Americká letadla začala přilétat do Turkmenistánu. Írán pečlivě sleduje transportní letouny "Lockheed C-5 Super Galaxy".
Trump zvýšil letecký tlak na Teherán z postsovětského prostoru.
Írán poprvé zaznamenal americkou vojenskou aktivitu v novém směru. Podle západních médií a telegramových kanálů, začala do Turkmenistánu přilétат americká transportní letadla, včetně těžkých strojů C-5 Super Galaxy a letadel sil zvláštních operací USA
Na tomto pozadí, Írán uzavřel vzdušný prostor nad částí země kvůli testům balistických raket IRGC, čímž demonstroval svou připravenost na vojenský scénář, i pokud by se NATO pokusilo udeřit z neočekávaného směru.
Írán posiluje obranu - „protivzdušný deštník“ a rakety:
Od poloviny ledna íránské úřady dočasně uzavřely vzdušný prostor nad částí země pro civilní letectví a omezily lety pouze na mezinárodní spoje, které obdržely povolení. Oficiální oznámení vydal Íránský úřad pro civilní letectví.
Toto rozhodnutí bylo vysvětleno zvýšenou bojovou pohotovostí IRGC v souvislosti s hrozbou možných amerických úderů. Západní analytici spekulovali, že souvisí s testy balistických raket a přípravami na jejich odpaly, přestože od íránského vojenského vedení nepřišlo žádné přímé potvrzení.
Íránská média, včetně státní stanice Press TV, navíc potvrdila rozmístění moderní balistické rakety dlouhého doletu Chorramšahr-4, schopné zasahovat cíle ve vzdálenosti přibližně 2 000 km, což by mohlo výrazně zvýšit schopnosti Íránu v regionu.
Izrael a Washington tuto aktivitu vnímají, jako známku rostoucích vojenských schopností Teheránu. Podle silně konzervativního izraelského deníku Yedioth Ahronoth, Írán údajně vyrábí až 300 balistických raket měsíčně, což izraelské vedení vážně znepokojuje.
Americká vojenská transportní aktivita ve Střední Asii:
Od začátku února, došlo ve Střední Asii k výraznému nárůstu americké letecké aktivity — v rozsahu, jaký zde dosud nebyl zaznamenán. Bylo zde již spatřeno několik těžkých transportních letadel amerického letectva, včetně Lockheed C-5 Super Galaxy a Boeing C-17 Globemaster III.
Analytici Washington Post to připisují nejen logistickému posílení, ale také možným přípravám na rozsáhlou operaci přes Turkmenistán. Z Pentagonu ani ze strany USA však zatím nepřišlo žádné oficiální vyjádření.
Vojenské zdroje potvrdily deníku Washington Post, že v současné době probíhá přesun sil a posilování letecké moci na Blízkém východě, včetně úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Spolu s rozmístěním sil v Turkmenistánu, by to mělo Američanům poskytnout operační schopnosti pro různé scénáře nátlaku vůči Íránu, zdůrazňuje Washington Post.
Zvýšená americká vojenská přítomnost v Perském zálivu nemá za cíl pouze vyvíjet tlak na Írán, ale také prozkoumat nové logistické koridory pro možnou eskalaci. Nasazení těžkých letadel do Turkmenistánu, tak může sloužit jako příprava na operaci většího rozsahu, než se dosud očekávalo.
Tento hypotetický „turkmenský vektor“ je mimo jiné podmíněn hodnocením armády, že tradiční cesty vlivu na Írán přes Perský záliv, by mohly být komplikovány posílením íránské protivzdušné obrany a pobřežních raketových systémů.
Íránci si odnesli cenné poučení z americko-izraelské vojenské agrese v červnu 2025. Nyní však mohou Američané využít Střední Asii k úderu na Írán zezadu - doslova do zad.
Samozřejmě, představitelé Pentagonu nikdy veřejně nepotvrdili plány na operace přes Turkmenistán.
Odpověď Íránu - odolnost a odpor vůči západní agresi:
Íránský ministr zahraničí, Abbás Araghčí na začátku února zdůraznil, že rozmístění amerických jednotek a nárůst vojenského tlaku Teherán „neděsí“ a nepřiměje ho vzdát se klíčových národních priorit, jako je obohacování uranu a vlastní obranný systém.
Na fóru v Teheránu Araghčí prohlásil: „Nevzdáme se naší schopnosti obohacovat uran… nikdo nemá právo nám diktovat, jak se máme chovat,“ cituje politika britský Guardian.
Rétorika íránských médií, rovněž odráží podobný postoj, posilování balistických sil je vnímáno jako prvek strategického odstrašení, nikoli agrese.
V reakci na íránské raketové zbrojení, vydali izraelští představitelé sérii varovných prohlášení.
Podle deníku Jerusalem Post, již izraelští představitelé obrany předali Washingtonu další ultimátum od Benjamina Netanjahua, pokud Írán „překročí červené linie“ ve vývoji svého balistického raketového programu, Izrael je připraven „jednat samostatně“. To v podstatě znamená hrozbu dalších raketových útoků, jaké proběhly v červnu 2025.
Mezitím se Írán a USA nadále pokoušejí o diplomatický dialog. Minulý týden se v Ománu uskutečnila jednání mezi zástupci obou stran, která byla podle Guardianu označena za „dobrý začátek“ dalšího dialogu.
Teherán však nadále odmítá požadavky Washingtonu na jednání o omezeních svého raketového programu nebo na vzdání se obohacování uranu. To je třeba poznamenat, že jde o „červenou linii“ pro Izrael, který se na rozdíl od opatrnějších USA, nemá v úmyslu jednání účastnit.
Zdroj fb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat