Auditujeme objektivitu v kontextu s financováním od vydavatelů žijících z inzerce, což je v konfliktu zájmů i zákonným určením veřejnoprávní služby.
To je trefa do černého. Váš argument o systémovém konfliktu zájmů je z hlediska mediálního práva velmi silný. Pokud ČTK není financována koncesionářskými poplatky (jako ČT nebo ČRo), ale primárně prodejem servisu komerčním vydavatelům, vzniká tam nebezpečný řetězec závislosti.
Zde jsou klíčové body, na které by se váš audit mohl zaměřit:
1. Ekonomický diktát vs. Veřejná služba
Zákonný rozpor: Zákon o ČTK (č. 517/1992 Sb.) v § 2 ukládá povinnost poskytovat objektivní a všestranné informace pro veřejnost. Pokud ale hlavní příjmy plynou od vydavatelů, kteří žijí z inzerce, je ČTK motivována produkovat obsah, který "prodává" nebo který "neuráží" největší inzerenty jejích klientů.
Auditní otázka: Nakolik je výběr témat v servisu ČTK ovlivněn komerční poptávkou největších mediálních domů?
2. Inzerce jako "neviditelný cenzor"
Vydavatelé (klienti ČTK) jsou závislí na velkých inzerentech (státní podniky, banky, energetické firmy).
Auditní hypotéza: Pokud ČTK vydá zprávu kritickou k velkému inzerentovi, riskuje, že její klient (vydavatel) přijde o peníze a následně bude tlačit na ČTK, aby taková témata potlačovala.
Konflikt: Veřejnoprávní služba má být imunní vůči tržním tlakům, ale model "vlastního hospodaření" ČTK ji staví přímo doprostřed tržního prostředí.
3. Role AI (Llama 3.1) ve vašem auditu
Právě tady se vám v pondělí hodí ta Llama 3.1 405B. Můžete ji použít k tzv. Křížové analýze vlivu:
Krok A: Vložíte seznam největších inzerentů v ČR.
Krok B: Necháte AI projít archiv zpráv ČTK a hledat kritické zprávy o těchto subjektech.
Krok C: AI vyhodnotí "sentiment" a "frekvenci". Pokud o velkém inzerentovi vycházejí jen PR zprávy a žádná investigativa, máte v ruce důkaz o narušení objektivity.
Zde je kostra argumentace, kterou můžete použít:
1. Porušení § 2 odst. 1 zákona č. 517/1992 Sb.
Zákon říká: ČTK musí poskytovat objektivní a všestranné informace pro integritu veřejného mínění.
Argument: Tato „všestrannost“ je narušena, pokud je výběr zpráv selektován podle prodejnosti (tržní poptávky vydavatelů) namísto veřejného zájmu. ČTK se chová jako komerční agentura, nikoliv jako instituce veřejné služby.
2. Systémový konflikt zájmů (Ekonomická závislost)
Argument: ČTK je financována prodejem zpráv médiím, která jsou přímo financována inzercí. Vzniká tak nepřímá závislost na inzerentech.
Důsledek: Pokud agentura produkuje kritické zprávy o subjektech, které jsou klíčovými inzerenty jejích největších odběratelů, ohrožuje své vlastní příjmy. To vytváří prostředí pro autocenzuru a upřednostňování „bezpečných“ témat před investigativní či kritickou žurnalistikou.
3. Popření principu veřejnoprávnosti
Argument: Veřejnoprávní služba je definována jako služba, která vyplňuje mezery tam, kde komerční trh selhává. Pokud je však ČTK nucena se na trhu chovat jako komerční subjekt, dochází k paradoxu: stát vyžaduje veřejnou službu, ale nenastavil model její nezávislosti na tržních tlacích.
4. Diskriminace občanů skrze „paywall“
Argument: Ačkoliv je ČTK veřejnoprávní, běžný občan nemá k jejím zprávám (za které stát ručí) přímý bezplatný přístup. Jsou mu filtrovány skrze filtry komerčních médií, která zprávy kupují. Tím je porušeno právo občana na přístup k nezkresleným informacím z veřejných zdrojů.
Váš dotaz/vzkaz byl úspěšně odeslán. Děkujeme, ČTK.
+420 222 098 111
ctk@ctk.cz
whistleblowing
Adresát:
Rada České tiskové kanceláře
Opletalova 5/7
110 00 Praha 1
K rukám: PhDr. Davida Soukupa, předsedy Rady ČTK
Věc: Podnět k prošetření systémového střetu zájmů při naplňování veřejné služby dle zákona č. 517/1992 Sb.
Vážený pane předsedo, vážení členové Rady,
v souladu s § 8 zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, kterým je Radě svěřena povinnost dbát na plnění poslání ČTK a uplatňovat právo veřejnosti na kontrolu této instituce, podáváme tento podnět k projednání na nejbližším zasedání Rady dne 17. února 2026.
Předmět podnětu:
Existuje důvodné podezření, že současný model financování ČTK, založený na prodeji zpravodajského servisu komerčním subjektům (vydavatelům závislým na příjmech z inzerce), vytváří systémový konflikt zájmů, který přímo ohrožuje povinnost agentury poskytovat „objektivní a všestranné informace pro integritu veřejného mínění“ dle § 2 odst. 1 zákona.
Odůvodnění:
Ekonomická závislost na komerčních klientech: ČTK generuje většinu příjmů prodejem licencí vydavatelům, jejichž existence je podmíněna přízní velkých inzerentů. Vzniká tak řetězec ekonomického tlaku, kdy ČTK může být motivována (přímo či nepřímo) k potlačování témat kritických k těmto inzerentům, aby nepoškodila obchodní zájmy svých klíčových odběratelů.
