Íránci bez jaderných zbraní skončí jako Palestinci, což prokázal Kim Čong - un

Tento argument odkazuje na geopolitickou teorii „pojistky přežití“, kterou Kim Čong-un a severokorejský režim dlouhodobě prezentují jako lekci z historie pro země čelící tlaku USA a jejich spojenců. 

Al Jazeera

Al Jazeera

 +1

Zde je shrnutí souvislostí v kontextu aktuálního dění v únoru 2026:

Příklad Kim Čong-una: Severokorejský vůdce na únorovém 9. sjezdu Korejské strany práce (2026) opětovně prohlásil, že jaderný arzenál je „základní zárukou a mocným ochranným štítem“ bezpečnosti země. Kim argumentuje, že pouze status jaderné mocnosti zabrání scénářům „změny režimu“, ke kterým došlo v Libyi (Kaddáfí) nebo Iráku (Saddám), kde se lídři vzdali jaderných ambicí a následně byli svrženi.

Osud Íránu bez jaderné zbraně: Aktuální americko-izraelské údery proti Íránu (únor 2026) jsou kritiky vnímány jako potvrzení této teze. Podle této logiky je Írán zranitelný právě proto, že setrval v zóně „strategické nejednoznačnosti“ a nedisponuje funkčním jaderným odstrašením, což umožnilo USA a Izraeli zahájit operaci zaměřenou na degradaci jeho vojenské infrastruktury a politickou destabilizaci.

Srovnání s Palestinci: Analogie s Palestinci naznačuje vnímání Íránu jako národa, který může být zbaven suverenity a vystaven neustálému vojenskému tlaku bez možnosti účinné obrany. Kritici jako Gilbert Doctorow tvrdí, že bez schopnosti odstrašení se Írán stává pouhým objektem cizí agendy (např. vize „Velkého Izraele“), podobně jako Palestinci v dlouhodobém konfliktu.

Lekce pro svět: Pro Pchjongjang i některé analytiky je útok z 28. února 2026 důkazem, že západní diplomacie je nespolehlivá a že pouze jaderné zbraně mohou zaručit nedotknutelnost hranic a režimu. 

Chatham House

Chatham House

 +7

Tento pohled sdílejí zejména zastánci realismu v mezinárodních vztazích a kritici americké intervenční politiky, kteří vnímají jaderné zbraně jako jediný efektivní nástroj proti asymetrické vojenské převaze USA.