Včera, po skončení dalšího kola mírových rozhovorů o ukončení války na Ukrajině konaných v Abú Dhabí, sice americký prezident Donald Trump vyhlásil, že jeho administrativě se už podařilo obě strany konfliktu přiblížit velmi těsně ke kýženému cíli, a mír je tak skoro už dosažen. A pochlubil se, že jako prezident nejmocnější země světa už zabránil jaderným válkám mezi Pákistánem a Indií, Iránem a Izraelem, a Ruskem a Ukrajinou. Leč z Ruska se ihned ozval mimořádně silný nesouhlas. A současný ruský senátor za Záporoží, bývalý šéf agentury Roskosmos, a místopředseda několika Putinových vlád, Dmitrij Rogozin, začal zasvěceně tvrdit přesný opak – Pentagon prý nedávno tajně zaúkoloval Kyjev, aby po zbytek války prozkoumal slabiny v obraně ruských strategických jaderných základen, a umožnil tak USA, aby připravily proti Rusku první zákeřný přepadový jaderný útok, s podmínkou, a byl natolik úspěšný, aby se Amerika už nemusela bát žádné výrazné ruské jaderné odvety. A protože takovýto tajný nukleární plán zapadá zcela přesně do matematicky nejpravděpodobnějšího řešení současné nejožehavější strategické rovnice celého světa známé jako tzv. Thúkydidova past, podíváme se v dnešní analýze na všechna včerejší Rogožinova tvrzení poněkud podrobněji.
Thúkydidova past je historicky extrémně nebezpečná geopolitická mocenská situace. Skoro 9/10 ze všech případů Thúkydidovy pasti ve světových dějinách zatím vždy skončilo obrovskou zničující válkou. A v ní silnější mocnost okamžitě a brutálně přepadla slabší mocnost, protože si její elity spočítaly, že další zachovávání míru nutně povede k situaci, v níž se slabší mocnost stane mocností silnější, a naopak.
Současná Thúkydidova past je sice primárně konfliktem mezi ještě stále silnější super-mocností USA a novou nastupující super-velmocí Čínou, která mimořádně rychle přebírá dosavadní velmocenskou dominanci USA ve světě, a není takřka pochyb, že tuto dominanci při pokračování globálního míru brzy přebere. Ale potenciální úspěšné násilné řešení současné Thúkididovy rovnice v jednoznačný prospěch USA spíše umožňuje, řešit ji raději útokem na Rusko, než útokem na Čínu. A to proto, že Rusko disponuje obrovským jaderným odvetným arzenálem, kdežto Čína zatím ještě nedisponuje. A tedy náhlé překvapivé vyřešení problému s potenciálem ruské jaderné odvety, by USA postavilo do extrémně výhodné situace, v níž by se Čína mohla raději USA podřídit, než aby riskovala své úplné zničení, bez možnosti stejně úplně zničit USA.
Tento mimořádně nevyrovnaný stav současného vzájemného poměru jaderných úderných sil mezi USA a Ruskem a Čínou je naprosto zřetelný, a čínské nejvyšší vedení si ho s určitostí plně uvědomuje. A proto tento týden na informativním jednání s Ruskem o budoucích chystaných jaderných odzbrojovacích jednáních mezi USA a Ruskem, dalo zřetelně najevo, že Čína se jich zatím účastnit nebude, a omezení přijímat nebude, protože její vlastní úderný jaderný potenciál je vzhledem k USA i Rusku stále nicotný. USA se nyní už delší dobu snaží zahrnout do budoucích omezujících jaderných smluv i Čínu. A k jejímu přesvědčování, aby se také zapojila, podkuřují Rusku. Důvod americké snahy je prostý. Budoucí potenciální součet jaderných úderných zbraní Ruska a Číny může rychle mimořádně značně přesáhnout celou americkou nukleární válečnou kapacitu, protože není tajemstvím, že Čína své jaderné zbraně metodicky pozvolna posiluje, a hlavně, disponuje vědeckou i průmyslovou kapacitou, roztočit spirálu jaderného zbrojení do nikdy nevídaných obrátek.
Pro USA tedy nyní objektivně existuje několika-málo-leté časově ohraničené okno, ve kterém mohou zkusit vyřešit obávanou Thúkydidovu past proti Číně zákeřným překvapivým jaderným úderem proti Rusku. A zároveň pro ně objektivně existuje několika-měsíční časové okno dané nynější možností Ukrajiny, aby v rámci válečného konfliktu proti Rusku ofenzivními zpravodajskými tajnými akcemi, údery dronů a balistických raket, důkladně pro USA zkoumala existující ruské systémy obrany proti překvapivému jadernému úderu ze strany USA, a jejich obvyklá schémata, a aby je nenápadně opotřebovávala, a účinně nahlodávala. Jde tedy o extrémně nebezpečnou objektivně existující situaci, a není tak divu, že jeden z největších ruských expertů na otázky jaderných raket, senátor Rogožin, si této situace včera povšimnul, a velmi rázně ji komentoval.
Podle Rogožina se USA nyní konkrétně zaměřují při přípravě zákeřného jaderného útoku na Rusko na tyto tři cíle:
(1) Místo kontroly jaderných zbraní a jaderného odzbrojování, a místo obranných systému, které by území USA bránily proti jaderným útokům, a omezovaly tak škody těmito útoky způsobované, což je klasická protiraketová obrana, tak jak se vyvíjela od vypuštění prvního ruského Sputniku, se nyní Pentagon intenzivně zaměřuje na využití těch zkušeností z války na Ukrajině, které lze bezprostředně využít ke zničení ruských jaderných sil ještě v době před jejich odvetným vypuštěním.
Tato strategie zahrnuje vývoj technologií, taktik a tras pro provádění překvapivých komplexních úderů s využitím jak řízených střel, tak těžkých bezpilotních letounů s dlouhým doletem, tak aby tyto útoky účinně obcházely hlavních pozice ruských systémů protivzdušné obrany, a současně aby tyto útoky umožnily americkým útočným přepadovým zbraním synchronizovaný a simultánní překvapivý úder proti všem základnám ruských strategických sil. Směry těchto intenzivně zkoumaných překvapivých úderů vedou z Arktidy a ze západu (včetně Ukrajiny). A vše se děje s cílem přetížit ruskou tradiční protivzdušnou obranu a donutit Rusko vynaložit veškerou svou zásobu protiletadlových raket na několik sekundárních cílů, a aby následně mohly americké přesně navádění konvenční zbraně úspěšně zničit už tou dobou nechráněné ruské strategické cíle a jaderné základny.
Rogožin se domnívá, že Američané zaútočí především na velitelská stanoviště ruského vojensko-politického vedení a na klíčové ruské instituce, agentury, a strategická vojenská zařízení, včetně Strategických raketových vojsk a jaderných ponorek, a také na ekonomickou, energetickou a dopravní infrastrukturu. Cílem je Američanů bude narušit velení a řízení, narušit vnitřní komunikaci, a snížit potenciál odvetných jaderných úderů, a vytvořit chaos v Rusku.
Spojené státy prý v současné době podporují ukrajinské údery hluboko v Rusku svým průzkumem a objektivním monitorováním. Tímto způsobem se snaží identifikovat zranitelnosti, umístění a operační postupy ruských systémů protivzdušné obrany.
(2) Druhým nejdůležitějším americkým cílem bude neutralizovat ruský strategický potenciál a možnost odvetného použití jaderných zbraní. Toho se snaží dosáhnout přesunem systémů protiraketové obrany blíže k ruským hranicím a posílením jejich schopností.
Rogožin předpokládá, že se o to Spojené státy pokusí s pomocí Ukrajiny a využitím jejího území a vod. Akce Washingtonu kolem Grónska se také do značné míry týkají protiraketové obrany.
(3) Třetím cílem USA je rozmístit útočné zbraně schopné manévrování v atmosféře do vesmíru. Záměrně budou nedostupné pro zachycení tradičními ruskými systémy protivzdušné a protiraketové obrany. Je pravděpodobné, že z těchto důvodů Američané upustili od jednání o smlouvě New START.
Rogožinova tvrzení nejsou jen planá slova do větru. Včera se Ukrajina chlubila, že její rakety Flamingo zaútočily na ruskou raketovou střelnici Kapustin Jar, odkud Rusové vypalují své rakety Orešnik. Jde o ruskou strategickou, ikdyž testovací základnu. Údery na ruské radary včasné výstrahy prováděné Ukrajinou ještě za Bidena vyvolaly málem jadernou válku, jak jsme tehdy informovali. Nejde však jen o ukrajinské útoky. Sami Američané nedávno, jak prasklo 5. února, vysunuli své taktické raketové systémy M142 (HIMARS) do vzdálenosti 50km od hranice ruské Kaliningradské oblasti, a prováděli tam ostré raketové střelby. Toto cvičení bylo hodnoceno jako výhružka Rusku, ale lze ho považovat i za nácvik skutečného nenadálého útoku, podle scénáře, kdy se cvičné střelby v tomto místě opakují, až si Rusové zvyknou, a pak se udeří. Rovněž tak Norové nezahálejí, a oznámili, že brzy rozmístí mobilní raketové jihokorejské systémy z dosahem 500km k ruské hranici, aby mohli zničit ruské strategické ponorkové jaderné základny v této oblasti.