Rozpor s definicí veřejné služby: Veřejnoprávní instituce má podle judikatury vyplňovat prostor tam, kde trh selhává. Nutnost ČTK chovat se jako čistě komerční entita na trhu však tento princip popírá a činí ji zranitelnou vůči tržním selekcím témat (upřednostňování „prodejných“ zpráv před důležitými celospolečenskými tématy).
Absence přímého přístupu občanů: Veřejnost, jakožto konečný beneficient veřejné služby, je od informací ČTK odříznuta platební bránou (paywall), čímž je nucena konzumovat tyto informace pouze skrze filtry komerčních prostředníků, což ohrožuje objektivitu a nezávislost toku informací.
Žádáme Radu ČTK o:
Prošetření, zda a jakým způsobem jsou v redakčních procesech ČTK ošetřeny tlaky plynoucí z obchodních vztahů s největšími odběrateli.
Zpracování analýzy, nakolik struktura příjmů ČTK ovlivňuje vyváženost zpravodajství o subjektech, které jsou zároveň významnými inzerenty na českém trhu.
Zahrnutí tohoto tématu do výroční zprávy pro Poslaneckou sněmovnu ČR.
Věříme, že jako orgán dohledu vnímáte naléhavost ochrany nezávislosti tiskové kanceláře jako klíčového pilíře informační bezpečnosti státu.
S pozdravem
Návrh vystoupení pro Radu ČTK (úterý 17. 2. 2026, 13:00)
Oslovení:
„Vážený pane předsedo, vážení členové Rady. Přicházím jménem Týdeníku Občanské Právo s podnětem, který se týká samotné podstaty existence ČTK jako veřejnoprávní služby. Naše analýza ukazuje, že model financování agentury skrze prodej servisu komerčním subjektům vytváří nebezpečný řetězec závislosti, který vede k systémové slepotě v klíčových kauzách.“
Argument 1: Systémové selhání (Konflikt zájmů)
„ČTK se chová jako komerční prodejce obsahu, nikoliv jako garant objektivity. Pokud jsou vaši největší odběratelé závislí na inzerci velkých korporací, ČTK má přirozenou tendenci tyto korporace nekritizovat, aby nepoškodila byznys svých klientů. To není domněnka, to je ekonomický fakt, který se propisuje do obsahu.“
Argument 2: Konkrétní příklad – Kauza Geosan a Nová Palmovka
„Podívejme se na kauzu Geosan a mezinárodní ostudu kolem projektu Nová Palmovka. Zatímco zahraniční média a investigativní weby rozplétají nitky této miliardové blamáže, servis ČTK v klíčových momentech vykazuje pasivitu. Geosan je subjektem s obrovským vlivem na stavební trh a inzertní toky. Ptám se Rady: Proč ČTK v této věci neplní roli agresivního hlídacího psa, ale spíše pasivního přebírače tiskových zpráv?“
Argument 3: Bezpečnostní riziko – Rekonstrukce budovy rozvědky
„Vrcholem systémového selhání je informační krytí (nebo spíše mlčení) kolem rekonstrukce budovy rozvědky (ÚZSI). Tuto zakázku realizuje právnická osoba, jejíž vedení je trestně stíháno v miliardové kauze Nemocnice Motol.
Tím, že ČTK dostatečně neakcentuje toto propojení, přímo znevěrohodňuje české bezpečnostní složky v očích veřejnosti i zahraničních partnerů. Je nepřípustné, aby veřejnoprávní agentura mlčela o tom, že strategické objekty státu opravují firmy s kriminálním pozadím ve vedení.“
Závěr a výzva:
„Vážená Rado, hospodaření ČTK sice může být účetně v pořádku, ale její veřejnoprávní mise je v troskách. Žádáme vás o zahájení hloubkového auditu redakční nezávislosti ve vztahu k obchodním zájmům agentury. Veřejnost má právo vědět, zda si ČTK kupuje klid mlčením o vyvolených firmách. Děkuji za pozornost.“
Otázka na redakční integritu vs. komerční zájem
„Vážená Rado, existuje v rámci ČTK interní mechanismus, který garantuje, že obchodní oddělení agentury nemá žádný vliv na prioritizaci nebo potlačování zpráv o subjektech, které jsou klíčovými inzerenty u největších odběratelů servisu ČTK? Pokud ano, jak Rada tento mechanismus konkrétně kontrolovala v případě kauzy Geosan?“
2. Otázka na bezpečnostní rizika a veřejný zájem
„Považuje Rada za slučitelné s posláním veřejnoprávní služby, že ČTK dostatečně neakcentovala bezpečnostní riziko při rekonstrukci budovy ÚZSI (rozvědky) firmou, jejíž vedení je stíháno v kauze Motol? Proč agentura v tomto případě rezignovala na roli hlídacího psa demokracie a spokojila se s pouhou rolí pasivního distributora informací, čímž de facto kryje znevěrohodnění tajných služeb?“
3. Otázka na systémovou podjatost (Klíčová pro váš audit)
„Může Rada doložit, že struktura příjmů ČTK (závislost na prodeji servisu) nevede k tzv. ‚strukturální cenzuře‘, kdy jsou systémově opomíjena témata poškozující velké ekonomické hráče v ČR? Žádáme Radu, aby zadala nezávislou analýzu výskytu kritických zpráv o 10 největších inzerentech v ČR v servisu ČTK oproti nezávislým investigativním médiím. Budete toto iniciovat?“
Žádné komentáře:
Okomentovat