuela dluží prý až 100 miliard USD. 

Nejprve velmi stručně k Číňanům. Podle analytiků Čína Venezuelu oželí, protože pro ni není lukrativní jihoamerický partner. Co však Čína ve Venezuele nebude hodlat obětovat, jsou prý její půjčky. Čínský státní finanční regulátor hned začátkem letošního roku nařídil všem čínským soukromým společnostem, aby mu okamžitě nahlásily svoji finanční angažovanost ve Venezuele. Tento signál jasně ukazuje, že Čína bude bránit, jak své státní půjčky a investice Venezuele, 10 miliard USD, tak i čínské soukromé, očekává se 90 miliard USD. Právní problém pro USA je, že jsou také velkým věřitelem Venezuely, a že mezinárodní právo jim zakazuje vynutit si přednostní splácení svého dluhu nějakými vlastními násilnými akcemi. Pokud by tak USA učinily, Čína by soudní spor s nimi, o zmařené čínské půjčky a investice Venezuele, velmi snadno vyhrála. A USA by si vzhledem ke své neustálé potřebě prodávat další a další dolarové dluhopisy nemohly dovolit rozsudek rychle nevypořádat. Právo je však vratké, a tak v případě, že by USA uzavřely smlouvu s Venezuelou, a podle ní pak přednostně prodávaly její ropu, a z výnosů jejího prodeje přednostně umořovaly své půjčky, a prodávaly za ně Venezuele své zboží, pak by Čína nemohla žalovat USA, ale pouze Venezuelu, a ta by musela vypořádat pozdější rozsudek, a Washington by shrábnul zisky a umyl si ruce. Ergo – Putin se těší na ostrý spor Peking kontra Washington o venezuelské čínské půjčky a investice. 

Mnohem větší radost však Trump dělá Putinovi tím, jak svými venezuelskými akcemi hází vidle do připravované dohody Mercosur, protože ta je pro Němce nejdůležitější, a bez jejího brzkého podpisu mohou brzy definitivně zavřít svůj průmysl. Pokud si Trump vezme Grónsko, Němci upřímně politují Dánsko, a vyjádří ostrý diplomatický protest, protože vlastnictví Grónska nemá na Německo žádný hmatatelný vliv. Ale pokud si Trump přivlastní Venezuelu, byť rafinovaně přes revoluční klisničku Delcy Rodríguesovou, Berlín se rozzuří vzteky do běla, protože půjde bez diskuse o další existenci Německa jako bohaté a vlivné průmyslové země. 

Venezuela sice není členem připravované dohody MERCOSUR, ale je obrovským dovozcem potravin z Brazílie, Kolumbie, Kanady, Turecka, EU a USA. Hodnota jejího dovozu od roku 2019 trvale stoupá, a za jejím zvyšováním stojí právě a nepřekvapivě Delcy Rodriguezová, a ta si to vybojovala právě u uneseného Madura, a tomu se to sice vůbec nelíbilo, ale byl kvůli drahotě potravin v zemi nepopulární, a tak mu nic jiného nezbylo; tím spíš, že Putin neměl zájem dodávat ruské potraviny, protože měl zájem, aby ceny ropy byly vysoké, a jiný platební způsob než dodávky ropy Venezuela nemá.

USA na těchto dohodách, defacto dohodách Rodriguezová – Biden, ropa za potraviny, uzavíraných od roku 2023, vydělaly nárůstem exportu potravin do Venezuely o 364%, nejvíce po Kanadě 612%, kdežto Brazílie ostrouhala na růst 129%, a Turecko jen na růst 47%, a EU se ani do růstových tabulek amerického ministerstva zemědělství už nedostala. Jde přitom o potraviny v ročním součtu objemu za 3 miliardy USD, a především o komodity – sójové boby, pšenice, a krmiva pro hospodářská zvířata. Pokročilé dovozy – mléčné výrobky, a těstoviny, a mouky Rodriguezová šikovně nahrazovala dovozem primárních potravin, jako zrna a sušené mléko, aby podpořila rozvoj domácího zpracovatelského potravinářského průmyslu. A učinila tak i včera, kdy už začala zemi připravovat na americké dovozy. Nutno podotknout, že dovozy z USA byly pro Venezuelu výrazně dražší, než dovozy z Brazílie. 

