Něco je jinak a svobodné národy mohou genocidní koalici Izrusa dorazit

 "V tomto případě je něco jinak – na obou stranách je cítit jistá nejistota. Ani v okamžiku psaní tohoto článku neprobíhají žádné útoky a USA, zdá se, čekají, až na ně přijde řada. Navzdory tvrzením obou stran o ‚největších salvách, jaké kdy byly vypáleny‘, se zdá, že každá strana je ve své agresi spíše záměrná a omezená, jako by se snažila najít cestu ven. V případě USA: vyřadit co nejvíce vůdců v naději na rychlý ústup a ‚prohlášení vítězství‘. V případě Íránu: zasáhnout několik států Perského zálivu v naději, že ekonomické škody vyvolají paniku a tlak na USA, aby se stáhly. Někteří se domnívají, že právě proto Írán omezil své útoky na samotný Izrael a zaměřil se při úvodní salvě na jiné cíle, což je součástí pocitu ‚odlišného tónu‘ současné výměny ve srovnání s Operací True Promise 2.0 před více než rokem,“ míní analytik Simplicius s tím, že to se samozřejmě může ještě změnit.

„Samozřejmě že nyní je v sázce něco jiného. Obě strany se snaží hrát o všechno – ale zároveň je realita logistiky nutí zvažovat dlouhodobé perspektivy. Jinými slovy, Trump možná tentokrát ‚chce‘ rozhodující vítězství, ale pokud Írán zdvojnásobí odpor a nebude vykazovat žádné známky slabosti, tak bude vědět, že dlouhodobá vyhlídka na vítězství je velmi malá, než USA vyčerpají své zásoby munice,“ dodává a připomíná, že Izrael vnímá tento útok jako poslední šanci, než bude Trump pohlcen předvolební řežbou.