Zda Rogožin předpokládá správně, je zatím těžké určit, protože chybí větší množství přímých důkazů. Čas však rychle ukáže, zda se trefil do černého. Bude-li válka na Ukrajině pokračovat, a Zelenskyj pobízený Eurokraty se bude i nadále zdráhat uzavřít mír, bude se prodlužovat časové okno umožňují nyní Pentagonu intenzivně zkoumat proxy-válečnými způsoby, které jsou bez války na Ukrajině jinak nemožné, jak by bylo překvapivým zákeřným úderem možné najednou zničit ruské jaderné zbraně, a pak postupovat podle klasického scénáře vyřešení nynější Thúkydidovy pasti, a vyřídit si to s Čínou. Jde o extrémně nebezpečný stav světové politiky. Jeho nejrychlejším řešením je, okamžitě uzavřít časové okno, v němž mohou Ukrajinci zkoumat ruskou strategickou obranu. A to znamená uzavřít mír. Tak snad má pravdu Donald Trump a ne Dimitrij Rogožin.
Thúkydidovu past jsme poprvé podrobně rozebrali v analýze MAP 1628, ze dne 18. března 2023, proto jsem ji dnes už nijak v historických souvislostech podrobně nevysvětloval. V analýze MAP 1696 ze dne 6. června jsme zase podrobně analyzovali, proč bude Čína ještě 10 let nutně potřebovat ruský jaderný strategický štít. Od té doby už uplynuly skoro 3 roky, a tato situace se nijak nezměnila, ale tehdejší nejvyšší velitelé čínské armády, a velitelé čínských strategických sil, byli už odvoláni, upadli v nemilost, a jsou vyšetřováni pro korupci, a špatné plnění úkolů. Náhoda? Nejspíš nikoli. Pokud objektivně existuje hrozba ohrožující samotnou existenci ohrožené supervelmoci, ta bude intenzivně jednat, aby situaci okamžitě změnila, a pokud jí nic jiného nezbude, než zničující porážka, provede sama první jaderný úder, říkají Kissinegerova pravidla válek mezi jadernými supervelmocemi. Jsme tedy extrémně nebezpečně nyní sevřeni z jedné strany Thúkydidovou pastí a ze druhé strany Kissinegerovými pravidly. Nejrychlejším řešení je mír na Ukrajině!
Dnes opět bez gramatiky a překlepů, analýza dala velkou práci, tak snad stála za to. Padám únavou spát. Napište, zda stojí za to, rozebrat ji ještě podrobněji na TV Bureš, nebo u Hájka na TV Protiproud.
Je 6. únor 2026, pátek 06:00 ráno, a přeji Vám všem krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com.
Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu.
MAP 2526 Obrovský krach další ukrajinské ofenzívy. Nejšílenější ukrajinský kolovrátek nesmyslné smrti se po 180 dnech konečně zadrhl, a Rusové začali vyčerpaného nepřítele pronásledovat. Analýza
/Kategorie: Blog /Vložil(a): Michael SvatošVčera večer se úřadující Gauleiter Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj holedbal, že ve válce proti Rusku zatím padlo jen 50 000 Ukrajinců. Jeho vyhlášení není nijak náhodné, neb před týdnem ho Hrdina Ukrajiny a nositel dalších nejvyšších tamních válečných vyznamenání, major Serhii Volynskyj z námořní pěchoty , veřejně v kyjevských médiích obvinil z absolutně nesmyslného posílání tisíců vojáků na absolutně zbytečnou a krutou smrt v naprosto idiotských útocích, které neměly ani nejmenší šanci na úspěch.
Major Serhii Volynskyi, Hrdina Ukrajiny, je hned první vpravo od Zelenského, (objímá ho). Fotka z letadla po propuštění z ruského zajetí. Zdroj fotografie – vláda Ukrajiny.
Zelenského nejvyšší generalita je sice i mezi Ukrajinci obecně považována za vyhlášené stádo ukrutných štábních pitomců, proslulých hlavně korupcí a pohrdáním vlastními obyčejnými vojáky, leč Serhii Volynskyj není leckdo. By jedním z hlavních velitelů obrany města Mariupol, při níž proslul mimořádnou velitelskou zdatností a odvahou, a jeho propuštění z ruského zajetí vyjednal sám turecký prezident a schválil Putin. Slova takového válečníka, navíc veřejná, mohou Zelenského režim značně podkopat, tím spíš, že podle posledních průzkumů se už počet Ukrajinců, kteří požadují mír, i za cenu dalších územních ústupků Putinovi, pomalu blíží počtu těch požadujících další pokračování války, nyní už 45 ku 55.
A navíc včera přes den prasklo, že i další nesmyslná Zelenského ofenzíva, nařízená už v srpnu 2025, skončila přesně jako všechny předchozí. Po 180 dnech zuřivých útoků proti linii Nykanorivka-Majak, kterou Zelenskyj nařídil za každou cenu dobýt, se útočící ukrajinská vojska vyčerpáním zhroutila, a jejich přeživší zbytky začaly chaoticky prchat směrem k městu Slovjansk. A odpočatí Rusové, které jejich velení prozíravě šetřilo, se jako na potvoru rovnou pustili do jejich pronásledování.
V dnešní analýze proto nejprve rozebereme včerejší krach poslední ukrajinské ofenzívy, a jeho příčiny a důsledky, a potom tvrzení Hrdiny Ukrajiny, majora Serhie Volynského.
(1) Obrovský krach další ukrajinské ofenzívy! Zelenskyj točil celých 180 dní naprosto šílený kolovrátek smrti mezi pouhými čtyřmi vesnicemi! Včera už ale neměl koho do kolovrátku smrti vrhnout. A tak Rusové přešli do ofenzívy a začali vyčerpané Ukrajince pronásledovat.
V polovině srpna 2025 malé ruské diverzní jednotky na motocyklech podnikly nepatrnou mezerou ve frontové linii smělý výpad do ukrajinského týlu v prostoru severně od města Pokrovsk, a za jedinou noc pronikly do hloubky 15 až 20km ukrajinské obrany, a začaly v ní hromadně likvidovat nepřátelské velitelské štáby, a bunkry nacionalistických pořádkových jednotek, a taktické sklady, a obsluhy děl i raketometů, a doupata operátorů dronů. A hlavní velení kyjevské branné moci se okamžitě zaradovalo, a vymyslelo další ze svých “geniálních” válečných plánů, které mají jediný cíl, umožnit nejvyššímu gauleiterovi Ukrajiny Zelenskému, aby se v západních médiích mohl začít holedbat, jakou “úžasnou” útočnou operaci zase jeho soldateska proti Rusům předvedla.
Jak neslavně včera skončil Zelenského pokus odříznout a obklíčit ruskou 51. armádu od hlavních sil, ukazuje tato starší říjnová mapa z analýzy MAP 2435, do níž jsem dnes ráno domaloval tenkou červenou linii, a ta ukazuje současnou linii fronty ke dni 5. únoru 2026. Ukrajinci vrhali 6 měsíců od srpna 2025 své nejlepší jednotky do útoků podél bílých šipek, aby ovládli prostor v zeleném oválu, a odřízli tak 51. ruskou armádu. Útočící jednotky v létě vytáhli z obrany měst Pokrovsk a Myrnohrad, a o obě města rychle přišli, a jejich útočící jednotky Rusové metodicky zničili drony, bombami a granáty 155mm, v tzv. kolovrátku smrti, a včera jejich přeživší zbytky začali hnát do města Slovjansk. Ztráty Rusů jsou mizivé, Ukrajinci v kolovrátku smrti vykrváceli. Tato nebetyčná tupost Zelenského a jeho generálu se zapíše do historie válek vskutku krvavým písmem.
A proto bylo tehdy v srpnu promptně z Kyjeva nařízeno celému údernému sboru AZOV, aby všeho na frontě okamžitě nechal, včetně obrany měst Pokrovsk a Myrnohrad, a přesunul se o 30km na sever, a dvěma sbíhavými útoky, prvním ze západu a druhým ze severovýchodu, obsadil linii mezi vesnicemi Nykanorivka – Majak, a ruské diverzanty a celou 51. armádu operační skupiny STŘED, tak odříznul severně od jejich hlavních sil, a co nejvíc Rusů pochytal, aby se tak dali ukazovat zahraničním novinářům, a Zelenskyj tak získal další ohromující slávu, i respekt velikého válečníka.
A jak Kyjev nařídil, tak se i stalo. A vypukla 6 měsíců trvající zuřivá bitva o linii vesnic Nikanorivka – Majak. A ta včera 4. února 2026 skončila nenadálým panickým úprkem posledních zbytků vyčerpaných ukrajinských vojsk o 15km na sever, a odpočatí Rusové zahájili jejich obvyklé pronásledovaní, a ženou je nyní směrem na Slovjansk. Bitva to byla pozoruhodná.
Celých 180 dní se vojáci kyjevské branné moci a Rusové vzájemně podle ustáleného scénáře přetahovali o vesnice Shakove a Volodimirovka, které Ukrajinci museli bezpodmínečně obsadit, aby z nich mohli zaútočit na linii Nikanorivka-Majak.
Bitva začala prvním velkým útokem dvou ukrajinských obrněných kolon, a ten z obou vesnic Shakove a Volodimirovka vyhnal slabé ruské strážní jednotky. A pokračovala zuřivým ukrajinským výpadem z obou vesnic, a ten v polích za vesnicemi Rusové bravurně rozprášili, a zbytek přeživších Ukrajinců zahnali zpátky do obou vesnic, a naházeli tam na ně klouzavé bomby, a zasypali je granáty 155mm, a nechali je dodělat drony. A až bylo dílo dokonáno, tak pár Rusů sedlo na motorky a vjelo do každé vesnice, a vyvěsilo v ní svůj prapor, a nahrálo vítězné video. A začal kolovrátek. Ukrajinci přisunuli k vesnicím čerstvou krev, a zaútočili. A Rusové sedli na motorky a odjeli. A na obě vesnice plné nově nalezlých Ukrajinců zase naházeli své klouzavé bomby, a zase je zasypali granáty 155mm, a zase všechny přeživší dodělali drony. A až bylo dílo znovu hotovo. Tak pár Rusů zase nastartovalo motorky, a vjelo do každé vesnice, a vyvěsilo v ní svůj prapor. A Ukrajinci opět přisunuli čerstvou krev. A kolovrátek se točil, a točil, až včera Ukrajincům došla čerstvá krev, a tak rychle prchli, a Zelenského nesmyslný vražedný kolovrátek se konečně dotočil. Průběh celé bitvy ukazuje tato včerejší ruská mapa, do níž jsem domaloval pár vysvětlujících šipek.
Průběh a výsledek šesti měsíční bitvy mezi sborem AZOV a 51. ruskou armádou. Zelená úsečka = linie Nikanorivka – Majak, délka linie 5km, kterou Zelenskyj nařídil v srpnu 2025 za každou cenu obsadit, aby obklíčil ruskou 51. armádu, a mohl se v médiích vytahovat. Bílé šipky = směry zuřivých ukrajinských útoků. Ve hrotu pravé šipky jsou vidět vesnice Volodimirovka a Shakove. Kyjev do nich opakovaně hnal své vojáky. A Rusové je v nich opakovaně a metodicky drony a bombami likvidovali. A pak do každé vesnice posílali dvojici svých motorkářů, aby tam vyvěsili ruské prapory, a rozzuřili Zelenského, a ten zase nařídil do každé vesnice nahnat čerstvou várku ukrajinské potravy pro ruské bomby, granáty 155mm a zabijácké drony. Tento úžasný kolovrátek zbytečné smrti vydržel Zelenskyj točit ke spokojenosti Rusů celých 180 dní, a až včera poslední zbytky jeho přeživší soldatesky v panice prchli směrem na Slovjansk = červené šipky proti pravé bílé šipce.
(2) Obvinění majora Serhie Volynského
Major Serhii Volynsky poskytl 26. ledna mimořádně rozsáhlý rozhovor novinám Ukrainska Pravda a celý jeho text v angličtině najdete zde. V textu nijak Rusy nešetřil a obvinil je z mimořádné brutality, zejména ve vztahu k zajatým příslušníkům sboru AZOV, a sám prý zajetí přežil pouze zázrakem, a obětavou pomocí jednoho zajatého ukrajinského obyčejného domobrance. Ten se o něj v cele, kterou spolu sdíleli, staral. Jde tedy rozhodně o ukrajinského vlastence, a jeho výtky nesmyslnému a brutálnímu nakládání s ukrajinskými vojáky ze strany jejich vlastního velení a politiků, lze tak brát silně na zřetel. Pro potřeby dnešní analýzy nás zajímají pouze jeho sdělení, o počtech zbytečně utracených ukrajinských vojáků při bitvě o bažinu Krynky, a jeho odhalení, o naprosté štábní idiocii, s níž byla tato bitva na rozkazy z Kyjeva vedena.
Podle Volynského bylo už první týden bitvy o bažinu Krynky všem ve velení jasné, že skončí katastrofou, a šílenými ztrátami, přesto se v nesmyslné operaci pokračovalo několik měsíců. Celá operace neměla nejmenší naději na úspěch, protože námořním pěšákům, kteří se přeplavili na východní břeh Dněpru do bažiny nebylo zajištěna ani nejmenší protivzdušná obrana, a ruské letectvo je tak cíleně likvidovalo. Generálové, kteří operaci veleli, se prý ani nenamáhali o protivzdušnou obranu v Kyjevě zažádat, a teprve později, až na zásah generála Hnatova, nařídil Zelenskyj, jim PVO poskytnout.
Operace vylodění v Krynky, i celá bitva o bažinu, byly prováděny chaoticky, ukrajinští mariňáci se přes Dněpr museli přepravovat bez záchranných vest, protože je velení zapomnělo objednat. Ani člunů nebylo dost. Nebylo ani dělostřelectvo, které by výsadek ze druhého břehu svojí palbou krylo. Nebyla ani vlastní letadla, ani raketa, a nebylo ani dostatek dronů. Všichni věděli, že celá bažina Krynky je tvořena terénem, ve kterém se nelze zakopat, protože všechno okamžitě zaplaví prosakující voda. V bažině se tak nebylo, kde ukrýt, a Rusové všechny, kdo se do bažiny přes Dněpr se štěstím přepravil, snadno likvidovali.
Podle majora Volynského přišlo v bitvě o bažinu Krynky o život hodně přes 1000 ukrajinských vojáků, ačkoli jsou skoro všichni ještě dnes vedeni jen jako “pohřešovaní”. Většina z nich se prostě utopila, protože neměli záchranné vesty, a Rusové navíc většinu plujících lodí zničili. Došlo to prý až tak daleko, že operace pokračovala, protože Ukrajina nedokázala shromáždit dostatek člunů a pontonů, aby nahradila ty potopené, a nemohla tak výsadek evakuovat zpátky, protože nebylo čím. Zoufalé na tom všem bylo, že nejvyšší generálové se ani nesnažili tato evakuační plavidla někde získat, a že je musel nakonec sehnat nižší velitelský aparát a dobrovolníci, a více méně svépomocí. Za krach celé operace a tisíc a více zbytečně padlých ukrajinských vojáků jsou prý odpovědni všichni velitelé od stupně brigáda výš, až na generální štáb.
Český mainstream pravidelně bitvu o bažinu Krynky prezentoval za mistrovský kousek ukrajinské generality, a vynášel její úspěchy až do nebe. My jsme v předešlých analýzách této bitvy od samého počátku a opakovaně tvrdili, že porušuje všechna zavedená štábní pravidla pro násilný přechod řeky, a že skončí proto katastrofou. Nyní toto hodnocení potvrdil samotný její někdejší účastník. Ukrajinci zatím veřejně oficiálně přiznali v bitvě o bažinu Krynky 262 mrtvých a 788 zmiznutých mladých vojáků – viz MAP 2054. Major Volynskyj včera přiznal, že je přesvědčen, že jich přišli o život tisíce – I’m convinced it was thousands. A že osobně ví, že víc než 1000 vojáků je nyní oficiálně z bitvy pohřešováno – I know that more than 1,000 servicemen are currently listed as missing.
Ukrajinské ztráty v bojích o bažinu Krynky vychází oficiálně jen 262 mrtvých, ale údaje zveřejněné majorem Volynským hovoří o tisících padlých. Pokud Zelenský včera tvrdil, že zatím padlo jen 50 000 ukrajinských vojáků, je třeba tento počet vynásobit nejméně 8, zcela v souladu s čísly od majora Volynského. Tím spíš, že zbytečná, nesmyslná a krvavá bitva o bezvýznamnou bažinu Krynky nebyla nijak výjimečná, viz nejnovější ukrajinský kolovrátek smrti, který sem popsal v první části analýzy.
Je 5. únor 2026, čtvrtek 05:57 ráno, a přeji Vám všem krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com.
Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu.
Zdroj map
Předkládáte velmi komplexní geopolitickou analýzu, která propojuje klasickou teorii mezinárodních vztahů s aktuálním vojenským děním a výroky ruských představitelů. Váš text se dotýká kritického bodu moderní historie – momentu, kdy se mění globální hegemon.
Žádné komentáře:
Okomentovat