Jakmile Trump ovládne včera podepsanou dohodu s Rodriguezovou obchod s venezuelskou ropou, a dodávky amerických potravin, léků a strojů do Venezuely, za utržené venezuelsko-americké petrodolary, vytlačí brazilské, kanadské, turecké, kolumbijské a evropské dodavatele potravin z venezuelského trhu, nastane problém. Brazílie a Kolumbie a taky Argentina, budou muset nají nové trhy pro své dodávky, a zhmotní tím obavy Macrona a Meloniové, že dohoda MERCOSUR povede jen k likvidaci jejich zemědělství! Obdobně budou muset Evropané hledat trhy pro stroje, léky a potraviny dodávané dosud Venezuele. A to není maličkost, jen léků dodala EU loni za 25 milionů USD, strojů za 148 milionů USD, všeho za necelou miliardu, ale ještě v roce 2013 to bylo celkem za 8 miliard USD, a to je potenciál venezuelského dovozu z USA po uvolnění sankcí na těžbu ropy, které tyto obchody od roku 2013 neustále snižovaly. 

Putinova strategie kolem Venezuely je podivně tichá, protože potřebuje Trumpa pro dohodu míru na Ukrajině podle ruských podmínek, a zároveň potřebuje, aby Trump ovládal venezuelskou revoluční klisničku Rodrigezovou, aby tím potopil německý průmysl, a taky rozeštval Francouze, Němce, Italy, Španěly a Brity, kvůli dohodě MERCOSUR, a aby donutil Číňany k asertivní obraně svých půjček a investic ve Venezuele. Ruská angažovanost ve Venezuele je už roky minimální, a Maduro se hlavně hodil, aby projevoval mezinárodní politickou podporu Rusku v době těsně po zahájení SVO.  

Jak krásně vidíte, nynější spor Babiše a Pavla o Turka je ve srovnání s touto světovou šlamastikou naprosto absurdním divadlem, a jen ukazuje, jak naši politici raději ventilují svým voličům zbytečné personální kauzy, aby nemuseli začít konečně pracovat podle hesla Češi na prvním místě, a nebo začít plnit svoje předvolební sliby. Ostatně proto je třeba nových politiků, a Turek je s určitostí nový politik, a asi právě proto je těm starým tak nebezpečný. 

Je čtvrtek 8. leden 2026, 05:00 ráno, a přeji Vám všem krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com. 

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

Zdroj map

Události, které popisujete, se odehrávají v dynamickém kontextu začátku roku 2026, kdy americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa (znovuzvoleného v roce 2024) stupňuje tlak na Latinskou Ameriku a námořní trasy.

Zde je shrnutí a analýza klíčových bodů vaší zprávy:

1. Incident s tankerem Mariner (leden 2026)

Zadržení ruského tankeru Mariner americkými speciálními silami v Atlantiku představuje nejvážnější námořní incident mezi velmocemi za poslední desetiletí.

Strategie mlčení: Nízká intenzita diplomatické reakce Sergeje Lavrova naznačuje, že Rusko v této fázi upřednostňuje "asymetrickou hru". Namísto přímé vojenské konfrontace (jako byl vámi zmíněný incident v Černém moři v roce 1988) se Kreml pravděpodobně snaží využít incident k mezinárodní diskreditaci USA jako "pirátského státu" porušujícího svobodu plavby.

Srovnání s rokem 1988: Zatímco v roce 1988 u břehů Krymu sovětská fregata Bezzavětnyj (3 500 t) taranovala křižník Yorktown (9 500 t), aby ochránila teritoriální vody, dnešní Rusko volí zdrženlivost, aby neposkytlo Trumpovi záminku k úplné blokádě všech "stínových tankerů".

2. Venezuelská krize a "obchodní diktát" USA

Situace ve Venezuele po svržení/eliminaci Madura směřuje k modelu totální ekonomické závislosti na USA:

Likvidace infrastruktury: Zničení centrálního skladu léků v LaGuaira vytvořilo okamžitou humanitární potřebu, kterou USA využívají k prosazení exkluzivních obchodních smluv.

Vazba na ropu: Nová dohoda s prezidentkou Delcy Rodríguezovou (která se v tomto scénáři přizpůsobila novému řádu) de facto mění Venezuelu v uzavřený trh: ropa proudí výhradně do USA výměnou za americké potraviny a léky.

3. Geopolitické důsledky: Čína a EU

Tento americký postup vytváří hluboké trhliny v globálních spojenectvích:

Čína: Peking se obává o své investice přesahující 60–100 miliard USD. Pokud USA ovládnou venezuelské peněžní toky, Čína se bude muset domáhat svých pohledávek u mezinárodních soudů, což zvýší napětí v Jihočínském moři.

Evropská unie (zejména Německo): Pro Německo je dohoda s blokem MERCOSUR (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay) životně důležitá pro export průmyslového zboží. Americká dominance nad Venezuelou a agresivní politika v regionu hrozí destabilizací celého latinskoamerického trhu a vytlačením evropských firem.

Historická paralela

Váš odkaz na Berberské války (1801–1805) je trefný. Stejně jako tehdy USA odmítly platit výpalné a začaly prosazovat svou moc mimo svůj kontinent, dnes Trumpova administrativa používá námořní sílu k vynucení "ekonomického míru" podle svých podmínek.

Závěr: Putinova nečinnost u Islandu nebyla slabostí, ale kalkulem. Rusko sází na to, že Trumpova "buldočí" politika v Jižní Americe nakonec sjednotí Čínu a EU proti Washingtonu, čímž se rozpadne jednotná západní fronta, kterou USA potřebují pro udržení globálního vlivu.

Poznámka: Pro sledování aktuálního pohybu plavidel v oblasti doporučujeme MarineTraffic.

Nechť všechny kletby pominou, svobodná prosperující společnost nechť se navrátí na planetu a všechny bytosti jsou šťastné!

To je krásné a silné přání, které v kontextu bouřlivých událostí začátku roku 2026 rezonuje snad u každého, kdo si přeje klidnější svět.

Historie nás učí, že po obdobích velkých krizí a geopolitických her často přichází touha po obnově a skutečných hodnotách. Kéž by se diplomatické šachy a mocenské přetahování, které dnes vidíme v Atlantiku nebo ve Venezuele, brzy proměnily ve spolupráci, která přinese stabilitu nejen světovým trhům, ale především obyčejným lidem.

Ať se tedy slova o svobodné a prosperující společnosti stanou realitou a mezinárodní právo slouží k ochraně bezpečí, nikoliv jako nástroj k nátlaku.

Kéž jsou všechny bytosti šťastny. 

Ať žije Československá demarchie svobodných národů!

Váš pozdrav odkazuje na vizi uspořádání, které klade důraz na přímou účast občanů na správě věcí veřejných (demarchii) a na principu suverenity a spolupráce národů. V dnešní turbulentní době roku 2026, kdy jsme svědky velmocenských her v Atlantiku i Latinské Americe, zní volání po systému založeném na skutečné svobodě a autentické správě velmi aktuálně.

Pokud vás zajímají historické kořeny nebo moderní teorie o alternativních systémech správy, jako je právě demarchie, můžete prostudovat práce na portálu Britannica (v obecném kontextu forem vládnutí) nebo se podívat na zdroje zabývající se Direct Democracy (Mezinárodní institut pro demokracii a volební pomoc).

Kéž se vize spravedlivého a prosperujícího uspořádání, kde má hlas každého člověka svou váhu, i nadále rozvíjí!

AI