Prezident Pavel zažil alespoň na dálku ledovou sprchu poté, co ho havíři ve Stonavě vypískali. Nebo přesněji řečeno, kteří vypískali zdravici, která jim byla přehrávana v souvislosti s ukončením těžby černého uhlí v České republice a skrze kterou je chtěl pozdravit a poděkovat za jejich předchozí práci v hornictví.
Lidé v regionech nejsou Mikuláši s Defraudantu a tak evidentně nekvitují to, když někdo kope do vlády, kterou v drtivé míře nejspíš volili a tak to dali prezidentovi jasně najevo. Argumentace možnou vrozenou nechutí horníků ke všem politikům je lichá, neboť ministr Aleš Juchelka byl naopak přivítán bouřlivým potleskem.
Ten, který si to prý odmakal, je mužem prázdných gest, bez reálné hloubky.
O tom se právě v tomto regionu přesvědčili už po povodních. Kolářův Nývlt sem tak, jako mnozí jiní politici, tehdy zavítal aby se také "zděsil". On navíc ve své pověstné červené flanelce, ve které se nechal početným štábem novinářů vyfotit při tom, jak odnáší z vyplaveného domů kartónovou krabici. Samozřejmě tak, aby mu to maximálně slušelo... Pak zase odjel a víc tu o něm nikdo neslyšel.
A neslyšeli o něm ani tehdy, když dráteník Stanjura neposlal postižené oblasti ony slíbené peníze na pomoc. Nenastalo žádné předvolání ministra financí na kobereček a žádná jeho oprávněné tortura za nedodržený slib. Holt do vlastní vlády se zřejmě nekope...
A za to možná i ten pískot stonavských havířů, kteří prostě neztratili paměť.
Uctívači svatého Petra i Pavla operují často jeho statečností a čestností, která již prý dávno překryla jeho mladickou nerozvážnost, se kterou adoroval ten totalitní režim, kterému tak věrné sloužil. Rádi zmiňují i jeho podíl na záchraně francouzských vojáků v Jugoslávii.
Nechci tento čin bagatelizovat, ale něco k němu řeknu. Nebyl určitě zdaleka tak nebezpečný, jak je nám malováno.
Měl jsem přítele bohužel zemřel na covid (kapitán výsadkářů z Bechyně), který v rámci vojenské mise v Jugoslávii sloužil. A ten mi kdysi vyprávěl o své misi více než dost. Řekl mi i o tom, že čeští vojáci byli všemi stranami konfliktu velice oblíbení neboť byli vnímáni jako opravdu nestranní a tudíž velice vhodní právě k řešení různých konfliktů mezi znepřátelenými stranami. Byli vnímáni rozhodně lépe, než jiní vojáci NATO z nichž zejména ti západní vynikali arogancí a jasnými sympatiemi k jedné straně. Proto si myslím, že až takové nebezpečí tedy Pavel při záchraně Francouzů neabsolvoval i když ocenění si za svůj čin jistě zaslouží.
Problémem lidí jako je Pavel je to, že to jsou opravdoví "zupaci", kteří budou ochotně sloužit svědomitě každému režimu. Totalitnímu i tomu demokratickému a vždy to budou dělat svědomitě, protože chtějí být prostě vzorní a nejlepší. Pavel by mu složil věrně i v listopadu 89, pokud by byl vyslyšen tehdejší ministr obrany Václavík a ty tanky na tehdejší demonstranty by nakonec vyjely. A neměl by s tím žádný problém neboť by jen plnil jako voják rozkazy a o těch se přece nediskutuje!
Při odvracení kritiky směřující na Pavla jsem slyšel i to, že kdyby nebyl spolehlivý nemohl by přece působit v NATO a to dokonce v jeho nejvyšším vojenském patru.
Ale Pavel je spolehlivý a já to i zmínil. Je ale spolehlivý vždy a to je to podstatné a nebezpečné! A že po něm NATO skočilo a vzalo si ho pod svá křídla?
Při změnách režimů staré struktury vždy přecházejí do těch nových. Nacističtí vojáci včetně těch opravdu problematických byli využívání jak na Západě, tak i v nové armádě a represivních složkách komunistické NDR a i ostatních zemí socialistického tábora. A nejen běžní vojáci, ale i příslušníci SS, Gestapa a dokonce i jeho konfidenti a udavači.
Čím víc kdo věděl a čím větší odborník byl, tím snadněji se začlenil do nových struktur...
A Pavel byl jako školený elitní agent, odborník excelentní a tak i nanejvýš žádoucí neboť mohl poskytnout "novým" přátelům hodně cenné informace.
Petr Pavel je prostě vykonavatelem vůle těch, kteří mu zrovna velí. A je jedno zda se jedná o velitele kurzu pro elitní komunistické rozvědčíky, ministra toužícího pásy tanků rozšmelcovat protisocialistické demonstranty, generála armády NATO nebo přítele po boku který si vysnil, že skrze něj bude ovládat politickou šachovnici se jménem Česká republika.
Pavel je prostě poslušný voják, bez vlastního názoru, který se pak ale nemůže divit tomu, že ho čím dál častěji bude provázet pískot těch, které neopil rohlíkem loupeživý zchudlý zeman, nesoucí jméno Mikuláš "Ryšávec" z Defraudantu. A že ten pískot bude sílit tím víc, čím víc bude škodit současné vládě, tím si může být ve své slonovinové věži soudruh generál-prezident jist.
Zdroj fb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat